Neděle 25. února. Svátek má Liliana.

Penzijní reforma: Velké ambice na hliněných nohách

Penzijní reforma je nevyhnutelná, demografický vývoj je nepříznivý a průběžný systém je ekonomicky neufinancovatelný. To jsou axiomy doby, na kterých se budují smělé pilíře penzijní reformy, za souhlasného pokyvování zúčastněných.

Nic proti diskuzi o penzích, ta je opravdu nevyhnutelná,  ale nechť je založena na seriózních základech. Vždyť o pravdivosti výše uvedených axiomů reformy by se dalo, jak by řekli diplomaté, s velkým úspěchem pochybovat.

Diskuze o penzijní reformě se stává v poslední době trochu neurotická. Zástupci penzijních fondů se neustále připomínají a poklepávají starostivě na hodinky. Již je nejvyšší čas. Čas od času vyjdou v novinách odborné rozhovory o tom, jak se Česká republika řítí do finanční pasti, když stále s reformou otálí.

Nervozita zástupců fondů je pochopitelná, z okolních států je stále více slyšet nespokojenost s fondovým systémem. To by mohlo být pro plány fondů nepříjemné. Pro mě je nepříjemné, že východiska, na kterých je reforma koncipovaná, jsou zjevně nepravdivá a vykonstruovaná.

Nepříznivý demografický vývoj

Tvrzení o nepříznivém demografickém vývoji je snad ten největší podraz v diskuzi o penzijní reformě. Předkladatelé návrhu zřejmě vycházeli z Populační prognózy ČR do roku 2050, kterou v roce 2003 zpracoval Český statistický ústav, a pak zřejmě z nějakých střípků starších statistik. Jinak by něco podobného nemohli nikdy tvrdit.

Základní problém Populační prognózy je doba jejího vzniku. Rok 2003 byl rokem, ve kterém již několik let po sobě klesala porodnost, a přitom se ještě stále zvyšoval průměrný věk dožití. Mluvit o naší demografické budoucnosti jinak než pesimisticky v podstatě nepřicházelo v úvahu.

Tak také vznikla tabulka předpokládaného počtu obyvatel do roku 2050.

Rok

2002

2005

2010

2015

2020

2025

 

10 203 269

10 200 706

10 141 170

10 033 712

9 874 589

9 657 090

 

10 203 269

10 235 973

10 283 042

10 301 994

10 283 929

10 217 200

 

10 203 269

10 273 342

10 432 067

10 578 281

10 700 030

10 782 381

             
Rok

2030

2035

2040

2045

2050

odhad

 

9 386 262

9 080 237

8 753 364

8 414 451

8 066 072

nízký

 

10 102 433

9 957 079

9 795 118

9 622 248

9 438 334

střední

 

10 822 994

10 837 148

10 842 086

10 841 111  

10 830 080

vysoký

Rok 2003 byl ovšem také rokem populačního obratu. Od tohoto roku porodnost každým rokem vzrůstá, vzrůstá migrace a úmrtnost starých lidí zůstává na stejných hodnotách. Tak již po necelých 6 letech se i vysoký odhad vývoje naší populace dostává do velkého skluzu. Skutečný počet obyvatel ČR byl k 31. 12. 2009 celých 10 506 813. Vypadá to, že prognózu předběhl o několik let.

Trochu lépe se autoři trefili do odhadu počtu důchodců.

Rok

absolutní počet
v tisících

% podíl na
obyvatelstvu

Rok

absolutní počet
v tisících

% podíl na
obyvatelstvu

2010

2 161

21,0

2035

2 877

28,9

2015

2 303

22,4

2040

3 156

32,2

2020

2 483

24,1

2045

3 295

34,2

2025

2 580

25,3

2050

3 372

35,7

2030

2 700

26,7

     

V tomto ohledu byl naopak odhad poněkud podceněný, protože ve skutečnosti bylo k 30. 9. 2010 v ČR 2 254 779 starobních důchodců. Tabulka počtu důchodců je navíc zastaralá, protože počítá s odchodem do důchodu v 63 letech. Pro nejbližší období to nebude významné, ale za nějakých 15 let by byla tato čísla nepoužitelná.

Také je trochu nadbytečné porovnání počtu důchodců s celkovým počtem obyvatel. Výmluvnější by bylo porovnání s počtem pracovníků – plátců pojistného.

Demografický vývoj je prokazatelně posledních 7 let velice příznivý. Čísla, která to jasně dokazují, najdete třeba ve Statistické ročence 2009. Ve statistikách České správy sociálního zabezpečení najdete naopak čísla, která jasně ukazují nárůst počtu plátců pojistného a naopak žádný znepokojující nárůst počtu starobních důchodců.

Jen tak mimochodem, aktuální čísla o poměru mezi plátcem a příjemce pojistného k červnu 2010 udávají 2,21 poplatníků na jednoho starobního důchodce, respektive 1,76 na jednoho důchodce bez rozlišení druhu důchodu.

Vytvořit věrohodnou dlouhodobou prognózu je velmi obtížné. Ani já zde nehodlám, tentokrát na základě zcela jiných statistik, předkládat nějaká konkrétní čísla. Žádám jen, aby používané podklady byly seriózní a pracovaly s aktuálními čísly. Aby se v diskuzích nezaměňoval starobní důchodce s každým příjemcem důchodu, tedy včetně invalidních, sirotčích a vdovských. Také by bylo dobré převzít metodiku České národní banky. Ta také publikuje prognózy vývoje inflace, HDP, kurzu koruny atp. ČNB  ji ale pravidelně aktualizuje.

Ekonomický vývoj

Je třeba kriticky přiznat, že současný příznivý trend demografického vývoje přiznala ve  své závěrečné zprávě (i když poněkud chabě) i Bezděkova komise. V dalším se ale ani náhodou nesnaží korigovat demografické nesmysly, které jim snaživě podsouvají někteří novináři.

Poznámka autora:

Vrcholem byla odpověď Vladimíra Bezděka na dotaz reportéra E15 v nedávno zveřejněném rozhovoru s názvem "Bezděk: Financování důchodů z mezd dusí celou ekonomiku":

  • E15: Je pravda, že za 30 let bude mít každý „svého důchodce“?
  • Bezděk: Kolem roku 2050 se bude poměr počtu osob starších 60 let vůči počtu pracujících této úrovni blížit.

Ano, čtete dobře. Pan Bezděk si důchodce rozšířil i na 60 let. Snad šlo jen o tiskovou chybu, ale v tom případě také o absolutně  neseriózní tvrzení.

Vraťme se k závěrečné zprávě. Ta sice značila, že ten demografický vývoj není tak katastrofální, ale jedním dechem dodala, že se totálně devalvuje ekonomickými výsledky. To je další podpásovka rozumné debatě. Argumentovat špatnými výsledky roku 2009, zaviněnými celosvětovou krizí, a vlastně nepřímo tvrdit, že to tak bude stále, je velmi neseriózní. Již letošní květnová a červnová čísla ukazují obrat a vyšší výběr pojistného než před rokem.

Závěrečná zpráva Bezděkovy komise nemohla ve světle těchto argumentů dopadnout jinak než výsledkem, že je průběžný penzijní systém dlouhodobě neudržitelný a že se musí rozšířit o druhý pilíř, tedy o soukromé penzijní fondy. Jiné řešení nemohl nikdo očekávat. V desetičlenné komisi bylo šest zástupců penzijních fondů a finančních skupin.

Jak na reformu

Dovolím si předložit návrh opatření, které by  reforma měla podpořit.

  1. Hlídat demografický vývoj a vytvářet podmínky pro jeho pozitivní vývoj. Je zřejmé, že porodnost není přímo úměrná daňové a příspěvkové podpoře rodin od státu, ale právě schvalovaná úsporná opatření postihnou nejvíce právě rodiny s dětmi. Nevolám po čisté demografické variantě, kde je dítě považováno za investici, ale některé myšlenky jsou nepochybně použitelné.
  2. Snižování nezaměstnanosti. Těch asi 10 % nezaměstnaných je také 10 % příjemců dávek a hlavně 10 % těch, co nejsou plátci pojistného.
  3. Opt-out ano, ale pouze dobrovolně. Také příspěvek od státu by mohl být nižší, než příspěvek pojištěnce. Penzijní fondy obecně mají jednu nevýhodu v tom, že veškeré úspory leží až desítky let ve fondech a když nic jiného, tak silně trpí inflací. To průběžný systém nezná. Spoléhat se pouze na opt-out, a v něm hledat spásu pro budoucnost důchodců, nepovažuji za to nejlepší řešení.
  4. Výše důchodu v průběžném systému by nemusela být fixní. V případě hospodářských problémů by mělo být možné výši důchodu snížit. Tento propad by nakonec bylo možné nahradit v letech, kdy se hospodářství daří. Navyšování důchodu by mělo více záviset na výběru pojistného, než např. na inflaci. Dehonestovat průběžný systém je nesmysl. Vždyť stejně budou muset oba systémy existovat společně.
  5. Správné by bylo snížit sazbu pojistného a propad příjmu nahradit zvýšenou sazbou DPH. Jde přece také o získání peněz z šedé ekonomiky.
  6. Za úvahu by stála podpora stavebního spoření v tom smyslu, že by uznatelný výdaj pro přiznání státního příspěvku byl i úvěr na studijní účely a investice do důchodového pojištění u komerční pojišťovny.
  7. A také se nesmí zapomenout na nález Ústavního soudu ohledně nerovnováhy mezi výší celoživotně zaplaceného pojistného a výší přiznaného důchodu.

Jistě by se těch možností našlo více, ale nechci zde násilně vytvářet nějaké desatero. Rozhodnutí bude na vládě a doufejme na celospolečenské diskuzi. Nechť tato diskuze probíhá nad pravdivými a reálnými vstupními daty!

Jste ochotni podstoupit reformy i za cenu dočasného snížení životní úrovně?

Nahrávání ... Nahrávání ...

11 komentářů: “Penzijní reforma: Velké ambice na hliněných nohách”

  1. Martin napsal:

    hezký článek. díky.

  2. J. napsal:

    Autor očividně neví, co znamená pojem východisko. Používá ho místo pojmu předpoklad. Pokud si autor plete příčinu a následek, co může být schopný říct k věci?

  3. Budoucí penzista napsal:

    Jediná myslitelná varianta je varianta DOBROVOLNÁ.

    Dobrovolná musí být i účast v průběžném systému, natož v nějakých dalších pilířích. Neexistuje legitimní právo někoho k účasti násilím nutit! Donucení je zločin.

    Argumentovat tím, že někteří lidé by si nespořili, je zcela liché. Jak může z toho, že já mám obavy z možného nezodpovědného chování pana X, plynout právo donutit pana Y k nějakému chování?

    A proč tedy ze systému nesmí vystoupit alespoň ti, kteří hravě mohou prokázat, že na penzi myslí (mají třeba 2 byty, 5 kilo zlata a široké akciové portfolio)?

    A vůbec: jak si někdo může být jist, že příští generace se také nechá donutit platit na staré? Co když to odmítnou? Kde se k něčemu takovému zavázali a pokud budou hromadně proti, jak je penzisti donutí? Z čeho pak budou staří účastníci průběžného systému vypláceni?

    A pokud jde o fondový pilíř zřízený a regulovaný státem, tak se podívejte do Maďarska, kde se právě znárodňuje!

    V horizontu spoření na penzi (třeba 30 let) se může stát cokoli a věci jako hyperinflace, měnová reforma, státní bankrot, změna režimu, atd… nabývají na pravděpodobnosti. Bankrot všech zemí EU + USA + Japonska je v tomto horizontu prakticky jistý. Kolaps nekrytých papírových měn také. A my si tu budeme přispívat do státní průběžné pyramidové hry a do soukromých fondů založených na bankrotářských státních dluhopisech, které v krátkém horizontu budou trpět výnosem pod inflací, ve středním horizontu prasknutím dluhopisové bubliny a v delším horizontu restrukturalizací stítního dluhu či znárodněním ala Maďarsko.

    Proto veškeré nucení do takových systému považuji za zločin a k lidem, kteří toto prosazují zaujímám postoj stejný jako k ostatním zločincům.

    • hm napsal:

      Pán ještě asi neví že tzv. sociální / důchodové/ zdravotní pojištění není nic jiného než daň a jako taková je uplatňovaná žádnou logiku/ spravedlivost v tom nehledejte.

      Jsme v demogracii tzn. v systému kde většina má právo utlačovat menšinu. Máte jedinou možnost hlasovat nohama nic jiného stím dělat nemůžete a věřte že bude hůře.

      Max. mě napadá založit církev Neplacení daňí a jelikož vám zaručuje ústava svobodu vyznání je zde možnost že by jste případné ústavní spory vyhral ale určitě by vám politici za čas ústavu změnili kapři si rybník sami nevypustí 😀

    • Nox napsal:

      Bohuzel prubezny system by na dobrovolnem principu asi nefungoval. To by totiz vysokoprijmovi vystoupili a system by se zhroutil. Pokud je dnes prumerny duchod cca 50% prumerne mzdy, tak duchod cloveka s minimalni mzdou by byl take zhruba jeji polovina. To by bylo tusim 3 000 Kc? A zkuste z takoveho duchodu zit, byt ve vlastnim byte/dome. Je to mozna nespravedlive, ale je to tak.

      • Rudla napsal:

        Kazdy, pro koho jsou podminky nespravedlive, ma prirozene pravo a moralni narok vystoupit. A pokud mu v tom nekdo brani, ma moralni pravo pouzit jakekoli prostredky, aby znovu nabyl svou svobodu.

        Ostatne, zadny zlocinny system zalozeni na donuceni a znasilnovani, nemuze prezit. Nakonec je vzdy po pravu odstranen.

  4. Fany napsal:

    Je chválihodné, že jste upozornil na nepřesná čísla, s nimiž pracovala i Bezděkova komise a možná s nimi pracuje i vláda. Ale stejně to na věci moc nemění. Uvedl jste, že se rodí více dětí. Fajn, ale o jaké děti se jedná už nepíšete. Mezi těmi dětmi bude jistě hodně takových, které nikdy pojistné platit nebudou. Mohou to být děti imigrantů a národnostních menšin, ale i děti, které budou studovat a následně žít mimo naší republiku. S přihlédnutím tohoto neznáma, se jeví původní prognózy již méně závadné.
    xxx
    Další problém, o kterém skoro nic nepíšete, je role tzv. „finančních žraloků“, jenž mají hlavní zásluhu na ataku současného průběžného důchodového systému. Navrhovaná penzijní reforma, stran ministra Drábka, jim nahrává do karet. Co lepšího si mohou přát, než abychom povinně posílali 5% ze sociálního pojištění na vybrané kapitálové fondy? Takové fondy budou v průměru maximálně stíhat inflaci a v některých případech (dynamické fondy) možná lehce pokoří nárůst mezd. Toto není žádné řešení. Tudy rozumná cesta (pro nás budoucí důchodce) nevede.
    xxx
    Osobně vidím, jako jedině správnou a reálnou, cestu s návratem k rodinné sounáležitosti. Řešením by mohlo být postupné snižování odvodů na důchodové pojištění a zároveň snižování (případně stagnace) výše důchodů. Mělo by se tak dít pozvolna a pro ty, kteří teprve půjdou do důchodu. U současných důchodců zachovat status quo. Přitom postupně zvyšovat možnost příspěvku dětí svým rodičům, důchodcům.
    V konečném stavu by penze z průběžného systému mohly být ve výši 20% průměrné mzdy a děti by mohly svým rodičům důchodcům přispívat 5%. Ostatní by bylo věcí každého z nás, jak, kolik a kde si zajistil další peníze na důchod.
    Výhody tohoto řešeni:
    1) Návrat k rodinné sounáležitosti a odpovědnosti.
    2) Není závislý na demografických výkyvech.
    3) Stimuluje vyšší porodnost u aktivních rodin.
    4) Snížení odvodů na sociální pojištění (nižší daňová zátěž) snižuje cenu práce a tím a následně nezaměstnanost a růst ekonomiky.
    5) Nepovinné ukládání peněz donutí finanční žraloky lépe hospodařit s vklady.

    Nevýhody mě nenapadají…. 😉

  5. hm napsal:

    dokud máme porodnost 1,4-1,6 dítěte na jednu ženu ANO tak máme demografický problém a můžete si říkat co chcete pokud od toho ještě odečtete část lidí s tzv. utiskované skupiny kde porodnost přesahuje 2-3. Tak skutečné číslo je ještě mnohem nižší. Takže pokud chcete muslimsko/asijskou českou republiku tak prosím ale pro ní tu naši předci určitě neumírali.

    Takže ANO máme demegrafický problém způsobený socialistickými experimenty posledních 50let v celé Evropě. Prožrali jsme svoji budoucnost. Musíme se vrátit v myšlení zpět a opět uvažovat v dimenzích rodiny ne tzv. sociální spravedlnosti.
    Protože nikoliv stát ale rodina je naší garancí důchodu!!!!!!

    • Zbyněk Svěrkoš napsal:

      Souhlas, dokud bude porodnost pod 2,0 na ženu, tak problém prostě je. Navíc mnohé z dětí vícepočetných rodin budou spíš odčerpavatelé státních (poplatníkových) peněz, nikoliv přispivatelé. Otázkou také je, jak se na příznivějším vývoji podílí imigranti, obávám se, že nikoliv nezanedbatelně. Spoléhat na multikulti republiku se mi rovněž nechce. Tvoření soukromé renty je určitým řešením pro dnešní produktivní generaci, ale samo o sobě to stačit nebude, souhlasím, že pokud se nedostaví návrat k tradičnějším hodnotám – rodina místo single free život, úspory místo dluhů, tak problém financovatelnosti postupně v delším úseku vygraduje.

      Ovšem v prvé řadě to chce, aby se nějak do konečné fáze vyprofiloval problém, který zraje v Evropě (pokud teda hovoříme o nejbližším našem životním teritoriu)- soudružská, vzájemná, nekonečná pomoc a záchrana sebe sama navzájem na úkor megadluhu všech je cestou do pekel. Jednoho krásného dne se to stane neufinancovatelným, nebude kde získat ty peníze. Leda tiskem peněz, ovšem potom nekrytých protihodnotami typu výrobek či služba a tedy s hrozbou hyperinflace jak hrom. To teprva poznáme podstatu slova „krize“…

      • Zbyněk Svěrkoš napsal:

        jen dovětek …. že se to odborníci z řad penzijních fondů budou snažit lobbovat směrem na přihrání kšeftu zákonem pro penzijní fondy je celkem oekávatelné. Ovšem viz dnes Maďarsko.

        Nevidím lepší volbu, než dát nějaký minimální důchod skrze stát (průběžný systém), a nechat více peněz lidem, ať si je umisťují, kam chtějí. Žádný povinný penzijní fond. Kdo si to rozfrcá, prožere, utopí v nesmyslech, prostě víc než minimum od státu nedostane.
        Rizikem pak je, že patrně dost velká skupina naprosto finančně nezabezpečených lidí v penzijním věku si u voleb násilím prohlasuje a následně bude uzákoněno, že těm odpovědným se jejich hromádka jednoduše sebere po bolševicku. Nějaký populista by se toho jistě ve volebním programu chytil. Model bez jakéhokoliv rizika podle mě ale neexistuje. Leda mít prachy bezpečně ulité někde venku, snad …..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.