Středa 15. srpna. Svátek má Hana.

Optimální cap a strategie u diskontních certifikátů

V tomto díle budeme pokračovat ve volbě optimálního capu a strategie u diskontních certifikátů. SLAVOMÍR KOŽÚŠEK dále pokračuje v úvodu do certifikátů.

V předchozích dílech jsme probrali konstrukci a strukturu garantovaných a diskontních certifikátů. V tomto díle budeme pokračovat ve volbě optimálního capu a strategie u diskontních certifikátů.

K tomu, abychom byli schopni vybrat optimální cap a strategii pro diskontní certifikáty, je potřeba se znovu trochu podívat na praktickou část tj. na výpočet maximálního výnosu, discontu i bodu outperformance (nadvýnosu) u podkladového aktiva. Zkusme si vše trochu ukázat na konkrétnějším postupu.

V tomto týdnu bylo možné zakoupit běžný indexový certifikát na DAX při poměru odběru 1:100 za 68,49 EUR (bez spreadu). Na tento index jsme si mohli opatřit např. diskontní certifikát od Sal. Oppenheim za 61,750 EUR. Chceme-li tedy zjistit výhodnost takové investice, musíme si nejdříve spočítat maximální možný výnos. Pro výpočet použijeme jednoduchý vzorec, kdy maximální výnos % = (cap * poměr odběru) / kurz diskontního certifikátu – 1. Např. maximální výnos % = (6800 * 0,01) / 61,75 – 1 = 10,12 % p. a.

Teď, když již známe maximální možný výnos je také potřeba si spočítat discont (nákupní slevu). Pro výpočet diskontu použijeme vzorec kdy discont % = 1 – ( kurz diskontního certifikátu / kurz podkladového * poměr odběru). Např. discont % = 1 – 61,75 / (6849 * 0,01) = 9,84 %.

Jak vidíme, máme zde možnost získat takřka 10% ochranu pro případ poklesu indexu DAX, nebo i příležitost inkasovat tento diskont, pokud se DAX bude v době splatnosti tohoto certifikátu stále ještě nacházet na současné kurzovní hodnotě.

Další podstatnou informací je tzv. bod outperformance. Jedná se o hranici, za kterou by se nám už více vyplatila přímá investice do podkladového aktiva. Pro výpočet bodu outperformance použijeme vzorec, kdy outperformance bod = kurz podkladového aktiva * (1 + maximální výnos) Např. outperformance bod = 6849 * (1 + 10,12%) = 7542 bodů. Pokud by se tedy index DAX do splatnosti diskontního certifikátu posunul nad tuto hranici, byla by přímá investice do indexového certifikátu na DAX výnosnější.

Pojďme se teď ale vydat k volbě optimálního capu. Cap, je nejvyšší možná hranice výnosu, které může podkladové aktivum dosáhnout. Obyčejně platí, že čím vyšší je cap (maximální výnos), tím nižší je discount u diskontního certifikátu. Toto pravidlo platí samozřejmě i obráceně. Je tedy důležité si položit otázku, jakého výnosu bychom chtěli dosáhnout?

Pokud se budeme velmi obávat ztráty, zvolíme si cap, který se nachází pod aktuální hranicí indexu DAX. Budeme mít sice menší pravděpodobnost ztráty, ale také nižší výnos. Např. diskontní certifikát za 50,23 EUR, capem 5400 bodů, diskontem 26,66% a maximálním výnosem 7,51% (5,62% p. a.)

Můžeme také zvolit cap, který leží v blízkosti současné hodnoty indexu DAX. Tak jako v předchozím příkladě, dosáhneme zajímavého výnosu už při pouhé stagnaci podkladového aktiva. Viz. výše uvedený diskontní certifikátem od Sal. Oppenheim za 61,75 EUR, capem 6800 bodů, diskontem 9,84% a maximálním výnosem 10,12% (9,57% p. a).

Poslední možností je zvolení capu, který leží nad současnou hodnotou indexu DAX. V tomto případě máme naději na ještě vyšší výnos, ale na úkor poskytnutého discontu. Příliš vysoký cap pak ztrácí smysl, protože pro takovou strategii existují i jiné atraktivnější konstrukce certifikátů.

Např. diskontní certifikát za 64,76 EUR, capem 7400 bodů, diskontem 5,45% a maximálním výnosem 14,27% (13,52 p. a).

To však ještě není vše. K tomu abychom si mohli skutečně porovnat poměr mezi diskontem a maximálně možným výnosem, je ještě potřeba si převést maximální výnosy na roční hodnoty (p. a). Tedy znovu použijeme vzorec, kdy maximální výnos p. a. % = (1 + maximální výnos) 1/zbývající doba do splatnosti – 1. Např. u diskontního certifikátu s maximálním výnosem 7,51 % je maximální výnos p. a. % = (1 + 7,51%) 1/1,3232 -1 = 5,62% p.a. Obdobně budeme postupovat i v případě, pokud budeme porovnávat diskontní certifikáty se stejným capem, ale s rozdílnou dobou splatnosti.

Pro ulehčení předchozích výpočtů, mají čtenáři Investujeme.cz možnost využít ZJ discount kalkulátor. Po zadání příslušných hodnot, nám tato pomůcka automaticky vypočte potřebné údaje pro správný výběr našeho diskontního certifikátu. Za tuto možnost je zde potřeba poděkovat jednomu z předních emitentů certifikátů Sal. Oppenheim jr. & Cie. KgaA a také teamu ZertifikateJournal, především však Ing. Martinovi Svobodovi Ph.D.

Vraťme se ale opět k další strategii. Ti, kteří si stále ještě nevybrali z nabízených variant, mohou svou strategii rozložit i mezi více certifikátů s nejrůznějšími capy a tak optimalizovat své výnosově – rizikové šance. Pro názornost zkusíme znovu použít příklad. Předpokládejme, že se rozhodneme investovat přesně 10 017,20 EUR do diskontních certifikátů na index DAX, tak, že naši investici rozdělíme na přibližně tři stejné díly za které nakoupíme příslušný počet certifikátů.

1. Cap 5400; cena 50,23 EUR; 66 ks
2. Cap 6800; cena 61,75 EUR; 54 ks
3. Cap 7400 ; cena 64,76 EUR; 52 ks

Všechny námi vybrané diskontní certifikáty, budou mít stejnou dobu splatnosti 1 rok a jejich výnos bude odpovídat námi vypočítanému ročnímu výnosu. Úrokovou míru očekáváme okolo 4% p. a. a implicitní volatilitu přibližně 18%. Tyto certifikáty pak z důvodu zjednodušení v oblasti daní, nakonec prodáme den před jejich dnem splatnosti. Na konci doby trvání certifikátů se bude index DAX nacházet na 5400, 6200, 7000 bodech. Jak bude vypadat taková modelace našeho portfolia složeného z diskontních certifikátů, vidíme na obrázku.

Tedy pokud podkladové aktivum Dax vzroste do doby splatnosti jen o 2,2% na 7000 bodů budeme moci inkasovat s naším modelovým portfoliem maximální výnos ve výši 8,56%. Tuto strategii pak můžeme různě upravovat, podle námi požadovaných kriterií.

V dalším díle se seznámíme s bonus certifikáty, které nám ještě více rozšíří možnosti, jak efektivně investovat nejen na stagnujících, ale i rostoucích trzích.

25 komentářů: “Optimální cap a strategie u diskontních certifikátů”

  1. Jan Šitner napsal:

    Co říkáte na tento fond: http://www.finexpert.cz/default.aspx?server=1&section=3&article=18595
    Chci se zeptat především na to, jaká je pravděpodobnost, že neklesne 4 a více podkladových akcií z 25 sledovaných? Já si myslím, že to je velmi nízká pravděpodobnost, tudíž, si myslím, že tento fond nemůže být výnosny ne? (stačí jediný pokles za rok a akcie už je mimo hru, nebo se pokles hodnotí až na konci sledovaného období, tedy na konci roku?). Děkuji

    • Miroslav Piták napsal:

      O zajištěných fondech si myslím své. Skvělý byznys pro ty co je poskytují investorům, v horší pozici už jsou na tom investoři. Já bych si místo zajištěného fondu pořídil bonusový certifikát s dostatečným odstupem hodnoty podkladového aktiva od bariéry od které přestává platit bonus mechanismus.

  2. Miroslav Piták napsal:

    Dobrý den p. Kožúšek,

    v článku píšete:

    Tyto certifikáty pak z důvodu zjednodušení v oblasti daní, nakonec prodáme den před jejich dnem splatnosti.

    Můžete to prosím objasnit? Nevím, jaké mají Vámi vybrané certifikáty způsob vypořádání, ale předpokládám, že pokud podkladové aktivum uzavře nad Cap, tak proběhne finační vypořádání. Pokud pokladové aktivum uzavře pod Cap, tak v některých případech je dodáno podkladové aktivum (např. indexový certifikát) a pak bych rozuměl prodeji před splatností.

    • Mario napsal:

      dodano podkladove aktivum je pouze pokud skonci podklad pod hodnotou diskontu (ochrany)

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Dobrý den pane Pitáku, je to přesně tak, jak pišete 🙂 Pro zjednodušení tabulky jsem sjednotil podmínky pro všechny tři certifikáty. Za situace, kdy bychom někde dosáhli capu a jinde ne, by bylo potřeba úvést i jiné hodnoty (např. hodnoty podkladového aktiva). Já osobně si myslím, že v případě, když vidíme, že náš DC nedosáhne capu, je lepší jej před dnem splatnosti prodat (daňové důvody). V takovém případě totiž většinou dochází k nevyužití opčního práva a investorovi je dodáno podkladové aktivum. Samozřejmě ale vše záleží na okolnostech. Rozdíl mezi prodejem jeden den před splatností a nebo v den splatnosti je už minimální. SK

      • Miroslav Piták napsal:

        Děkuji za odpověď. Jsem rád, že to chápu správně, přeci jenom ještě nejsem v této branži ostřílený investor.

        Jenom doplním, že pokud hodnota podkladového aktiva je pod Capem a emitent nám po splatnosti dodá např. indexový certifikát, běží nový 6M daňový test na prodej indexového certifikátu.

      • Mario napsal:

        Chcete říct, že když bude v den D podklad těsně pod CAP, dodá Vám emitent podklad? To je samozřejmě nesmysl. Vypořádání v době splatnosti je transparentní podle aktuální ceny. Všimněte si, že poslední obchodní den se nepatrně liší od doby splatnosti. Proč asi?
        Zeptám se Vás: máte praktickou zkušenost s držením DC do splatnosti?

        • Anonym napsal:

          podle toho,co jsem četl v brožuře od Sal.Oppenheim,tak ti skutečně pokud PA nedosáhne zespodu na CAP dodají podkl.aktivum

        • Slavomír Kožúšek napsal:

          Předpokládám, že se ptáte mě. Např. u BROKERJETU se vyplácí zbytková hodnota, do které se započítává poplatek za vypořádání 16,95 EUR.
          Nahoře jsem uvedl: „V takovém případě totiž většinou dochází k nevyužití opčního práva a investorovi je dodáno podkladové aktivum.“ Záleží na emitentovi.
          Zkušenosti mám, ale určitě ne všechny 🙂 Omlouvám se, ale mám ještě práci. K diskusi se však ještě vrátím.

          Pěkný den

          Slavomír kožúšek

          • Michal Mojžíš napsal:

            Chcete říct, že Brokerjet si za připsání peněz z expirovaného certifikátu účtuje víc (navíc podstatně), než za aktivní prodej certifrikátu před splatností/open end certifikátu (9,95 ?)?? V ceníku jsem žádnou takovou pložku nenašel. I když je pravdou, že si účtují i docela mastný poplatek za pasivní připsání dividend (25 %).

            • Michal Mojžíš napsal:

              Tak BOHUŽEL jste měl pravdu, což ale značně snižuje atraktivitu těchto druhů certifikátů, zvláště při menších objemech. 🙁
              Máte nějaké vysvětlení pro to, že poplatek je vyšší (navíc o tolik), než při prodeji certifikátu? Tady se opravdu vyplatí tedy hlídat aktuální kotaci, datum splatnosti a CAP a případně certifikát odprodat den před expirací. Děkuji za upozornění.

              • Slavomír Kožúšek napsal:

                Dobrý den pane Mojžíši, to je otázka spíše pro BROKERJET. Já sám nevim, ale určitě se také zeptám.

                Pěkný den

                Slavomír Kožúšek

  3. Mario napsal:

    dobre, nicmene mi tu chybi popis podle me daleko zajimavejsich druhu diskontovych certifikatu. doufam, ze bude casem nasledovat:-)

    • Miroslav Piták napsal:

      A jaké jiné discount certifikáty máte na mysli? Já znám buď tyto klasické discount nebo jsem teprve nedávno narazil na Discount Call a Discount Put certifikáty (BNP Paribas, Commerzbank), které patří mezi exotické opce. V principu to je strategie Call spread nebo Put spread.

      • Miroslav Piták napsal:

        S již 3-letým odstupem mohu konstatovat, že Discount Call/Put se staky mých hlavním nástrojem při obchodování, za posledních 1,5 roku defacto jediným. Škoda že jsem za tu dobu narazil pouze na pár jedinců, kteří tyto instrumenty občas používají. Nabídka ze strany emitentů na podkladové aktivum DAX 30 a DJ Eurostoxx 50 je velká, takže předpokládám, že v zahraničí se s nimi bude dost obchodovat. Jinak by totiž určitě emitenti tyto instrumenty neemitovaly, kdybych po noch nebyla poptávka.

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Dobrý den Mario, časem ano, ale příští díl je už o bonus certifikátech. Původně jsem chtěl jen tak proletět mezi různými druhy certifikátů, ale nějak se mi to nedaří. Konkrétními druhy a jejich strategiemi jsem se totiž chtěl zabývat až po tomto miniseriálu. Je tu však možnost přispět zajímavými informacemi přímo do diskuze. Já sám se čas od času také zapojím, i když jsem poměrně časově vytížen. Ti čtenáři, kteří mají nějaké zajímavé informace a přáli by si, aby se časem objevily v některých článcích na i.cz, mě mohou kontaktovat na mém e-mailu. Vaše dotazy budu případně diskutovat i s dalšími odborníky, na které se obracím, pokud si sám nevím rady. Mám ještě jednu prosbu. Prosím čtenáře, aby své dotazy ohledně základních informací o certifikátech směřovali do diskuse, kde se už delší dobu nachází, slovy jednoho z čtenářů, odborná laická veřejnost, která vám určitě ráda poradí. Přeji úspěšný týden a drobným investorům dobré obchody.

      Slavomír Kožúšek

      • Mario napsal:

        měl jsem na mysli hlavně rollin deep discount a rolling flex discounts, jejichž použití nejvice koresponduje s podílovými fondy, které zajímají hlavně drobné investory a „finanční poradce“. Předpokládám, že právě tito navštěvují stránky nejvíce. Výhoda deep disc. je právě v jejich zastupitelnosti a v dlouhodobějším období (více jak rok dva) se jeví z historicky statistického hlediska jako nejzajímavější.

        navíc zapomněli jste tu zdůraznit jednu podstatnou věc:
        ! VOLATILITA HISTORICKY NEUSTÁLE STOUPÁ, ATRAKTIVITA DC SE TÍM NEUSTÁLE ZVYŠUJE!
        Je to dáno vyšším podílem krátkodobých investorů a tím pádem nepřímo zvyšují šance na úspěch i pro retailové investory.
        Také nemám moc času, ale mnozí by možná přivítali širší diskusi. Co myslíte?

        • Miroslav Piták napsal:

          Díky za odpověď. Máte pravdu, na ty jsem zapomněl, jako na smrt, a to jsem přečetl knihy Martina Svobody 3 x.

        • Slavomír Kožúšek napsal:

          Ano, vím o těchto certifikátech. Mým úmyslem je však nejprve seznámit čtenáře se základními druhy certifikátů, jejich konstrukcí a způsobem výběru. Později se v samostatných článcích (ne v miniseriálu) vracet k zajímavým druhům. Sám asi víte, kolik existuje druhů, které by nás mohly nějakým způsobem zaujmout. Co se týká volatility, tak děkuji za doplnění a zároveň mám na vás otázku. Jakým způsobem oceňujete volatilitu u DC ? (čtenářům by se jistě hodilo pár praktických zkušeností) Možná, že by i díky vašim zkušenostem vznikla širší diskuze. Buďte tedy prosím konkrétní, toto téma mě velmi zajímá a existuje k němu jen velmi málo informací.

          Pěkný den

          Slavomír Kožúšek

          • Miroslav Piták napsal:

            Stanovení volatility to je všeobecný problém pro každého kdo obchoduje buď s opcemi nebo warranty. Je to jediná věc, kterou nelze předem přesně stanovit při výpočtu ceny warrantu. Když jsem se prodíral zahraničními materiály o opcích, bylo v nich uvedeno, že základem pro ocení ATM opcí (tj. opcí jejichž Strike = hodnota podkladového aktiva) je historická volatilita podkladového aktiva za 21-23 dní (trochu divné číslo, ale dle mého názoru vyjadřuje počet obchodních dní v měsíci). tzn. čím vyšší volatilitu má podkladové aktivum, tím vyšší je cena opce, která ovlivňuje cenu discount certifikátu. Implikovaná volatilita, která ovlivňuje cenu warrantu je odhadovaná budoucí volatilita.

            Ale to je pouze základ problému. Hodnota implikované volatility není konstantní číslo pro všechny opce na jedno podkladové aktivum, třeba DAX 30. Hodnota se odlišuje jak pro různé splatnosti, tak pro různou hodnotu Strike v rámci jedné splatnosti. Navíc opce (warranty) na podkladové aktiva mají různé křivky implikované volatilita (IV). Tzn. např. pro DAX u Call warrantů s rostoucí hodnotou Strike IV klesá, ale např. u měnových párů u Call warrantů IV s rostoucí hodnotou Strike roste. Problematika je tak rozsáhlá a může se lišit dle situace na trhu, že nelze to popsat pár větami.

            • Slavomír Kožúšek napsal:

              Dobrý den Pane Pitáku, děkuji za odpověď . Měl jsem však namysli oceňování této volatility na konkretní opci např. pomocí Black-Scholes modelu. Máte-li nějaké informace (popř. zkušenosti), rád bych se něco dozvěděl. Jde mi o využití nejen pro jednotlivé certifikáty, ale i pro celé portfolio. Snažím se o vytvoření komplexního programu pro správu portfolia. Bohužel však naražím na nedostatek informací. SK

              • Miroslav Piták napsal:

                Dobrý den,
                omlouvám se, zapomněl jse napsat, že jsem měl na mysli oceňování opcí pomocí Black-Scholes modelu. Z hlediska discount certifikátů myslím, že není nutné se tímto hloubkově zabývat (mě trvalo 1 rok než jsem postupně pořádně pronikl pod povrch opcí, kolega z branže s informacemi, které jsem mu dal to zvládnul za 2 měsíce intenzivního studia).

                Při nákupu discount certifikátů bych z praktického hlediska vycházel z historické volatility, pro obchodování warrantů jsem si nakonec stanovil „jednoduchá“ pravidla pro výběr warrantu, abych se nemusel IV příliš zabývat. Je jedno, jestli IV je vysoká nebo nízká, nebezpečím při obchodování warrantů (výhodou při investování do discount certifikátů) je pokles IV.

                S pozdravem Miroslav Piták

          • Mario napsal:

            Tato otázka podle mne trochu souvisí i s warranty. Ne nadarmo se o nich píše v odborné literatuře jako produkty volatility apod. Jelikož je sleva prakticky rovná premii call opce na podklad (pokud vynechám ážio, zisk emitenta a spread), je dobré porovnávat jednotlivé prémie s volatilitou. Záleží hodně na očekávání. Zda máte zájem o DC na penezich, v penezich nebo mimo penize. To záleží na tržní situaci a právě na očekávání investora. Tento problém z velké části právě řeší zmiňované deep a flex pro ty, kteří se tím nechtějí zabývat a řeší to za ně odborníci:-)).
            Implicitní volatilitu sleduji třeba právě pomocí warrantů na podklad.
            Osobně kupuji DC se splatností max 10 měsíců, většinou prodávám po měsíci dvou, pokud je dosaženo alespoň 2% čistého. Velmi dobré jsou stránky euwax.de na kterých je vyhledávač diskontů a můžete si vybrat různou slevu od různých emitentů v přehledné tabulce.
            Nevím jestli jsem odpověděl dostatečně, nicméně rád bych znal názor ostatních.

            • Slavomír Kožúšek napsal:

              Děkuji za informace. Mohl by jste vaši strategii trochu více rozebrat. Zkusil by jste být konkretní např. na BWIN nebo ErSol (zde máme poměrně velkou volatilitu). Jak provádíte stavbu svého portfolia? SK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.