Úterý 23. července. Svátek má Libor.

Jiří Beneš: Private equity fondy získávají investice především od penzijních fondů

Jiří Beneš, předseda představenstva CVCA, České private equity a venture kapitálové asociace

Největšími investory private equity fondů jsou penzijní fondy. „V Evropě pochází za posledních 10 let přibližně jedna třetina zdrojů private equity z penzijních fondů,“ říká Jiří Beneš, předseda představenstva CVCA, České private equity a venture kapitálové asociace. Proč to v Česku nejde?

Jste předseda představenstva České private equity a venture kapitálové asociace (CVCA). Jak byste definoval rozdíl mezi private equity a venture kapitálem?

Venture kapitál je podskupina private equity. V private equity obecně hovoříme o investování do soukromě vlastněných, veřejně neobchodovaných firem. Rozdíl je v zaměření, na jaké firmy se investoři soustředí.

U venture kapitálu jsou to zpravidla rychle rostoucí technologické firmy s vysokým potenciálem růstu. Investice míří většinou do financování expanze. Jsou to peníze, které jdou dovnitř do firmy, není to odkup akciových podílů od stávajících akcionářů. Mají potenciál vysokého zhodnocení, který je ale vykoupen relativně podstatným rizikem. Ale i ve venture kapitálu jsou různá stádia – seed, start-up, late venture – podle toho, na jaká stádia firem se investice zaměřují.

U private equity míří velká část objemu investic do odkupu stávajících firem, již dospělých, které mají zákazníky, hotový produkt, z finančního pohledu jsou dostatečně velké. Private equity fondy zpravidla odkupují podíly v těchto firmách od stávajících majitelů. A opět jsou v této skupině zahrnuté různé typy investování – růstové fondy, buy-outové fondy apod.

Která z těchto skupin – rostoucí firmy a venture kapitál, nebo dospělé firmy a zbytek private equity – má větší váhu? Kam směřuje více investic?

Obecně je na všech trzích z hlediska objemu zainvestovaných peněz větší oblast private equity. Je to otázka velikosti firem, do kterých investice směřují.. Z pohledu statistik celkového private equity trhu například v ČR stačí jeden odkup firmy typu Staropramen, což bylatransakce CVC Capital Partners, globálního PE fondu, z roku 2009, která je z principu co se týče velikosti mimořádná a zásadně ovlivní objem investic za celý trh.

A když si vezmete investice do technologických start-upů nebo raných firem, tak to jsou  spíše malé firmy. Přestože jsou zde samozřejmě příklady technologických firem, do kterých nateklo několik desítek milionů dolarů venture kapitálu, tak obecně je private equity co do  objemu prostředků významně větší.

Z objemu peněz je private equity větší. Jak je to z pohledu počtu transakcí? Jsou-li venture kapitálové transakce menší, je jejich počet naopak větší?

V České republice bylo podle statistik CVCA venture kapitálových investic historicky méně, ale v posledních letech se poměr mezi venture kapitálovými a private equity investicemi  začal vyrovnávat, protože vzniklo několik nových VC fondů a na českém trhu je aktivních  řada zahraničních fondů. Z hlediska počtu dealů se poměr vyrovnal.

Samozřejmě je mezi těmito dvěma segmenty souvislost. Investice do rostoucích venture kapitálových firem vytváří prostor pro větší fondy. Když firmy  vyrostou a stanou se dospělejšími, mohou se stát cílem private equity fondů. Je to tedy typ investic, kterou i tradiční private equity trh může využít.

Do České republiky přišly zahraniční venture kapitálové firmy. Zároveň ale vaše zpráva uvádí, že české private equity a venture kapitálové firmy hledají investice v zahraničí. Co vede české společnosti rozhlížet se i v zahraničí? Není dost českých příležitostí?

Souvisí to s určitým dospíváním českého ekonomického prostředí. Mnoho firem vznikalo v 90. letech na zelené louce a samozřejmě první šly po domácím trhu v Česku a na Slovensku. Jak rostly, tak byly víc a víc připraveny na mezinárodní expanzi, která potřebuje určitou velikost, znalosti a zkušenosti.

Pak je to věc manažerských týmu, kde jsou již české společnosti mezinárodně konkurenceschopné a často poskládané z mezinárodních manažerů.

V segmentu větších a středních firem roste skupina, která chce expandovat, chce růst v zahraničí, ale často na to potřebuje i finanční prostředky. Private equity fondy, které poskytují expanzivní kapitál, jsou bezpochyby schopny poskytnout  dobře zavedené české či slovenské firmě prostředky pro zahraniční investice.

I private equity fondy potřebují kapitál. Odkud ho čerpají? Jsou to jen kvalifikovaní investoři, nebo mají i jiné zdroje?

Tato forma investic se hodí primárně pro institucionální investory nebo kvalifikované investory. Globálně jsou klasickými investory do třídy aktiv private equity a venture kapitálu banky, pojišťovny, penzijní fondy a velmi bohatí lidé. Z těchto skupin jsou největším investorem penzijní fondy.

Penzijní fondy mají dlouhodobý horizont a nepotřebují rychlou likviditu. Private equity má zpravidla  vysoký absolutní výnos, který není plně korelovaný s výnosy veřejných trhů. V rámci diverzifikace pak institucionální investoři, například penzijní fondy alokují až 5 % spravovaných prostředků do private equity třídy aktiv.

V Evropě pochází  za posledních 10 let přibližně jedna třetina zdrojů private equity z penzijních fondů. Tento zdroj financování se dosud v České republice nepodařil rozvinout, zejména regulatorní překážky stále brání přílivu peněz z penzijních fondů. Už se nicméně v České Republice  podařilo prorazit cestu s pojišťovnami a dalšími finančními institucemi jako investory do private equity.

Jak moc je časté ve světě, že penzijní fondy kvůli zákonům a regulátorovi nesmí investovat do private equity?

Je rozdíl mezi anglosaskými zeměmi a zbytkem světa. V rámci Evropy ve velké většině zemí penzijní fondy do private equity investují. Je to primárně problém střední a východní Evropy, kde se v 90. letech na finančním trhu staly různé negativní věci, regulace a konzervativnost byly ale podle mého názoru zatlačeny až zbytečně daleko.

Portfolia penzijních fondů by měla být diverzifikovaná a podle mého názoru by neměla být investována drtivou většinou do státních dluhopisů. Domnívám se, že pro důchodce, který má podíl v penzijním fondu, není 100% alokace do státních bondů nejbezpečnější strategií. V tomto regionu je to považováno za „naprosto bezpečné“. Já si toto nemyslím. A výnosově toto již vůbec smysl nedává.

Je to politika iluzorního bezpečí a nevyužívání výnosového potenciálu různých tříd aktiv. A to se netýká jen private equity, je to problém i akciového trhu. Akciové složky v penzijních fondech jsou obecně nízké, a to je podle mě z profesního pohledu portfolio managementu špatně.

V poslední době vzrostly ceny aktiv z mnoha důvodů – od kvantitativního uvolňování po růst zisků firem. Tím vzrostlo jejich ocenění a i vaše zpráva uvádí, že je to dobrá příležitost pro exit z investic. Dá se v této situace vysokých cen aktiv naopak najít ještě nějaká investiční příležitost?

Všeobecně je pravda, že valuace jsou na vysokých úrovních. Nicméně se situace podstatněliší podle jednotlivých segmentů trhu.

Jednou z populárních oblastí s vysokými valuacemi je venture kapitál. Je to v tuto chvíli sexy oblast, kam směřuje hodně prostředků. Stejně tak se domnívám, že relativně vysoké valuace jsou u transakcí typu odkupů velkých firem. Navíc existuje faktor toho, že se ekonomice i firmám daří, tudíž zisky firem i valuační násobky, na základě kterých se valuace počítají, jsou vysoké.

Oblast, kde konkurence podle mého názoru není tak vysoká a odpovídají tomu i valuace, je oblast středních a menších firem. Z hlediska příležitostí, které přicházejí na trh, je zde deal flow relativně velké. Jedním z důvodů je téma následnictví ve vlastnictví firem, které se v těchto letech reálně děje. Proto je nabídka těchto firem relativně vysoká a také v tomto segmentu firem není takový počet investorů. Jde tak podle mého názoru dosahovat zajímavých vstupních valuací.

Děkuji za rozhovor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.