Kryptoměnový seriál, díl 9. – Samoregulace a regulace kryptoaktiv
Foto: Shutterstock
Výraznější nástup samoregulačních mechanizmů lze pozorovat v oblasti e-commerce přibližně od roku 2000. V souvislosti se snahou o vybudování důvěryhodnosti a zvýšení tržeb, byly eshopy nucené přistoupit na různé druhy „příslibů“ vůči zákazníkům, kde se zavazovaly chovat se nad rámec zákonů (regulace) ve prospěch zákazníka. Nejznámější samoregulací (která byla později implementována do regulace – zákonů) byla možnost vrácení zboží, která dokonce „přerostla“ i do kamenných prodejen, kde je dnes standardem. Zároveň vznikly různé portály, srovnávače, stránky s recenzemi a podobně, které výrazně přispěly ke zkultivování odvětví.
Ekvivalentně podobny vývoj můžeme pozorovat v oblasti kryptoměn, která byla dlouhá léta úplně mimo jakoukoli regulaci a spoléhala se tedy pouze na samoregulační mechanizmy. V současné době probíhá podobný vývoj jako u e-commerce okolo roku 2010, kdy se dostala do hledáčku regulátorů a legislativní prostředí začalo být kultoivované (někde lépe a někde hůře).
V rámci obrovského boomu „shitcoinů“ v začátcích krypto (2014-2016), ICO (2017-2018) a současném boomu NFT, vznikalo logicky v nepřehledném odvětví velké množství scamových projektů. Protože do krypto vstupují ve větším počtu i méně vzdělání investoři (s vidinou obrovských zisků), je čím dál jednodušší je okrást.
Jak však bylo zmíněno v minulých dílech, „kriminální tradice“ není součástí kryptokomunity (mediánový kryptonadšenec je slušný člověk), proto dobrovolně vzniklo množství samoregulačních mechanizmů. Jedná se např. o recenze / ratingové weby pro altcoiny / ICO / STO, startovací platformy renomovaných projektů (tzv. IDO), zabezpečovací fondy v případě hacků – aby se neopakovaly Fail typu Mt.Gox (např. legendární SAFU notoricky zmiňované CEO Binance Changpeng Zhaom), mechanizmy pro audit smart kontraktů (Etherscan smart contract verify) – pro alespoň částečné snížení rizika v oblasti defi, aktivity v oblasti „tagování“ prostředků pocházejících z hacků (obvykle na podnět tzv. etických hackerů – iniciativa vzniká obvykle spontánně k dané události), začíná se standardizovat, tzv. DAO (decentralizovaně autonomní organizace), apod.
Lze říct, že ekosystém kryptoměn a blockchainu se organicky a rychle vyvíjí a pročišťuje. Je pravdou, že nevznikají mechanizmy samoregulace v oblasti, která je pro kryptokomunitu nepochopitelná (např. věkové omezení). V těchto případech se však jedná o principiálně rozdílný pohled na osobní svobodu a omezení mezi regulátorem a komunitou.
REKLAMA
S rozvojem kryptosvěta se dá očekávat snaha regulátorů o převzetí kontroly a regulaci celé oblasti. Bude tedy zajímavé sledovat, jak si budou počínat v oblasti, která byla vytvořená za účelem těmto snahám vzdorovat a řídit a rozvíjet se „samostatně“.
Autor: Igor Pauer, CEO EDF Technology, redakčně upraveno
Přečtete si další díly našeho kryptoměnového seriálu:
REKLAMA
Díl 1. – Proč vznikl blockchain a co tím tvůrci sledovali?
Díl 3. – Je blockchain hrozbou pro současný systém – vlády, banky apod.?
Díl 4. – Snaží se systém blockchain zlikvidovat / hlídat? A může se mu to vůbec podařit?
Díl 5. – Proč banky odmítají kryptoměny?
Díl 6. – Proč je při těžbě BTC potřeba tolik energie?
Díl 7. – Jaká jsou bezpečnostní rizika kryptoaktiv?
Díl 8. – Bitcoin je hlavní měnou zločinců! Nebo ne?
