Pátek 16. listopadu. Svátek má Otmar.

Individuální pravidelné investice: Lepší než fondy životního cyklu

Life-cycle programy se těší rostoucí popularitě. Jejich výnosový potenciál už tak zajímavý není. Jak si vytvořit vlastní výnosnější program?

Life-cycle programy předčí penzijní připojištění

Zhruba v půlce července jsem se v diskuzi na finančním portálu Investujeme.cz pod článkem Life-cycle programy: Co jsou zač a pro koho? pustil do kritiky life-cycle programů. Ne že by nebyly vhodnou alternativou penzijního připojištění. Za stávajícího nastavení systému bych na desetiletém a delším období upřednostnil life-cycle programy (LCF) před penzijním připojištěním (PP). Tedy pokud by mi nepřispíval zaměstnavatel, to by značně měnilo situaci.

Proč bych volil LCF? To je až sprostě prosté. Při srovnatelném riziku nabízí šanci na vyšší zhodnocení, a to odhadem průměrně o 1 až 2 procentní body ročně, což je samozřejmě na delším období citelně znát. Zatímco vliv státních příspěvků a daňových odpočtů na celkovém výsledku spoření s časem klesá a klesá, neboť příspěvek dostanu ke spořené částce pouze jednou, zhodnocení se kumuluje dál a dál, podobně jako se nabaluje sněhová koule valící se po stráni dolů.

Jak funguje složené úročení, asi netřeba dále popisovat. Je to nejdůležitější princip finanční matematiky a prazáklad veškerého investování. Aneb jak prohlásil sám Albert Einstein: „Největším matematickým objevem všech dob je složený úrok.“ Nebo pro praktický život možná ještě výstižnější citát z díla bratrů Gardnerů: „Ti, kdo rozumí složenému úroku, jsou předurčeni jej inkasovat. Ti, kdo mu nerozumí, jsou odsouzeni jej platit.“

Co předčí life-cycle programy?

Ale zpět k hlavnímu tématu. Jestliže tvrdím, že LCF předčí PP, měla by logicky následovat další otázka: „Existuje ještě nějaké zajímavější řešení než LCF?“ A hned si sám odpovím: „Jednoznačně ANO.“ Ovšem ve zmíněné diskuzi se ukázalo, že to s tou jednoznačností asi nebude tak jednoznačné. Objevily se v podstatě jen nesouhlasné názory, a to ve smyslu, že sice existují potenciálním výnosem zajímavější varianty, ale zároveň s tomu odpovídajícím vyšším rizikem.

Ok, dávám za pravdu oponentům, že zcela jednoznačné to není. Nicméně můj postoj je jasný. Osobně bych po LCF nesáhl, stejně jako bych nesáhl ani po penzijním připojištění, ani po “oblíbených“ spořících pojistkách typu investiční životní pojištění (IŽP). Místo toho bych preferoval individuálně nastavený program pravidelného investování.

Na technickém nastavení takového programu ani nesejde, například je de facto jedno, zda by frekvence úložek byla čtrnáctidenní, měsíční či dvouměsíční. Klíčovou roli hraje výběr konkrétních investic. A to je přesně bod, ve kterém penzijní připojištění i LCF velmi pokulhávají. Než dojde k novelizaci zákona o penzijním připojištění, mají penzijní fondy příliš svázané ruce. Jejich portfolia obsahují především české státní dluhopisy, takže u PP nelze očekávat výnosy dlouhodobě nějak výrazně převyšující inflaci.

I life-cycle programy mají své místo na trhu

Life-cycle programy jsou technicky přivedeny téměř k dokonalosti. Mnohé zaujme především funkce automatické realokace – postupné přesouvání části kapitálu z rizikovější akciové složky do konzervativnější dluhopisové. LCF nabízí spoustu výhod, které usnadní investorovi život a šetří mu čas. Jenže složení portfolia (výběr investic)… ať to nezní moc krutě, prostě a jednoduše dělal bych to jinak.

Abych ale nebyl k LCF nespravedlivý, musíme si uvědomit, že hlavním cílem LCF je nabídnout alternativu k penzijnímu připojištění. V tomhle ohledu odvádí vynikající práci, není jim co vytknout. I složení portfolia odpovídá cíli. U penzijního připojištění se efektivní zhodnocení na dlouhodobém horizontu může pohybovat někde v rozmezí 4 – 5 % ročně. Life-cycle programy by průměrně mohly dosahovat plus minus 5 – 7 % anualizovaného výnosu. Pokud je takový výnos vaším cílem, pak nemá smysl ani nad ničím jiným uvažovat.

Pro vyšší výnosy jsou ale nutné individuální programy

Mně by 6 % ročně rozhodně nestačilo, tudíž samozřejmě musím hledat jinde. A pokud ani vám 6 % ročně nestačí, pak na PP, IŽP i LCF rovnou zapomeňte. Řešení ale není nijak složité. Stačí na pravidelné bázi investovat do vybraného aktiva s dlouhodobě co nejvyšším potenciálem výnosu (a zároveň pravděpodobností, že ho skutečně dosáhne). Vysoká volatilita (časté a prudké výkyvy) není na škodu, ba naopak. Přičemž je dobré, řekl bych dokonce nutné, částku rovnoměrně rozložit do 2 – 5 takových instrumentů, které jsou na sobě pokud možno co nejméně závislé (nízká korelace). Principiálně je pak vedlejší, zda se jedná o akcii, fond či indexový produkt.

Jako krásný příklad, který jsem zmínil už v oné diskuzi, lze uvést kombinaci brazilských a indických akcií. Podobných příkladu by šlo nalézt více. Tento jsem zvolil záměrně pro jednoduchost, srozumitelnost a dostupnost veřejnosti. Prostřednictvím podílových fondů jsou běžně dostupné každému od měsíční úložky ve výši 1 000 Kč (500 Kč na fond). Technicky pak k tomu stačí trvalý příkaz z bankovního účtu.

Důležitá je realokace a “zamykání výnosů“

Ještě jeden důležitý aspekt. S blížícím se koncem investičního horizontu (koncem období akumulace kapitálu) je potřeba postupně přesouvat prostředky do konzervativnějších investic tak, jako to dělají LCF. To je standardní postup, aby případný pokles u akcií třeba o 30 % (to je celkem běžná korekce) těsně před koncem neměl fatální dopad na celkový výsledek. Lze to nejlépe řešit pravidelným odkupem. V níže rozebíraném příkladu je u kombinace Brazílie + Indie kalkulováno s realokací v pěti fázích v posledních pěti letech vždy po 20 %. U LCF je kalkulováno s desetifázovou realokací v posledních deseti letech vždy po 10 %.

Já osobně bych v praxi postupoval jinak. Určitě bych po nějaké době, až by byl naakumulovaný větší kapitál, začal s investicemi aktivně pracovat a rozšiřoval portfolio. To ale těžko bude dělat laik, jedině za asistence investičního poradce. A jelikož cílem bylo, ještě jednou opakuji, ukázat možnost jednoduchou, srozumitelnou a dostupnou veřejnosti, ve druhém dílu seriálu, který se bude zabývat konkrétními propočty, zůstaneme jen u Brazílie a Indie (B+I).

Využíváte fondy životního cyklu?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

11 komentářů: “Individuální pravidelné investice: Lepší než fondy životního cyklu”

  1. Jan Bartoš napsal:

    Dobrý den Honzo,

    už několikrát jsem chtěl komentovat nejen Vaše články, ale poté, co jsem napsal stránkový post, o který jsem vzápětí přišel při vkládání mě opustila trpělivost!:-((

    Nicméně tenhle článek mi nedá, protože jste to napsal velice jednoduše. Sám jsem chtěl už několikrát na tohle téma psát, ale dá se uchopit z tisíce stran a zjednodušování v něm hodně znevěrohodňuje. Vám se povedlo vyjádřit myšlenku stručně jasně a pochopitelně pro každého.

    Life-cycle jsou skutečně určeny jen těm, kteří nejsou s to schopni rozeznat, jaký je to brak. Ale co mě zaujalo mnohem více, je Vaše alternativa. Už mnohokrát jsem se totiž setkal (od vymytých hlav z MLM) s protiargumentací postavenou na diverzifikaci portfolia a řízení rizik. (jak je ten rentiér bezpečnější než jen fondy:-)

    Velice si vážím, že jste neváhal napsat, že investovat pravidelně na desítky let ze začátku na rozvojové trhy (dokonce do vyselektovaných zemí), nejenže není nic hazardního, nýbrž naopak při aktivní (v řádu let) práci s portfoliem vysoce cenného a užitečného.

    Děkuji Vám za Váš PR, moc mi pomáhá!!

    • Konference napsal:

      Je to jen polovina, no vlastne mozna jen tretina, z clanku. Snad se tu brzy objevi i zbytek.

      LCF nejsou brak, maji mnoho pozitiv, ale jak jsem se snazil v clanku rict, nelze u nich ocekavat vynos dlouhodobe nejak vyrazne prevysujici 6% p.a. Kdo chce vic, tak musi hledat jinde. Komu naopak tech rekneme 6% staci, tak nema smysl se snazit s individualne nastavenymi pravidelnymi investicemi.

      Problem je, ze se casto rika, ze clovek by mel mit jako zaklad penzijko, dnes k tomu spousta poradcu dodava jeste LCF, nebo vlastne jako prvni asi IZP… ale k cemu to je? Preci se primarne musim divat z pohledu sveho cile. Chci-li celkove zhodnoceni rekneme treba 8% p.a., tak proc bych mel mit jako zaklad PP, LCF, IZP… kdyz ani u jednoho nemuzu s takovym zhodnocenim dlouhodobe pocitat? To jinymi slovy znamena, ze pokud mi jeste nejake volne prostredky zbyvaji, tak s nimi musim ten deficit dohnat.

      Tim narazim i na obecnejsi tema stavby portfolia. Ja proste s tim klasickym pristupem konzervativni + dynamicke uplne nesouhlasim. Je to jedna z moznosti, jak sestavovat portfolio. Ale osobne ve vetsine pripadu postupuji jinak. Nekdy se k tomu treba rozepisu. 😉

      • Marek napsal:

        Honzo máte pravdu, jako základ beru u svých klientů LCF (90 % klientů jsou konzervy) + pravidelňáky ve formě komoditních fondů a třeba EM.

        Škoda jen, že stále nelze v dnešní době využít ETF pro retailovou klientelu.

      • Jan Bartoš napsal:

        Ano, obecné principy stavby portfolia můžeme s klidem vynechat a řešit je s klienty, kteří je aktivně poptávají a chtějí si nechat poradit.

        Jaké vidíte Vy osobně výhody LCF? Já je považuji za brak:
        1)Díky předem dané konstrukci (většinou jednou IS) nemohu ovlivnit výběr fondů. Vzhledem k tomu,že je jen cca 15% OPF, které se dokáží vyrovnat trhu, dostávám směs, která mě s dvoucifernou jistotou obere min o podobnou část výnosu jako mgmt fee.

        2)Platím za něco, co nechci. (zkonzervativňování) Resp. možná bych si to vzal zadarmo, ale nechci za to dávat ani korunu z výnosu. (nebo to nemohu ovlivnit)

        3)Nemám rád automatické zkonzervativňování. Už jejich konstrukce se značně liší (jen např. pio vs conseq), a každý má spoustu argumetnů, proč je jeho nejlepší. Zcela jasně se nabízí otázka vhodnosti a výhodnosti oproti mauálnímu režimu.

        Rozepište se, prosím, je Vás radost číst! Vnímám, že jen díky podobným článkům mohou začít klienti poptávat sofistikovanější služby. To by ale museli nejprve přestat tvrdit, že i na vrcholu cyklu je nejlepší a nejbezpečnějsí investice do nemovitosti:-)

  2. Petr Šafránek napsal:

    Statistika k 14.8.2008 – http://www.sweb.cz/Miroslav.Pitak/statistika.htm

    – opraveny html verze statistiky z důvodu chybného zobrazení tabulek (chyba identifikována v prohlížeči Opera verze 9.51, v IE 6 a IE 7 se statistika zobrazovala správně)
    – v xls verzi jsou nyní veškeré statistiky ve standardním zobrazení zformátovány pro přímí tisk

  3. Marek napsal:

    Není náhodou, že klientům doporučuji Life Cycle programy jako základ spolu s dynamičtějšími 2-3 fondy zaměřené třeba na komodity, rozvíjející se státy a zajímavé sektory typu ekologie třeba.

  4. Fetucini napsal:

    Tedy pane Traxler, cekal jsem více. Ale akcie Brazilie a Indie, to neni dobré. Uvedomte si, ze mnoho lidí v západní EU a v USA má akcie na stálo a kazdorocní dobrý výnos z tech akcií v podobe dividend a to jsou vzdy akcie západní EU a USA. A jesli jednou spadnou ty akcie -30%, to je lhostejné a jestli spadnou -66% na 1/3, to je lhostejné, vzdyt oni ty akcie neprodaji a zdedí je jejich potomci a oni zijí z tech dividend a ty dividendy rostou +10% rocne a více. Pravidelne nemá význam akcie kupovat, ale kdyz jsou nad P/E 15, tak se setrí peníze a kdyz jsou akcie pod P/E 15, tak se kupují akcie.

    • Petr Fejtek napsal:

      Zcela přesné názory, pane Fetucini, jenže pro daleko vyšší úroveň, než bohužel u nás. Takto intelignetních investorů je u nás jen několik stovek, poradců možná desítek. Tak zatím tleskáme, když někdo prodá vydřidušského Rentíka místo aby bouchnul IŽP (TANK u LFC i předplac. poplatků vychází děsivě). Že akciové portfolio je jediné efektivní řešení, toť sen pro další generaci 🙂

    • Konference napsal:

      Lado, ne ze bych s Vami uplne nesouhlasil, castecne ano, castecne ne. Cilem clanku bylo ukazat vynosnejsi variantu v porovnani s LCF, ktera bude zaroven jednoducha, srozumitelna a dostupna verejnosti. Navic je to vpodstate jen uvod k druhemu clanku, ktery doufam odpovi na otazky z diskuze zminene v tomto clanku. Po domluve s sefredaktorem jsme text rozdelili.

      Vas pristup je take mozny. Otazkou vsak je, zda by byl vynosnejsi. O tom si troufnu v obecne rovine pochybovat. Ale samozrejme kdyz se zvoli ty spravne akcie, muze to byt jeste lepsi forma akumulace kapitalu a vytvoreni financni renty. Problem vsak je, ze jen velmi malo lidem by se podarilo ty spravne akcie zvolit. Proste tento postup nelze oznacit za jednoduchy ani dostupny verejnosti.

      Zaver, Vas pristup je dobry, ale neodpovida zadani. Jinak proti nemu nic nemam.

      Hezky den

  5. poradce napsal:

    Kéž by se v nová generace rodila s vlohami pro finanční matemati. Stavajici generace je ráda, ze pochopí, co je inflace a co je to vubec kolektivní investování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.