Daňové kontroly 2.0: OSVČ pod největším dohledem v historii

„Stále více podnikatelů zároveň funguje v prostředí, kde se prolínají soukromé a firemní finance, online platformy, zahraniční platby a vedlejší digitální příjmy. Právě tato kombinace dnes bývá častým důvodem, proč systém vyhodnotí podnikatele jako rizikovější subjekt pro případnou kontrolu,“ říká Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

Práce na IČO zůstává jednou z nejcitlivějších oblastí

Jedním z nejčastějších témat kontrol zůstává takzvaný švarcsystém. Finanční úřady i inspekce práce se dlouhodobě zaměřují na případy, kdy spolupráce formálně funguje jako podnikání, ale fakticky připomíná klasický zaměstnanecký vztah. Rizikové bývají zejména situace, kdy člověk dlouhodobě pracuje pouze pro jednoho klienta, má pevně stanovenou pracovní dobu, používá firemní vybavení, řídí se interními pokyny firmy a jeho práce je prakticky nerozeznatelná od běžného zaměstnance.

„Právě IT sektor, marketing, administrativa, logistika nebo některé kreativní obory patří mezi segmenty, kde úřady podobné vztahy sledují častěji. Samotná práce na IČO samozřejmě není problém. Důležité ale je, aby podnikatel skutečně vystupoval samostatně, nesl podnikatelské riziko a měl reálnou nezávislost při výkonu činnosti,“ říká Pavel Janeček z Royal Bridge Partners.

Auta v podnikání a problematické oddělení soukromých jízd

Velkou část sporů během daňových kontrol stále tvoří automobily využívané pro podnikání. Právě zde podnikatelé často podceňují nutnost jasně oddělit služební a soukromé využití vozidla.

^REKLAMA

„Finanční úřady se zaměřují například na uplatňování pohonných hmot, servisních nákladů, leasingů nebo odpočtů DPH v situacích, kdy je automobil evidentně využíván i pro osobní potřebu. Problematické bývá také vedení knihy jízd, která v některých případech působí formálně nebo nereálně. Pozornost budí i dražší vozy pořizované malými firmami či OSVČ, zejména pokud jejich využití neodpovídá charakteru podnikání nebo deklarovaným příjmům. Úřady dnes mnohem více pracují s porovnáváním dat a ekonomické reality podnikatele,“ říká Jana Jáčová.

Home office, energie a vybavení domácnosti

Výrazně více než v minulosti se řeší také náklady spojené s home officem. Po pandemii se práce z domova stala běžnou součástí podnikání a mnoho OSVČ si začalo uplatňovat část nákladů na bydlení, energie, internet, elektroniku nebo kancelářské vybavení.

Právě zde ale často vznikají chyby. Finanční správa se zaměřuje na situace, kdy podnikatel nedokáže prokázat, jaká část domácnosti skutečně slouží k podnikání nebo zda pořizované vybavení neslouží převážně pro osobní potřebu. Kontrolovanou oblastí bývají také dražší elektronická zařízení, mobilní telefony, tablety nebo vybavení domácí kanceláře, zejména pokud jejich využití pro podnikání není dostatečně doložitelné.

Digitální služby, online příjmy, pronájmy a marketplace ekonomika

Rychle roste také zájem úřadů o digitální ekonomiku. Týká se to nejen klasických e-shopů, ale i prodejů přes marketplace platformy, online kurzů, placeného obsahu, affiliate marketingu nebo příjmů z různých digitálních služeb. Řada lidí dnes podniká částečně bokem vedle zaměstnání a často podceňuje, že i menší pravidelné příjmy z online prostředí podléhají zdanění. Finanční správa přitom získává stále více dat od samotných platforem nebo prostřednictvím mezinárodní výměny informací.

„Pod větším dohledem jsou také krátkodobé pronájmy přes platformy typu Airbnb nebo Booking. Úřady sledují nejen samotné příjmy, ale i to, zda charakter činnosti už nepřechází do podnikání se souvisejícími povinnostmi. Marketplace ekonomika navíc přináší situace, kdy podnikatelé inkasují peníze z více zemí, přes různé platební systémy a v různých měnách. Právě zde bývá účetnictví často nepřehledné a zvyšuje riziko problémů při kontrole,“ upozorňuje Pavel Janeček.

Revolut, zahraniční účty a fintech služby nejsou mimo dohled

Mnoho podnikatelů dnes využívá služby jako Revolut, Wise, PayPal nebo zahraniční bankovní účty. Důvodem bývají nižší poplatky, práce v zahraničí nebo pohodlnější správa více měn. Část lidí ale stále mylně předpokládá, že zahraniční fintech služby znamenají nižší dohled finančních úřadů.

„Ve skutečnosti se mezinárodní sdílení dat mezi státy i finančními institucemi výrazně rozšířilo. Samotné využívání zahraniční platformy samozřejmě není problém. Riziko vzniká ve chvíli, kdy příjmy nejsou správně přiznány nebo když podnikatel kombinuje osobní a podnikatelské finance bez jasné evidence. Úřady se zároveň více zaměřují na neobvyklé pohyby peněz, opakované příjmy ze zahraničí nebo transakce, které neodpovídají deklarovanému rozsahu podnikání,“ říká Jana Jáčová.

Automatické vyhodnocování rizik mění podobu kontrol

Daňové kontroly dnes stále méně fungují na principu náhody. Finanční správa využívá analytické nástroje, které automaticky vyhodnocují rizikové kombinace dat, odchylky od oborových průměrů nebo nestandardní ekonomické chování. Kontrola tak může vzniknout například kvůli dlouhodobě nízkému vykazovanému zisku při vysokých osobních výdajích, podezřele vysokým nákladům, neobvyklým zahraničním transakcím nebo nesouladu mezi fakturací a reálným fungováním podnikání.

Pro malé firmy a OSVČ tak začíná být stále důležitější nejen samotné správné zdanění příjmů, ale také schopnost jednotlivé transakce transparentně doložit a obhájit. Právě nepřehledná evidence, kombinování osobních a firemních financí nebo formálně vedené účetnictví dnes často představují větší problém než samotná chyba v daňovém přiznání.