Středa 23. května. Svátek má Vladimír.

Fondy ve stínu pojistek

Jak předchozí týden zablikalo světélko na konci tunelu, tak poslední lednový týden přehnané naděje opět zchladil. Samotný týden s odlivem necelých 90 milionů sice nebyl tak hrozný, ale trhy ovládla mrazivá nálada. Egyptské tanky a mrtví v ulicích opět jen odkrývá staré dilema: je lepší vojenská diktatura, anebo islamisté?

Lednová inventura ve fondech ukazuje jiné dilema – jsou lepší fondy peněžního trhu a zajišťáky než nic? Odešla z nich totiž dalších 1,1 miliardy, kdy jen z peněžáků klienti vyzvedli skoro 900 milionů. Ostatní se sice snažily, ale zvládly schodek snížit jen o polovinu díky 300 milionům akciových a 230 milionům smíšených fondů. Vzpomínku na slávu dluhopisů udržel nad vodou jen jeden velký nákup fondu těch korporátních, ostatní ostatně ve výkonu prohlubují ztráty a na půlroce se množí záporná čísla.

Také nastává kromě výsledkové sezóny firem za poslední loňské čtvrtletí i čas celoročních reportů našich finančních branží – bankovní statistiky, příští týden bude majetek fondů, měly by se pochlubit stavební spořitelny i penzijní fondy. Jako první předběžná data publikovala Česká asociace pojišťoven, která ukázala kromě celkové stability trhu jeden „výstřelek“ –skoro 60% meziroční nárůst tzv. jednorázových pojistek. Těch se hlavně na bankovních pobočkách prodalo za 29 miliard korun. Banky tak našly pro své bohatší klienty šidítko, kterým je krmí, když lidé už nechtějí (ne)výhodné spořicí účty. Navíc bankám přes 30 miliard uteklo z termínovaných vkladů.

Jednorázové pojistky se tak staly zřejmě nejúspěšnějším produktem (po běžných účtech, samozřejmě – ty nikdo nedohoní). Nakolik se lidé snaží hledat bezpečný přístav pro své peníze, dokazuje i stavební spoření, ze kterého klienti ani po snížení státního příspěvku nejen neodcházejí, ale naopak tam objem vkladů dále roste.

Jak jsem byl v pololetí přesvědčen, že stavební spoření postihne výrazný odliv peněz, tak naopak nabývám nejen víry ve stabilitu tohoto produktu, ale dokonce myslím, že „přežije“ i další chystaná omezení účelovosti – že totiž státní příspěvek dostanou jen ti klienti, kteří použijí své peníze na (zlepšení) bydlení. Nebudou si muset brát úvěr a nějaké to vylepšení za 140 tisíc korun většina jistě najde. Navíc mnozí spoří „do budoucna“ nebo pro své děti.

Vraťme se ale k pojištění a protože jednorázovky zprostředkovatele příliš nezajímají, podívejme se na tzv. produkci. Obecně 1,9% nárůst předepsaného běžně placeného pojistného ŽP je na úrovni inflace, takže prakticky segment stagnuje. Navíc je pojištěných o 1,3 % méně (přes značný nárůst přílivu peněz celkový kmen životně pojištěných klesl z 6,88 milionu na 6,79 milionu lidí) – suma sice vypadá impozantně, ale o kvalitě těch pojistek lze jen snít. I výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora jemně formuluje: „…část klientů stávající smlouvy pravděpodobně vypovídá ve prospěch sjednání nových nebo smlouvy ruší úplně. Nenavyšuje se tedy absolutní počet osob se zajištěním životních rizik.“ Přepojišťování trefně zvané přebouchávání tedy pokračuje vesele.

Leč blíže k té „produkci“, zejména běžně placených smluv – těch bylo loni uzavřeno téměř 900 tisíc za 8,9 miliardy korun, tedy cca 10 000 korun na smlouvu. To není zdaleka nic moc, vzhledem k tomu, že jde většinou o IŽP, je pojistná ochrana otázkou – někdy snad, jindy spíš k smíchu (možná tak na lepší rakev). Při odhadu 1,7 RP to pojišťovny na provizích přišlo na pěkných pár miliard – že by jich bylo 16? Pěkná suma, že? Ale tak nějak to vychází.

Ovšem když musí živit (svých i externích) až 100 000 PZ, tak na jednoho vychází pouhých 160 000 korun. Tedy v průměru, pochopitelně, ale po srážkách „na šéfy“ to nevychází ani na 10 000 korun měsíčně. Čím si tedy zprostředkovatelé vydělávají? Asi i zde platí paretovské 20:80, takže 20 tisíc výkonnějších PZ zinkasuje 13 miliard provizí, což již dává k 60 tisícům korun měsíčně.

Ale co s těmi 80 % PZ? Obecně vzato bude letos uzavřeno možná až milion pojistek – kolik z nich bude „přepojištění“, a kolik z toho obvyklým poškozením klienta? Čtvrt milionu je myslím velmi „optimistický“ odhad. A dohled dohlédne tak k vrátnici své věže ze slonoviny.

Cesta ke kvalitě distribuce tedy setsakra zarúbaná a ukažte mi poradenskou společnost, kterou živí IŽP jen z necelých 40 %, jako třeba Partners!

Investujete své prostředky prostřednictvím českých podílových fondů?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

7 komentářů: “Fondy ve stínu pojistek”

  1. Martin Stepnicka napsal:

    Posledni veta je krapet ukvapena propagace. Kazde cislo lze interpretovat ruzne. \“Pouhych\“ 40% na IZP pro \“poradenskou\“ firmu muzeme sice vysvetlovat etikou zamestnancu pri vytvareni financnich planu (etiku nutno ovsem chapat relativne vuci ZFP a jinym perlam, nikoliv v absolutnim pojeti). Ale stejne tak dobre to muze byt dusledek toho, ze krome IZP Vam poradce streli i dalsi dva produkty a razem je tu \“pouhych 40%\“.

    Osobni velmi cerstva zkusenost s Partners:

    Zadani = nechceme zadne IZP, nechceme zadne pojisteni, chceme flexibilni a likvidni produkty.

    Reseni = financni plan zacal dvemi IZP.

    Takze se neptejme, ktera poradenska firma ma na IZP jen 40%, ale ktera posloucha klienta, resi ho individuallne, ridi se jeho zadanim atd.

    Chcete-li otestovat poradenskou firmu, poslete tam nikoliv fake klienta, ktery potrebuje nejake reseni, ktere je nasledne posouzeno nezavislym arbitry. Poslete k nim fake klienta, ktery ma vse velmi dobre jiz vyreseno a jen si mysli, ze potrebuje reseni. Jak teto situace vyuziji poradci, to bude mnohem vice vypovidat o kvalite poradenstvi.

  2. Škodolibka domácí napsal:

    Teď mám na stole jednu, která je na 5 let a 1 měsíc a slibuje fixní výnos 3,05%. Komu jde jenom o výnos, tak pro toho je to nanic. Ale zkoušela jsem to počítat pro člověka, který může využít u této pojistky daňové odpočty (musí mu být při sjednání pojistky min. 55 let). Když tam dám třeba vklad 100000 CZK, tak mně to vychází v součtu zhodnocení + daňové úspory čistého 3,96% p.a. A to je už po započtení 2% vstupního poplatku a 15% srážkové daně z výnosu). Navíc je tam zdarma pojištění smrti následkem úrazu a lze uvést obmyšlenou osobu. A zrušit to jde v případě nouze kdykoli v průběhu za 1% stornopoplatek.

    Pokud tedy vezmu v potaz všechna pozitiva, tak je to pro ty nejkonzervaativnější konzervy ve srovnání s TV v kampeličce minimálně k zamyšlení …

    • fejtek napsal:

      Neříkám, že je to podvod, jen jde pro pojišťovny o „náhradní“ krátkodobý byznys, který se jim negativně vrátí.
      A jestli jste dobře počítala, tak je to i docela zajímavý produkt – á propos, to je nějak garantovaný IŽPéčko?? protože TÚM je jen 2,4 %

      • Škodolibka domácí napsal:

        ČSOB Maximal – únorová nabídka. Je to jednorázově placené životko. V Sazebníku mají poplatek 2% vstup a nic víc. Bez možnosti využít daňových odpočtů to ale nemá smysl kupovat – pak to vychází jen na 2,27% čistého.

        • Sazebník. napsal:

          Upřesňuji znalosti o sazebníku. Přesněji by mělo být:
          -alokační poplatek za uzavření je 3% (2% až od 500.000 Kč) z jednorázu
          – poplatek za správu pojištění je 360 Kč/rok
          – částečný výběr = 2 % z hodnoty výběru (2-3 rok), 1% je až od 4 roku trvání. Stejné je to u předčasného ukončení smlouvy.
          – minimální výběr je 4.800 Kč (musí tam zůstat 10.000 Kč)
          – výplatní lhůta 6 týdnů.

          To pro informaci. Neb přesnost je nejenom výsadou králů.

          • Škodolibka domácí napsal:

            Ne – to není pravda – bejvávalo ….

            Koukněte se ještě jednou na stranu 12 v sazebníku. Od 1.7.2009 výstupní poplatek před splatností 1%, vsstupní poplatek od 19.9.2005 je 2%.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.