Pondělí 19. února. Svátek má Patrik.

Nejhorší krize? Pro většinu ano

Krize ve finančním sektoru se nám postupně přelila také do ostatních sfér ekonomiky a již málokdo dnes pochybuje, že jsme v recesi. Situace se začíná porovnávat s velkou depresí ze začátku třicátých let a stále více se mluví o nejhorší recesi za posledních sto let.

Dnešní krize se až tak moc neodlišuje od těch v minulosti, ale pokud bude pokračovat tak jako do dneška, mohou být její dopady skutečně katastrofální. V centru pozornosti pořád zůstávají banky. Nejenže stále nikdo neví, kolik miliard dolarů ještě musí banky odepsat, ale problémem je rovněž to, že finanční instituce si ze svých výsledků jakoby nic nedělají.

Banky se nepoučily

Problém není pouze ve finanční krizi, ale také morální. Honba za výnosy za každou cenu bez ohledu na rizika poslala mnoho bank do propadliště dějin, ti největší, však nemají problém. Obrovské množství peněz již bylo nalito do bank, ještě více ale bude potřeba. A přitom stále nikdo neví, kde peníze vlastně skončily. Banky dostávají od vlád miliardy, ale na množství poskytovaných úvěrů se to jakoby neprojevilo. K úplné destabilizaci systému sice nedošlo, ale k ideálu má situace rovněž daleko.

A investorská veřejnost tuto situaci svým nelogickým chováním a nákupní horečnou prakticky ještě podporuje. Nic se nezměnilo a investoři, kteří koncem minulého roku nechtěli slyšet žádnou dobrou zprávu, dnes nechtějí vidět, že finanční systém na tom není o nic líp než před krizí. Zdánlivě dobré výsledky pak vytvářejí iluzi, že se situace lepší, přitom ale k žádnému zlepšení prakticky nedošlo.

Banky akorát zalepily díry ve svých výkazech vládními penězi, a tak pro ně nebylo až tak složité dosáhnout lepších výsledků, než byly předpovědi a očekávání. Pokud však očekávám velkou ztrátu a banka reportuje ztrátu menší, stále to není dobrá zpráva. Bohužel, dnes na to hledí investoři poněkud jinak. 

Jejich pohled se však zřejmě změní, když vyjde najevo, že ani biliony dolarů od vlád po celém světě systém neozdravily, ale problém pouze oddálily. A již z minulosti je známo, že oddalování problému nevede k jeho vyřešení, ale pouze k zhoršování následků v budoucnu. Skutečně se máme na co těšit.

Zadlužení je problém

Podobné je to i s ostatními odvětvími ekonomiky. Banky i přes významné dotace nepůjčují peníze, bojí se totiž rostoucího nesplácení dluhů, kterého jsme svědky již dnes. Firmy však peníze potřebují a na levné a lehce dostupné úvěry si zvykly. Tomu je však na nějakou dobu konec. Většina společností dnes sklízí ovoce nadměrného zadlužování v době růstu a nejsou schopny své dluhy rozumným způsobem řešit. V USA dosáhla tzv. default rate (podíl firem neschopných splácet své dluhy) rekordních 11 %, přičemž v minulých letech se pohybovala kolem 2,5 %.

Tak vysoká míra zadlužených firem by navíc mohla vydržet nezvykle dlouhou dobu a v budoucnu se ještě zvyšovat. Oproti minulosti je situace horší ještě o fakt, že běžně se tato míra zvyšuje v době, kdy již dochází ke zmírňování propadu ekonomiky. Dnes však zatím nějaký obrat ve vývoji ekonomiky není znatelný a vyhlídky jsou často spíše pesimistické.

Situaci dále komplikuje fakt, že velká část dluhů, které mají společnosti půjčené prostřednictvím rizikových dluhopisů s vysokým výnosem, bude splatná v nejbližších letech a společnosti ani zdaleka nejsou v takovém stavu, aby mohly své závazky splatit. A to ani po různých restrukturalizačních opatřeních a hromadném propouštění. Konečným řešením pak budou hromadné bankroty.

Mnozí odborníci mluví o tom, že propouštění ještě není konec (ani u nás) a rostoucí nezaměstnanost není u konce. A pravděpodobně se nemýlí. Sociální nepokoje ve stále větší míře na sebe nenechají dlouho čekat.

Nepoučily se ani vlády

Pokud mluvíme o zadlužování firem, ještě hůř jsou na tom mnohé vlády, které se snaží různými dotacemi a podpůrnými programy vyhnout tomu nejhoršímu. V minulosti vlády řešily problémy s krizí rovněž naléváním peněz do systému, výsledkem je ale pouze nestabilita, volatilita na trzích a hrozba inflace.

Vlády sice na první pohled může k těmto krokům vést hrozba deflace kvůli poklesu poptávky, nalévat peníze do ekonomiky v takovém množství, jak se to děje dnes, však už není normální a výsledkem bude muset být výrazná inflace. A také banky vlastněné státem a nesmyslná regulace, která ochromí i ty zbytky volného trhu, které dnes ještě existují.

Dalším krokem bude sílící vůle ochraňovat tu „svou ekonomiku“ pomocí různých omezujících opatření pro zahraniční firmy, což v minulosti vedlo k obchodním válkám a praktickému zničení svobodného liberálního trhu. Docházelo ke stále větším rozporům mezi jednotlivými zeměmi a ty největší se snažily o vytváření koalicí, v jejichž rámci by ovládly země, kde měli dosud vliv jejich soupeři. V rámci těchto koalic vznikaly velké kartely a monopoly, které ovládaly a ovlivňovaly trh. Dnes sice taková situace ještě nezačala, ale některá ochranářská opatření již jsou na světě (příkladem může být německé šrotovné, i když v jiných zemích tak velký úspěch nemělo).

Stále se mluví o tom, že dnešní krize nebude tak výrazná jako před osmdesáti lety, protože ta byla první a dnes se již můžeme poučit z chyb z minulosti. Zatím to ale vypadá, že se dopouštíme právě těch samých chyb, které v minulosti vedly k těm největším krachům.

Současná krize/recese/deprese možná nebude větší a horší, než ta na začátku třicátých let, ale pokud se splní pesimistická očekávání, bude určitě velmi dlouhá a nepříjemná. A jelikož dnes žije velmi málo těch, kteří zmiňovanou krizi v třicátých letech zažili, bude pro mnohé z nás určitě nejhorší. A to je samo o sobě velmi špatná vyhlídka.

Řídíte se při investování analytickými články a prognózami odborníků na investice?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

8 komentářů: “Nejhorší krize? Pro většinu ano”

  1. oxqzfrbl napsal:

    ylyYau grhifwcivsvm, [url=http://eleqhqokbwcj.com/]eleqhqokbwcj[/url], [link=http://xbrlnfsmfrxd.com/]xbrlnfsmfrxd[/link], http://ubfbcwtgwmqo.com/

  2. Teta Máňa napsal:

    Snad maji recesi v zemi české, ale recese v USA, Nemecku a Britanii, Indii, Indonesii, Chine uz dávno neni. Podle definice pro recesi je jasné, ze v USA a Chine uz recese skoncila pred 3 mesíci a v Nemecku a Britanii skoncila recese pred mesicem. Jen pesimisti a krach profeti budou v recesi az do roku 2030, ale stejne nebudou proto kupovat zlato, oni chteji jen napsat nejakou hloupou pesimistickou knihu a uz si delaji reklamu. Jenze knihkupectví uz jsou plná hloupých knih o krizi e recesi. Nyní je nejvyssí cas psáti moudré knihy o dlouhodobé investici do akcií. Dlouhodobá investice od akcií se nyní vyplatí stejne dobre jak 1990-2000. Rychlý trading zustane i nadále jen pro hlupáky. Hin und her macht Taschen leer.

  3. Jarda napsal:

    V článku tvrdí, že 30. léta byla první velká krize. Copak nebyla stejně velká krize v 30. letech 19. století?

  4. Konference napsal:

    Krasne pesimisticky clanek. ;-))
    „Dnes však zatím nějaký obrat ve vývoji ekonomiky není znatelný a vyhlídky jsou často spíše pesimistické.“

    Znamek obratu k lepsimu je hodne – primo v ekonomice napr. prumyslova vyroba, spotrebitelska duvera, podnikatelska duvera… na financnich trzich napr. TED spread, vynosova krivka dluhopisu nebo kreditni spready.

    Potiz je v tom, ze toto zlepseni ekonomicke situace je tazeno vladnimi stimuly, ne spotrebou domacnosti. Tudiz bude pravdepodobne mit kratkodoby charakter. Vzhledem k rapidne rostouci nezamestnanosti nelze ocekavat rust agregatni spotreby domacnosti, spise naopak.

    Co s tim?
    1) Vykaslat se na vladni stimuly a nechat lidi vyzrat recesi az do dna. Procistit trh od neefektivity, od nadmerne vyroby a nadmerne spotreby. Ale byla by to pro mnoho lidi hodne bolestiva cesta a tu proste zadny politik nezvoli.
    2) Udrzovat ekonomiku pri zivote pomoci vladnich stimulu, vladnich investic, dokud se trh pomalu neprocisti a neprijdou nove podnikatelske napady, nova rustova odvetvi, ktera prevezmou oteze a ekonomika se opet bude moci postavit na vlastni nohy (resp. opirat se o aktivitu lidi, ne vlady). Cesta, kterou voli kazdy politik. Muze ale trvat spoustu let.

    Co je lepsi? To nikdo nevi.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    • Jan Dvořák napsal:

      Měn pesimistický nepřijde, spíše realistický. Kdybych psal pesimistický článek, byl bych mnohem drsnější než p. Kuchta.
      Podívejte se třeba na analýzu od firmy Sprott (bere jeden makroindikátor za druhým) – mám ji na titulní straně http://pro-investory.cz/

      Varianta 1) je podle mě lepší, protože je rychlejší.
      Při variantě 2) stejně doputujeme k variantě 1), akorát pokles bude pomalejší a delší. Dno bude na podobné úrovni.

      • OTTO napsal:

        J8 osobně věřím, že průbšh krize i dopady budou ještě horší než je zmiňopváno v článku.
        To co jsme zatím zažili není krize, ale vítr před skutečnou bouří.
        Pokud už z větříčku svět šílí, co bude dělat až příjde skutečná krize?
        Panu Traxlerovi přeju, aby včas rozpoznal kdy trh dojde do fáze probuzení a investoři zjistí, že ceny nejsou vůbec podloženy fundamenty a jedná se jen o bublinu vytvořenou euforií davu kterému samozřejmě jako vždy pomohli pánové zkušení analytici.
        Přijdou zase rychlé poklesy jako když hodíte cihlu zlata z okna tak buďte připraveni, protože když tehdy neprodáte budete muset čekat roky než se dostanete ze ztráty na nulu a u mnohých akcií se nedočkáte nikdy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.