CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Luboš Smrčka

03. 09. 2020

5 komentářů

Proč ceny akcií tak rostou? Jedeme podle Ponziho schématu

 

Spojené nádoby akcie plus platy nejvyšších šéfů působí jako neuvěřitelný akcelerátor růstu obou složek. A vzbuzují otázku: Neskončí tohle náhodou obrovským průšvihem?

Loading



 

Není to celé jenom obdobou Ponziho schématu podvodných investičních fondů?

Pojďme si jako základní srovnání vzít rovnou největší světovou korporaci. Tržní hodnota Apple překonala dva biliony dolarů. Což je nějakých 44 bilionů korun.

Drobná odbočka: Oblíbeným porovnáním přes hrubý domácí produkt bychom řekli, že to je skoro osminásobek českého HDP. Občas někde čtu trochu vyjevené zvolání, že ta a ta firma je „větší“ než celá česká ekonomika. Nesmysl. Srovnávat tržní kapitalizaci a přidanou hodnotu vytvořenou v zemi za jeden rok je přinejmenším matoucí a určitě to neznamená, že by Apple byl „skoro osmkrát větší“ než celé domácí hospodářství.

Přidanou hodnotu Apple můžeme pouze odhadovat, protože v této podobě firma data neposkytuje, ale lze zřejmě hovořit (s ohledem na údaje o zisku) o maximálně zhruba 100 miliardách dolarů. To by bylo dejme tomu kolem 2,2 bilionu korun. Čili platí, že Apple nepředstavuje skoro osminásobek, ale poměrně hodně pod polovinu české ekonomiky…

I tak je to samozřejmě neuvěřitelná společnost.

REKLAMA

Jak souvisí tržní kapitalizace se ziskem?

Ale o to nyní tolik nejde – všimněme si spíše poměru kapitalizace (2000 miliard dolarů) a produkce přidané hodnoty (zmíněný hrubý odhad 100 miliard dolarů) a případně zisku po zdanění (cca 45 – 50 miliard). Že nejde o zcela zdravý vztah je zjevné. A když si uvědomíme, že zhruba před dvěma či třemi lety prolomila tržní kapitalizace firmy s velkou slávou jeden bilion dolarů, musíme si nutně říct, jestli to nepřipomíná tak trochu letadlo. Růst skutečných finančních ukazatelů společnosti je nepoměrně a zcela zásadně pomalejší a nižší než růst její tržní kapitalizace.

Což je nutně varující.

Podobně bychom mohli rozebrat mnoho a mnoho dalších společností – dynamických i stagnujících, obřích a nadnárodních i malých a lokálních. Nalezli bychom podobný vztah. Zatímco výkonnost a schopnost tvořit zisk u těchto společností v posledních letech před vypuknutím koronavirové krize rostla tempem v řádu jednotlivých procent nebo někde těsně nad deseti procenty, tržní kapitalizace či hodnota nabídek na převzetí se ve stejném časovém úseku zvýšila zcela jiným tempem.

U Apple můžeme hovořit o růstu na dvojnásobek. Řekněme otevřeně, že jakkoliv jde nesporně o společnost v postavení lídra v důležitém ekonomickém segmentu a její finanční data jsou úžasná, pro růst na dvojnásobek prostě nejsou žádné viditelné ekonomické důvody. Buď byla cena strašně nízká před dvěma lety, nebo je naprosto nereálně vysoká nyní.

REKLAMA

Cena akcií a odměny manažerů

Odměny klíčových manažerů firem jsou nastavené na cenu akcií. To vychází z teoreticky nesporně správné představy, že tržní kapitalizace je odrazem hodnoty podniku pro akcionáře, a tedy objektivním měřítkem úspěšnosti nejvyššího vedení společnosti. Protože akcie rostou a jak jsme viděli na příkladu Apple, tak někdy až extrémně, zvyšují se podobně „extrémně“ i odměny. Pro příklad si nyní pojďme k Elonu Muskovi.

Jeho manažerská smlouva se správní radou Tesly má jednu zvláštnost – Musk nedostává žádnou pravidelnou odměnu, žádný „plat“. Jediné peníze, které k němu doputují, jsou odměny prostřednictvím možnosti nakupovat akcie firmy za cenu lehce nad 350 dolarů za kus. To je asi čtvrtina současné hodnoty (Tesla je nyní na zhruba 1570 dolarech). Z hlediska tržní kapitalizace je v současnosti Tesla největší automobilkou světa. I když vyrábí podstatně méně aut, než kolik jich produkuje například Škoda. Poslední tranše odměny, kterou zatím Musk mohl využít, má nicméně hodnotu 2,1 miliardy dolarů (v podobě rozdílu mezi kupní a aktuální prodejní cenou).

Jsou to ale paradoxy, pane Vaněk.

Otázka samozřejmě zní, jak je možné, že akcie (a v závěsu za nimi i odměny manažerů) tak rostou bez ohledu na reálné výsledky společností, ekonomické problémy a další okolnosti.

REKLAMA

Proč ceny akcií rostou

Pokud důvod nenajdeme ve finančních výsledcích firem, což nenajdeme, můžeme zkusit důvěru trhu v budoucnost technologických firem (kam Apple a ironií osudu vlastně i automobilka Tesla patří). Cynik připomene, že podobnou důvěrou trpěl trh před velkolepým bouchnutím dot-com bubble, a cynik bude mít, jak se cynikům často stává, pravdu.

Důvěra v to, že komunikace pomocí malých kapesních zařízení bude i nadále tím, co potáhne svět vpřed, je obrovská. Podobně, jako je u investorů obrovská důvěra v elektrifikaci osobní dopravy jako fenomén, který převálcuje benzín, plyn i všechny ostatní verze pohánění automobilů. Ale to nevysvětluje, proč index S&P500 vzrostl za poslední dva roky o třicet procent a namátkou NASDAQ Composite o více než 45 procent.

Může za to obrovský přebytek volných prostředků u investorů. Nakolik se v něm odráží rozličný postup centrálních bank, které pod různými pláštíky pumpují do ekonomik peníze, to je otázka, která je na knihu a ne jeden blog. Pro nás podstatné nyní je, že nejde o nic, co by souviselo s finančními výsledky podniků.

Tržní kapitalizace i odměny nejvyšších manažerů se proto „utrhly z řetězu“. Oboje je obrazem mimořádné nerovnováhy, která vládne naší aktuální realitě. A jedno o ni lze říct naprosto jistě – je to nezdravý stav.

Nemám rád katastrofisty, kteří deset let věští krizi, aby pak mohli slavně prohlásit „Já to říkal!“. Jsou to podvodníci a jejich neustálá varování nemají žádnou hodnotu. Ale faktem je, že pokud příjmy nejvyšších manažerů určité skupiny společností vzrostou za pár let v řádu stovek procent a příjmy běžných zaměstnanců stejných společností maximálně o pár procent nebo deset či patnáct procent, pokud tržní kapitalizace nějaké firmy vzroste o padesát nebo sto procent při růstu klíčových finančních ukazatelů o pět nebo deset procent, tak pod povrchem hospodářského života dochází k vývoji, který prostě nemůže dobře skončit.

Společensky ani ekonomicky.

Loading

Vstoupit do diskuze 5 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Microsoft předstihl Apple

Zdroj: Pixabay.com Technologická společnost Microsoft se minulý týden stala nejhodnotnější firmou světa. Stejně jako dosavadní jednička Apple představila výsledky hospodaření – Microsoft odhady překonal, Apple však zůstal za očekáváním. Ve svém oboru však může mít výrobce iPhone nevýhodu, jelikož je jeho sortiment více zaměřen na hardware.

Text: Karel Pučelík

02. 11. 2021


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Anonym

    3 září, 2020

    Nechci obhajovat vysoké manažerské odměny, ale jen bych se autora zeptal, zda je seznámen s obsahem běžné manažerské smlouvy dotčených firem. Manažerská smlouva obecně bývá z logiky věci nastavena jinak než zaměstnanecká. A divit se tomu je tak trochu úsměvné. Jen dodám, že ceny akcií zmiňovaných firem odráží jednak výrazně lepší zisková čísla než před kovidem, a za druhé, trh počítá s dalším růstem. Můžeme se bavit o tom, nakolik je ta důvěra v lepší budoucí čísla oprávněná, ale hovořit o nějaké bublině nebo přímo průšvihu, to není na místě. Ceny akcií jsou přece vždy o očekávání versus realitě. Ceny akcií se nedívají na dnešní stav, ony se dívají na budoucí toky peněz. Ale to asi nemusím nosit dříví do lesa, že…

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 září, 2020

    Trh odráží pouze to, co na něm činí, ti kdo se ho aktivně účastní, a kdo my jsme, abychom to nějak kritizovali. 🙂 Neexistuje žádná regulace, která by omezovala pohyby trhu vzhledem k hospodářským výsledkům a perspektivám emitentů akcií a je to tak správně.

    Účastníci akciového trhu vyhnali ceny akcií tak vysoko, že lidem, kteří věří tomu, že smyslem existence akciového trhu je odrážet ekonomickou kondici emitentů, nezbývá uznat, že tento předpoklad zjevně není pravdivý. Stejně tak potenciální investoři do nemovitostí jsou mírně řečeno odrazováni od nemovitostního trhu pouze v důsledku toho, že aktivní(!) účastníci tohoto trhu vyhnali ceny nemovitostí do absurdních ekonomicky těžko racionálně zdůvodnitelných výšin. Ti lidé nějak jednají a má to své následky. Nejen pro ně samotné ale i pro ostatní. Ostatním tak nezbývá, než se této situaci nějak přizpůsobit.

    Odpovědět

  • Hezky

    4 září, 2020

    A kde na to vzali peníze? Kdo jim je za podivně nízké úroky půjčuje? Kam jdou ve svém důsledku peníze, které si stát půjčuje na rostoucí dluh? A kam si mají lidé jít pro výnos překonávající inflaci, když na termínovaných vkladech ani na státních dluhopisech jej nedostanou? Do nemovitostí a do akcií.
    Korelace mezi výší akciových indexů a širší měnovou zásobou je myslím popsána poměrně dobře.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    7 září, 2020

    Co je Vám po tom, kde investoři berou peníze na nákupy svých investic. To je jejich zcela privátní záležitost. Někteří investují přebytky svých příjmů, jiní jsou „odvážnější“ a nakupují akcie a/nebo nemovitosti na úvěr přes páku. Podivně nízké úroky? Za kolik si půjčujete Vy? A proč je to podivně nízké?

    Nikdo lidi nenutí nikam chodit a investovat do toho, či onoho. Každý se rozhoduje sám, podle toho, co si v dané situaci myslí, že je pro něj nejlepší.

    Korelace mezi peněžní zásobou a růstem cen akcií a nemovitostí? Ano, když si lidé půjčují od bank na nákupy akcií a nemovitostí, pak v důsledku toho roste peněžní zásoba. Ti na dluh nakupující (nikdo jiný) způsobují růst cen akcií a nemovitostí a také růst peněžní zásoby. Předmětná korelace pouze ukazuje, že lidé „investují“ více na dluh oproti dřívějšku. Je to v pořádku? Nevím. To ukáže až budoucnost, jestli byly ty investice úspěšné.

    Odpovědět

  • :-)))))))))

    7 září, 2020

    :-)))))))))

    Odpovědět