Neděle 18. listopadu. Svátek má Romana.

Tulipánová mánie: Stále aktuální investorské zkušenosti?

Na pozadí cenových bublin nemusí vždy stát nerozumná měnová politika centrální banky. Cenové bubliny existovaly, ještě než vznikl „moderní“ finanční systém. Příkladem je tulipánová mánie. Ilustruje ekonomické bubliny a s nimi související psychologii trhu.

Tulipánová mánie, označovaná také jako tulipánová horečka, tulipmánie nebo tulipománie, je příkladem ekonomické bubliny, která nebyla způsobena měnovou politikou. Ilustrativně naznačuje, jak ekonomická bublina vzniká a jak s ní souvisí psychologie trhu a budoucí (forwardové) obchody.

Levné peníze jako jedna z podstatných příčin vzniku cenové bubliny

Ze závěru publikovaného příspěvku o příčinách vzniku cenových bublin mohl vyplynout dojem, že cenové bubliny bývají způsobeny výlučně měnovou politikou centrálních bank. Rakouský ekonom F.A. Hayek (1899-1992) ve svém díle Denationalisation of Money (1976) označuje měnovou politiku za mnohem pravděpodobnější příčinu depresí než jejich lék. V českém překladu toto dílo vyšlo pod názvem Soukromé peníze: Potřebujeme centrální banku?, Liberální institut Praha 1999, ISBN 80-902701-1-5. Hayek v tomto díle konstatuje, že levné peníze způsobují takové výkyvy produkce, že pozdější stabilizační zásahy jsou nevyhnutelné:

  • „…jde o mechanismus, který způsobuje neustále se opakující krize a deprese“ (s. 114),
  • „…vnitřní nestabilita úvěrového systému je sama o sobě důsledkem struktury depozitního bankovnictví determinovaného monopolistickým řízením nabídky hotovostních peněz“ (s. 171),
  • „vládními pokusy o jeho vychylování nespolehlivými penězi“ (s. 173).

Faktor levných peněz a nerozumné měnové politiky, které je významnou příčinou vzniku ekonomických nerovnováh, nemusí být ovšem příčinou jedinou, jak ukazuje příklad dále popsané ekonomické bubliny tulipánové mánie.

Tulipánová mánie

Příkladem cenové bubliny, která postrádá charakteristiku monetárních rysů a vlivu levných peněz, které začaly ekonomiku zásadně ovlivňovat s rozšířením bankovnictví v 18. století, je tulipánová mánie. Tulipánová mánie (tulipmánie, tulipománie) je příkladem cenové bubliny, která se odehrála v 17. století v Holandsku a okolních zemích. Byla to ekonomická bublina, která proběhla v letech 1634 – 1637. Byla doprovázena zalíbením v pěstování tulipánů a tulipánovým šílenstvím, do kterého se zapojily široké masy lidí.

Zrod tulipánové mánie

Tulipány patří mezi oblíbené řezané květiny, které se do Evropy začaly šířit v 16. století. Na počátku 17. století byly do botanické zahrady holandského Leidenu dovezeny první cibulky vzácných tulipánů (odrůda Witte Croonen). Tato vzácná, vysoce žádaná a poptávaná odrůda tulipánů, která má pestře žíhané dvoubarevné okvětní lístky, se díky vzácnosti prodávala za nejvyšší ceny. Vysoké ceny byli ochotni zaplatit příslušníci vyšší třídy, pravděpodobně jako luxusní a prestižní zboží uspokojující jejich estetické potřeby.

Tulipánová ekonomika

Omezené množství cibulek vzácné odrůdy tulipánů vedlo k vysokým cenám a situaci, kdy se tyto cibulky začaly "platit zlatem". Situaci napomáhala i skutečnost, že množení tulipánů je zdlouhavým a náročným procesem, ve kterém se musí semenům vytvořit podmínky pro klíčení a pěstovat sazeničky, aby se z nich vytvořily cibulky.

Pěstování tulipánů se rozšířilo mimo botanické zahrady, byl odstartován intenzivní tulipánový obchod, doprovázený rapidním růstem cen vzácných tulipánových cibulek. Vypukla tulipánová horečka, do tulipánových cibulek byly vkládány úspory, mnozí se začali plně věnovat rozmnožování cibulek vzácných tulipánů.

Poptávka po vzácných tulipánových cibulkách

Cibulky vzácných tulipánu byly poptávány zejména ze tří důvodů:

1) Pěstování tulipánů. Šlo o využití podnikatelské příležitosti při uspokojování potřeb konečných spotřebitelů z vyšších vrstev, kteří měli zájem o květy vzácných tulipánů. Takový pěstitel potřeboval získat cibulky, vypěstovat tulipány a tyto prodat jako luxusní a prestižní produkt.

2) Pěstování vzácných tulipánových cibulek za účelem jejich dalšího prodeje. Bylo to vlastně využití podnikatelské příležitosti k obživě, která byla snazší než mnohé doposud uplatňované způsoby. Příležitost vznikla zejména proto, že náběh produkce vzácných cibulek byl relativně pomalý a v době nafukování bubliny byla poptávka po vzácných cibulkách enormní.

3) Poptávka za účelem investice a spekulace na růst cen. Pokračující trend růstu cen vytvářel rozšířenou představu, že ceny vzácných cibulek porostou neustále. Široce uznávanou zásadou se stalo, že právě vzácné tulipánové cibulky jsou tím správným majetkem a aktivem pro uložení úspor a bohatství.

Růst cen vzácných tulipánových cibulek

Působení všech výše uvedených složek poptávky přispívalo k nafukování bubliny. Cena vzácných cibulek vylétla do nebeských výšin. V literatuře jsou zmiňovány více či méně důvěryhodné příběhy či pověsti zachycující, že lidé byli v té době ochotni dát za vzácnou cibulku hotové jmění, jako jsou domy nebo pozemky:

"Námořník, který se vrátil z ciziny a o tulipománii nic nevěděl, pomohl jednomu obchodníkovi. Ten se mu odvděčil dobrým jídlem, sleděm a chlebem. Námořník si k tomu bez vědomí obchodníka vzal i cibuli, která ležela na stole, a snědl ji také. Byla to však cibule tulipánu, který obchodník pořídil za cenu jídla pro celou posádku lodi na jeden rok. Námořník kvůli tomu strávil měsíce ve vězení.“

"V roce 1634 zaplatil jeden haarlemský obchodník dokonce polovinu svého jmění za jednu jedinou cibuli tulipánu. V roce 1635 nabízeli spekulanti za jeden haarlemský tulipán 12 akrů stavebních pozemků a jeden amsterodamský tulipán stál 4600 holandských guldenů, což odpovídalo ceně 40 tučných volů."

Zdroj: Machala, K. Finanční podvody a nelegální aktivity, bankovnictvi.ihned.cz

Budoucí (forwardové) obchody s cibulkami

S tulipány se obchodovalo jak u pěstitelů, tak na tulipánových burzách a lze předpokládat, že docházelo i ke snahám obohatit se prodejem bezcenných cibulek. Rozšířila se virtuální finanční ekonomika, podepřená obchodem se vzácnými cibulemi. Začaly se používat finanční instrumenty v podobě obchodů o budoucnosti (forwardových obchodů), na jejichž pozadí stály budoucí obchody s tulipánovými cibulkami.

V rámci budoucích (forwardových) obchodů byly uzavírány budoucí kontrakty (futures). V takovém futures kontraktu se například jedna strana zavázala, že za předem dohodnutou cenu k dohodnutému datu dodá sjednané množství cibulek straně druhé, která se zavázala, že tyto cibulky odebere.

Obchodování s budoucími kontrakty (futures) se také rozšířilo na obchodování s opcemi. Opce dávala jejímu vlastníku práva koupit nebo prodat specifikované množství cibulek za specifikovanou cenu v kterýkoli čas do určeného expiračního data. Pomocí prodejní (put) opce si například mohl pěstitel cibulek ošetřit, že svou produkci v budoucnu za plánovanou cenu skutečně prodá, a bude mít pojištěno pokrytí nákladů i svůj zisk.

Prasknutí cenové a spekulační bubliny

Po krachu na tulipánové burze nastoupil náhlý a rychlý cenový propad, ceny i přes přerušení obchodování na burze spadly na zlomek původních hodnot. Na trhu převládl pesimismus, došlo k převaze nabídky nad poptávkou, převládl medvědí trh a tulipánová horečka skončila.

Následkem propadu tržních cen byly problémy s plněním budoucích (forwardových) obchodů. Na některých obchodnících zůstala například povinnost odkoupit cibulky za ceny násobně vyšší, než byly aktuální tržní ceny. Porušení kontraktů vedlo i k soudním sporům, ovšem vymáhání těchto závazků bylo komplikováno tím, že nutně vedlo k platební neschopností, narušení reálné ekonomiky a hospodářské krizi.

Tulipánová horečka a zhroucení tulipánové ekonomiky bylo následováno hospodářským útlumem a krizí. Mnoho lidí, jejichž obživa byla postavena na tulipánové ekonomice, si muselo hledat nový způsob obživy. Aby mohlo být dosaženo udržitelné ekonomické rovnováhy, struktura ekonomiky se musela změnit.

Některé otázky k zamyšlení a diskusi

Jsou majetky a aktiva, která v jistém čase na určitém místě uznáváme jako bezpečná a držící hodnotu, skutečně tak bezpečná? Není například hodnota zlata nadhodnocována a ovlivněna vírou v jeho monetární roli?

Co by se stalo, kdyby v době tulipánové mánie existoval dnešní finanční systém? Nepřišlo by díky tulipánové bublině mnoho od Nizozemí na míle vzdálených investorů o své peníze? Nedošlo by třeba k tomu, že by banky vynaložily mnoho úvěrů do tulipánového byznysu?

Nemusely by nastoupit plány na záchranu bankovního systému? Nenastala by situace, kdy by mnoho bank mělo ve svých rozvahách toxická aktiva, vzniklá díky tulipánové ekonomice? Nenásledovala by globální hospodářská krize?

Kdo má hlavní podíl na vzniku bublin?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Tulipánová mánie: Stále aktuální investorské zkušenosti?”

  1. Petr Salomoun napsal:

    Nikdo netvrdi, ze bez centralnich bank by se lidi zacali chovat rozumne, jen ty papirove penize jim vyvadet hlouposti dost ulehcuji.. :o)

    • Radovan Novotný napsal:

      Mozna by slo rici, ze papirove penize (bankovni system castecnych rezerv) umoznuji vyvolavat vetsi ekonomicke nerovnovahy, nez kdyby byl menovy system usporadany jinak. Ale jak? 🙂

  2. Tulipán napsal:

    Dnešními tulipány jsou měny, nemovitosti, dluhopisy, akcie, nebo se mýlím?

    • Radovan Novotný napsal:

      Ano z toho pohledu, ze dalsi a dalsi „nove natistene“ penize napumpovane do systemu (at uz menova baze nebo penize bankovni multiplikací) se v ekonomicke realite nejak odrazit musi. Mohou se odrazet mj. v rustu cenove hladiny treba tech nemovitosti nebo jinych aktiv (viz.kvantitativni rovnice penez: mnozstvi penez x rychlost obehu = cenová hladina x mnozstvi smenovane produkce). Odtud lze vyvozovat otazky, zda se v USA v dusledku aktivit jejich centralni banky neblizi rapidni rust cenove hladiny a hyperinflace…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.