Martin Jaroš: ČNB chtěla nechat WPB Capital vykrvácet

Před uvalením „předběžného opatření“ ze strany ČNB zvažovalo družstvo WPB Capital podání žádosti o bankovní licenci. Které kroky jste pro získání bankovní licence činili?

Družstvo WPB Capital bylo ještě v roce 2012 a počátkem roku 2013 v perfektní kondici. Za rok 2012 dosáhlo zisku před zdaněním 116 milionů korun, mělo stabilizovanou velikost bilanční sumy (k 31. prosinci 2012 ve výši 5 413 607 000 Kč) a dařilo se mu postupně optimalizovat úrokové náklady na poskytnutých depozitech. Získané prostředky vkladatelů družstvo úspěšně poskytovalo členům ve formě úvěrů, samozřejmě za dodržování všech obezřetnostních pravidel.

V té době také zároveň výrazně rostla poptávka po úvěrových i depozitních produktech družstva, a to zejména z řad typických „bankovních“ klientů.

Tyto okolnosti pak logicky přiměly tehdejší vedení družstva, aby začalo připravovat kroky směřující k podání žádosti o získání bankovní licence. Především se jednalo o posílení kapitálu – družstvo již tehdy začalo vyjednávat s několika silnými a respektovanými investory. Dalšími kroky pak bylo posílení personálního obsazení družstva a zdokonalení řídicího a kontrolního systému včetně vnitřních předpisů tak, aby jejich úroveň odpovídala bankovnímu standardu.

Tyto aktivity byly bohužel přerušeny z důvodu zahájení správního řízení a vydání předběžného opatření ze strany ČNB. Městský soud v Praze 15. června 2018 označil tyto kroky ČNB za nezákonné.

^REKLAMA

Co se změnilo, že místo bankovní licence přišlo předběžné opatření, podle kterého WPB nesmělo přijímat nové vklady od 15. března 2013, a následné odebrání bankovní licence 24. června 2014?

Zahájení správního řízení a vydání předběžného opatření 15. května 2013 předcházela promyšlená kampaň bývalého člena WPB Capital Ing. Pavla Petroviče a jeho blízkých spolupracovníků, kteří léta usilují o ovládnutí majetku družstva všemi možnými způsoby.

Správní řízení bylo založeno na anonymním podání, které obsahovalo prohlášení několika osob s úzkou vazbou na Ing. Petroviče. Jednalo se o kompilaci účelových informací a tyto zjevné nepravdy se tehdejší vedení družstva snažilo ve správním řízení uvést na pravou míru.

Správní řízení bylo ale bohužel ze strany tehdejší Sekce licenčních a sankčních řízení ČNB vedeno tendenčně a ČNB nepřipustila řadu důkazních prostředků. Klíčový by podle názoru představenstva byl především výslech svědků, o jejichž tvrzení se ČNB opírala. Z výslechu by jasně vyplynulo, že se jednalo o předem připravené, nepotvrzené, a tedy zcela nedůvěryhodné informace.

Představenstvo má za to, že klíčovou roli v kauze WPB Capital sehrál viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Ten má podle ověřených informací osobní vazby na bývalého člena družstva WPB Capital Ing. Petroviče. Opakovaně se s ním setkával, například na zasedání soukromého klubu milionářů s názvem Fido, jemuž Pavel Petrovič předsedá. Jedna ze schůzek, kterou potvrdil i sám viceguvernér Tomšík, proběhla 10. prosince 2013, tedy již v průběhu probíhajícího správního řízení vedeného s WPB Capital. Z tohoto důvodu také WPB Capital dlouhodobě označuje viceguvernéra Tomšíka v celé kauze za podjatého.

ČNB má ze zákona na rozhodnutí o předběžném opatření 120 dní. V případě WPB rozhodla až po 11 měsících. Co bylo dle vašeho názoru důvodem takového prodlení?

Důvodem prodlení byla zřejmě snaha paralyzovat činnost družstva na maximálně možnou dobu a nechat družstvo finančně vykrvácet. To se však ČNB zcela nepodařilo, jelikož družstvo bylo před uložením předběžného opatření ve výborné hospodářské kondici, a svou roli sehrála také velká důvěra členů, kteří i v průběhu správního řízení věřili v další pokračování činnosti družstva.

ČNB v případě WPB Capital jednoduše zneužila institut předběžného opatření, čímž překročila své zákonem a ústavou dané pravomoci. Takto se ostatně i při ústním vyhlášení rozsudku 15. června 2018 vyjádřil Městský soud v Praze, který tento postup obcházení zákonné 120denní lhůty označil za výslovně nestandardní.

Co se dělo ve WPB v průběhu působení pod vlivem předběžného opatření?

ČNB v probíhajícím správním řízení zpochybňovala mimo jiné i legitimnost nabytí části kapitálu družstva. Aby záložna tyto pochybnosti rozptýlila, vedení WPB Capital jako okamžité opatření připravilo navýšení kapitálu, a to formou kapitálového vstupu silného investora o výrazně vyšší částku, než kterou ČNB zpochybňovala.

Vydané předběžné opatření však paradoxně navýšení kapitálu zabránilo. ČNB odmítla se zájemci o kapitálový vstup do družstva jednat, což byl pro družstvo jasný signál, že výsledek správního řízení byl předem daný a měl cíleně skončit odebráním licence, respektive odebráním povolení působit jako družstevní záložna.

^REKLAMA

WPB Capital se nicméně v průběhu celého správního řízení a trvajícího předběžného opatření snažilo předem nalinkovaný verdikt zvrátit a dělalo vše pro to, aby posílilo ukazatel kapitálové přiměřenosti. Ještě v roce 2013 posílilo kapitál o 91,5 milionu korun (jednalo se o čistý zisk za rok 2012). Celou dobu také usilovalo o to, aby stávající členové družstva co nejméně pociťovali restrikce plynoucí z vydaného předběžného opatření. Družstvo však mělo zakázáno poskytovat nové úvěry a přijímat nové vklady, a logicky tak s postupujícím časem přicházelo o pracně vybudovanou pozici na trhu.

Jak se situace změnila po odejmutí licence?

Po odejmutí licence navrhla ČNB jako likvidátora družstva JUDr. Jiří Švihlu, kterého následně jmenoval soud. Představenstvo WPB Capital tak ztratilo oprávnění fakticky jednat za družstvo a nadále již nemělo nad fungováním družstva jakoukoliv kontrolu.

Podle názoru představenstva likvidátor v průběhu čtyř let, kdy družstvo řídil, neplnil zákonné povinnosti, a navíc ani přes opakované výzvy po dobu likvidace vůbec nesvolal členskou schůzi družstva.

Podali jste žalobu na nezákonný postup ČNB vůči družstevní záložně. Čeho přesně se žaloba týkala?

Ve zkratce řečeno, žaloba směřovala proti nezákonnému postupu ČNB ve správním řízení a napadala celou řadu pochybení ČNB v rozhodnutí o předběžném opatření, zejména pak v samotném rozhodnutí o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna.

WPB Capital v žalobě poukazovalo na zřejmou nepřiměřenost rozhodnutí a právní argumentací, podpořenou posudky předních právních kapacit, vyvracelo tvrzení ČNB, že jednání, která mu byla vytýkána, byla protiprávní, neboť byla nesprávně právně kvalifikována, a navíc nemohla být ani přičítána WPB Capital.

Žaloba se zabývala i dalšími pochybeními ČNB, například nesprávným postupem při uplatňování správního trestání, absencí řádného dokazování, rozhodováním na základě již zrušené vyhlášky, podjatostí tehdejších pracovníků ČNB, zejména viceguvernéra ČNB prof. PhDr. Ing. Vladimíra Tomšíka, Ph.D., nebo neprovedením důkazů navržených WPB Capital v rámci řízení (opomenuté důkazy).

Ve vaší tiskové zprávě uvádíte: „Pavel Petrovič je přitom bývalým členem WPB Capital, který usiloval o zničení záložny a ovládnutí jejího majetku.“ Kterými kroky se o likvidaci záložny podle vašeho názoru pokoušel?

Ing. Pavel Petrovič stojí za řadou útoků na WPB Capital, které měly za cíl vydírat bývalé kolegy a spolupracovníky.

Pavel Petrovič se od počátku snažil do obchodního sporu se svými bývalými společníky zatáhnout i družstvo WPB Capital. Šlo o důmyslně promyšlený plán, který začal snahou kriminalizovat osoby pracující nebo spolupracující s WPB Capital. Nástrojem byla řada trestních oznámení a anonymních podání na ČNB, jejichž cílem bylo družstvo oslabit.

Byl také podán účelový insolvenční návrh ze strany společnosti Tapovan s. r. o., která sídlí na jedné z Petrovičových obchodních adres v Pardubicích a za kterou jedná blízký spolupracovník Petroviče a jeho osobní přítel Ing. Lukáš Macků – mimochodem jeden ze svědků vystupujících v kauze proti WPB Capital.

Ze strany společnosti Tapovan s. r. o. následoval například pokus o zcizení směnky, která tvořila předmět zajištění úvěru převyšujícího 100 milionů korun, dále snaha o neoprávněnou výplatu vypořádacího podílu z družstva a různé další kroky ze strany lidí a firem blízkých panu Petrovičovi.

Soud rozhodl ve prospěch WPB Capital po doručení nových důkazů o podjatosti a střetu zájmů, mimo jiné viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Jaké důkazy jste předložili, že takto významně ovlivnily výsledek soudního řízení?

Zatím družstvo neobdrželo písemné vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze, nelze tedy tvrdit, na základě kterých důkazů soud rozhodl.

Nicméně střet zájmů viceguvernéra Tomšíka ve vztahu k WPB Capital je zcela zřejmý a bezprecedentní.

Českou národní bankou jmenovaný likvidátor Jiří Švihla měl vyvádět prostředky z WPB například prostřednictvím drahého právního a ekonomického poradenství. O jakou částku se řádově jedná?

Dle předběžných zjištění představenstva se jedná o částku převyšující 300 milionů korun. Jde zatím o odhad, více se snad představenstvo dozví po provedení hloubkového auditu hospodaření likvidátora.

Provedení auditu však v současné chvíli brání další kontroverzní předběžné opatření, které ČNB vydala 19. července. To likvidátorovi de facto zakazuje poskytovat jakékoli informace o stavu družstva představenstvu WPB Capital. Je přitom zákonnou povinností likvidátora odevzdat veškeré podklady představenstvu družstva při ukončení likvidace.

Soudní spor o odebrání licence jste vyhráli a po doručení rozsudku z 15. června 2018 jste měli mít možnost ji opět využívat. ČNB ale 2. července 2018 znovu zahájila správní řízení a vydala nové předběžné opatření. Čeho se nové předběžné opatření týká?

ČNB zahájila 2. července 2018 ještě před doručením písemného vyhotovení rozsudku s WPB Capital nové správní řízení. Obratem také vydala předběžné opatření, kterým zakazuje družstvu vykonávat téměř jakoukoliv činnost. Jako hlavní důvod regulátor uvádí absenci řídicího a kontrolního systému.

Žádným způsobem však nezohledňuje fakt, že právě na základě jejího rozhodnutí muselo WPB Capital v roce 2014 vstoupit do likvidace a po čtyři roky nakládal s majetkem družstva likvidátor, kterého jmenoval soud právě na návrh ČNB.

A právě tento likvidátor po dobu likvidace žádným způsobem neudržoval zmiňovaný funkční řídicí a kontrolní systém ve WPB Capital. V mezidobí propustil téměř všechny důležité zaměstnance družstva, a nikdo tak neměl možnost udržovat předpisovou základnu a procesy družstva alespoň v základním souladu s vývojem legislativy. A právě v zákonných požadavcích proběhla během doby likvidace řada zásadních změn, zejména ve vztahu k fungování spořitelních družstev.

Činnost likvidátora řídila Česká národní banka, která přestože výsledek soudního sporu nebyl ještě znám, zřejmě z nějakého důvodu předjímala, že záložna již žádný řídicí a kontrolní systém potřebovat nebude.

Představenstvo WPB Capital nemělo po dobu likvidace na fungování družstva žádný vliv, tedy ani nemohlo nijak ovlivnit, zda bude řídicí a kontrolní systém udržován, či nikoliv. Vzniklý stav tedy nelze přičítat k tíži představenstva ani členů družstva, kteří neměli možnost činnost likvidátora jakkoli ovlivnit. Navíc má družstvo vážné pochybnosti, že likvidátor JUDr. Jiří Švihla přistupoval k řízení záložny s péčí řádného hospodáře.

Opatřením z 9. července 2018 pak ČNB přímo zakazuje likvidátorovi WPB Capital poskytovat jakékoli informace týkající se družstva, předávat jakékoliv podklady, a to dokonce i ve formě kopií. Tento fakt si nedokážeme vysvětlit jinak než jako snahu zabránit představenstvu převzít od likvidátora řízení družstva, a také zamezit přístupu k informacím o skutečném stavu družstva. Pro družstvo tak bude velmi těžké nebo zcela nemožné zjistit, v jakém stavu se vlastně vytýkaný řídicí a kontrolní systém nachází, aby se případně mohlo pokusit zjednat nápravu.

Jaký je váš názor na nové předběžné opatření ČNB vůči WPB Capital? Může mít nějaké opodstatnění?

Nová předběžná opatření vůči WPB Capital jsou podle názoru představenstva opět v rozporu se zákonem. I Česká národní banka je totiž vázána právním názorem Městského soudu v Praze a nově uvalená opatření jsou s ním zjevně v rozporu. WPB Capital totiž ve smyslu rozhodnutí Městského soudu v Praze získá okamžikem doručení písemného rozsudku znovu povolení působit jako družstevní záložna.

Proti novým předběžným opatřením družstvo podalo v zákonné lhůtě rozklady, ve kterých tato opatření napadáme v celém rozsahu jako zjevně nezákonná. Podle názoru renomovaných právních kanceláří v nich ČNB totiž vůči WPB Capital opakovaně zneužívá institut předběžného opatření, a tím opakovaně překračuje své zákonem a ústavou dané pravomoci.

Představenstvo má oprávněné podezření, že opatření, které zakazuje likvidátorovi WPB Capital poskytovat jakékoli informace týkající se družstva, má zjevně zakrýt podezřelé hospodaření v družstvu po dobu likvidace a oddálit provedení hloubkového auditu.

Cílem druhého opatření, které zakazuje družstvu samotnému provádět jakékoli zápisy změn údajů v obchodním rejstříku, je podle nás zamaskovat skutečnost, že písemným doručením rozsudku Městského soudu v Praze ze zákona automaticky končí režim likvidace. Do obchodního rejstříku by proto měla být tato skutečnost ve smyslu zákona promítnuta.

Družstvo, a dokonce i samotná ČNB však mají ze zákona povinnost uvést zápis v obchodním rejstříku do stavu odpovídající skutečnosti.

Ze zápisu v obchodním rejstříku by tak měl být odstraněn dovětek „v likvidaci“ za obchodním jménem družstva a z obchodního rejstříku by měla být vymazána osoba likvidátora. ČNB tak v tomto opatření zcela nepochopitelným způsobem sama porušuje zákon.

Dle vaší tiskové zprávy jste nabídli ČNB jednání o působení záložny po opětovném získání licence po nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Došlo ke schůzce? Pokud ano, s jakým výsledkem?

Představenstvo WPB Capital jménem svého právního zástupce zaslalo ČNB 20. června 2018 dopis, v němž žádalo o setkání s jejími zástupci.

Místo návrhu možných termínů jednání však ČNB doručila WPB Capital oznámení o zahájení nového správního řízení, a také první z předběžných opatření.

Až 13. července 2018 pak družstvo obdrželo odpověď, že další právní kroky ve vztahu k WPB Capital bude ČNB činit v reakci na doručení a znění písemného vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze, a to i s přihlédnutím k omezením daným rozhodnutím ČNB o předběžném opatření z 29. června 2018.

ČNB dále uvedla, že vede s WPB Capital komunikaci po linii správního řízení standardní cestou, že další témata k jednání na straně ČNB nejsou a že centrální banka tedy nevidí pro uskutečnění schůzky důvod.

Představenstvo WPB zastává názor, že na žádosti o osobní setkání s regulátorem není nic nestandardního. Osobní schůzka by mohla přispět ke konstruktivnímu vyřešení situace, která nastala vrácením licence a která je, podle názoru představenstva, nová jak pro ČNB, tak pro samotné družstvo.

Proto představenstvo dalším dopisem ze 17. července 2018 požádalo ČNB o přehodnocení stanoviska v otázce osobní schůzky. Na tuto žádost zatím neobdrželo odpověď.

Jaké budou vaše další kroky?

Představenstvo WPB Capital opakovaně deklaruje zájem o racionální řešení nastalé situace. Zdá se, že pro jednání bude klíčové písemné doručení rozsudku.

Dlouhodobým cílem je obnova činnosti WPB Capital, představenstvo si je však vědomo nestandardní situace, která nastala. Chápe také, že po čtyřech letech likvidace, kdy nikdo záložnu neudržoval v kondici, nesledoval a nezapracovával zásadní legislativní změny, bude rozběh postupný a že družstvo čeká velký kus práce. Představenstvo chce však respektovat požadavky legislativy a podnikat v souladu s nimi.

Jakémukoliv nezákonnému jednání se družstvo hodlá důrazně bránit právní cestou.

Jakou odhadujete výši škody způsobené dle soudního rozsudku nezákonným postupem ČNB?

K výši škody se představenstvo zatím nebude vyjadřovat. Až po provedení nezávislého hloubkového auditu, který hodlá provést, a po převzetí všech podkladů od likvidátora bude jasný aktuální stav družstva. Až poté také bude možno řádně vyčíslit ztráty, které družstvu vznikly v důsledku soudem potvrzeného nezákonného postupu ze strany ČNB.

Děkuji za rozhovor.