Sobota 27. května. Svátek má Valdemar.

Garantované a diskontní certifikáty II

Garantované certifikáty jsou svojí konstrukcí v mnohém podobné garantovaným fondům. SLAVOMÍR KOŽÚŠEK pokračuje v seriálu nejprve ještě garantovanými, pak již diskontními certifikáty.

V minulém díle jsme si řekli, že se více zaměříme na diskontní certifikáty. Zastavme se však ještě na chvíli u struktury garantovaných certifikátů, a pak přímo přejdeme ke struktuře diskontních certifikátů.

Garantované certifikáty jsou svojí konstrukcí v mnohém podobné garantovaným fondům. Ti, kteří se již na Investujeme.cz seznámili s článkem Pavla Kohouta "Jak se "vyrábí" garantovaný fond", to teď budou mít zřejmě jednodušší. Ostatním čtenářům doporučuji neopomíjet tuto podstatnou část výkladu, která si klade za cíl efektivní výběr vhodného certifikátu.

Z čeho se tedy garantovaný certifikát skládá? Pokud se emitent rozhodne vytvořit garantovaný certifikát se 100% garancí, investuje část kapitálu do bezrizikových dluhopisů zero bondu (dluhopisy s nulovým kuponem) tak, aby v době splatnosti tohoto dluhopisu obdržel 100 % celkové investice. Za vzniklý rozdíl pak nakoupí call opce na akciový index, které mu umožní (pomocí páky) dosáhnout vyššího výnosu, než přímou investicí do podkladového aktiva v našem případě akciového indexu.

Např. u dluhopisu v emisní hodnotě 1000 EUR při 4,5% leté úrokové sazbě a pětileté době trvání investuje emitent do tohoto dluhopisu 802,45 EUR a rozdíl 199,55 EUR pak investuje do nákupu call opcí.

Ptáte se, co to vlastně opce jsou? Zjednodušeně řečeno, jedná se o právo nákupu podkladového aktiva k určitému datu a za předem stanovenou cenu. V případě nákupu call opce se tedy sjedná právo požadovat dodání podkladového aktiva (např. výše uvedeného akciového indexu).

Jak je tomu ale v případě diskontního certifikátu? Konstrukce takového certifikátu je opačná od předchozího příkladu. Investor, který nakupuje diskontní certifikát si koupí již hotový finanční produkt, který se skládá z nákupu podkladového aktiva (např. akcie) a současného prodeje call opce na tuto akcii. V případě prodeje call opce se tak emitent stává tím, kdo na sebe bere závazek dodat podkladové aktivum kupujícímu opce, a to k přesně určenému datu za předem stanovenou cenu. Z tohoto důvodu je výnos u diskont certifikátu omezen capem. Za toto právo jako určitou kompenzaci podstupovaného rizika zaplatí kupující opce vypisovateli opce (emitentovi) tzv. opční prémii, kterou následně emitent nabídne investorovi v podobě diskontu (slevy z hodnoty podkladového aktiva). Výše tohoto diskontu se pak rovná poskytnuté opční prémii ponížené o marži emitenta.

A k čemu nám mohou být tyto informace užitečné? Jak jsme se už zmínili, správné pochopení struktury těchto produktů nám umožní efektivní výběr daného certifikátu.

V případě garantovaných certifikátů bychom se tedy měli zaměřit na takové certifikáty, které mají za podkladové aktivum instrument, u kterého očekáváme stabilně vysoký růst, pokud možno, s co nejvyšší a nejednodušší participací.

U diskontních certifikátů by nás zase pro změnu mohla zajímat očekávaná volatilita (kolísání) podkladového aktiva a zbývající doba trvání do splatnosti certifikátu. Např. čím vyšší je tato volatilita, tím nejistější je výnos z tohoto podkladového aktiva a tím vyšší je i opční prémie. Vysoká volatilita tedy umožňuje emitentovi vytvořit atraktivní diskont. Očekáváme-li však, že v nejbližší době tato volatilita výrazně poklesne, vyděláme už jen na samotném tržním zklidnění tohoto podkladového aktiva.

Na obrázku vidíme graf VDAX, který nám ukazuje, na jaké úrovni se pohybuje volatilita trhu (indexu DAX). Nyní, jak vidíme, je volatilita na nejnižších hodnotách, což není zrovna moc příhodná doba pro nákup diskontních certifikátů, které mají za podkladové aktivum výše uvedený index. Ale i pro takový čas můžeme nalézt jinou alternativu. Buďto zaměříme svoji pozornost na jiné trhy, a nebo se poohlédneme po diskontních certifikátech na konkrétní akcie. Nesmíme však zapomenout na to, že za vyšší volatilitou stojí i větší riziko. Je tedy potřeba důsledně diverzifikovat své portfolio.

Další důležitou informací je zbývající doba trvání do splatnosti certifikátu. Ta totiž ovlivňuje nejen výši diskontu, ale i cenu tohoto cenného papíru. Dokonce i tehdy, pokud podkladové aktivum prudce vzroste, ale do splatnosti zbývá ještě poměrně dlouhá doba. Tedy, i kdyby podkladové aktivum předčasně dosáhlo capu, nebude hodnota diskontního certifikátu rovna hodnotě podkladového aktiva. Diskontní certifikát totiž reaguje na růst podkladového aktiva jen podproporcionálně, a tak se z celého výnosu můžeme těšit pouze až při splatnosti.

Na závěr je potřeba uvést, že existuje i další okolnost, která může negativně ovlivnit cenu diskontního certifikátu. Jedná se o růst úrokové sazby. Tímto problémem se ale nebudeme zabývat, protože vliv úrokové sazby na hodnotu diskontního certifikátu je pouze nepatrný.
V dalším díle bychom se pak podívali na volbu optimálního capu a konkrétní strategie u diskontních certifikátů.

Začátek seriálu najdete zde
Pokračování zde

56 komentářů: “Garantované a diskontní certifikáty II”

  1. Michal Mojžíš napsal:

    Dobrý den.
    Mám dotaz technické povahy. Investuji do různých certifikátů, můj dotaz se týká speciálně certifikatů jiných než „open end“. A sice toho, jakým způsobem dochází k jejich inkasování. Je peněžní částka za tento certifikát rovnající se jeho poslední kotaci po skončení jeho „životnosti“ automaticky připsána na můj účet (např. u obchodníka s cennými papíry), nebo se pouze zastaví jeho další kotace a já ho musím sám „prodat“ (to znamená udělat aktivní úkon obnášející příslušný poplatek za prodej certifikátu). Ještě jsem u žádného certifikátu do tohoto stádia nedospěl a obchodník mi nedokázal uspokojivě odpovědět.
    Děkuji.

    • Michal Mojžíš napsal:

      Nikdo mi nedokáže odpovědět?

      • Jan Traxler napsal:

        Při expiraci sám certifikát prodávat nebudete, zúčtování musí řešit Váš obchodník s emitentem. Zda si za to naúčtuje poplatek a v jaké výši, to Vám může říct pouze obchodník. Pokud obchodník neví, tak asi něco není v pořádku. ;-))

        • Michal Mojžíš napsal:

          Díky. No, on spíš nepochopil/nechtěl pochopit můj dotaz. 😉

          • Miroslav Piták napsal:

            Mohl bych vědět, o jakého brokera se jedná? Já používám brokerjet a v 12/2007 budu řešit vypořádání discount certifikátu na RDX.

            Předem díky za odpověď.

            • Michal Mojžíš napsal:

              Taktéž Brokerjet. Ale na jejich zákaznickou linku rozhodně ódy pět nemůžu. Když už na nějaký dotaz někdy odpoví, tak se z toho člověk rozhodně nedozví to, co potřeboval. Asi jako všude v bankách. 😉

              • Miroslav piták napsal:

                Na zákaznickou linku jsem nikdy nevolal, vždy komunikuji e-mailem. Řešení některých problémů nebo jen dotazů je lepší, když se napíšou. Zatím nemám žádný problém,zrovna nedávno řešily moji speciální žádost k mé plné spokojenosti.

                • Michal Mojžíš napsal:

                  Já jsem měl též na mysli e-mail. Teď zrovna přes něj řeším reklamaci neoprávněně strženého poplatku. Na první mail ani po víc než týdnu nijak nereagovali, na druhý, zaslaný dnes ráno, ještě taky ne. 🙁
                  Na dotaz ohledně poplatku/nepoplatku a prodeje/neprodeje při expiraci certifikátu reagovali odpovědí na zcela jiný dotaz.

      • Mario napsal:

        vypořádání obchodu po expiraci je věcí poslední ceny. Emitent Vám pošle zpět peníze v praxi cca do 14 dnů. Problém obchodníka je ten, že Vám nestrhne poplatek za obchod. Tedy se snaží Vám cokoliv v době expirace prodat, aby z toho také nějaké to euro měl:-))

  2. Jan Traxler napsal:

    Jsem rád, že se tu dnes poměrně dost diskutovalo i o odborných věcech. Doufám, že tento trend bude pokračovat. Debaty (v přímé i nepřímé podobě) o tom, zda-li je lepší OVB, AWD, ZFP, MSBI, FCT, TC… už začínají být docela trapné.

    • Jan Šitner napsal:

      Přesně tak. Takže tu mám jednu primititvní otázečku 🙂 Co to znamená „korporátní klient“? Nikde jsem to přesně nenašel :-/
      Zde je souvislost: „Podílový fond určený korporátním klientům“.

      • Jan Traxler napsal:

        korporace = firma, instituce…
        Konkrétně těchto fondů využívají především pojišťovny a další finanční instituce.
        Minimální investice bývají v řádech milionů.
        Někdy mají trochu jinou poplatkovou strukturu než klasické třídy fondů.

    • Jan Hlaváček napsal:

      Berete mi slova z úst. Když začal tento web fungovat, tak jsem očekával právě takovéto diskuze o investování. Koneckonců, název by tomu odpovídal. Mimochodem, je zajímavé, že se této diskuze, a podobných (např. článků pana Kohouta) moc poradců právě z výše uvedených firem neúčastní. Nejčastěji se doskutuje kromě Vámi uvedeného o ŽP v jakékoliv podobě. To asi také o něčem vypovídá. A smekám před panem Pitákem, že má chuť a sílu odpovídat na všechny otázky. Možná je to tím, že na ně neustále nemusí odpovídat klientům. 🙂 . Takže ještě jednou pochvala.

      • Miroslav Piták napsal:

        Děkuji všem za uznání.
        Nejsem žádným velkým odborníkem v této problematice, pouze více než rok jsou certifikáty a warranty hlevním předmětem mého zájmu. Budu rád, když i v budoucnu si budu moc vyměnovat poznatky a zkušenosti s ostatními. Jestli p. Kozúšek napíše článek i o bonus certifikátech, bude z něj patrné, že certifikáty jsou opravdu silnou konkurencí OPF a vhodným řešením i pro velmi pasivní investory. Nechci OPF zavrhovat, sám pravidelně inestuji do OPF se zaměřením na emerging markets, protože to jsou trhy, kde OPF jsou zatím schopny nabídnout přidanou hodnotu vůči klasickým indexovým certifikátům.

        • sswed napsal:

          pane pitaku. byl bych nesmirne rad, pokud byste zde nahodil tema warrantu, nebot by me nesmirne zajimal nazor ostatnich na tuto problematiku. posledni dobou jsem z warrantu docela nestastny a pouzivam i nelichotiva slova…

          • Miroslav Piták napsal:

            Problematika opcí, warrantů je velice rozsáhlá a bez pochopení základní teorie, která se nedá krátce popsat, je těžké o těchto nástrojích diskutovat. Samotnému mě to trvalo 1 rok, než jsem detailně pochopil fungování warrantů (neměl jsem k dispozici potřebné zdroje informací, proto tak dlouhá doba). Některé analýzy chování warrantů a základní informace jsem se snažil ukázat na finačník.cz , ale bez větší odezvy. Bylo to způsobeno asi mým dalo by se říci akademickým výkladem doprovázený spoustou grafů, které asi byly pro některé těžko k pochopení. Nemám zrovna spisovatelské nadání, možná by to pak vypadalo jinak.

            Záleží z čeho jste neštastný, když tak sem napište, jakou máte metodiku pro výběr warrantu.

            • sswed napsal:

              1)zajimal by me napriklad nazor na obecny nakup warrantu hluboko mimo penize. pokud totiz podklad roste, roste i delta. pokud podklad klesa, klesa i delta, coz vse muze nahravat investorovi. na druhou stranu nevyhoda je ubytek casove hodnoty s dalsim poklesem podkladoveho aktiva a naopak vyhoda v pripade rustu podkladu rust casove hodnoty. zanedbavam urokove sazby, dividendy a podobne parametry. otazka zni: vyplati se nakupovat tento druh warrantu?
              nevyhoda take muze byt v pripade minimalni ceny warrantu obecne vyssi spread. a take ta volatilita…
              co si myslite o teto strategii?
              to je ale jen jeden namet na diskusi. v zasobe jich mam daleko vic:-)

              • Miroslav Piták napsal:

                Osobně jsem si po dlouhé době stanovil následující metodiku pro výběr Strike warrantu při pozičním obchodování – jedná se o výběr OTM warrantů
                1) Splatnost – optimálně 1-1,5 roku, pod 6 měsíců pro poziční obchody nebrat dle bodu 2)
                2) Výběr Strike dle parametru delta vybraného warrantu – delta musí být minimálně 0,4 nebo -0,4 pro Put

                Jinak lze samozřejmě vybrat „bezpečný“ warrant pro jakoukoliv splatnost, ale to už Call warrant musí mít vyšší hodnotu delta než 0,4 pro poziční obchody. Delta 0,4 znamená, že warrant má 40% pravděpodobnost, že hodnota podkladového aktiva dosáhne Strike.

                • sswed napsal:

                  presnejsi se mi zda vyklad, ze delta ukazuje zmenu warrantu na podkladove aktivum. pokud je delta 0,4 a podklad roste o 1%, pak na warrantu se to projevi rustem o 0,4% . nasobeno ve vysledku hodnotou hebel.
                  vetsina investoru vybira warrant prave lehce mimo penize. ale me zajimaji ostatni netradicni strategie. skytaji podle me radu vyhod i nevyhod v navaznosti na situaci na trzich…

                  • Miroslav Piták napsal:

                    Přesně řečeno delta znamená, o kolik se změní absolutní cena warrantu, když podkladové aktivum stoupne o 1 jednotku, např. v případě DAX 30 o 100 bodů. Procentní zhodnocení warrantu vyjadřuje parametr Omega – o kolik procent se změní cena warrantu, když se hodnota podkladového aktiva změní o 1%
                    Omega = Delta x Hebel

                  • Miroslav Piták napsal:

                    Ale oba si to ve své podstatě vysvětlujeme stejně. Prezentaci delty jako pravděpodobnosti mám z německých webů, tam se udává v některých případech parametr delta v %, to samé platí u parametru Omega, ten je některými emitenty udáván také v %.

                    Prezentace parametrů může být rozdílná, ale nejdůležitější je tyto a další parametry warrantů pochopit a umět je správně používat

      • Pavel Hek napsal:

        Připojuji se k Vašemu názoru, když jsem poprvé narazil na tyto stránky, byl jsem poměrně zklamán že se tu o investicích moc nediskutuje. Seriál o certifikátech jsem uvítal, zaujal mě tou měrou že jsem si pořídil knihu od p. Svobody Jak investovat aneb anatomie burzovních lží. Je psána velmi zajímavým stylem, mám pouze jednu výtku, byť nemám zkušenosti jako autor knihy, nezavrhoval bych úplně OPF.

    • Jan Valachovič napsal:

      Souhlasím a to jsem s FCTR:-). Ono je to také o tom, že tato odborná témata týkající se přímých investic nejsou zdaleka tak kontraverzní jako pojištění (není tu ten přímý rozpor užitek klienta x užitek poradce/prodejce). Navíc k tomuto tématu diskutuje poměrně více osob, tak nemusím dělat radost jisté osobě od B.;-)

  3. Adam Jurčík napsal:

    Chcete-li investovat, postupujte podle následujících kroků:
    1. Dobře si zvažte svoji finanční situaci: Kolik peněz máte, kolik chcete investovat.
    2. Určete si cíl, kvůli kterému chcete investovat peníze a za jak dlouho to bude („investiční horizont“).
    3. Ujasněte si, co od investice očekáváte ? jaký výnos a jaké riziko.
    4. Otestujte se, jaké riziko jste ochotni nést. Buď investičním dotazníkem nebo si představte, jak budete reagovat, až vaše investice poklesne.
    5. Vyberte si typ fondu, který odpovídá vašemu časovému horizontu a vaší toleranci rizika.
    6. Najděte si investiční společnost, u které fond nakoupíte.

    Dá se s tímto postupem „naprosto“ souhlasit? Mimochodem je to zkopírováno z idnes.cz. Dekuji

    • Miroslav Piták napsal:

      Ano vcelku se s tímto postupem dá souhlasit.
      Bod 5 bych upravil: Vyberte se investiční nástroj, který odpovídá vašemu časovému horizontu a vaši toleranci rizika.
      Bod 6 bych upravil: Najděte společnost, u které daný finanční instrument nakoupíte.

      Protože je zmíněný postup určen pro fondy, dá se s ním souhlasit na 100%. Bohudík existují i zajímavější finanční instrumenty – certifikáty.

      S pozdravem Miroslav Piták

      • Jan Traxler napsal:

        Ano, certifikáty rozhodně nabízí mnoho zajímavých příležitostí. Akorát většina dlouhodobých investorů se nechce o investice nijak aktivně starat (chce buď jednorázově koupit a o víc se nestarat, nebo chce pravidelně každý měsíc investovat nějakou menší částku trvalým příkazem a o víc se nestarat). Pro takové připadají v úvahu vpodstatě jen běžné open-end indexové certifikáty (dobře, možná ještě rolling discounty). V tomto případě pak přidaná hodnota certifikátů oproti fondům není nijak výrazná. Tedy pro většinu lidí není zásadní, zda budou investovat do fondu, nebo do certifikátu.

        Daleko důležitější je, zvolit vhodnou strategii, vhodně rozložit portfolio – viz bod 5 v mém příspěvku níže. Myslím, že v tom mi dáte za pravdu. 😉

        Hezký den, Miroslave 🙂

        • Miroslav Piták napsal:

          Ano, nejdůležitější je rozhodně zvolit správnou investiční strategii. Při volbě špatné investiční strategie mě pak nepomůže ani sebelepší produkt v dané kategorii. Např. když se zaměřím na Emerging Market a přijde velká korekce, pak už je jedno jestli mám své prostředky investované ve fondu nebo indexovém certifikátu.

          Základem pro pasivního investora je portfolio složené s nekorelovaných podkladovaných aktiv. Vybrané nástroje už potom více méně umožňují optimalizovat výnosy na daném trhu. Např. pokud je předpokládám, že trhy budou stagnovat nebo mírně klesat, zvolím discount certifikát, který mi zajistí zisk i pro tuto situaci na trhu nebo alespoň zmírní případné ztráty.

          Např. na DAX 30 kde aktuální hodnota se pohybuje okolo 7.000 bodů (6988 bodu) a já nakoupím discount certifikát s Capem 6500 bodů a splatností 22.2.2008 mohu obdržet výnos 7,67% i když DAX 30 klesne na hodnotu 6500 bodů (tj. pokles o cca 7%)

          Pokud si vyberu discount certifikát s Cap 7000 bodů se splatností 22.2.2008 a DAX 30 se bude nacházet na nebo nad 7.000 body dosáhnu výnos 9,68%. Poskytne mi nějaký fond výnos 9,68%, když se podkladové aktivum za 12 měsíců téměř nepohne z místa?
          Na druhou stranu, i když DAX 30 za 1 rok posílí o 20%, já při splatnosti certifikátu obdržím „pouze“ výnos 9,68% nebo v předchozím případě 7,67%.

          • Jan Traxler napsal:

            Naprostý souhlas. 🙂

            Pouze se pokusím vysvětlit, jak byl myšlen můj příspěvek. Vy budete aktivně vyhledávat zajímavé instrumenty a aktivně se o ně starat neustále. Ale většina lidí chce investovat stylem koupím a 10 let se nestarám. Zvlášť kdybychom se bavili o pravidelném investování.
            A to pak prostě nepřichází v úvahu discount na jeden rok, ačkoliv je třeba zajímavý. Našli bychom mnoho zajímavých instrumentů, které nabízí slibný zisk při poměrně nízkém riziku. Ale takový způsob investování vyžaduje aktivnější přístup. A do toho se spoustě lidem nechce a spoustě lidem se takový přístup ani nevyplatí… za dobu, kterou by kolem investic strávili, by si kolikrát dovedli vydělat mnohem víc ve svém podnikání nebo zaměstnání.

            Tím Vám nechci nijak oponovat. Pouze se Vám snažím říct, že většině lidem aktivní přístup nevyhovuje. A certifikátové strategie vyžadují aktivnější přístup než portfolio z fondů, ETF či index certifikátů.

            • Miroslav Piták napsal:

              Ano, máte pravdu. Přiznám se dobrovolně, že starost o vlastní finance, vzdělávání mi zabírá tolik času jako mé zaměstnání.

              Je to bohužel typicky česká mentalita nestarat se o vlastní finance nebo pouze minimálně.

          • Davd Rišavý napsal:

            Pokud Váš příspěvěk chápu. Tak diskontní certifikáty jsou pro spekulanty, kteří můžou vydělat buď na poklesu, nebo na růstu podkladového aktiva? Není to tedy investice, do které dám peníze a uvidím růst podkladového aktiva, tak můžu vydělat? Nebo na čem je tedy založena podstata diskontního certifikátu, abych vydělal? Z Vašeho příspěvku mi to přijde, že na spekulaci s růstem a poklesem podkladového aktiva. Pro příklad mi můžete uvést nějaký negativní příklad, třeba s poklesem.

            • Miroslav Piták napsal:

              Asi jsem se špatně vyjádřil. Nemyslím, si, že discount certifikáty jsou pro spekulanty, ty používají pákové instrumenty – Call a Put warranty, Long a Short K.O. certifikáty. Jde o to, že s certifikáty se dají vydělat peníze při různých situacích na trhu.

              Pokusím se vám vysvětlit takzv. výnosový profil následujícího certifikátu.
              Discount certifikát na DAX 30 – Cap 7000 bodů, splatnost 22.02.2008, aktuální nákupní Kurs je 63,81 EUR, poměr odběru 1:100, aktuální kurs DAX 30= cca 6987 bodů –> klasický indexový certifikát na DAX 30 by stál 69,87 EUR při poměru odběru 1:100.

              Situace 1)
              Při splatnosti certifikátu bude DAX 30=7.000 bodů
              Indexový certifikát – výnos 70/69,87 nák. kurs = 0,19%
              Discount certifikát – výnos 70/63,81 nák. kurs= 9,7%

              Situace 2)
              Při splatnosti certifikátu bude DAX 30=6381 bodů
              Indexový certifikát – výnos 63,81/69,87 nák. kurs = ztráta 8,67%
              Discount certifikát – výnos 63,81/63,81 nák. kurs = výnos 0%

              Situace 3)
              Při splatnosti certifikátu bude DAX 30=6100 bodů
              Indexový certifikát – výnos 61/69,87 nák. kurs = ztráta 12,7%
              Discount certifikát – výnos 61/63,81 nák. kurs = ztráta 4,4%

              Discount certifikátem bychom při splatnosti dosáhli vyššího výnosu při stagnaci podkladového aktiva, nulového výnosu při poklesu DAX 30 o 8,67% a ztráty 4,4% při poklesu DAX 30 o 12,7%. Pro dané situace by byl discount certifikát lepším řešením než indexový certifikát.

              • David napsal:

                Tak podle těchto situací je jasně vidět, že discount certifikát je o dost výhodnější než indexový certifikát 🙂

                • Miroslav Piták napsal:

                  Vše samozřejmě záleží na výběru discount certifikátu. Pokud podkladové aktivum, např. zmiňovaný DAX 30 vzroste u výše uvedeného discount certifikátu (Cap 7000 bodů, spl. 22.02.2008) o více než 9,7%, tj nad hodnotu 7665 bodů, je výhodnější indexový certifikát.

            • Jan Traxler napsal:

              Na tom, že můžete vydělat i tehdy, když podkladové aktivum nebude růst, ale bude stagnovat, ba dokonce i mírně klesat. To je vykoupeno hranicí maximálního možného výnosu. Tedy pokud podkladové aktivum výrazně poroste, pak Vy vyděláte, ale ne tolik co podkladové aktivum.

              Konkrétní příklady tu bude Slavomír pravděpodobně rozebírat v dalším článku.

          • sswed napsal:

            v tuto dobu kupovat diskont na DAX? ehm, to asi nebude nejlepsi myslenka:-).
            myslim, ze volatilita rostla u jinych podkladovych aktiv, ktera jsou v tuto chvili daleko zajimavejsi

            • Miroslav Piták napsal:

              Šlo pouze o příklad, nikoliv o doporučení k nákupu. Discount certifikáty na DAX 30 nemám ve svém portoflio a osobně bych počkal na vhodnější příležitost. Ale jak je vidět z předchozích příspěvků i v současné době nabízí discount certifikát zajímavý výnos vzhledem k riziku.

        • Jan Hlaváček napsal:

          Naprosto typické. Peníze a nadprůměrné výnosy by chtěli, ale starat se o peníze a věnovat tomu trochu času, to ne. U těch pár nej klientů to řeším tak, že si zřídili brokerjet a já si na svoje stránky v brokerjetu dám na sledování jejich indexové certifikáty a hlídáme to společně. Ty dva, tři indexy se dají uhlídat. Jinak si myslím, že je velmi zásadní, jestli do fondů, nebo indexů. Poplatkově se to nedá srovnat a já ty fondy prostě nemám rád! 🙂

        • Vladimír Kutálek napsal:

          Když se nechtějí starat o své finance, a vydělají si víc než by strávili studováním, není to ta správná příležitost pro finanční poradce? 🙂
          Můj obor/zaměstnání je daleko od financí, a studováním či čtením webů strávím velké množství času, asi víc než jsem vydělal navíc 🙁 Ale už se dá říct, že je to můj koníček… A postupně se mně to bude vyplácet víc, jak poroste kapitál a čas strávený bude stejný… A současně není přece problém (dokonce by to měla být preferována metoda) investovat do oborů, kterým rozumím a tak dvakrát využít své znalosti… i když vlastně snižuji „diverzifikaci“ příjmů…
          Prostě zkrátka ten kdo si své peníze vydělal, může najít radost se o ně starat… i když ekonomicky vyjdou možná líp jiné varianty…

    • Jan Traxler napsal:

      První čtyři body rozhodně. Bod 5 a 6 bych přepsal…

      5) Sestavte si vhodně rozložené portfolio (na papíře) v závislosti na prvních čtyřech bodech (např. 10% české dluhopisy, 5% japonské akcie, 10% evropské nemovitosti, 7% ropa…)

      6) Vyberte si vhodné investiční instrumenty, které do portfolia nakoupíte, tak aby bylo rozložené dle bodu 5 a dále v závislosti na míře Vaší aktivity při obhospodařování investic. Prostě záleží taky dost na tom, kolik času a energie tomu chce člověk věnovat. (např. Fond A, Fond B, discount certifikát C, ETF D…)

    • Petr Novák napsal:

      Článek píše o emitaci certifikátů, ale my jako poradci a klienti, nejsme schopni tento certifikát vydat ne? Na to jsou tu investiční společnosti, atd ne?

    • Adam Jurčík napsal:

      Dobře, takže podle Vašeho uvážení jsem to upravil takto:

      1. Dobře si zvažte svoji finanční situaci: Kolik peněz máte, kolik chcete investovat.
      2. Určete si cíl, kvůli kterému chcete investovat peníze a za jak dlouho to bude („investiční horizont“).
      3. Ujasněte si, co od investice očekáváte ? jaký výnos a jaké riziko.
      4. Otestujte se, jaké riziko jste ochotni nést. Buď investičním dotazníkem nebo si představte, jak budete reagovat, až vaše investice poklesne.
      5. Vyberte si investiční instrumenty, finanční produkty (sestavte portfolio na papíře), které odpovídají vašemu časovému horizontu a vaší toleranci rizika a dále v závislosti míře Vaší aktivity při obhospodařování investic.
      6. Najděte společnost, u které dané finanční produkty a investiční instrumenty nakoupíte.

      Snad to teď bude optimální 🙂

      • Jan Traxler napsal:

        Ještě bych bod 5 opravdu rozdělil an dva body:

        Nejprve je dobré sestavit obecné portfolio – kolik % akcií, kolik % dluhopisů, komodit… rozdělit podle regionů, sektorů…

        Pak až přichází řada na výběr konkrétních produktů.

  4. Miroslav Piták napsal:

    Pokud vezmu v úvahu růst úrokových sazeb a jejich vliv na cenu discount certifikátu, tak je možné to vzít ze dvou pohledů.

    Pokud roste úroková sazba, cena opční prémie se zvyšuje (platí pro Call opce, u Put opcí cena klesá s růstem úrokových sazeb) a tím klesá cena discount certifikátu. Pro toho, kdo má již nakoupený discount certifikát, je to nepříznivá situace, protože hodnota jeho investice klesá, pokud podkladové aktivum stagnuje. Kdo bude držet discount certifikát až do splatnosti, tak se tímto vlivem nemusí zabývat.

    Ten kdo bude daný discount certifikát terpve nakupovat, pro toho se výhodnost daného discount certifikátu zvyšuje, protože vlivem snížení ceny discount dochází ke zvýšení max. výnosu, který může při splatnosti investor obdržet.

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Dobrý den pane Pitáku, děkuji vám za podnětné informace v této i minulé diskuzi. Mám velkou radost, když čtu vaše erudované příspěvky a vidím, jak se zájmem odpovídáte na otázky čtenářů. Vaše zkušenosti určitě pomohou mnohým čtenářům i.cz

      Přeji hodně úspěchů

      Slavomír Kožúšek

  5. richard kučera napsal:

    Ví někdo co jsou to dluhopisy s nulovým kuponem? Já jsem žil v představě, že dluhopis má vždy nějaký kupon. Jaký je důvod do takového dluhopisu dávat peníze?

    • Miroslav Piták napsal:

      Nejsem odborník na dluhopisy, ale co jsem kdysi četl, tak se těmto dluhopisům také říká zerobondy. Tzn. že za dluhopis, jehož nominální hodnota je 10.000 Kč zaplatíte např. 9.000 Kč a při splatnosti obdržíte jmenovitou hodnotu, tzn. váš zisk bude činit 10.000 Kč.

      Dále by tyto dluhopisy měly být (nejsem si jist) i daňově výhodné. Tím, že nedochází k vyplacení úrokového kuponu, neměl by zisk podléhat dani při držbě dluhopisu déle než 6 měsíců.

    • ssel napsal:

      jeste bych doplnil, u dluhopisu s nulovym kuponem je durace linearni s casem…

  6. TIPAŘ napsal:

    odstraněno

    • Miroslav Piták napsal:

      Tak tomu říkám vytrvalost vážený pane. Jste schopen publikovat na tomto webu i jiné informace než stále jedno a totéž?

      • Michal napsal:

        Mě by spíš zajímalo, jaký má tenhle spam smysl. Uměle vyvolat poptávku?
        Je to vůbec fyzicky nějaký člověk nebo stroj – dá se to nějak zjistit? Každému normálnímu člověku přece dojde, že když mu tenhle spam dvacetkrát smazali, udělají to znovu…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.