Obchodní válku zaplatíte vy, investoři a spotřebitelé

Nově ale na povrch vyplouvají obavy z neúspěchu, nedohody a rozkolu. Obchodní válka udávající tón globálním výhledům je aktuálně pro trhy podstatným rizikem.

Obchodní schodek a čínský obchodní přebytek

Spojené státy jsou největším čínským odbytištěm. Čínští vývozci každoročně prodají americkým zákazníkům zboží v souhrnné hodnotě kolem 400 miliard dolarů. Vývoz USA do Číny je přitom na podstatně nižší na úrovni, kolem 100 miliard dolarů. Bývají vyslovovány argumenty, že obchodní přebytek Číny s USA je výsledkem nekalých praktik, včetně státní podpory domácích firem. Řešení se zdá být jednoduché, chránit se, zvýšit cla.

Clo, tedy daň uvalená na zboží přicházející ze zahraničí, představuje na jedné straně příjem státní pokladny, na straně druhé možný polštář pro výrobce a producenty domácí (pokud tedy prodávají zejména doma). Zdálo by se, že USA jsou vítězem, protože tamní vláda bude vybírat další příjmy plynoucí z cel. Jenže tyto příjmy jdou především na úkor amerických spotřebitelů. Americká cla uvalená na čínské zboží v principu znamenají potenciál pro zdražení tohoto zboží na americkém trhu.

Americko-čínská obchodní válka

S nástupem Donalda Trumpa se mnohé změnilo. Trump si stěžoval na čínské obchodní praktiky ještě předtím, než nastoupil do prezidentské funkce. Začalo to v září 2018, kdy Trump uložil 10% cla na zboží dovážené z Číny v hodnotě 200 miliard dolarů, s plánovaným zvýšením na 25 %. Cla měla být reakcí na čínské „nekalé“ obchodní praktiky a údajné krádeže duševního vlastnictví.

^REKLAMA

Některé pohledy naznačují, že jde o součást protekcionistické politiky, znamenající, že Trumpova administrativa odstoupila od filozofie volného obchodu a znovu vyjednala mnohostranné obchodní dohody. Ochranářství, tedy protekcionismus, znamená tlak na upřednostňování domácí produkce před produkcí zahraniční. Zahraniční konkurence se stává nežádoucí a její působení je v rámci možností omezováno.

Reakce ovšem vyvolává protireakci a nelze se divit, že odvetná cla uvalovala také Čína. Může se zdát, že pro odvetu byly cíleně vybírány produkty vyrobené v oblastech se silnou podporou Trumpových republikánů a zboží, které lze zakoupit jinde, například sójové boby. Proběhlo několik kol jednání, vypadalo to na „významný pokrok“ v důležitých otázkách, včetně ochrany duševního vlastnictví, transferu technologií, zemědělství, služeb a měny.

Po měsících akcí a protiakcí se obě země dohodly na zastavení uvalování nových cel. Vše se uklidnilo, byl naplánován summit, kde měla být uzavřena dohoda. K tomu ale nedošlo a nastal obrat k horšímu. Trump přišel s hrozbou zvýšit cla na veškeré dovozy z Číny a Čína vyslovila odvetu v podobě dalších cel na americké zboží. Zatížit dovoz clem ve výši 25 procent je tíživé. Mávnutím ruky se má pro americké spotřebitele zdražit vše pocházející z Říše středu.

Peněženky spotřebitelů aneb Obchodní válku zaplatíte

Americká média si všímají zejména dopadů na spotřebitele: „Jak by americko-čínská obchodní válka mohla zvýšit ceny iPhone“, nebo „Pět způsobů, jak obchodní válka poškodí americké zákazníky“. Poslední jmenovaný článek pojmenovává oblasti a položky, za které Američané zaplatí více. Tak třebas nábytek. Každý týden prý do Spojených států z Číny dorazí dětské postýlky za miliony dolarů a téměř všechny budou podléhat 25% clu.

^REKLAMA

Týká se to i dalších typů nábytku – postelí, židlí a knihoven, ty také zdraží. Podraží „zboží pro domácnost včetně toaletního papíru“, téměř dvousetstránkový seznam postižených produktů je široký a dopadne jak na spotřebitele, tak do nákladů amerických producentů. Dopad na ceny prý bude náhlý a rychlý, zejména u nízko nákladových položek s malými ziskovými maržemi. Již brzy mohou lidé očekávat, že uvidí vyšší ceny každodenních předmětů.

Americké firmy tíží rostoucí náklady a jejich majitelé se prý vyslovují, že je musí přenést na kupující. „Americké rodiny zaplatí na základě cel za každodenní předměty, jako jsou kufry, kolébky a oděvy, dalších 767 dolarů ročně“ uvádí článek uveřejněn v The Washington Post.

Trumpovo vyjednávání

Trump je odhodlán změnit přeshraniční obchodní vztahy a k dosažení cíle používá různé prostředky. Dobří obchodníci potřebují k dosažení skvělých výsledků úporně vyjednávat. Jakoby se Trump snažil řídit stát jako firmu a s ekonomickými bloky a státy jako obchodními partnery vedl tvrdá jednání jakoby z pozice firmy se silnou vyjednávací pozicí.

Kniha z roku 1987 Umění dohody (The art of the deal), na které je Donald Trump uveden jako spoluautor, pomohla Trumpovi ke slávě. Svým způsobem tato kniha nabízí pohled na zvláštní přístup k vyjednávání obchodních dohod. Jedna z pouček nese označení „negativní myšlení“ – předvídání nejhoršího výsledku a příprava na něj: „Pokud plánujete to nejhorší – pokud můžete žít s nejhorším – to dobré se vždy o sebe postará.“

Trump čas od času trhy a partnery ve vyjednávání překvapí svými tweety, poukáže na neuspokojivý pokrok, zařinčí zbraněmi – kupříkladu cly, omezením toho či onoho. Někdejší realitní magnát si asi představuje, že Čína jako velký exportér učiní lepší nabídku: „Mnoho společností opustí Čínu ve prospěch Vietnamu a dalších asijských zemí. To je důvod, proč se Čína bude chtít dohodnout!“ Jinými slovy americké firmy, které dovážejí z Číny, mají hledat zboží jinde – třebas ve Vietnamu – nebo ještě lépe nakupovat zboží od amerických výrobců.

Je otázkou, nakolik lze takové vyjednávání označit za bezohledné nebo sebezničující. Zdá se, že současná americká administrativa je v obchodních půtkách ochotna zajít daleko. Výsledky potenciálně nejhoršího výsledku jsou nejisté, pokud se vyjednávací tým vydá špatnou cestou a narazí na odpor vůči zásahu cizí mocnosti do vnitřního fungování, slova o obchodní válce a nejhorším výsledku se mohou naplnit. Kde je dáno, že vše nemůže gradovat vypuknutím nové studené války a vznikem obchodně izolovaných bloků?

Důsledky a dopady ochranářské politiky

Že jsou poškozovány, nebo vnímají negativní dopady, uvedly jak americké, tak mezinárodní firmy. Obavy z eskalace vyvolávají volatilitu na trzích. Tak jako tak, svět je propojený. Dochází k poškození nejen strany, která přichází o odbyt, ale i těch na straně druhé. Pro spotřebitele se zvyšují ceny zboží a služeb, produktivita a efektivita klesá, hospodářský růst zpomaluje.

Producenti, kterým obchodní válka sníží odbyt, si nutně budou muset ve svých strategiích klást otázku, jak nabýt nové rovnováhy. Vyrábět méně? Odepsat investice? Zakonzervovat kapacity? Když nedojde k exportům, dotčení exportéři budou mít nižší tržby. Na straně druhé budou pravděpodobně také někde nadbývat kapacity, zůstanou-li nevyužity, poklesnou zisky. A když budou zisky menší, důsledek ponesou akcionáři.

A když na straně druhé některé importy neproběhnou, odteče méně deviz přes hranice do exportující země. A když se zde nebude dostávat deviz, bude chybět krytí pro nakupování v zahraničí nebo splácení dluhů a dluhové služby. Trumpovy snahy změnit obchodní uspořádání nutně dopadá i na finanční trhy. Uvažujme, že držíte akcie firmy z odvětví, která ztratila díky obchodním omezením odbyt. Bude menší zisk a vy to pocítíte, jak na dividendách, tak na kurzu akcií.

Ke slovu se mohou dostávat spekulanti se svými tipy, které společnosti a akciové tituly by mohly nakonec profitovat – stačí mít věštecké schopnosti, zaujmout dlouhé pozice a vsadit na růst. Podobně lze spekulovat na pokles, tituly těch firem, které negativně pocítí dopad proměn v mezinárodním obchodu, jsou zralé pro prodeje na krátko – akcie si půjčit, dnes je prodat a až jejich cena poklesne, levněji je koupit a vrátit je.

Nelze se divit, že burzovní zpravodaje a jiné zdroje doporučení chrlí a šíří tipy a seznam odvětví, která by měla či mohla být postižena. Co je podstatné pro řadové investory, je skutečnost, že se hraje o budoucí uspořádání světa. Nejenom světa války obchodní, ale i války měnové. Světa, který může být rozdělen vlivem nové války studené. A výsledek toho všeho rozhodne o výsledcích investic. A nejen těch akciových…