Čtvrtek 22. února. Svátek má Petr.

Next 11 – Země budoucnosti: Turecko

V dnešním díle seriálu JANA TRAXLERA ze společnosti FINEZ o atraktivních investicích si posvítíme na Turecko. Již dobré dva roky je doporučováno jako jedna z nejperspektivnějších investic. Za tu dobu však Turecko zdaleka nevyčerpalo celý svůj potenciál.

Turecko těží ze své regionální (a zároveň politické) polohy. Tvoří rozhraní mezi světem západním, světem islámským a Ruskem. Je členem NATO a jako nevěstu si namlouvá Evropskou unii. Zároveň v pracovní době koketuje s Ruskem a večery tráví s muslimkami. Z toho samozřejmě čas od času vznikají drobné konflikty. Ovšem dobré vztahy s USA, EU, Ruskem, ale třeba i Íránem bych označil za jeden z hlavních důvodů, proč je Turecko tak slibnou investicí.

Na začátek trochu politiky
Specifikem Turecka je sekularizace státu, neboli oddělení státní moci a náboženství. Ačkoliv 99,7 % obyvatel se hlásí k islámu, turecká ústava garantuje svobodu náboženského vyznání. V poslední době se však začaly objevovat hlasy proti sekularizaci, což samozřejmě vedlo k nejistotě mezi zahraničními investory a dokonce částečně i k předčasným volbám do tureckého parlamentu.

Volby s přehledem vyhrála vládnoucí konzervativní islámská strana AKP, i když si v parlamentu o pár křesel pohoršila. Staronový premiér Recep Tayyip Erdogan po volbách prohlásil, že bude respektovat sekulární principy státu a že bude i nadále pokračovat v ekonomických reformách a usilovat o vstup Turecka do EU.

Gül: Reformy děláme pro sebe
Zároveň s parlamentními proběhly také prezidentské volby, ve kterých po třech kolech zvítězil bývalý ministr zahraničí Abdullah Gül, rovněž zástupce vládnoucí strany AKP. Stejně jako Erdogan i Gül ve své povolební řeči potvrdil principy sekularizace a vyzdvihl význam všech lidských práv a svobod včetně svobody slova a vyznání a rovnosti pohlaví.

K otázce vstupu Turecka do Evropské unie Gül řekl, že veškeré reformy musí Turecko dělat především kvůli sobě a svým občanům. Až bude Turecko připraveno na vstup do EU, bude se moci svobodně rozhodnout, zda skutečně chce do unie vstoupit.

Když je řeč o reformách, jednou z nejdůležitějších reforem pro budoucí vývoj turecké ekonomiky je reforma penzijního systému. Podobně jako většina evropských zemí bude mít Turecko podle predikovaného vývoje struktury obyvatelstva v příštích desetiletích potíže s rostoucím podílem lidí v postproduktivním věku (viz graf simulované struktury obyvatelstva v roce 2050).

Cíl udržet inflaci pod uzdou
Podívejme se nyní blíže na hospodářství. Přírůstek HDP 7,5 % za rok 2006 je pěkné číslo. Nezaměstnanost ve výši 9,1 % už je horší. Největším strašákem je však inflace. Za rok 2006 se index spotřebitelských cen zvýšil o 9,86 %. Podobně tomu bylo i v předchozích dvou letech, do roku 2003 se inflace pohybovala v dvojciferných číslech a například v letech 1999 a 2001 dosáhla úrovně 68 %.

Od loňského roku však turecká centrální banka začala svou měnovou politiku směřovat k cílené inflaci – tzv. Inflation Targeting Regime. Cílem je dlouhodobě držet inflaci pod hranicí 5 %. Ke konci roku 2007 si za cíl stanovila inflaci ve výši 4 %. Od ledna do srpna tohoto roku zatím stoupl index spotřebitelských cen o 3,13 % a vše nasvědčuje tomu, že pětiprocentní hranici nepřesáhne.

Nejdynamičtější je automobilový průmysl
Turecký vývoz v posledních letech zaostává za dovozem a stále se tak zvyšuje záporné saldo obchodní bilance. Mezi hlavní exportní komodity patří zemědělské plodiny (bavlna, čaj, tabák, olivy, rozinky a jiné sušené plody), dále pak ocel, automobily a textilní výrobky. V importu hraje hlavní roli ropa a spotřební zboží. Vývoj obchodní bilance by do budoucna mohla negativně ovlivnit liberalizace zahraničního obchodu v souvislosti se vstupem do EU.

Nejdynamičtější složkou průmyslu se podobně jako u nás stal automobilový průmysl. Není divu, když samotné Turecko spolkne ročně téměř půl milionu nových vozů. Důležitým sektorem zůstává stavebnictví, které vyživuje poptávka jednak z oblasti residenčních nemovitostí (při ročním přírůstku obyvatelstva ve výši 1,06 % také žádný div), ale také z oblasti dopravní infrastruktury. A nutno říct, že některé turecké dálnice (na rozdíl od české „dé jedničky“) se mohou kvalitou klidně srovnávat i s italskými autostrádami.

Obrovské přírodní bohatství
Vůbec nejdůležitější pro hospodářství je textilní a oděvní průmysl, který tvoří zhruba třetinu tureckého HDP. Z pohledu zaměstnanosti je stále velmi důležité zemědělství (podíl pracovních sil cca 25 %). Turecko je ve všech základních zemědělských plodinách soběstačné. Kromě úrodné půdy je Turecko bohaté na některé suroviny, zejména černé uhlí, železnou rudu a mnoho dalších kovů (měď, chróm, rtuť, zlato) a dále také síru a mramor.

Nezanedbatelnou roli v turecké ekonomice hraje turistický ruch. Po úpadkovém roce 2006 se za období od ledna do července tohoto roku zvýšil počet zahraničních turistů o 18,3 %. Nutno však podotknout, že potenciál Turecka je daleko větší a mohlo by z turistického ruchu vytěžit více.

Investování – pro každého něco
Těžko budeme ve světě hledat zemi, která by investorům naskýtala tak rozličné investiční příležitosti jako Turecko. Po zkušenostech z jiných zemí se s přípravou na vstup do EU od Turecka hodně očekává – šlapající ekonomika, příliv zahraničního kapitálu, snížení inflace, větší transparentnost, vymahatelnost práva…

To vše by mimo jiné mělo vést k nadprůměrným výsledkům tureckých akcií. Předpovídán je také boom na poli nemovitostí. Jelikož se očekává postupné snižování úrokových sazeb tureckou centrální bankou, jeví se jako zajímavá investice také dluhopisy, zejména s delší splatností. S hodnotou všech investic pak může výrazným způsobem zamíchat vývoj turecké liry. Zde některé faktory hovoří pro posilování vůči euru, jiné naopak naznačují oslabování.

Turecko jako cíl pro Carry Trades
Díky vysokým úrokům (úroky u ročních depozit se pohybují kolem 15 %) je Turecko jednou z hlavních cílových zemí pro tzv. Carry Trades. Jednoduše řečeno jde o investice, kdy si investor (nejčastěji to bývají hedge fondy) půjčí v zemi s nízkými úroky (např. Japonsko) a deponuje prostředky na termínový účet nebo do krátkodobých dluhových papírů v zemi s vysokými úroky (např. právě Turecko).

Jak ukazuje graf vývoje indexu ISE National 30, turecké akcie na istanbulské burze drží již čtyři roky růstový trend (podobně jako většina akciových trhů po celém světě). Určitě ale ještě nepředvedly své maximum. Navíc z fundamentálního pohledu měřeno podle P/E ve výši 12 jsou dnes velmi příznivě oceněny.

Jak investovat do tureckých akcií?
Jako u většiny rozvíjejících se trhů lze u podílových fondů očekávat nadvýkonnost oproti trhu jako celku (respektive u rozvíjejících se trhů je pravděpodobnost dosažení outperformance vyšší než u rozvinutých trhů). K investici se nabízí podílové fondy renomovaných správců jako BNP Paribas, KBC, Fortis, EMIF či DWS.

Kdo preferuje indexové investice prostřednictvím open end certifikátů, má taktéž široký výběr renomovaných emitentů – Morgan Stanley, Raiffeisen Centrobank, ABN Amro, Goldman Sachs, Hypovereinsbank, či Deutsche Bank. Poslední jmenovaná Deutsche Bank má ve své nabídce také jeden certifikát na turecké REITs.

Na závěr opět upozornění na rizika. I v případě Turecka jde o klasickou investici do emerging markets, tudíž je třeba počítat s vysokou volatilitou a v případě negativního vývoje také s výraznými ztrátami. Specifickým rizikem, které může negativně ovlivnit vývoj turecké ekonomiky a potažmo i akcií, je vysoká zadluženost Turecka a riziko dlouhodobějšího konfliktu na blízkém východě.

V seriálu o zemích „Next eleven“ jsem (podle geografické polohy) přeskočil Bangladéš a Írán. Obě země jsou pro běžného českého investora tabu – neexistují instrumenty, pomocí kterých by se běžný investor mohl podílet na vývoji akcií v Dháce ani Teheránu. Tudíž jsem se rozhodl se jimi vůbec nezabývat.

Navíc, Bangladéš je tak chudá země, že nechápu, jak se do konceptu zemí Next 11 vůbec mohla dostat. A Írán?… myslím, že se tu chceme bavit o investování a ne o politice. ;-) Pokud však v diskuzi projevíte zájem o rozbor ekonomické situace v těchto zemích, tak se k nim mohu vrátit.

29 komentářů: “Next 11 – Země budoucnosti: Turecko”

  1. Miroslav Piták napsal:

    Na http://www.edisk.cz jsem umístil statistiku regionálních, sektorových, komoditních indexů a spot cen komodit k 1.11.2007.
    Data jsou setříděna dle zhodnocení za 1 rok.

    Statistiku je možné stáhnout přes následující link:http://www.edisk.cz/stahnout-soubor/13161/Akciove_indexy-statistika_01112007.xls_132.72KB.html

    • Tomáš Koníček napsal:

      Zdravim,

      díval jsem se na ten soubor a je to velmi zajímavá věc! Já osobně mám v portfoliu GSCI certifikát a jsem s ním spokojen!

      Přeji hezký večer,

      Tomáš

  2. Martin Stepnicka napsal:

    A co geopoliticke riziko? Sam uz jsem dva roky presvedcen o vhodnosti investic do Turka, neco mam v jednom ryze „tureckem“ fondu od ESPA a neco v evergeenu Sporotrendu, ktery ma ISE jako soucast benchmarku a do Turecka castecne investuje. Ale kdyz vytahne Turek na Kurda … ? Je treba dle vasich nazoru toto riziko nebrat vazneji nez bezna rizika emerging markets, anebo by to opravdu mohlo mit na jejich burzu katastrofalni dusledky i treba v horizontu 5-8 let?

    • Mario napsal:

      Můj osobni nazor je, že boj s Kurdy vliv moc nemá. Podívejte se na vývoj posledních 3 neděl. Jako by se nic nedělo. Pokud by regulérně fungovala irácká burza, tak by tam zřejmě nějaké dopady byly:)). Ikdyž jsem našel odkaz na brokery i s tel čísly na iráckou burzu, i na akcie obchodované tamtéž, ale nevypadalo to moc dobře:))

    • Jan Traxler napsal:

      Vidim to asi podobne jako Mario, konfliktu s Kurdy bych se nebal. V podstate jde o neustaly roky trvajici konflikt, na ktery si investori zvykli. Neco jako Indie – Pakistan v Kasmiru. Geopoliticke riziko zde ale podcenovat nejde. Pokud by doslo k nejakemu rozashlejsimu konfliktu na Blizkem vychode, do ktereho by se zapletl Iran, pak by to mohlo mit katastrofalni dopad i na Turecko.

      • Martin Stepnicka napsal:

        Mockrat dekuji za nazor. Budu se snazit nechovat ukvapene a zbavovat se PL na Turka, ale posilovat ho (aspon tento mesic) preci jen radeji nebudu a posilim Jizni Koreu, Brazilii a EU, at nemam tech turbanu v portfoliu prilis vysoke % 🙂

        • Jan Traxler napsal:

          Neznam Vasi situaci, predevsim objem kapitalu, ale jen bych Vam chtel rict, ze „geograficka diverzifikace“ hraje dnes cim dal mensi roli. Mozna bych se vice zameril na sektorovou, dale bych do portfolia zahrnul i jina aktiva nez jen akcie (komodity, nemovitosti, dluhopisy) a urcite bych se snazil portfolio strukturovat tak, aby nebylo zavisle pouze na rustu – tzn. vyuzit treba bonus certifikatu, nebo jinych instrumentu, pomoci kterych muzete vydelavat i pri „pohybu do strany“. Kazdopadne plati, ze cim vetsi ma investor kapital, tim lepe se da portfolio strukturovat. Se 100 000 Kc toho moc neudelate.

          To je jen takovy prvni dojem z Vaseho prispevku. Bylo by to na delsi debatu a bylo by treba blize znat Vasi situaci. 😉

          Hezky vecer

          • Martin Stepnicka napsal:

            Objem v portfoliu sice nesaha do milionu, ale je znatelne vyssi nez 100.000. V portfoliu se krome akcii nachazi 8 OPF (akciove a smisene), nejaky ten certifikat (indexovy, diskont), dluhopisy jiste letos nejsou dobrou volbou a nez OPF penezniho trhu, to mi vyjde lepe (jisteji pri malem rozdilu, nezridkakdy kladnem rozdilu) mit jiste % rychlych penez na ING kontu. S komoditami souhlasim, jen se v nich nevyznam (ropa je draha, zlato zvazuju, mozna drevo), vyzada si to urcity cas, abych nesel jen vyberem random. Bonus certifikat jsem nedokazal zatim docenit, treba take casem, urcite je zajimavy.

            Mate jiste pravdu, ze geograficka diverzifikace nema uz takovy vyznam, ale minimalizuje prave to geopoliticke riziko a navic je v kazdem indexu ci OPF zastoupen kazdy sektor jinak, sam uvadite, jak vysoke procento Turka zastupuje bankovni sektor, kdezto v LU0104531511 je to jen polovina toho podilu. Velice pomahaji zverejnovane fundamenty na jednotlive indexy, ktere sem umistuje pan Pitak, takze mozna na zaklade nich bych si vybral i fond ci certifikat na index bez geograficke prislusnosti, ciste sektorovy, musim se na to jeste podivat. (Timto pane Pitaku: Diky)

            • Miroslav Piták napsal:

              Není zač, rádo se stalo. Mě to velmi potěší, když se dozvím, že informace, které poskytuji jsou někomu prospěšné.

              S pozdravem M.P.

  3. Miroslav Piták napsal:

    Kdysi jsem uvažoval o investici to Turecka. Pak ale přišla korekce a tak jsem si to rozmyslel. V současné době o investici přímo do tohoto regionu neuvažuji. Problém je v tom, že existuje značná spousta investičních příležitostí a zabývat se vším, to by pak člověk nedělal nic jiného. Momentálně jdu tedy jiným směrem, snažím se pořádně poznat trhy, které obchoduji a dle vyhodnocení tržní situace volím z mého pohledu nejvhodnější nástroje. To co bych byl schopen vydělat v Turecku, je možné vydělat i na jiných „bezpečnějších“ trzích.

    Snažím se velmi přísně řídit rizika (do 4% účtu na obchod) a politická rizika nejsem schopen odhadnout a na rozdíl od tržních uřídit.

  4. Mario napsal:

    Dobré. Já bych doplnil. Pokud chce někdo vyloženě spekulovat, pomocí pákových produktů, upozorňuji na poměrně nákladné držení právě vlivem vysokých úrokových sazeb a nejisté měně. Turecko za poslední období 2x citelně devalvovalo svou měnu, což poznamenalo negativně některé investice.
    Příležitost vidím hlavně v bankovním sektoru. Dokonce bude zřejmě v dohledné době možné investovat přímo do tureckých akcií s českými korunami. Myslím, že takovou věcí by se Turecko opět zatraktivnilo našim (českým) investorům.

    • Jan Traxler napsal:

      Konkretne u Turecka bych spis nez pakovou spekulaci doporucil hodne dlouhy investicni horizont. S bankovnim sektorem bych souhlasil, vsak tvori podstatnou cast istanbulske burzy (dle trzni kapitalizace). Ale urcite se najdou i jine turecke stars. 😉
      Jinak k te moznosti investovat do tureckych akcii v CZK, v mensi mire je to mozne i dnes u jednoho podiloveho fondu. Ale osobne to nepovazuji za podstatne. Da se investovat se zajistenym kurzem do EUR a to uz nehraje takovou roli, zda mate pevny kurz CZK, nebo EUR (v porovnani k pohybum TRY a tureckych akcii). A nebo muzete vedle akcii spekulovat zaroven na posilovani TRY. 😉

      P.S. Cekal jsem, zda se ozvete, kdyz jste si pral clanek o Turecku. Nastesti jste nezklamal. 😉 Ale jinak je tu nejak „ticho“.

      • janula napsal:

        aku cast tureckeho indexu predstavuje bankovy sektor?? alebo ak viete doporucit, aky podielovy fond sa zaobera prave touto strankou??

      • L. Konečný napsal:

        My máme najity jisté tutovky mezi akciemi z indexů DAX , TecDAX , MDAX a SDAX na rok 2008. O těch by si mnozí rozumní a neriskující investoři popovídali.
        Od akcií z Turecka nevíte téměř nic z fundamentálních veličin akcií a z bilancí firem.
        A jinak v akciích Royal bank of Scotland stačí dnes jen 97.000 euro na dividendy 600 euro měsíčně , které téměř 10% ročně rostou , tedy na 1.200 euro za 10 let a 2.400 euro měsíčně dividend za 20 let. Samozřejmě , je nutno rozdělit peníze na 3 akcie bank Britanie , taky Barclays a HBOS a pak je nutno ukončit ihned dnes spoření a pojištění a fondy , aby byly peníze na akcie bank Británie.

        • Ives napsal:

          Pane Konečný, a prozradíte nám nějaké ty německé tutovky? Pokud ne přímo sem, napište mi prosím na yvez@centrum.cz Vielen Dank im Voraus, investor Ives:-)

        • Jan Traxler napsal:

          Vsak zminuji nekde, ze je lepsi investovat do tureckych akcii nez do nemeckych a nez do britskych bank? Rekl jsem snad nekdy nekde neco takoveho? 😉 Clanek i prispevek, na ktery reagujete, se zabyva ciste Tureckem, s nicim neporovnava. 😉

        • Michal Kára napsal:

          No, jestli to jsou stejne „tutovky“ jako „dlouhodobe stabilni banky z USA“ ktere jste doporucoval pred rokem tak buh bud milostiv tem kteri je nakoupi 😉

          • Mario napsal:

            Myslíte dnešní propad? To je příležitost k nákupu přece:))
            Sice Citigroup sníží divi ale kdo si na to vzpomene za půl roku?:)

            • Michal Kára napsal:

              No treba Citi spadla od doporucovani p. Konecneho pred rokem cca o 15% a to nemluvim o poklesu dolaru. Za pul roku si na to nikdo nevzpomene protoze oproti problemum co jeste vyplavou to bude smesna drobnost 😉

              • Honzajs napsal:

                Citi je podle mne první vlaštovka

                Banky jako takové rostly velmi výrazně posledních 25 let. jejich podíl na S&P 500 vzrostl z ani ne 10% na více než 20%. Výnosy se na výnosech S&P 500 podílejí ještě více. A protože nic neroste do nebe a vůdčí sektory rotují, bude podle mne výkonnost bank v příštích 10-15 letech POD výkonností S&P 500.

                A to nemluvím o rizicích ukrytých v portfoliích bank ve formě derivátů či půjček hedge fondům, investujících do těchto derivátů.
                Oceňování nelikvidních aktiv stylem „priced to model“ je zárodek potenciálních velkých problémů. To je podobné, jako slavné drahé kameny z zástavách českých bank počátkem 90. let minulého století.

                Podle mne budou postupně vypadávat z bank či jiných finančních institucí jeden kostlivec za druhým.

                Také doporučuji u bank důsledně porovnávat výsledovku a cash flow, může to mnohé napovědět – jejich nesoulad by znamenal varovný signál, že zisky mohou být jen na papíře díky kouzlům s oceňováním těchto černých skřínek a nebude z čeho vyplácet dividendy, nebo si na jejich výplatu bude banka muset dokonce půjčit.

                Osobně raději přijmu riziko investice do malé společnosti, kde vidím možná úskalí, mající jasnou rozvahu / výsledovku / ložiska surovin či business plán než takovéto riziko investice do akcií firem těžících z vytváření černých skřínek či investic do nich, kdy navíc z rozvahy společnosti jen tak snadno nevyčtete, v jaké výši a do jakých produktů tohoto typu banka investovala.

                • Miroslav Piták napsal:

                  No já jsem se začal dívat po bonus certifikátech na banky, nyní na Commerzbank. Je možné pro splatnost 12/2008 dosáhnout výnosu přes 30%.

                  No já taky ještě očekávám pokles, protože akcie bank dosáhly obrovského růstu cen akcií a např. Commerzbank ještě nezkorigovala o 38,2% tohoto růstu. Vzhledem že kursy bank rostly o stovky procent, odhaduji, že s větší pravděpodobností zkorigují o 50% toho růstu. U těchto hodnot poklesů bych si troufnul jít do bonus certifikátů, které budou nabízet při riziku, že v nejhorším případě dopadnu jako kdybych držel akcie velmi zajímavý výnos. Zatím jen pozoruji.

      • s.kozusek napsal:

        Dobrý den Honzo Traxlere,
        nejprve bych vám chtěl pochválit vaše články, které jsou pro mnohé čtenáře určitě zajímavé. Teprve teď jsem měl čas si je všechny pročíst (včetně diskusí) a více se seznámit s vášim pohledem na pasivní i aktivní správu portfolia. Váš přístup se mi zdá dobrý a to i přesto, že s vámi nesdílím váš názor na čistý užitek i tolik doporučované portfolio zaměřené převážně na fondy. Důvody jsme si už řekli a asi nemá smysl se k tomuto tématu vracet. Co se týká Turecka, jen bych doplnil, že tento stát bych zatím vynechal i z důvodu vysokého zadlužení a značného deficitu obchodní bilance. Ostatní už zde bylo asi řečeno.

        S pozdravem
        Sláva Kožúšek

        • Jan Traxler napsal:

          Slavo, jsem rad, ze se zase zapojujete do diskuzi. Doufam, ze se Vas zdravotni stav zlepsuje.

          K tomu zadluzeni Turecka, ano, to je riziko a je to podobne u vsech zemi Next 11, respektive u vetsiny rozvijejicich se trhu.

          Jinak, tolik doporucovane portfolio zamerene prevazne na fondy jsem zde rozebiral z toho duvodu, ze portal je urceny financnim poradcum… tedy lidem, kteri ve vetsine pripadu za provize zprostredkovavaji nakup podilovych fondu. Pokud jde ciste o me, tak za posledni rok jsem se od provizniho zprostredkovatelstvi vyrazne posunul k placenemu poradenstvi a zhruba 90% dnesnich investicnich doporuceni pro me klienty smeruje do certifikatu. A duvody k tomu uz jsem zde take hodnekrat popisoval, jsou dva:
          1) Pomoci certifikatu mohu investovat do regionu, odvetvi… do kterych zadny fond samostatne neinvestuje.
          2) Struktura nekterych certifikatu (bonus, express…) mi umoznuje lepe dosahovat cilenych vysledku – dosahovat pozadovaneho zhodnoceni pri dane mire rizika s vetsi pravdepodobnosti.
          Nizsi poplatky, nejcasteji uvadene plus certifikatu, jsou pro me druhorade. 😉

          • Mario napsal:

            Pane Traxlere, poslal jsem Vám mail:)

            • Jan Traxler napsal:

              Mario, email jsem dostal, bohuzel bez odesilatele, takze musim odpovidat touto cestou.

              Parametry toho instrumentu me nijak nenadchly. To uprimne receno znam mnoho zajimavejsich prilezitosti, a to i pro bezne investory. Kazdopadne navrhnete emitentovi, ze na toto podkladove aktivum by daleko zajimavejsi byla bonus konstrukce bez capu, nez garance stoprocentni navratnosti s velmi omezenou participaci na rustu.

              Hezky vecer.

          • s.kozusek napsal:

            Děkuji Honzo, píšu vám přímo z nemocniční postele 😉 Zítra mě pustí domů. Jinak za ten posun vás velice chválím :)) Ne, opravdu – je to dobré. Takže dobrou noc.

            Sláva

            • Jan Traxler napsal:

              Dekuji za pochvalu. 😉 Tesi me, ze slysim dobre zpravy. Pokud me neodmitnete, rad bych Vas nekdy navstivil. Tez preji dobrou noc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.