Neděle 26. září. Svátek má Andrea.

Kryptoměnový seriál, díl 4. – Snaží se systém blockchain zlikvidovat / hlídat? A může se mu to vůbec podařit?

Foto: Shutterstock

Jak jsme zmínili v předešlých částech seriálu, hlavní předností blockchainu je nezaměnitelnost údajů, časové razítko, decentralizace, transparentnost. Přiměřeně se to vztahuje i na kryptoměny, jejichž základním stavebním kamenem je právě blockchain.

Mnohokrát v historii některé tyto charakteristiky systému vadily a proběhlo množství pokusů kryptoměny a blockchain jako technologii zakázat, zregulovat anebo dostat pod svou kontrolu.

U historických předchůdců kryptoměn, kterými byly digitální měny, se to mnohokrát podařilo – z mnoha příkladů lze připomeneme např. E-gold, kde zásoby podkladového aktiva (zlata) zkonfiskovaly americké silové složky a jeho tvůrci a provozovatelé čelili mnohým závažným obviněním.

„Hlavním rozdílem a slabým bodem digitálních měn oproti kryptoměnám je centralizace. Subjektivně se jeví, že první kryptoměna (BTC) byla navrhnuta právě s ohledem na potenciální zranitelnost centralizovaných digitálních měn, a proto klade velký důraz na decentralizaci,“ uvedl Igor Pauer, CEO EDF Technology.

Decentralizovaný systém typu blockchain se vzorově skládá z počtu totožných uzlů (tzv. nodů), z nichž každý jeden je schopen (v principu) plnohodnotně nahradit fungování celé sítě. V případě záměru eliminace blockchainu by tedy bylo potřeba zlikvidovat v podstatě každý z těchto nodů, což se jeví jako nemožné, vzhledem ke skutečnosti, že mohou být umístěny kdekoliv v dosahu internetu, tedy například i na oběžné dráze.

„Samozřejmě existuje množství dalších typů útoků na blockchain, které mohou proběhnout s podstatně menší námahou – od doposud neznámých vektorů útoku na nezdokumentované (neznámé) potenciální slabiny šifrovacích algoritmů (již se v minulosti stalo), přes tzv. 51% útok umožňující double spend až po klasické útoky regulačního a administrativního typu, zákazu používání / těžby / kupování kryptoměn apod.,“ doplňuje Igo Pauer.

Pokud pomineme klasické „byrokratické“ útoky na blockchain / kryptoměny, mezi některé z exotičtějších typů útoků, které by mohly pro vlády / instituce přicházet v úvahu, patří například:

  1. Útok směřující k ovládnutí většiny hashrate (který by teoreticky umožnil změnu blockchainových dohodnutých pravidel, vytvoření většího počtu Bitcoinů nebo ukradení existujících peněženek). Současné odhady na základní cenu takového útoku na úrovni vlády hovoří jen o nákup hardwaru za minimálně pět miliard dolarů (+ další související náklady).
  2. Získání potřebné hashpower nákupem na trhu za tržní ceny (odhad nákladů na urovni 10 – 20 miliard dolarů). Tento scénář však nebere v úvahu zvyšující se cenu marginální jednotky nákupu.
  3. Vybudování továrny na produkci ASIC (zařízení na „těžbu“ BTC) a následně ovládnutí hashpower. Odhadované náklady na dostatečný počet 30 miliard dolarů.
  4. Pokud by se bod 3 zkombinoval s vytvořením dostatečně silné short pozice (v objemu cca 200 miliard dolarů) a hashpower se použil na „zmrazení“ funkčnosti sítě, celá strategie se matematicky jeví jako výnosná (za podmínky udržení marketcap BTC> 1 bilion dolarů).
  5. Teoreticky by bylo pro vlády možné zabavit dostatek kryptoburz a velkých marketmakerů na skryté vytvoření masivních short pozic podle bodu 4. V tom případě by nemusela být nutná finanční injekce. Akce by vsak musela být vysoce koordinovaná.

Samozřejmě nejpravděpodobnější jsou klasické administrativní útoky typu příkazů a zákazů, případně tzv. 6102 útok (ekvivalent Executive Order 6102 od F.D. Roosevelta o konfiskaci zlata v USA).

Uvedli jsme hlavní typy útoků, které mají podnítit čtenáře k zamyšlení nad funkčností systému a blockchainu.

Přečtete si další díly našeho kryptoměnového seriálu:

Díl 1. – Proč vznikl blockchain a co tím tvůrci sledovali?

Díl 2. – Historicky exkurz

Díl 3. – Je blockchain hrozbou pro současný systém – vlády, banky apod.?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.