Čtvrtek 05. srpna. Svátek má Kristián.

Kryptoměnový seriál, díl 2. – Historický exkurz

Foto: Shutterstock

Jednou z prvních digitálních měn byly koncepty postavené na funkčnosti kreditních karet, jakási forma „kreditu“. Jednalo se např. o FirstVirtual (1994), SET Architecture (1997) a jeho nástavbu CyberCash. V zásadě to byly systémy podobné PayPalu. Přihlásili jste svoji „kreditní kartu“ do systému, kde byli z druhé strany zároveň zaregistrováni prodejci. Vybrali jste si zboží na webu a systém s pomocí různých typů šifrování, algoritmů HASH nebo i úplně bez šifrování (FirstVirtual) verifikoval transakci mezi obchodníkem a vámi. Systémy byly složité, neintuitivní a ani nebyly příliš bezpečné. V případě SET zároveň v dané době i velmi drahé (digitální certifikáty).

Pro zajímavost, v polovině 90. let i W3C (konsorcium určující standardy www – world wide web) začalo pracovat na projektu „online plateb“, bohužel projekt nepokračoval až do roku 2015.

„V roce 1988 David Chaume rozpracoval (zatím offline) ideu „kryptoměny“ Digicah (Ecash). Do praxe ji uvedl v roce 1990. Projekt obsahoval poměrně zajímavé a převratné šifrování identity. Každá mince obsahovala uživatelovu kódovanou identitu, která nebyla rozšifrovatelná, a to ani bankou. Ale jen do okamžiku, kdy jste se pokusili o „double spend“. Zároveň mince byly nedělitelné a celý koncept obsahoval i digitální peněženku. Koncept akvírovaly Mastercard a Visa. Technologie částečně převzaly, ale v rozvoji logicky nepokračovaly. Ecash byl 100% zajištěný americkým dolarem,“ vysvětlil Igor Pauer, CEO EDF Technology.

E-gold byla digitální měna zajištěná fyzickým zlatem. Vznikla v roce 1996 a do roku 2006 (kdy byla zrušena úřady USA) měla přes 5 milionů uživatelů. Jednalo se o centralizovanou měnu.

V roce 1997 Adam Back navrhnul formu digitální měny s názvem Hashcash, jejímž cílem byl boj proti spamu. Za odeslaný email by se platilo Hashcashem. Hashcash se dal získat řešením „puzzles“ a jeho objem nebyl omezený. „Zajímavostí Hashcashe bylo to, že byl postaven na podobném systému PoW (proof-of-work), jaký později použil Bitcoin,“ doplnil Igor Pauer.

Dalšími digitálními měnami, které měly blízko k principu Bitcoinu, byly B-money (autor – Wei Dai, člen skupiny „cypherpunks“) a Bitgold (Nick Szabo). Szabo pracoval s myšlenkou Bitgoldu od roku 1998, ale prezentovat ji začal veřejně až v roce 2005. „Idea Bitgoldu je považována za nejbližší k Bitcoinu a Nicka Szaboa komunita považuje za možného reálného tvůrce Bitcoinu, tj Satoshiho Nakamota,“ uvedl Igor Pauer.

Jaký je rozdíl mezi kryptoměnou a digitální měnou? Podívejte se na video.

Přečtete si první díl našeho seriálu:

Díl 1. – Proč vznikl blockchain a co tím tvůrci sledovali?

30 komentářů: “Kryptoměnový seriál, díl 2. – Historický exkurz”

    • Richard Fuld napsal:

      „V současné době více než 70 % dospělých v Salvadoru nemá bankovní účet.“

      Tak to jim ty BTC budou hodně platné, když za ně stejně nedostanou dolary v bezhotovostní formě. Směnáren, kde by si mohly vybrat ty dolary v hotovosti asi taky moc nebude.

      Představa, že v tak technologicky zaostalé a chudé zemi se rozvine „placení“ přímo pomocí BTC je taky legrační.

      Jednoduše absurdní nápad. A Bank of America se vydáním té absurdní zprávy jen snaží manipulovat s kurzem BTC stejně jako mnoho dalších.

  1. C B D C napsal:

    Růst zájmu o něco, co p.Fuld považuje za nebezpečný nápad ohrožující finanční systém (příznivci krypta jásají).

    Tak buď jsou mentálně slabé centrální banky a to riziko nechápou, nebo má obdobný problém p.Fuld – vidí riziko, kde není, a navíc neustále tyto pomýlené centrální banky hájí.

    https://www.kurzy.cz/zpravy/604160-nova-doba-digitalni-budoucnost-plateb-predstavuji-cbdc/

    Každopádně p.Fuld, pokud mu není 85, zažije v životě ještě dost překvapení a párkrát bude muset přehodnotit své „nezpochybnitelné mantry“.

    • Richard Fuld napsal:

      Centrální banky jsou bohužel plné lidí, kteří ani netuší, že nerozumí současnému peněžnímu systému, a o to jsou samozřejmě pro sebe i všechny ostatní nebezpečnější.

      Hotovost (v jakékoliv formě, tedy je jedno jestli v papírové nebo elektronické) musí být oproti bezhotovostním penězům alespoň trošku neatraktivní, protože jakmile se hotovost stane atraktivnější než bezhotovostní peníze, dostanete se automaticky do akutního rizika runů na banky a kolapsu bankovního systému a následně i ekonomiky.

      V době nulových depositních úrokových sazeb se už dostáváme na hranu, protože hlavní výhoda bezhotovostních peněz oproti hotovosti spočívala v tom, že bezhotovostní peníze byly (alespoň nějak) úročeny. V takovéto velmi hraniční situaci vymýšlet nějakou lepší hotovost je prostě pošetilost a/nebo diletantství nejvyššího stupně. A to mají ti lidé v centrálních bankách dohlížet na stabilitu bankovního systému a přitom tento systém svými absurdními nápady fatálně ohrožují.

      Peněžní a bankovní systém je zcela zásadní infrastrukturou pro chod ekonomiky, asi jako je silniční síť důležitá pro provoz dopravy. Takže ty hrátky s peněžním systémem mohou mít velmi fatální následky pro celé ekonomiky.

      Já chápu, že fanatičtí nadšenci krypto“měn“ hypnotizovaní vidinou miliardových zisků vidí v krachu peněžního a bankovního systému a ekonomik tu svoji příležitost pro „zavedení“ krypto“měn“. Nicméně považuji takovéto smýšlení za zcela choré. Něco jako přechod na krypto“měny“ se totiž nestane. V takovém případě by se pouze všechno zhroutilo a představa, že někoho v takové situaci zachrání to, že drží nějaké krypto“měny“ je úplně směšná.

  2. Richard Fuld napsal:

    Domnívám se, že všichni, kdo chtějí brát vážně krypto“měny“ by se nejprve měli důkladně seznámit se skutečnou podstatou a historií skutečných peněz a nikoliv toliko historií pokusů o nahrazení skutečných peněz nějakými digitálními pseudopenězi.

    • PseudoHistorik napsal:

      Přesně tak, seznamme se s historií. Co historie sahá, vždy se platilo něčím jako písek, vzduch, spadané listí. Něčím s nulovou vzácností a nulovými náklady na vytvoření.
      Kdykoli se platilo potištěným papírem, tak to vždy bylo velmi spontánní, bez nátlaku mocných shora a nikdy to neskončilo hyperinflací.

      • To da rozum :-) do hrsti :-) napsal:

        A kdokoli kdykoli si uzmul monopol na emisi tech jedinych legalnich/povolenych/povinnych penez, tak toho sveho vysadniho postaveni nikdy nezneuzil 🙂

        • Richard Fuld napsal:

          Další diletant, co si myslí, že v současném systému existuje nějaký monopol na emisi peněz. Z níže uvedeného by Vám mělo být jasné, že v současném peněžním systému emituje peníze úplně každý kdo se rozhodne půjčit si od banky peníze. Každý den jsou zde miliony emitentů peněz, kteří používají kreditní karty k tomu, aby emitovali nové peníze (a splacením jejich dluhů na kreditní kartě pak způsobují, že tyto peníze zase zaniknou). Nazývat takovýto systém monopolem na emisi peněz je zcela neudržitelný nesmysl.

          • Tím hůř! napsal:

            Hovada, co ostatní zovou diletanty, jsou zkrátka hovady.
            A k tomu lháři, kteří snad tvrdí, že centrální banka a jí emitovaná měna nemá monopolní postavení.

            • Richard Fuld napsal:

              Pominu Vaše hulvátství a zůstanu ve věcném tónu.

              Pokud někdo tvrdí, že existuje monopol centrální banky na emisi peněz, jedná se o zásadní neznalost peněžního systému. Centrální banky nemají monopol na emisi peněz, protože žádné peníze neemitují. Abych byl přesný centrální banky emitují peníze pouze ve zcela marginálním rozsahu provozních nákladů centrální banky, jako jsou mzdy, služby, opravy a údržby …

              Stejně tak tvrzení že samotné peníze mají monopol, je úplný nesmysl. O monopolu lze psát ve vztahu k producentovi něčeho, nikoliv ve vztahu k samotnému produktu. Samotné peníze tedy žádný monopol samozřejmě nemají, ani mít nemohou. Současně producenty peněz, přesněji jejich emitenty jsou miliony subjektů, které si od bank půjčují peníze, takže ve vztahu k „produkci“ peněz, resp. jejich emisi nelze o monopolu této „produkce“ vůbec uvažovat.

              Základní funkcí peněz je být universálně všemi ekonomickými subjekty přijímaným prostředkem peněžní směny. Tato funkce je zabezpečena na právní úrovni institutem zákonného platidla. V praxi pak funguje i bez této zákonné regulace.

              Pokud by v ekonomice na určitém autonomním území byla umožněna existence více různých peněz (platidel), funkce universálního prostředku směny by byla degradována a chod ekonomiky komplikován. Universálně(!) přijímaný prostředek směny může být vždy na daném území pouze jeden. Ani z tohoto úhlu pohledu tedy nedává žádný smysl posuzovat, zda existuje údajný monopol peněz.

              • To, co hájíte napsal:

                Jasně. Vasil Ranařovič vyhlásí, že legálními penězi je jen jím certifikovaná „měna“.
                Ale sám ji netiskne, chraň Marx!
                „Jen“ propůjčí Ivanovi, Nikolajovi a Semjonovi právo zápisem do Vasilovy tlusté knihy dluhů v deskách z oslí kůže vytvářet peníze nové.

                Běda nějakému pekařovi, který tuto Vasilovu měnu odmítne přijmout jako platbu za chleba! To na něj Vasil pošle své gorily a donutí ho prodat chleba za řádek ve Vasilově knize.

                A když Pjotr půjčí Naděždě 100 stříbrných mincí s tím, že se Naděžda (zcela vědomě a dobrovolně!) zaváže mu za rok vrátit těch mincí 102, tak…
                … když si to Naděžda za ten rok rozmyslí a rozhodne se Pjotrovi „splatit“ dlužné STŘÍBRNÉ mince úhybnou křivou sviňárnou… Tedy například zkusí místo stříbra Pjotrovi vnutit řádek ve Vasilově knize dluhů (její pohledávku za Ljubou), tak má Pjotr smůlu, protože Naděžda si zavolá Vasilovy gorily a ty Pjotra donutí přijmout místo stříbra nějaký zápis ve Vasilově knize s oslí kůže.
                Fakt super.

                • Richard Fuld napsal:

                  Těmito absurdními bláboly skutečně mou argumentaci nepřekonáte. 🙂

                  V podstatě název zákonného platidla a pravidla pro fungování peněžního systému stanovuje zákonodárce, nikoliv nějaký Vasil. Banky získávají povolení k bankovní činnosti, kterou je především půjčování peněz dlužníkům. Ano při tomto půjčování vznikají bezhotovostní peníze. To ale neznamená, že banky samotné mají licenci k tisku peněz, s kterými si mohou dělat, co se jim zlíbí.

                  Žádné právo na tisk peněz tedy neexistuje, pomineme-li samotné právo tiskárny cenin vyhotovit bankovky. Drtivá většina peněz je emitována společně dlužníky a soukromými bankami. Teprve takto dlužníky a soukromými bankami vytvořené bezhotovostní peníze mohou být za určitých podmínek toliko „vyměněny“ za bankovky.

                  To, že existuje povinnost přijímat bankovky je v pořádku, nicméně to považuji za poněkud nadbytečné. Např. ve Švédsku taková povinnost neexistuje a žádné problémy s tím nemají. Pokud by se ale začalo objevovat objevovat to, že obchody vyžadují platby v něčem jiném, než v penězích, pak je namístě zákonné ustanovení, které tomu zabrání.

                  To, že platíte tak, že na prodávajícího převedete svou peněžní pohledávku, je pro Vaše mentální schopnosti asi už příliš náročné. Je to ale ten nejefektivnější způsob, který funguje už odnepaměti.

                  Vasila samozřejmě nikdo nenutí prodat chleba. Může ho směnit s kýmkoliv za cokoliv ho napadne. Jen s tím musí ta druhá strana dobrovolně souhlasit. Avšak když už chce ten chleba nabízet veřejnosti ve veřejném obchodě k prodeji, nesmí odmítnout platbu zákonným platidlem. To je zcela přirozený důsledek existence takového platidla.

                  Když si Naďa půjčí jakoukoliv věc (včetně stříbrných mincí) je povinna vrátit danou věc a pokud se zavázala k poskytnutí odměny za půjčení té věci ve formě naturálního plnění, pak je povinna splnit i toto naturální plnění (2 stříbrné mince navíc). Tady nejde o peněžní dluh. Jde o zápůjčku movité věci smluvní povinnost k naturálnímu plnění tak nelze splnit prostřednictvím peněžního plnění (pokud se strany na tomto nedohodnou jako na náhradním plnění).

                  Jak říkám představy mnohých odpůrců současného peněžního systému jsou zapleveleny spoustou děsných nesmyslů.

      • Richard Fuld napsal:

        Ano, Vaše reakce je přesně to, o čem píšu. Předvádíte jen zcela absolutní ignorantství, co se týče znalosti podstaty peněz a jejich skutečné historie.

        Písek, vzduch, spadané listí, papír … to vše jsou jen komodity, které si lze za skutečné peníze koupit. Skutečné peníze jsou pohledávkou jejich držitele vůči jejich emitentovi. Skutečné peníze nejsou fyzickou věcí. Je to právní vztah mezi dvěma osobami (emitentem peněz a jejich držitelem).

        Papírové peníze, či záznamy v účetnictví bank jsou jen nositelem práva držitele peněz, nikoliv samotnými penězi. Stejně tak jsou v účetnictví bank zaznamenány závazky emitentů peněz (v zásadě dlužníků). Peníze jsou volně převoditelnou pohledávkou držitele peněz za dlužníkem, který peníze (společně s bankou) emitoval. Peníze nejsou ty samotné papírky nebo účetní záznamy.

        Pro snazší pochopení uvedu jednoduchý příklad, jak fungují dva druhy peněz.

        Nejprve uvedu příklad peněz komoditních, který je celkem známý a lehce pochopitelný. Komoditní peníze vznikají tak, že banka (jako jejich jediný emitent) vydá bankovku, která představuje závazek banky držiteli bankovky kdykoliv na požádání tuto směnit za předem dané množství nějaké komodity v dané kvalitě. Bankovka tak představuje pohledávku jejího držitele vůči bance (emitentovi bankovky) spočívající v právu kdykoliv směnit bankovku za danou komoditu. Penězi není samotná komodita ani ta bankovka. Je jimi právě ona pohledávka vůči emitentovi, jejímž fyzickým nositelem je ta bankovka (stejně jako je dluhopis jen fyzickým nositelem práva věřitele vůči dlužníkovi).

        Druhý příklad se týká současných účetních peněz. Ty vznikají zpravidla tak, že je vytvoří (emituje) dlužník společně s bankou. Když banka půjčuje dlužníkovi peníze, tak je jednoduše připíše na vkladový účet dlužníka proti podpisu úvěrové smlouvy, v níž se dlužník zavazuje půjčené peníze vrátit. Vznikají tak nové peníze, které dlužník (společně s bankou) emitoval. V tomto okamžiku je dlužník zároveň emitentem a současně i držitelem takto vzniklých (emitovaných) peněz. Jakmile dlužník půjčené peníze utratí, převádí svou pohledávku vůči sobě (jako emitentovi peněz) na někoho jiného.

        Svůj závazek plynoucí z emise peněz může dlužník splnit pouze tak, že něco vyprodukuje (práce, výrobky, služby…) a prodá to na trhu za peníze, kterými svůj dluh bance splatí (tím vytvoří na trhu dodatečnou nabídku statků, které lze za peníze koupit).

        Z uvedeného by mělo být zřejmé, že společně s novými penězi vzniká i nová povinnost nějakého subjektu produkovat více, než předtím, než se tento subjekt zadlužil (a dal tak vzniknout novým penězům). Jakmile dlužník svůj dluh splatí, peníze kterými dluh splatil, zase zaniknou. Současné peníze tak vznikají v podstatě „na dobu určitou“, a to do splatnosti dluhu, díky němuž vznikly.

        Z uvedeného by již snad mělo být také zcela zřejmé, jak hloupé a diletantské je porovnávat současné peníze pouze s jakýmisi bezcennými papírky, které vznikají z ničeho, jak to právě Vy činíte.

        Současné účetní peníze představují velmi efektivní ekonomickou infrastrukturu, která se pružně přizpůsobuje podmínkám v ekonomice. Pouze současné účetní peníze mají tu vlastnost, že společně s jejich vznikem vzniká i subjekt, který je nucen vyprodukovat něco v hodnotě nově vzniklých peněz navíc (plus úrok). Pokud peníze vznikají pouze jako odraz toho, že někdo monetizoval nějakou komoditu, tak společně s tímto aktem zde žádný subjekt, který by o to více musel produkovat, nevzniká. To samé platí o případném nepoužívání peněz a používání primitivních barterových směn (komodita za komoditu).

        Současné účetní peníze jsou v podstatě tím největším vynálezem lidské civilizace, jen si to lidé neuvědomují, protože současným penězům jednoduše nerozumí. Kdyby si to přiznali bylo by to O.K. Většina lidí (jako jste Vy) si ale myslí, že současným penězům rozumí úplně skvěle a přitom své „znalosti“ opírají o pár historických excesů v podobě hyperinflací a konspiračních teorií. To fakt nestačí. 🙂

        Stejně tak by mělo být zřejmé, že uvedený systém nepotřebuje k tomu, aby fungoval žádnou veřejnou moc. To, že existuje něco jako zákonné platidlo je v daném ohledu jen bezvýznamný detail, který většina lidí, když používá současné peníze vůbec neřeší.

        • Pavel napsal:

          Žijeme asi v nejlepší době lidstva, co kdy byla, neumíráme hlady, máme kde bydlet, až na pandemii prostě dobrý. Tak by mě zajímalo, odkud se berou ti zoufalci, kteří tu od rána do večera škemrají, jak je někdo okradl a všechno je špatně. Rakouskou školu jsem samozřejmě studoval také, ale je to už pár let, a tehdy jsem si nevšiml, že by spolužáci začali v hodinách po probrání Hayeka a Misese pobrekávat nad svým zoufalým osudem chudáčka, kterého pořád někdo okrádá. Nicméně co ze škol a ekonomických fakult leze teď, to nevím, a možná ani nechci vědět…

          • Richard Fuld napsal:

            Obávám se, že ti, co nyní brečí, žádné školy vystudované nemají. Stačí jím pár videí o konspiračních teoriích a mají „jasno“.

          • Gůůůgl napsal:

            Z té vaší fakulty zjevně vylezl někdo, kdo si plete kauzalitu s korelací.
            Podsouvat nesmysl, že za blahobyt a pokrok může existence centrální banky, fiatu, regulací, dotací či státního byrokratického aparátu, je dost odvážné.
            Tak trochu chybí důkaz, že bez nich bychom se neměli ještě lépe. Tak trochu chybí důkaz, že za ten technický pokrok a růst produktivity nemohou spíše zbytky kapitalismu, než rozmáhající se socialismus.
            Ostatně i v 1988 jsme se jistě i v Čechách měli lépe, než v 1908. Určitě z toho geniálně „odvodíte“, že za to může komunismus. Vlastně bych se ani nedivil.

            • Přemysl napsal:

              Ale maj to centrální plánování měnového socialismu dobře promyšlené:
              https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/evropa-viditelna-ruka-dobrodincova.A210722_111547_p_ekonomika_wag

              • Richard Fuld napsal:

                Co je na tom dobře promyšleného?

                • Přemysl napsal:

                  No oni to samozřejmě pro sebe maj VŽDY dobře promyšlené.
                  Otázka je, zda si ty MY necháme líbit.
                  Vy říkáte, že ano. Váš boj.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Obávám se, že nic jiného, než si to nechat líbit, Vám nezbyde. 🙂 To je jedna z nevýhod žití v lidské společnosti. Musíte strpět to, na čem se ta společnost shodne. Má to ale zase i své velké výhody. 🙂

            • Richard Fuld napsal:

              Tak toto se samozřejmě exaktně dokazuje špatně. Úplně stejně jako se špatně prokazuje i opak.:-)

              Pokud jsme tedy s ekonomickým vývojem lidstva spokojeni v prostředí současné účetní směny, pak je racionální to, co funguje, neměnit z důvodu, že něco jiného by mohlo fungovat lépe, ale neumíme to předem prokázat. Peněžní systém je velmi důležitá ekonomická infrastruktura, na níž chod ekonomiky zásadně závisí. Nezodpovědné experimentování s touto zásadní infrastrukturou může být fatálně nebezpečné.

              To platí tím spíše, že existují principiální důvody, že jiný „peněžní“ systém (např. používající BTC) by přinesl velmi vážné a neřešitelné problémy, které v současném systému nehrozí.

              A tady to tedy musím zase zopakovat. Než se rozhodnete pro změnu něčeho, bylo by opravdu vhodné (ne-li nezbytné) abyste se seznámil nejen s tím novým systémem ale dobře pochopil i ten stávající. Existuje totiž mnoho zastánců nových krypto“měn“, kteří velmi dobře rozumí jejich IT stránce, ale ekonomickou stránku problematiky peněz jako takových znají jen velmi povrchně, pokud vůbec.

              Existují i výjimky ale je jich jako šafránu. 🙂

            • Pavel napsal:

              Jo, zbytky kapitalismu, toho z 90. let znám, to jsou ty statisíce lidí, kteří berou prachy bokem dodnes a připravují si tak důchod v chudobě, nedej bože, že by se jim stal třeba úraz s trvalými následky, nicméně ten kapitalista vydělává. Vím o mnoha firmách, kde to takto je. Dokonce i na toto téma byly nějaké výzkumy, kde došly k závěru, že zaměstnanec, který by měl průměrný plat, ale jede takhle na černo s min. mzdou, tak každý jeden takový zaměstnanec připraví pojistné systémy o 3,1 mil. Kč za svůj život a samozřejmě i sebe. A pak si to vynásobte asi půl milionem. To jsou peníze, které pak zůstávají v kapsách těch kapitalistů, čili v podstatě nekalá konkurence proti firmám, kde se vše dělá podle zákona a pravidel. Je to v podstatě nové nevolnictví.

              Vím o firmě, kde je asi 15 lidí a všichni takhle jedou. A pan jednatel nestíhá kupovat nové byty, nemovitosti v Chorvatsku atd.

              Co mě na tom zaráží, když jsem koukal do OR na povinné výroční zprávy, je to z toho jasně vidět. Nevím, co na těch finančácích dělají….

              Uvědomte si, že voláte v podstatě po novém nevolnictví. Pokud jste jednatel nějaké firmy, šlo by to i pochopit, pokud zaměstnanec, tak jste blázen.

              • SPD, ČSSD či KSČM? napsal:

                Odkud vítr vane…

                • Pavel napsal:

                  Vám připadá okrádání zaměstnanců a porušování platných zákonů
                  jako stranická záležitost?

                  To nám naopak řekněte, které strany tedy s porušováním zákonů souhlasí, to by mě zajímalo…..

        • To dá rozum napsal:

          „Skutečné peníze jsou pohledávkou jejich držitele vůči jejich emitentovi.“

          Hmm. Včera jsem si od souseda půjčíl štafe. Hle, vaše peníze jsou na světě!

          „Je to právní vztah mezi dvěma osobami (emitentem peněz a jejich držitelem).“
          Jasně. A stát a centrální banka v tom nehraje žádnou roli.

          „Z uvedeného by mělo být zřejmé, že společně s novými penězi vzniká i nová povinnost nějakého subjektu produkovat více, než předtím, než se tento subjekt zadlužil“

          Jasně. A nejvíce „logicky“ produkuje ten největší dlužník – stát. Třeba legislativní zmetky, byrokratickou šikanu, …

          „Stejně tak by mělo být zřejmé, že uvedený systém nepotřebuje k tomu, aby fungoval žádnou veřejnou moc. To, že existuje něco jako zákonné platidlo je v daném ohledu jen bezvýznamný detail, který většina lidí, když používá současné peníze vůbec neřeší.“

          Super! Pak veškerou tuto legislativu zrušme, veškeré státem vynucované výsady jeho měny a centrální banky. Pokud máte pravdu, nic se nestane a měl byste být happy. Jen s tím trochu koliduje te nervozita politiků ze zlata a bitcoinu, snaha o jejich marginalizaci, sešněrování či rovnou o zákazy či vyvlastnění. Nějak vám ty teorie haprují.

          • Richard Fuld napsal:

            „Hmm. Včera jsem si od souseda půjčíl štafe. Hle, vaše peníze jsou na světě!“

            Nejsou „moje peníze“ na světě. To jen Vy nerozlišujete mezi komoditou (štafle) a penězi. Účetní peníze vznikají pouze když si je půjčíte od banky. Když si je půjčíte od souseda, žádné nové peníze nevzniknou, protože si půjčíte již existující peníze. Když píšu, že peníze jsou pohledávkou, pak píši o tom, že jde o právní vztah mezi emitentem peněz a jejich držitelem. Nikde nepíšu, že jde o vztah mezi majitelem štaflí a jejich aktuálním držitelem.

            A ani stát ani centrální banka v tom nehrají nijak zásadní roli. Stát pouze nastavuje právní rámec pro fungování peněžního a bankovního systému a v rámci tohoto rámce pak jednají soukromé banky a jejich klienti zcela autonomně. Centrální banka pak představuje něco jako organizátora platebního styku a dohlížitele na dodržování oněch pravidel. A současně centrální banka ovlivňuje v návaznosti na vývoj ekonomiky výši úrokových sazeb, někdy i devizového kurzu.

            Ano, největším dlužníkem je stát. Nebýt jeho, museli by si místo něj na to za co stát utrácí půjčit firmy a občané. Takto se stát zadluží, postaví např. nemocnici nebo dálnici a občané to pak mají k dispozici. Nic nezaplatili a jejich životní úroveň se zlepšila. Nicméně toto jednání má samozřejmě své hranice, protože když se to přežene, pak všichni (avšak v různé míře) platí formou zdražování (vyšší inflace).

            Pokud zrušíte povinnost přijímat zákonné platidlo, pak se nejspíše vůbec nic nestane. Např. ve Švédsku to bylo zrušeno už dávno a nic zvláštního v oblasti používání peněz se tam neděje. Zlato ani BTC se tam nijak masivně nezačalo ve srovnání s jinými zemi používat jako prostředek směny. To je nesprávná představa, že používání komodit nebo krypto“měn“ brání zákony.

            Pokud jde o regulaci krypto“měn“, pak tato je zcela namístě. Peněžní a bankovní systém představuje zcela zásadní infrastrukturu pro chod ekonomiky. Ohrožení této zásadní infrastruktury experimenty s krypto“měnami“ by mohlo fatálně ohrozit chod ekonomiky. To si ale děti, co si chtějí hrát se sirkami ve stohu slámy neuvědomují. 🙂

            Centrální banka žádné výsady nemá. Má pouze zákonné povinnosti a nástroje k jejich dosahování. Centrální banka je spíše úřad než banka.

            Nic mi nehapruje. Všechno dokonale sedí.

    • Učit se, učit se, učit se! napsal:

      Historie peněz:
      – Státní zlehčování mincí
      – Násilné zrušení eGold
      – Zabavení a zákaz vlastnictví zlata v Británii – tedy nařízení odevzdat veškeré zlato s drobnou výjimkou pro drobné kousky osobní povahy (náušnice po babičce)
      – Bajonety vynucované přijímání různých greenbacků

      Ano, je důležité se seznámit s historií.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.