Pátek 28. července. Svátek má Viktor.

Na podílové fondy s rozumem

Když se někdo rozhodne investovat, základním motivem jsou buďto dobré výnosy, nebo zachování hodnoty a nízké riziko. Většina lidí chce jedno i druhé, ale málokdo ví, že to není při výběru fondu to podstatné.

Výběr správné investice, resp. podílového fondu, který je dostupný prakticky každému, je pro mnohé lidi tak složitá záležitost, že jí v konečném důsledku věnují příliš málo pozornosti, než měli. Buď si investici nechají namluvit v bance při přepážce, nebo od poradce, v tom horším případě v rámci nějakého pojištění.

S rozumem v koncích

Jak se lidé rozhodují neracionálně při koupi různých jiných, často zbytečných, statků, tak se rozhodují nerozumně při investování. Jak při nákupu televize, bot, či oblečení hledí stále pouze na cenu, tak při investici hledí maximálně na to, jak se vyvíjely výnosy fondu v minulosti. Rizika, které vysoké výnosy přináší, už je pak většinou nezajímají.

Někdy to spíše vypadá, že nákupu jiných věcí věnují mnohem více času, ale informacím o tom, jak si vybrat ten správný investiční produkt, nebo fond, věnují času mnohem méně. A přitom by stačilo relativně málo času, v dnešní době jsou totiž informace dostupné skutečně všude. Rozdíl mezi kvalitním tovarem a napodobeninami z tržnice si již dnes uvědomuje mnoho lidí, rozdíl mezi rizikem akciového fondu a fondu peněžního fondu je ale ještě stále velkou neznámou. Riziko souvisí také s očekáváními jednotlivého investora. Někdo chce velký výnos a musí si uvědomit, že je s tím spojeno nemalé riziko vyšších možných ztrát, někdo zkrátka riskovat nechce, ale musí si uvědomit, že vysoké výnosy očekávat nemůže.

Měnové riziko je dobrý sluha, ale zlý pán

Pokud se už jedná o riziko, je nutné připomenout specifičnost měnového rizika. Investor zaměřený na co nejvyšší výnos, může akceptovat měnové riziko nejenom jako možnost případné ztráty při posilování koruny, ale také příležitost k dosažení vyššího zhodnocení v případě oslabení kurzu koruny k jiným měnám. Nepředvídatelnost pohybu na měnovém trhu pak dává dynamickým investorům více možností, a poměrně široký výběr nástrojů v několika cizích měnách.

V každém případě by ale měnové riziko neměli podstupovat ti investoři, kterým jde zejména o uchování hodnoty. U konzervativních investorů se investice do fondu vedeného v cizí měně mění na pouhou spekulaci na pohyb měnového kurzu, který je příliš nepředvídatelný. Společně s nízkými výnosy fondu pak pohyby kurzu koruny „nesprávným směrem“ mohou znamenat nezanedbatelné ztráty. A ty jsou u konzervativních investic skutečně nežádoucí. Problémem korunových investorů tak může být poměrně malý výběr konzervativních nástrojů vedených, nebo zajištěných do české koruny.

Dotazníky nejsou jen cárem papíru

Co se týče rizikového profilu investora, mnozí začínající investoři si prakticky nejsou vědomi, do jaké skupiny patří. Tento problém se snaží řešit různé investiční dotazníky (upravené především v rámci směrnice MiFID), které by měl důkladně vyplnit každý investor. Určitě není řešením nechat jejich vyplnění na poradce, nebo pracovníka v bance za přepážkou (což se také někdy stává). Vzhledem k ještě stále poměrně velké konzervativnosti většiny domácích investorů budou asi mnozí z nich překvapeni, že rizikové nástroje pro ně nejsou určeny.

S tím souvisí také nutnost zjistit si o fondu, do kterého chceme investovat, prakticky všechny dostupné informace, nejenom to, co nám řekne prodejce fondu. Strategie fondu, alokace aktiv, doporučený investiční horizont poplatky apod., to všechno musí investor vědět ještě předtím, než své peníze někam umístí. Přečtení statutu fondu, nebo informací na letácích napsané nejmenším možným písmem by měly být rovněž povinností. Pokud už se tedy potenciální investor nechá zlákat k investování, nemusí si v žádném případě vybrat to první, co mu je nabízeno. Určitě je lepší si trochu počkat a případně přijít o možný výnos, než příliš pospíchat a pak se dívat na to, jak investice prodělává.

Dlouhý investiční horizont a pravidelné investice pomohou

Z nezkušenosti pramení další častá chyba investorů, a to je orientování se při výběru fondů minulou výkonností. Rostoucí graf z posledních dvou let, který ukáže investorovi poradce, nebo pracovník v bance, sice vypadá skutečně lákavě, ale budoucí výnosy na jeho základě nikdo nezaručí. Pak se může velmi lehce stát to, čehož jsme byli svědky v posledních letech (a vlastně při každé prasklé bublině). Investoři nakoupí fond na vrcholu po několikaletém růstu, ale krátce nato dojde ke změně trendu.

Po určité době již pohled na klesající výnosy nevydrží a prodají investici s velikou ztrátou. Jako naschvál, těsně potom se začne trhům dařit a fond, již bez peněz nešťastného investora, začne opět dosahovat výnosy. Když už tedy investor investuje do produktu, který může v průběhu investice zaznamenat propad, resp. výkyvy ve výkonnosti, nesmí se nechat vykolejit možnými krátkodobými výkyvy. Do rizikovějších produktů je vždy vhodnější investovat s delším investičním horizontem, pokud je jasné, investor bude potřebovat prostředky v brzké době, je vhodnější konzervativní produkt, i když s nižším potenciálním výnosem.

Kromě toho, že by se investoři měli vyhnout rozhodování na základě minulých výnosů, se nepříznivému vývoji jejich investice mohou vyhnout také pravidelným investováním. Kromě toho, že není potřeba k investování velká suma, je jeho výhodou průměrování nákladů, kdy při poklesu nakupuje investor za nižší cenu více podílových listů, které pak při opětovném růstu znamenají vyšší nominální výnosy.

Jakým fondům věříte nejvíc?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Na podílové fondy s rozumem”

  1. Jan Maňák, BNPP IP napsal:

    Jako zástupce významné globální správcovské společnosti si dovolím okomentovat pasáž týkající se měnového rizika.

    Plně se ztotožňuji s názorem autora, že konzervativní investor by měl primárně investovat v domácí měně. Ve většině případů totiž souběh tržního rizika a měnového rizika má vyšší volatilitu, než samotné riziko tržní. I když tomu tak nemusí být vždy, například v době vrcholící finanční krize oslabující česká koruna tlumila ztráty u zahraničních investic (akciových a dluhopisových) a v následné rally od března 2009 zase posilující koruna omezovala zisk, celkov tedy snižovala volatilitu investic.

    Je třeba dodat, že averze k investicím je do určité míry národním prvkem. Například kolegové v Maďarsku evidují mnohem nižší zájem investorské veřejenosti o zajištění do HUF, než je tomu v Čechách.

    Jsme globální firma, se základem operací v Evropě, potažmo v eurozoně. Přesto nemáme ani zdaleka všecny fondy plně zajištěné do EUR.

    Proč tomu tak je? Protože i globální akciové trhy jsou mnohoměnové a fondy se pouze do určité míry odchylují od měnové struktury podkladového trhu.

    Ať náš typický globální akciový fond vykazuje svou hodnotu v EUR nebo v USD, jeho měnové složení je mnohem pestřejší, diverzifikovanější a lépe tak chrání investory před výkyvy mezi globálníémi měnami navzájem. Těch přitom v poslední době spíš přibývá, než ubývá.

    Situace v ČR je specifická. Od roku 1998 koruna posiluje, se dvěmi vyjímkami (2000 – 2003 a 2008-9). Historická zkušenost českého investora je relativně krátká a ani brutální korekce v období 07/2008 – 02/2009 z 22,83 korun na 29,56 nenahlodala důvěru v naší domácí měnu.

    I my se tomu přizpůsobujeme, i my jsme začali připravovat fondy s plným měbnovým zajištěním do CZK. Nicméně jsem přesvědčený, že v dlouhodobých dynamických portfoliích má cizoměnný element smysl. A jsem o tom zcela určitě přesvědčený na úrovních okolo 24,2 – 24,30 korun za euro.

    • Radek napsal:

      Souhlasím. U dynamických portfolií také vidím měnové zajištění spíše jako kontraproduktivní.

    • Konference napsal:

      Ono jde hlavne o to, do ceho dany fond investuje. Kdyz mate fond vedeny v euru, ale investuje treba do akcii BRIC, tak fakticky vlastni majetek v juanu, rupii, realu a rublu. Euro slouzi jen jako spolecny jmenovatel pro vyjadreni ceny jednoho podiloveho listu. Pro ceskeho investora ale fakticky kurz EUR/CZK v tomto pripade nehraje zadnou roli, podstatny je vyvoj cen akcii v lokalnich menach a kurz techto men vuci korune.

      U fondu zamerenych na EUR investice ma pro ceskeho investora zajisteni EUR/CZK smysl, podobne je tomu s dolarem. Ale treba u emerging markets je to jen dodatecna menova spekulace na posileni koruny k euru, ktera ovsem nema se skutecnym menovym rizikem dane investice nic spolecneho.

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

      P.S. Osobne jsem zastancem menove diverzifikace portfolia… a cim konzervativnejsi portfolio, tim vice pak prevazuji korunu a svycarsky frank.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.