Pátek 15. listopadu. Svátek má Leopold.

Kola obchodní války se roztáčí. Kde se zastaví?

Investice 09.07.2018 | 10:23 0 Komentářů

Na poli obchodních válek stále přituhuje. Šestého července USA uvalily 25% clo na výrobky v hodnotě 34 miliard dolarů dovážených z Číny. Ta reagovala stejnou mincí, přičemž se k ní připojilo i Rusko. Ačkoliv je objem postiženého zahraničního obchodu prozatím malý, ve hře může být daleko více. I proto již dnes analytici řeší mikroekonomické dopady cel na jednotlivá odvětví, resp. na konkrétní firmy, ale také se preventivně ptají, jak obchodní válka postihne celé ekonomiky.

Aniž bychom zabíhali do detailů, tak je třeba si hned na počátku říci dva základní axiomy, na nichž by se měla shodnout většina makroekonomů tzv. hlavního proudu. Tím prvním je elementární poznatek, že zahraniční obchod není „hra s nulovým součtem“, takže pokud se někdo snaží stavět bariéry globálnímu obchodu, tak výsledkem bude jedině to, že celkový užitek všech zainteresovaných (USA, Číny, EU – v podstatě celé zeměkoule) klesne. Dalším – zejména pak pro nás jakožto malou otevřenou ekonomiku – je nepříjemným poznatkem, že velmi malé země, jež jsou prostými „příjemci stavu globálního obchodu“, budou vždy na zavedení prohibitivních cel tratit.

K podstatně méně průzračným závěrům můžeme ovšem dojít pokud se budeme teoreticky zabývat makroekonomickou situací, kdy velká země typu USA zavede jednostranně cla vůči zbytku světa, přičemž ten nebude oplácet stejnou mincí. Americká ekonomika je totiž z globálního hlediska nepřehlédnutelná a tak by se dalo očekávat, že (jednostranné) uvalení dovozních cel ovlivní globálně poptávané množství a především světové ceny postižených produktů a služeb. Výsledkem by pak teoreticky mohl být přesun části přínosů plynoucích z globálního obchodu od „zbytku světa“ (z Číny a EU) do Spojených států. Šlo by v podstatě o jakési vylepšení zahraničně-obchodních směnných relací americké ekonomiky, které by mohlo teoreticky vést k nižšímu schodku obchodní bilance USA a vlastně i fundamentálně silnějšímu dolaru.

Celá věc má háček a jen trochu hloubavější čtenář již jistě tuší jaký. Politická praxe posledních dní nám totiž jasně ukazuje, že političtí činitelé v Bruselu, Pekingu či Otawě nebudou sedět se založenýma rukama a čekat jak se u nich doma projeví nová cla uvalená Donaldem Trumpem. Na USA mají směřovat přesně mířená odvetná (proti)opatření, která americká ekonomika ve střednědobém horizontu nutně pocítí. V momentě rozpoutání takto plnokrevné obchodní války, kdy lítají nová cla na všech stranách, pak mohou Američané v klidu zapomenout na to, že mohou na vyšších clech jednostranně “vydělat”. Naopak, přehřívající se americká ekonomika bude muset do těch odvětví, kde poklesnou dovozy, re-alokovat zdroje, což ještě více utáhne trh práce.

Jan Čermák
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.