Pondělí 15. října. Svátek má Tereza.

Penzijní spoření: Spoříme dost?

demografie - demografický vývoj
Penze 26.07.2018 | 00:00 23 komentářů

Aktuálně penzijní společnosti spravují 414 mld. Kč. Meziročně toto číslo roste. S ohledem na počet účastníků, který koncem roku 2017 byl 4 452 000, pak vychází, že průměrná smlouva má naspořeno 93 000 Kč. Je to dostatečné? (video)

Rozhovor Emila Brože s Richardem Siudou (ředitelem prodeje a členem představenstva Conseq penzijní společnosti), Janem Ležákem (manažerem pro externí prodej Penzijního fondu České spořitelny) a Lukášem Škopkem (vedoucím péče o firemní zákazníky spol. Partners).

Jen pro doplnění. Průměrný příspěvek zaměstnavatele je 824 Kč, účastníka 759 Kč. Je to tedy dostatečné? (00:15)

Richard Siuda: Vždy musíme pracovat s číslem udávajícím, kolik jsou lidé schopni si odkládat. Nemůžeme klienty „ždímat“ a říkat jim, aby si vše odkládali. Také potřebují řešit aktuální potřeby. Ale je jasné, že částka 100 000 Kč do důchodu nikoho nevytrhne. To je jasné.

Dnes maximálně možná částka, kterou si můžete daňově uplatnit a dostanete na ni maximální státní příspěvek, je 86 000 Kč ročně (příspěvky účastníka a zaměstnavatele). Příspěvky účastníků se pomalu posouvají k vyšším částkám. Příspěvek je již 1 000 – 2 000 Kč.

Příspěvek zaměstnavatele také narůstá. V rámci poptávky po zaměstnancích se zlepšují zaměstnanecké benefity a parametry se budou do budoucna zlepšovat. Samozřejmě je stále mnoho smluv, kde je hrazena minimální částka 100 Kč. Není čerpán ani státní příspěvek, jelikož na jeho dosažení je nutno spořit minimálně 300 Kč. Jsou zde vlastně čerpány pouze příspěvky zaměstnavatele.

Na nás všech je, abychom se tyto klienty snažili přesvědčit, že dává smysl, aby si začali do systému přidávat více sami. Aby jim to dávalo význam.

Pokud se ještě vrátím k výši příspěvkuKolik by si klient v procentech měl odkládat na penzi? Je nějaké obecně doporučované procento? (03:03)

Lukáš Škopek: Finanční poradci obecně doporučují, aby 10 % z příjmů šlo na penzi. Samozřejmě jiná diskuze bude s člověkem, který je manažer v Praze, anebo se samoživitelkou dvou dětí.

Ještě bych se vrátil k částce 90 000 Kč na smlouvě. Je také nutné říci, že DPS funguje od roku 2013. Takže na smlouvách nemůže být, při průměrných platbách, logicky milion. Ani já nemám na DPS miliony, ale počítám také s tím, že smlouva ještě dlouho pojede.

Jenom doplním, že ta částka byl součet z transformovaných fondů a DPS. Celkový počet účastníků, celková výše prostředků. (04:30)

Jan Ležák: Ta částka je pozitivnější, než bývala. Průměrná naspořená částka roste. Ale je asi trošku nefér říkat toto číslo, protože je to průměr všech klientů. Někteří začínají, někteří končí. Rozhodně ovšem nikoho nespasí 100 000 Kč na důchod.

Přesuneme se k rozdílům mezi účastnickými a transformovanými fondy (TF). Před rokem 2013 byl TF znám jako penzijní připojištěni. Jaké jsou hlavní rozdíly? (05:30)

Lukáš Škopek: „Staré penzijko“ je taková ta populární „státní garance“, že se smlouva nikdy nedostane do mínusu. Jeho nevýhodou je nemožnost vybrat si vlastní způsob investic dle volby klienta.

U doplňkového penzijního spoření (DPS) stát nepřikazuje investice tak, že se hodnota nikdy nesmí dostat pod nulu. Penzijní společnosti nemají tak svázané ruce jako v minulosti. Část klientů se ovšem stále ptá po jakési garanci. Ale existují penzijní společnosti (Conseq, Česká spořitelna), kterém už vymysleli řešení i pro tyto klienty.

Vy jste říkal (Richard Siuda), že máte DPS i pro děti kvůli nízkým poplatkům. Jaká je tedy poplatková struktura u nových účastnických fondů?

Richard Siuda: Staré transformované fondy mají poplatek ještě o trošku níže, myslím, že je to 0,8 % z objemu aktiv. Plus 10 % z výnosů. Za současné situace, kdy dluhopisové instrumenty, které mohou TF kupovat, nesou nulu, nemají fondy na čem vydělávat.

U účastnických fondů je to fixní 1 % z objemu majetku a 15 % z kladné výkonnosti. Je potřeba říci, že to 1 % je nejenom odměna správci, ale je to celková nákladovost. Např. u podílových fondů vedle manažerských poplatků (odměna správci) je zvlášť účtována odměna administrátorovi, depozitáři atd. V tom je DPS na průběžných nákladech levnější.

To 1 % je účtováno u všech účastnických fondů, nebo pouze u dynamického? (08:11)

Richard Siuda: Jedno procento účtujeme u obou fondů, které dnes máme. Tzn. u akciového i u dluhopisového. Máme ještě jeden fond, který moc nepočítám, jelikož jej nikomu aktivně nenabízíme. Myslíme si, že na dlouhodobé spoření nedává smysl. Je to povinný konzervativní fond. V tomto fondu máme asi 4 mil. Kč. Dlouhodobě nemá smysl investovat do fondu peněžního trhu, jehož výnos je blízký nule.

Mám tady opět jeden zajímavý graf z asociace. Je to zhodnocení účastnických fondů od jejich založení roku 2013. Kdy vy (Richard Siuda, Conseq) jste výherce ve zhodnocení. V rámci kumulativního zhodnocení Conseq dosáhl ke zhodnocení 64 %. Což je velmi atraktivní výnos. PSČS je na úrovni 23,3 %. V čem je zásadní rozdíl v těchto výnosech? Co způsobilo ten rozdíl? (09:05)

Jan Ležák: Je potřeba zmínit, že fondy se liší. Jak ve své strategii, tak nastavení. Také ne všechny penzijní společnosti investovaly hned od počátku. My jsme zainvestovali až v roce 2014 a s kapitálem, který již měl smysl investovat. Proto je tam výrazný skok v kumulativním zhodnocení. Při pohledu na zhodnocení v jednotlivých letech je zde rozdíl také, není ovšem tak velký.

My jsme obecně na dynamickém trhu trochu více konzervativnější než společnost Conseq, která má nakoupeno v portfoliu mnohem více akcií. My jdeme způsobem stabilizační složky i v dynamickém fondu. Náš portfolio manažer má dány možnosti, jak nakoupit, překoupit nebo podkoupit určitý benchmark, který mu nastavujeme. Je to tedy určitě ve složení aktiv a musíme také porovnávat počátek investování daných penzijních společností.

Dále sledujte rozhovor od 11. minuty.

Odborný server Investujeme.cz je mediálním partnerem projektu FINfest, v rámci něhož video vzniklo.

23 komentářů: “Penzijní spoření: Spoříme dost?”

  1. Jarda napsal:

    Dobrý den,

    ve vašem videu je, že šetřit na důchod jen přes penzijní. Investiční životní pojištění je katastrofa. Avšak můj finanční poradce z Profiporadenství mě přemluvil na IŽP (Uniqa) a tvrdí,i že na koncí (65) mám 4x vklad a na penzijní jen 1,5x vlastní vklad, tak jsem v rozpacích. Může mi to tu někdo osvětlit.

    Děkuji

    • booker napsal:

      jj, to je tzv. finanční poradenství. Vy proděláte, zatímco poradce a struktura nad ním vydělají.

    • Bob napsal:

      Dobrý den,

      rezervy by rozhodně měly být rozdělené. Spořit si na důchod jen prostřednictvím „penzijka“ v podstatě znamená uzamknout si peníze a to až do šedesáti let. Nicméně podobně je tomu i u investičních životních pojištění, kde má klient smlouvu nastavenou pro daňové výhody. K prostředkům se samozřejmě lze dostat i dříve, ale za cenu ztráty benefitů jako jsou státní dotace a daňové úlevy. Peníze však potřebujete i v průběhu Vašeho života, a proto byste vedle penzijka měl také využívat produkt, který je rovněž na dlouhodobém horizontu schopen poskytnout atraktivní výnos, ale zároveň i možnost výběru prostředků dříve, K tomuto účelu lze buď využít Vámi zmíněného investičního životního pojištění (pouze pokud na něm nejsou sjednány daňové úlevy) a nebo podílových fondů. Investiční životní pojištění rovněž využívá investování prostřednictvím fondů, nicméně protože vstupuje jako prostředník, je pro Vás investování nákladnější, než kdybyste investoval přímo do fondů, To že bude hodnota Vašeho účtu v 65 letech vyšší na účtu investičního životního pojištění 4x bude tedy vycházet z toho, jak je investice nastavena. Také ale záleží na tom, kolik je Vám let nyní… pro příklad – člověku okolo 20-25 let se toto skutečně může vyplnit, pokud bychom počítali s výnosem v průměru okolo 5 %. Pro staršího člověka to pak ale znamená, že zhodnocení musí být vyšší, aby dosáhl stejného výnosu. Co se týče rozdílu ve zhodnocení vlastního vkladu na penzijku a na investičním životním pojištění, určitě by to nemělo být tak jak Vám to poradce popisoval. Podle tohoto totiž vyplývá, že porovnával dvě různé strategie. Penzijko má totiž u většiny společností konzervativní, vyváženou, nebo dynamickou strategii. Zhodnocení o kterém se zmínil u investičního životního pojištění by pravděpodobně mělo být u dynamické strategie a stejně tak by to měl porovnávat i u penzijka. Doporučuji se podívat na internet na výsledky doplňkových penzijních spoření za pár minulých let, uvidíte že výnosy zde se pohybují v průměru okolo 4-5%. Doplňkové penzijní spoření by dokonce mělo mít i zajímavější výkon, vzhledem k tomu, že IŽP je velmi nákladné v prvních letech, a to především pokud platíte vklady prostřednictvím běžného pojistného.

      Pro shrnutí: penzijko určitě ANO, pokud chcete spořit na penzi – pokud jste mladší, klidně začněte s částkou na 300 Kč (kvůli státnímu příspěvku) a část peněz raději odkládejte dlouhodobě prostřednictvím podílových fondů. Poměr peněz které takto odkládáte se pak může měnit. Co se týče investování prostřednictvím IŽP, velmi záleží na tom jak je smlouva nastavena a jak dlouho ji už máte. Je ale nepravděpodobné, že byste na IŽP dosáhl vyššího výnosu. Pokud by výnosy na penzijku nebyly vyšší, pak by měly být minimálně srovnatelné.

    • Bob napsal:

      Já osobně preferuji kombinaci penzijka a podílových fondů

      • Jarda napsal:

        Mám 25 let, chvilku jsem podnikal, ale teď znovu studuji. Dávám rizika + 1000 jako investiční složku. Když jsem se optal svého poradce, ukázal mi hezké grafy, že má pravdu. Přes tenhle investiční program min. zhodnoceni 6% a DPS má jen okolo 2% a je vhodná jen pro osoby, kterým zbývá 15 let do důchodu kvůli státnímu príspěvku. Avšak když jsem koukal na Conseq PS měla okolo 10% a s dvojtým poplatkem nebo že daň, kterou dostávám nazpět (15% z 1000) mi odpluje po odkupném, kde si strhnou 15% z toho, co jsem našetřil navíc, absolutně neví, ale že se pořád vzdělává a odpoví mi příště.

        Rizika mám nastaveny dobře to vím, ale co s tím ostatním. Mám to celé zrušit, vybrat těch 8000 co jsem tam vložil a naházet to do DPS nebo podílových fondů…

        Co mi radíte, kam se mám obrátit.
        Svému poradci už nevěřím, co jsem ho procvičil a kouknul na film rada nad zlato…

        Děkuji za odpověď

        • Radek napsal:

          Jakých 8 000 Kč? Ty jste mu zaplatil na provizích, z nich nic nedostanete… Je to ale utopený náklad (nedostanete ho zpět, ani když budete pokračovat v „investici“), tak bych se s tím smířil a minimálně tu investiční složku zrušil/minimalizoval. Záleží ale také na tom, jak je to IŽP nastavené. Možná bude chtít zrušit celé IŽP a pojistit rizika jinde.

        • Taky borec napsal:

          snížit investici na minimum a rizika nechat 🙂
          solidní poradce vám to nastaví ….

        • Milan napsal:

          Váš poradce je prachsprostý poradenský dobytek, nic jiného. Mohl Vám nabídnout čistou rizikovku, kde jste si prostřednictvím běžně placeného pojistného mohl hradit klíčová životní rizika a investiční složku jste si mohl platit sólo prostřednictvím pravidelného mimořádného pojistného. To by si ovšem Váš „poradce“ nevydělal takový balík peněz, protože za onu pravidelnou investiční tisícikorunu každý měsíc formou mimořádného pojistného uvidí provizi nula nula nic. Allianz Pojišťovna takový produkt má a jmenuje se Allianz ŽIVOT 2018. Umějí to i jiné pojišťovny a poradci to moc dobře vědí, ovšem výše provize vítězí nad klientovým užitkem, jak jinak. Kdybyste totiž takto koncipovanou pojistku zrušil, tak máte ze svých investovaných peněz zpět cca 95 – 97% (výstupní poplatek je cca 3 – 5%, neberu v potaz hodnotu fondu v době ukončení smlouvy). Škoda, že nechcete veřejně napsat, o jakou poradenskou firmu jde (OVB, Partners, Broker Consulting, ZFP, Kapitol, Fincentrum ??? či někdo z poolů ?). Investice do pojišťovny nepatří a když už, tak jen formou mimořádného pojistného. Na investice tu máme klasická OPF, DPS a další nástroje. S panem „poradcem“ se rozlučte, to není poradce ale vydřiduch.

          • Pavel Hanzl napsal:

            Pan Milan má pravdu. Poradci obvykle klientům zatajují existenci možnosti mimořádného pojistného, které je také – tak jako běžné pojistné – daňově odečitatelné, ale nekryje žádnou provizi. Je nepovinné a do smlouvy se nepíše.

            • Jarda napsal:

              Děkuji za rady,

              s poradcem se rozloučím. 8 000 Kč, za 8 měsíců… 8x 1000 kč. Už jsem zmiňoval Profiporadenství, odnož OVB.

              • Pavel napsal:

                Ze svých zkušeností s poradci bych doporučil udělat si vlastní obrázek poté, co poradce přijde s nabídkou na druhé schůzce. Sepsat si co nabízí a obejít si ty společnosti sám a cíleně se ptát na poplatky, jejich nastavení u investic, pojištění atp. Tohle kdybych svého času udělal já, byl bych dnes o pár desítek tisíc bohatší. Jeden bývalý poradce z Partners si u investic nechal poplatky 60k, když to samé bych na pobočce po vyjednávání mohl mít za 20k, což mi samozřejmě z kamarádství zapomněl říct… 🙂

                • Karel napsal:

                  Tak musím říct, že přesně toto jsem udělal když jsme žádali o hypotéku. Obešel jsem více bank abych sám viděl jaké úroky kde nabízejí a jestli nám jí vůbec dají. A nebyl jsem moc nadšený. Potom co se do toho vložil poradce kterého mám 2 rokem tak se věci hodně změnily. Asi je o tom na koho narazíte, já měl štěstí.

              • Milan napsal:

                OVB, tak to mě vůbec nepřekvapuje. Ta firma má mezi lidmi zaslouženě pověst jakou má, více asi není zapotřebí dodávat.

  2. Taky borec napsal:

    Stačí se podívat kolem sebe a pár let do historie …
    Maďarští poslanci zvedli ruce pro znárodnění soukromých důchodů
    https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1298311-madarsti-poslanci-zvedli-ruce-pro-znarodneni-soukromych-duchodu

  3. Martin P. napsal:

    Dobrý den, mám dotaz, se kterým se na mne obrátil klient, který má sjednáno DPS. Může se v budoucnu stát, řekněme výhledově 10, 15 až 25 let, že by stát změnil legislativu a zdanil výnosy z DPS nikoliv nyní deklarovanými 15%, ale např. 30, 40 nebo 50%. Klient argumentuje tím, že pokud bude stát v úzkých (demografie, veřejné rozpočty, populismus ČSSD, Zelených apod.), tak si půjde pro peníze tam, kde 100% ví, že jsou a že je kde a z čeho brát. Chápu, že je to takové věštění z koule a nikdo z nás neví, co bude zítra, natož pak za x – let, i tak budu rád za jakékoliv názory, děkuji.

    • Radek napsal:

      Ano, stát se to může. Je to klasiká daň z příjmů a s tou se zákonem dá dělat, co se poslancům zlíbí, senát nezneguje a prezident podepíše. Proto je také v penzijních fondech vyšší politické riziko než v podílových fondech – jsou méně pružné a zdanění lze nasadit během 3měsíční výpovědní lhůty. Podílové fondy klient vybere do 3 dnů až do týdne.

      • Richard Fuld napsal:

        Zákonodárci si ve vztahu k daním nemohou dělat úplně vše, co se jim zlíbí. Ústavní soud musí k návrhu zrušit jakýkoliv daňový zákon, u něhož bude prokázáno, že daň má tzv. rdousící efekt, což by např. u 50% zdanění pravidelného příjmu důchodce z DPS mohlo snadno nastat. Toto ovšem platí pouze v právním státě. To, že zde bude právní stát i za 30 let Vám ale nezaručí nejspíš nikdo. Často o tom lze pochybovat i v současnosti. 🙁

        • Insider napsal:

          Konkrétně u ČSSD, KDU-ČSL nebo KSČM si to umím představit velmi živě a reálně. Obzvláště sociální demokraté velmi rádi rozdávají z cizího, ač sami dodnes dluží dědicům zesnulého právníka Altnera neuvěřitelných 340 milionů korun. No a budete-li mít v Senátu ty „správné“ lidi a na prezidentském postu toho „správného“ prezidenta, lze se v budoucnu dočkat čehokoliv. Dnes spousta lidí nevěřícně kroutí hlavou nad tím, kam jsme se to po téměř třiceti letech dostali, prostě vám to hlava nebere. Za dalších třicet let nám hlava nemusí brát jiné věci, třeba znárodnění vkladů v bankách, penzijních fondech či investičních fondech. Přitažené za vlasy ? Napadlo by vás před pěti lety, co vše se dnes děje a že je to vůbec možné ?

          • Pavel napsal:

            a co se dnes konkrétně děje, že to je srovnatelné se znárodňováním vkladů v bankách a fondech?

            • jap napsal:

              Vám nestačí, že u moci je estébák s více než učebnicovým střetem zájmu? Že si na ministerstva a rozhodující posty obsazuje lidi ze svých firem? Že mu to jdou odkejvat komáři a socani – tedy nic jiného než vyžírkové a znárodňovači? Sledujete vůbec politické dění?
              Otázka co bude za 20-30 let je na místě. Může přijít globální válečný konflikt vyvolaný globální tržní krizí (Trump na tom poměrně úpěnlivě maká), může dojít k znárodnění, hyperinflaci, pádu burz. 3 dekády jsou strašně dlouhé období. Sám mám mmj DPS i Conseq, založil jsem i dětem. Ale upřímně, nedivím se těm, co kupují zlato. Dost možná díky němu budou mít jednou co do huby.

              • Insider napsal:

                Děkuji přispěvateli s nickem „jap“ za odpověď, já už nemám sílu na pana Hanzla reagovat. Jestliže nevidí to všechno, o čem ve svojí reakci píšete, tak mi to indikuje jen jediné: absolutní ztrátu soudnosti a zdravého selského rozumu. Anebo pan Hanzl vidí jen to, co vidět chce (taky přístup). Slunce v duši a vstříc světlým a zářným budovatelským zítřkům.

          • Richard Fuld napsal:

            Tak ono zabavovaní vkladů v bankách už mělo nedávno „úspěšnou“ premiéru na Kypru. A dnes už je to i v našem zákoně, že v případě potíží bank mají být k záchraně banky použity i vklady klientů bank (nad limit pojištěných vkladů, zatím). Budoucnost je velmi nejistá. Mnoho dřívějších samozřejmostí je dnes s velkou lehkostí relativizováno, ne-li rovnou popíráno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.