Neděle 19. srpna. Svátek má Ludvík.

Praskne zlatá bublina?

Stále více se hovoří o možné bublině na trhu se zlatem. Mnoho expertů se vyjadřuje k tomu, kdy tato „bublina“ splaskne. Pokud je na trhu skutečně bublina, byla by to po IT a bublině na trhu nemovitostí nejen v USA již třetí bublina v této dekádě. Jaké byly historicky největší bubliny? A jak vedle nich vypadá zlato?

 

Dá se říci, že bubliny jsou staré jako lidstvo samo. Jednou z nejstarších dochovaných situací na trhu, která představuje takřka učebnicový příklad, kdy se ceny aktiva (v tomto případě tulipánu) v obrovské míře odchyluje od jeho skutečné hodnoty, je tzv. Tulipánová bublina. Cena této rostliny dosahoval extrémně vysoké hodnoty, neboť byla po ní velká poptávka. V době vrcholu (1637) této bubliny se jedna hlíza tulipánu prodávala za více jak desetinásobek ročního příjmu zkušeného řemeslníka. Procentní nárůst ceny tulipánů dosahoval ve svém vrcholu 5 900 %.

Podobnou historickou bublinou byla i South Sea bubble. V roce 1720 přijala sněmovna lordů tzv. South Sea Bill, který umožňoval společnosti South Sea monopolní postavení v obchodě s Jižní Amerikou. Tuto výsadu obdržela společnost, neboť poskytla Anglii půjčku ve výši 7 mil. liber na financování války proti Francii a rovněž poskytla záruku za anglický státní dluh, který představoval 30 mil. liber. Za tuto službu obdržela úrok ve výši 5 %. Akcie ihned po tom vzrostli na desetinásobek své hodnoty a tato pozitivní nálada se rozšířila i mezi ostatní společnosti s podobným zaměřením. Avšak tato bublina bez jakéhokoliv předchozího varování praskla. Ceny akcií se prudce propadly a mnoho investorů přišlo o peníze. Této bublině se nedokázal vyhnout ani Isaac Newton. Ten následně prohlásil, že dokázal vypočítat pohyby vesmírných těles, ale při odhadech lidského šílenství je absolutně bezmocný.

Další z „portrétovaných bublin“ se již datuje do „novověku“. Týkala se akcií australských těžebních společností. Jejich cena se koncem roku 1969 šplhala do astronomických výšin, aby začátkem roku 1970 prudce propadla. Nárůst a pád cen byl zapříčiněn jedinou společností, a to Poseidon NL, odtud název bublina Poseidon. Jmenovaná společnost v září roku 1060 oznámila, že našla naleziště niklu. Tento kov byl koncem šedesátých let velmi žádanou komoditou. Avšak byl jí nedostatek. Tento faktor vyhnal cenu niklu značně vysoko. Proto došlo k nárůstu hodnoty akcií australského Poseidonu.

V září 1969 se akcie Poseidonu obchodovali za 0,8 USD, ale po oznámení nálezu naleziště jejich cena poskočila až na hodnotu 280 USD. Od poté ale začala cena prudce klesat, neboť začala klesat cena niklu na komoditních trzích. V roce 1976 byl nakonec Poseidon NL vyřazen z burzovního obchodování. Ale nárůst cen jeho akcií o 34 900 % jej dostal na jednu z nejvyšších příček v historickém žebříčku bublin.

Mezi lety 1987 a 1990 rostl taiwanský akciový trh z 1 000 na téměř 12 500 bodů. Investoři platili stonásobky zisků v cenách akcií. Na vrcholu této bubliny dosahovaly objemy obchodů na taiwanské burze víc než objemy v Tokiu a New Yorku dohromady. Kapitalizace tohoto neznámého trhu byla téměř velká jako německá. Taiwanský akciový trh se zhroutil o necelý rok po dosažení vrcholu a ustálil se na hodnotě 2 560.

I se zlatem je spojena nejedna bublina. Jednou z posledních bublin týkajících se zlata má na svědomí skupina kanadských společností, kterým vévodila firma Bre-X Minerals. Tato společnost koupila v roce 1993 indonéskou společnost Busanga a o dva roky později vyhlásila, že tato indonéská společnost ovládá velké zásoby zlata. Tyto zásoby byly nezávislou společností ohodnoceny na 70 mil. trojských uncí. Tento fakt vyhnal cenu akcií Bre-X mineral z několika kanadských pencí na 286,5 kanadského dolaru, což znamenalo nárůst o 13 305 %. V roce 1997 se však ukázalo, že proklamované zásoby jsou falešné a cena akcí se propadla, což vedlo k bankrotu Bre-X Minerals. Jednalo se o největší podvod v historii těžebních firem.

Jednou z nejvýraznějších bublin přelomu tisíciletí byla v roce 2000 IT bublina (neboli TMT – technology – media – telecoms). Jednalo se o spekulační bublinu mezi lety 1995 až 2000, která dosáhla vrcholu 10. března 2000, kdy technologický index Nasdaq Composite dosáhl své historické maximum. Jak vyplývá z názvu a většina z nás má stále ještě v paměti, předmětem bubliny byly internetové a softwarové společnosti. Jejich akcie se často obchodovaly na několika násobcích svých zisků, měřeno ukazatelem P/E (price/earning). Pokud tedy vůbec kdy dosáhly zisku.

Byla to doba, kdy stačilo, aby firma z „TMT“ sektoru rostla, aniž by potřebovala nějakou velkou vizi či podnikatelský záměr. Stačilo mít příponu „.com“. Největšími tahouny byly firmy jako Digital Corporation (růst přes 45 tis. %), Cisco (růst 7 000 %) anebo Infospace (růst 5 000 %). Kromě Cisco jsou zbývající společnosti v tuzemsku neznámé a smetla je vlna krachů při splasknutí bubliny.

Na Grafu 1 je znázorněno zhodnocení během jednotlivých bublin. Zlato i stříbro jsou oproti ostatním ještě na relativně nízkém zhodnocení.  Na druhou stranu ale současná situace splňuje takřka všechny charakteristiky bubliny (mj. se začínají o zlato zajímat i lidé, stejně jako v případě bubliny IT, kteří o zlatě nevědí vůbec nic). Avšak závěr ať si udělá každý sám.

Graf 1: Největší bubliny v dějinách

Zdroj: www.sharelynx.com

Investujete do zlata?

Nahrávání ... Nahrávání ...

6 komentářů: “Praskne zlatá bublina?”

  1. Jaromír Benedikt napsal:

    zásada je nakupovat dole a prodávat nahoře, kdo má trpělivost, směje se poslední

  2. Dušan napsal:

    Když mám zlato fyzické,vždy má nějakou hodnotu. A není to papír, který shoří.

  3. Andrea Dudová napsal:

    Ahoj Martine,
    fandím ti. Hodně úspěchů přeje Andrea

  4. adolf napsal:

    já myslim, že je investiční zlato v dnešní nejisté době nejlepší investice
    http://www.in­vesticni-zlato-praha.cz/

    • Původní kolemjdoucí napsal:

      Jestli to nebude tím, že myslíte … Nejlepší investice je zahrádka :-) Historie ukazuje, že ti co měli zahrádky získaly zlato těch co mysleli za minimální cenu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.