Neděle 15. prosince. Svátek má Radana.

Zodpovědnost za kolonialismus? Ne, proč bych ji měl mít?

Afrika - africký světadíl - mapa - kolonialismus

Pořád se vrací diskuse, nakolik jsou Evropané vinní prachmizernou situací bývalých kolonií, především afrických. Jistě – cítím hrůzu, pokud se mi v hlavě vybaví nekonečná bestialita chování Belgičanů v Kongu…

…ale že bych za deset milionů obětí šíleného Leopolda II. měl cítit nějakou evropskou kolektivní vinu? Nebo za skoro čtyři miliony mrtvých v občanských válkách, které zmítají dodnes tím stejným belgickým Kongem alias Zaire alias Demokratickou republikou Kongo?

Absurdní.

Britové v Indii, Pákistánu, Jihoafrické republice a dlouhé řadě dalších zemí, Francouzi v Alžíru a mnoha oblastech arabské i černé Afriky, Španělé v Mexiku, Jižní Americe, Guinejském zálivu, Holanďané v Tichomoří… Ano – výčet by byl skutečně dlouhý. A opravdu si jen těžko vzpomenout na kolonii, u které bychom mohli říci, že příchod bílého muže byl požehnáním. Myšleno pro původní obyvatelstvo. Pro ony bílé muže to bylo povětšinou neobyčejně lukrativní.

Někdy se také říká, že dějiny kolonialismu jsou dějinami hromadných vražd a genocidy.

Nesporně to v řadě případů byla i pravda. Zrovna Belgičané v Kongu, koncentrační tábory pro jihoafrické Búry zřizované Angličany…  Kdybychom začali 15. stoletím a pokračovali až do konce šedesátých let století minulého, tak posbíráme snadno případy, které by i jen s krátkým popiskem obsáhly mnoho tlustých knih.

Ale mají za to současní Evropané cítit odpovědnost? Že bychom to nyní měli Afričanům, Jihoameričanům a lidem z mnoha dalších kontinentů a oblastí vynahradit, zaplatit jim za minulá příkoří?

Je to stejně absurdní, jako když občas někdo vytahuje nápad požadovat od Německa válečné reparace. Je to stejně hloupé, jako kdyby po Českobratrské církvi husitské požadovala katolická církev a její řády a kongregace náhrady za zločiny radikálních kališníků, zmařené životy jeptišek a mnichů či vypálené kláštery. Nebo kdyby po České republice to stejné požadovalo Polsko, které vskutku nemělo s husity žádné dobré zkušenosti. Nebo kdybychom požadovali po Německu odškodnění za smrt Mistra Jana Husa.

Zpět ke koloniím. Není podstatné, zda jim bílý muž s puškou a bičíkem prospěl, nebo je uvrhnul do dlouhých staletí chudoby. Důležité je, že se to stalo povětšinou velmi dávno, že i od konce kolonialismu nás dělí minimálně tři, čtyři generace a že z lidí, o kterých bychom mohli říci, že to byli kolonialisté, už v podstatě nikdo nežije. Současní Evropané s tím příběhem nemají nic společného – jak známo, člověk si nevybere ani otce, natož dědečka či pradědečka. Reparace a náhrady škod mají smysl tehdy, pokud alespoň z podstatné části postihnou skutečné viníky, pokud postihnou generaci, která se věci podílela. A to se už těžko může podařit.

To je dobré si uvědomit před tím, než se vůbec začne diskutovat o nějakých náhradách za kolonialismus. I kdybychom snad dospěli k tomu, že na nějaké odškodné mají postižené země právo ve smyslu, že se jim stala škoda ve srovnání s tím, jak by jim bylo bez bílého muže, reparace po desítkách let jsou absurdní z principu.

A nyní to podstatné. Představa, že máme koloniím co vracet, vychází z jednoho velkého omylu. Je to omyl ekonomický a naprosto fatální. Podle něj nynější evropské bohatství pramení z minulosti, z doby, kdy kolonialisté vysáli porobené oblasti. Vypadá to hezky logicky. Ale je to, promiňte mi, pitomost.

Pokud by bohatství zemí vznikalo z drancování jiných zemí, pak by nejvyšší životní úroveň mělo mít Spojené království (ani zdaleka nemá), pak Španělsko, Holandsko, Portugalsko, Itálie (a jak ti uměli drancovat!), Turecko (naprostí mistři vykořisťování)…

Tak proč to nevychází a před všemi těmito státy jsou Němci, kteří měli kolonie naposledy za první války a to na nich ještě prodělávali kalhoty, co před nimi dělají Lucembursko či Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Švédsko, Dánsko, Island, Finsko, Norsko (tam se to dá alespoň částečně vysvětlit ropou)…? Mimochodem vyšší HDP na hlavu než hlavní koloniální zloduši Britové, má Irská republika. V podstatě ještě nedávno (100 let) jejich kolonie.

Pes je zakopán jinde.

Zemí s nejvyšším HDP na obyvatele v Africe je Rovníková Guinea (kterou nicméně rovník v podstatě neprochází, zato ropa tryská bohatě). HDP na obyvatele je vyšší než v České republice. Avšak šedesát procent obyvatel nemá běžně přístup k pitné vodě, chudoba je i přes nízkou nezaměstnanost děsivá, negramotnost jedna z největších na kontinentu a volby zmanipulované.

Skutečnou příčinou, proč jsou bývalé kolonie povětšinou chudé, je mizerná správa věcí veřejných a nulová úroveň občanské společnosti. Těžko říci, o kolik lepší (nebo horší) vládu by dnes měl lid Rovníkové Guineje. Faktem je, že vládu má mizernou, zkorumpovanou, despotickou. Totéž se dá říci o Nigérii, Zimbabwe, Demokratické republice Kongo (což ve skutečnosti není republika, a pokud, tak určitě ne demokratická)… A v podstatě vlastně o téměř všech státech kontinentu.

Což je mimochodem další důvod, proč vůbec neuvažovat čemkoliv, co by připomínalo třebas vzdáleně odškodnění kolonií. Jakékoliv částky nepomohou obyvatelům, ale neschopným a cynickým vládcům. I z tohoto pohledu by to byly vyhozené peníze.

A je to hlavní důvod africké chudoby a koloniální chudoby obecně. Malajsie byla kolonií zhruba do stejné doby jako většina afrických zemí. Dnes je její HDP na obyvatele dvoj- či trojnásobný oproti běžným africkým výsledkům. Jakkoliv si Malajsie také prožila svoje a občas to bylo dramatické, správa věcí a občanská společnost jsou na nepoměrně vyšší úrovni.

Pokud bychom chtěli jako Evropa opravdu něco udělat pro bývalé kolonie, tak určitě nedávat dary (třebas nazvané reparace) jako náplast na výčitky svědomí. Lepší recept, než cpát další peníze zkorumpovaným vládcům, je otevřít prostor pro co nejlepší a oboustranně výhodné obchodní smlouvy. Obchod podpoří producenty, nízká či nulová cla bez administrativních zábran obchodu zmenší prostor pro korupci.

Když už dát nějaké peníze, tak jedině do školství a naprosto ničeho jiného. Vzdělanější společnost sníží svůj populační růst (to je prokázaný fakt), což sníží tlak na migraci. Navíc platí, že čím více gramotných a obecně vzdělaných lidí, tím lepší prostor pro vznik občanské společnosti. Ta znamená naději, že někdy v budoucnosti (nikoliv ale blízké) se poměry v těchto zemích zlepší.

Tak takto by Evropané mohli pomoci bývalým koloniím. Lidi, kteří pod výčitkami svědomí buší čelem do betonu, to asi neuspokojí. Ale fungovalo by to.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.