Neděle 18. února. Svátek má Gizela.

Penzijní reformu zaplatí i důchodci

Poradní expertní sbor (PES) vedený Vladimírem Bezděkem dokončil svou práci. Včera představil návrh penzijní reformy. Jak by se měl penzijní systém změnit? A proč ji zaplatí lidé v důchodovém věku?

"Důchodová reforma nesmí ohrozit nároky současných důchodců ani osob ve věku blízkém důchodovému věku; může však změnit v zájmu vyrovnanější finanční bilance PAYG pravidla pro valorizaci vyplácených důchodů tak, aby byla vždy zachována alespoň reálná hodnota vyplácených důchodů," píše se v závěrečné zprávě Poradního expertního sboru. Současní penzisté a lidé v předdůchodovém věku se tak o své penze nemusejí obávat.

Návrh penzijní reformy vzešlý z Poradního expertního sboru se zabývá jak reformou stávajícího průběžného systému penzí (PAYG), tak zavedením druhého – fondového – pilíře.

Navrhované změny v průběžném systému penzí

Zvyšování věku odchodu do důchodu by mělo pokračovat stávajícím tempem, jen u žen by se mělo dočasně urychlit. Mělo by být ale podmíněno zvyšováním naděje dožití – tedy, budeme-li déle žít, budeme odcházet do důchodu později. Ne všechna povolání lze ale vykonávat do vysokého věku – i s tímto počítá návrh skupiny (pro vybraná povolání by mohl vzniknout doplňkový systém pojištění pro možnost dřívějšího odchodu do penze).

Stávajících penzistů se nepochybně dotkne zrušení možnosti vlády vyšší než minimální valorizace penzí. Aktuálně jsou penze zvyšovány o inflaci a přibližně 1/2 růstu mezd. V cílovém stavu by měly být valorizovány pouze o cenový růst.

Reforma se dotkne i vdovských a vdoveckých důchodů. Pro stávající příjemce těchto dávek se nic nezmění, ale po zavedení reformy by se vdovské a vdovecké důchody neměly přiznávat doživotně.

Zásadní změna se dotkne i další oblasti rodinného života: Vyměřovací základy důchodového pojištění budou pro manžele společné. Pokud jeden z manželů vydělává více, bude ze svého důchodového pojištění přispívat na penzi druhého. To je velmi významné zejména v souvislosti s rostoucí rozvodovostí, kdy po rozvodu bude mít i (ex)manžel s nižším příjmem vyšší důchod (a de fakto spravedlivější v rámci majetkového vyrovnání).

Dopad na snížení porodnosti ve vyšších příjmových skupinách může mít navrhované opatření, kterým by se měl zavést fiktivní příjem ve výši 40 – 80 % průměrné mzdy pro náhradní doby pojištění. Těmi jsou např. rodičovská dovolená či studium. V současnosti jsou tyto náhradní doby "oceněny" průměrným příjmem pojištěného. Opatření vyplývá z logiky, kdy za stejnou práci (např. výchova dítěte) náleží stejná odměna v podobě příspěvku k důchodu. To ovšem sníží (finanční) motivaci matek s vyššími příjmy zakládat rodiny či starat se o děti.

Zásadní změnou bude snížení sazby pojistného o 5 procentních bodů z 28 % na 23 %. Finanční výpadek příjmů ve výši 50 mld. Kč by měl být kompenzován sjednocením sazeb daní z přidané hodnoty na úrovni 19 %. Co z toho plyne? Penzijní reformu do značné míry zaplatí též samotní penzisté: Ze snížení pojistného nebudou mít žádný přínos (již nepracují a neplatí pojistné), zato zvýšení DPH z 10 % na 19 % u potravin a léků pocítí naplno. Dalo by se též říci, že tímto způsobem dojde ke skrytému snížení aktuálně vyplácených penzí…

Zároveň se snížením sazby pojistného se sníží též strop příjmu pro placení důchodového pojištění na trojnásobek průměrné mzdy. V současnosti je strop stanoven na šestinásobku průměrné mzdy (a od příštího roku by měl klesnout na čtyřnásobek).

Postupně by se důchod měl vypočítávat z celoživotních příjmů pojištěnce, nikoli z posledních let produktivního života. To též povede ke snížení přiznaných důchodů, neboť v úvodu pracovní kariéry, kdy daňový poplatník vstupuje do produktivního života, jsou jeho příjmy vlivem chybějících zkušeností nižší.

Změny by se mělo dočkat též hodnocení invalidity. V pravidelných intervalech by mělo docházet k přehodnocení zdravotní způsobilosti v souvislosti s rozvojem lékařské vědy a neměly by se přiznávat invalidní penze lidem, kteří mají nárok na předčasný starobní důchod.

Pracující penzisté se zřejmě dočkají vyššího zdanění. V současnosti jsou penze zdaněné až od určité výše (na niž je v českých podmínkách egalitářského důchodu navíc obtížné dosáhnout). Upravený daňový systém by měl počítat i se souběhem penze s výdělečnou činností.

Fondový pilíř penzí

Na podobě fondového pilíře se PES jednoznačně neshodl a navrhuje dvě možné varianty. Většinová varianta by po určitém transformačním deficitu měla být životaschopná bez dalších dodatečných zdrojů, menšinová varianta počítá po překlenutí úvodního schodku s každoročním deficitem průběžného systému penzí kolem 0,5 % HDP. Obě varianty jsou ale mnohem perspektivnější než současný průběžný systém, který by generoval každoroční schodek mezi 4 a 4,5 % HDP (pro představu: veškeré současné penze činí cca 12 % HDP).

Graf 1: Saldo PAYG (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % HDP

Zdroj:
Závěrečná zpráva PES

Většinová varianta (I) předpokládá, že do průběžného systému upraveného podle výše uvedených pravidel poplyne 20 procentních bodů z 23% sazby důchodového pojištění a do fondového systému poplynou zbývající 3 procentní body. Fondový systém by byl povinný pro osoby mladší 40 let v okamžiku startu reformy, pro starší by byl zapovězený.

Peníze i do fondového systému by měla vybírat Česká správa sociálního zabezpečení, ovšem jejich investiční správa by byla svěřena reformovaným penzijním fondům, investičním společnostem apod. podle volby poplatníka. "V případě explicitně formulovaného přání účastníka lze prostředky druhého pilíře investovat výhradně do českých státních dluhopisů, čímž – z ekonomického hlediska – dojde k ručení za investiční bezpečnost prostředků úvěrovou kredibilitou českého státu," uvádí zpráva PES.

Nashromážděné prostředky by byly vypláceny pouze formou doživotní renty – anuity. Pokud by účastník zemřel před jejím přiznáním, prostředky by byly převedeny na penzijní účet dědiců.

Menšinová varianta (II) podporovaná jediným členem PES chce převádět na průběžný systém celé pojistné 23 %. Druhý (fondový) pilíř by byl dobrovolný a stát by ho podporoval příspěvkem ve výši 3 % v případě, že si účastník platí sám 3 %. Nejvýše by stát přispíval do trojnásobku průměrné mzdy, tedy do stejného stropu, jaký je plánován pro pojistné na důchodové pojištění.

Prostředky by obhospodařovaly reformované penzijní fondy. Ty by měly vést i zaměstnanecké penzijní plány pro zaměstnance pracující v rizikových oborech.

Závěrem

Penzijní reforma je nutná. A nevyplývá to pouze z rozhodnutí Ústavního soudu, ale i z demografického vývoje. Stárnutí populace nepomůže zamezit a průběžný systém nezachrání ani zvýšený příliv pracovníků z jiných zemí.

Nový penzijní systém podle závěrů expertní skupiny musí splňovat několik základních bodů: Musí být více diverzifikovaný (v současnosti 94 % příjmů penzistů plyne od státu), musí být fiskálně udržitelný (ten současný rozhodně není), musí mít spravedlivější rozložení mezigeneračního břemene v čase a musí být více ekvivalentní (čili zásluhový; o tom ostatně rozhodl Ústavní soud).

Žádnou reformu ovšem nelze vnímat odděleně. Ostatně to zdůrazňuje i návrh expertní skupiny. Např. zvyšování věku odchodu do důchodu je podmíněno zvyšováním střední doby dožití v dobrém zdravotním stavu. Stejně tak příliš nízký důchod sice uleví penzijnímu systému, ale zatíží sociální systém. A kvalitní školství zvýší uplatnitelnost absolventů, přičemž vzdělanější lidé jsou častěji déle ekonomicky aktivní – a tím opět ulevují penzijnímu systému.

Jste ochotni podstoupit reformy i za cenu dočasného snížení životní úrovně?

Nahrávání ... Nahrávání ...

9 komentářů: “Penzijní reformu zaplatí i důchodci”

  1. ena napsal:

    Bohužel musím konstatovat,že toto je daleko větší zlodějina než kuponová privatizace od KLAUSE.Jen tak dál soudruzi.Co se také dalo od vás čekat. To si zapište za uši že VÁS příští volby budu volit,pokud ovšem nezemřu hlady.

  2. MARTINA napsal:

    Pokud se dotkne změna ve vdovských důchodech i žen, které jsou starší věkové kategorie nebo již dokonce již nynějších starobních důchodkyň, pak je to pěkná lumpárna a tyto ženy, pokud byly odkázány částečně na výživu od manžela a na společnou kasu, budou na mizině a budou zřejmě muset žebrat.

  3. Stan napsal:

    pane Svěrkoši,
    pan Šimek mluvil o hmotných aktivech, což mohou být samozřejmě i nemovitosti. Příliš jste to zjednodušil. Záleží přece na pořizovací ceně a proč tu nemovitost kupujete. Na pronájem nebo k vlastnímu bydlení? Atd… Ale to nejsou jediná hmotná aktiva. Co třeba zlato?:-)

    • Zbyněk Svěrkoš napsal:

      Zlato v hmatatelné podobě – proč ne, jako součást koláče ano.Ale i zlato má svá rizika, jako všechno, takže jako součást, nikoliv jako jediná volba. Nic není jistota. K nemovitosti – jistě, pokud ji koupíte v nějakém konkursu dnes brutálně pod cenou, tak to zase posouvá situaci jinam, ale já hovořil o nejobvyklejším postupu. A proč ji kupujete ? Pokud k uspokojení osobní potřeby bydlení – či spíše ke zvýšení komfortu bydlení, tak to ale není tvorba kapitálu k zajištění se. A pokud k prodeji nebo pronájmu, tak bych se opakoval

    • Brett napsal:

      A to se k tomu podle mne k tomu přidá zvyšující se daň z nemovitosti, nebo obecně z jakéhokoliv majetku. U nemovitostí hovořili o 1% z ceny ročně.

  4. Miloslav Šimek napsal:

    Včera jsem poslouchal p.Bezděka na radiožurnálu, kde krom jiného dostal otázku, pokud by byly odvody na soukromé penzijní účty povinné, pak jakou garanci by člověk měl za své vklady. Zjednodušil odpověď do té podoby, že pokud bude chtít mít takový občan garance státu, zvolí si takovou alokaci peněz, jež bude dovolovat umístít finance pouze do státních dluhopisů. Inu, musel jsem se pousmát.
    Dále odkazoval na okolní některé státy, že zde je takové investorské riziko již běžnou praxí, lidé ji přijali jako součást atd. avšak nejmenoval konkrétně…

    * Co je mi do toho, jak to mají jinde…?
    * Co je mi do toho, že jinde to lidé přijali jako součást a riziko vlastních důchodů…?
    * Co je mi do garance od státu, stačí se podívat do historie. Hodnota peněz není ničím podložená, je to iluze. Stačí to domyslet dál…
    * Mne zajímají vlastní finance, kde jsou a jak během té dlouhé doby mohu ovlivňovat jejich alokaci ve vztahu k všudypřítomnému riziku. Kde je řečeno, že musím držet jen peníze/cenné papíry? Mohu rezervy a kapitál alokovat do hmotných aktiv. Proto také doufám, že odvody nebudou povinné!
    * A to sjednocení sazeb DPH – to jste se opravdu předvedli. Je jednodušší jít na ruku politikům než jim natvrdo říct, že úklid financí začíná před vlastním prahem…

    • Petr Fejtek napsal:

      Pane Šimku, často s vámi souhlasím, ale tentokrát snad v ničem.
      1) garanci máte na světě jedinou – dřevěný převlečník.
      2) dobrovolnost je jistě otázkou, ale větší debilita je začít až za 5 let
      3) zásadní problém je „odepsání“ fenerace dnešních 35letých (za pět let nebo 40letých dnes) – to není fér: podívejte na náhradový poměr v roce 2035 (=35 %)
      4)to fakt nikdo nenavrhl (americký) systém odložené daně: co z příjmu dlouhodobě investuji, nemusím danit (danim až při inkasu)

    • Zbyněk Svěrkoš napsal:

      Já vás pak chci jednoho dne vidět s hmotnými aktivy v dost těžko řešitelné situaci (a takto to dnes řeší nejeden „mladý“ – 30-40ník, vidím to kolem sebe a jsou jak hluší a slepí). Umístí všechno do bydlení. Do baráku, potože to je přece grunt a nikdo mu to nevytuneluje…. drtivou většinou dofinancují hypotékou, takže na 30 let si místo aktiva pořizují pasivum.

      Názor u nich zní: No kdybych tu penzi fakt neměl, tak v důchodu barák prodám a půjdu do menšího. Jak lákavé. Ovšem jsou zcela hluší k tomu, že pokud populace v té době bude skladbou nesrovnatelně starší než dnes, tak se sháněním kupce to bude úplně jiné a mnohem těžší, než dnes… Už dnes je v ČR nemovitostí převis, mnohé neobsazené a nic neukazuje na to, že by se porodnost měla rychle zlepšit na dostatečnou hodnotu ….
      ….

      Takže máte 65 let, barák začíná chtít první větší opravy po 30-35 letech, na ty ale nemáte peníze, protože jste min. dvacítku a víc měsíčně splácel hypo a příjem jste měl jen mírně nadprůměrný a děti taky něco stály na výdajích … pošťák vám donese státní almužnu a vy nebudete mít peníze ani na žití, ani na opravu domu (a vyšší úvěr už těžko dostanete…) a budete koukat kolem sebe, kolik vás je ve stejné situaci a jak ta menší část mladých-produktivních v přestárlé populaci si vybírá z nepřeberné míry nabízených nemovitostí a ceny jsou jinde, než bylo bláhové očekávání před 30-i lety…..
      A fakt jsem pak zvědav, co s tím, když už je pozdě …. ceny větších dnes pořizovaných nemovitostí dolů a ceny malých kamrlíků a vybydlených paneláků 80 let starých i když po dnešních generálkách … citelně nahoru. Nabídka x poptávka …… no fakt ty baráčníky bez koruny likvidních aktiv nechápu …..jen můj názor

      • Miloslav Šimek napsal:

        To co jste napsal, je vcelku logické a i pravděpodobné. To nejdůležitější dle mne, co z toho lze vyčíst je, jak lidi přemýšlejí a odtud se odvíjí i jejich plán a tedy cesta po které půjdou. Víc k tomu netřeba dodat. Každého věc.

        Pokud jste zmínil hypotéky… myslíte, že úrok.sazby budou během následujících let na přijatelné úrovni (řekněme pod 8%)? Spíš řečnická otázka, šlo by o tom dlouze polemizovat co a jak. Jak tohle zapadá do plánu oněch lidí? Jsou si vědomi stavu současných a z toho plynoucích i budoucích věcí? Budou svůj dům skutečně v důchodu mít? Nehodlám malovat čerta na zeď, píšu to jen proto, jestli ti lidé o kterých mluvíte vůbec o nějakém takovém scénaři uvažovali.
        Už před nějakými 6lety jsem říkal klientům, že zadlužování států bude problém, že je to neudržitelný způsob existování ekonomiky, že je nesmysl a naprostá blbost, aby bylo vše postaveno na spotřebě a jejím umělém podporování.
        Přidám jeden paradox – možná jste si jej také všiml – v době kdy jsme měli 6% růst HDP a přesto hospodařili s deficitem, tak se pořád poukazovalo na to, že ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě jsme na tom pořád mnohem lépe. To jsme i nyní (!), takže žádný stres, ne? Dle politické argumentace. Tak proč najednou krize, zachranné balíčky… krásný příklad jak je politika alibistická, z toho plynoucí obraz politiků, co lze čekat (cokoliv jiného než říkají, dle pravidla nejlepší lež je ta, která leží těsně vedle pravdy).

        Současný stav Řecka a způsob řešení jen podtrhují, co píši. Jde jen o politické rozhodnutí – hlavně udržet – důvěru, pokoj, klid… Jak jsem asi už jednou napsal zde na ICZ – je to jako když pojedete do servisu s autem v hodnotě 50k a tam Vám řeknou, že oprava bude odhadem kolem 70k…
        Balík peněz v hodnotě 750mld eur jsou de facto jen fiktivní peníze, které prostě někdo napíše do kolonky „new money“. Kam asi tahle uvolněná politika může dospět ve vztahu k inflaci? Kruh se poněkud uzavírá – splátky hypotéky jsou odvislé na úrokové sazbě, ta zjednodušeně řečeno je navázána na inflaci… rozumíme si, kam směřuji?
        Pokud jste četl nějaké úvěrové smlouvy, tak je pochopitelné, že věřitel (banka) je v tom vztahu vždy ta strana, která má právně návrch, klauzule v její prospěch… jo jasně, člověk chce bydlet, musí si vzít hypotéku, někdy je rád, že ji vůbec dostane, tak ani neřeší kde a podepíše. Jenže v podmínkách bývá odstavec opravňující banku požadovat splacení celého dluhu, pokud dlužník poruší stanovené podmínky. Přirovnal bych to asi jako když přijde hygiena do provozovny – když bude chtít, něco najde, dřív nebo později. Hezké rčení – kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Ta klauzule může zůstat nevyužita třeba 20let, ovšem je tam. A že se chování bankovních domů mění je snad zřejmé, jsou to jen soukromé společnosti, které jedou na zisk, nikoliv na charitu pro lidi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.