Text: Milan Vodička
29. 07. 2021
Kryptoměnový seriál, díl 3. – Je blockchain hrozbou pro současný systém – vlády, banky apod.?
Foto: Shutterstock
Jak jsme již zmínili v minulých dílech našeho seriálu, hlavní výhoda blockchainu oproti současnému stavu jsou – odstranění potřeby důvěryhodné třetí strany, nezměnitelnost a nezaměnitelnost údajů (a s tím související nezfalšovatelnost), časové razítko (prokázání že daná událost nastala v daném čase), decentralizace (a s tím spojená odolnost vůči cenzuře, mocenským zásahům apod.), transparentnost.
„Tyto vlastnosti samy o sobě jsou ideálem, který by měl být metou každé vlády, banky a instituce v ideálním světě. Za ideálních okolností by tedy pro systém měl byt blockchain darem z nebes, který budou horlivě aplikovat a umožní jim automatizaci a výrazné zefektivnění vlastních činnosti,“ uvedl Igor Pauer, CEO EDF Technology.
Tolik k teorii a nyní praxe
Jak se můžete každý den dočíst v médiích (ať už mainstreamových nebo tzv. alternativních) systém není dokonalý (a to ani zdaleka), a proto se prakticky denně dozvíte o nějaké korupci, krádežích veřejných prostředků, pozměňování (padělání) údajů, „malých domů“, podvodech a jiných nekalých činnostech. Jejich rozsah je ohromný (některé odhady uvádějí, že ze 100 dolarů vybraných na daních dojde k rozkradení nebo neefektivnímu použití zhruba 80 dolarů).
Pokud by byly peněžní toky a činnosti řízené přehlednými algoritmy (zjednodušeně matematikou), což je princip blockchainu, k takové neefektivitě nemůže dojít. V matematice se bude 2 + 2 vždy rovná 4. Zbytečně byste se „matematiku“ snažili přesvědčit, že 2 + 2 má být 7 (a ty zbylé 3, že si rozdělíte fifty – fifty).
Neefektivita a nepřehlednost současného systému je zřejmě záměrem. Proto se blockchain jeví jako hrozba pro všechny, kteří chtějí systém využívat na „nekalé“ činnosti.
REKLAMA
Mimo dohled veřejnosti však už dochází k masivní adopci blockchainu prakticky ve všech oblastech činností – od bankovnictví přes dopravu až po státní systémy (např. katastr, samozřejmě v některých osvícenějších zemích). Do celého odvětví stále rychleji naskakují kromě malých (zatím) fintechových firem i velké korporace (ve snaze nezůstat pozadu). Proces se tedy jeví už jako nezastavitelný.
„Co se týká bank, vzhledem k jejich chabému IT background mají v principu dvě možnosti – buď se budou snažit naskočit do rozjetého vlaku, a to ať už snahou o vytvoření vlastních týmů, což se jeví jako nepravděpodobné, protože blockchainovych ajťáků je podstatně méně než klasických a už i ty mají banky problém sehnat. Druhým řešením je akvírovat úspěšné projekty. Pokud si tento vlak nechají ujet, může se jim stát, že se z dálky budou dívat na rostoucí odvětví, nebo se mohou stát kořistí nově vznikajících, zatím malých, fintechovo / blockchainových firem. První vlaštovky v podobě koupených bank, jako Banco Finterra, Radius Bancorp, Liberty Bank a podobně, už známe,“ doplnil Igor Pauer.
Přečtete si další díly našeho kryptoměnového seriálu:
Díl 1. – Proč vznikl blockchain a co tím tvůrci sledovali?
