Pátek 25. května. Svátek má Viola.

Důchodová reforma: Opt-out a jeho nevýhody

Penzijní reforma se připravuje… už dlouho. Nejpravděpodobnější a možná i jediná reálná je tzv. opt-out s účastí institucí typu penzijních fondů. I ta má ale svá úskalí. Za jakých okolností se vyplatí oproti průběžnému systému?

Existuje velmi reálná hrozba, že státní důchody nebude možné vzhledem k výhledům v demografickém rozložení obyvatel profinancovat v současné výši. Proto se hledají nějaká řešení – a volba padla na důchodové fondy.

Je to na první pohled velmi dobrá myšlenka, zvláště při aplikaci financování z části povinných odvodů. To je ten velmi (politicky) diskutovaný „opt-out“. Je to zřejmě jediné východisko. Je nutné si však uvědomit jeden velmi závažný problém, který s tímto systémem souvisí, a to je inflační znehodnocení vkladů ve fondech.

průběžném důchodovém systému inflační znehodnocení úspor nehrozí. Aktuálně vložené prostředky jsou obratem vypláceny těm, kteří jsou v důchodu. Ale ve fondu by měly být uloženy dlouhodobě, až do doby odchodu do důchodu.

A co s nimi udělá inflace, je vidět v následující tabulce, která udává, jakou hodnotu bude mít jedna koruna po uplynutí uvedeného období při dané míře inflace.

Roční míra inflace

5 let

10 let

15 let

20 let

25 let

30 let

35 let

2%

 

0,82

 

0,67

 

0,55

0,5

3%

0,86

0,74

0,64

0,55

0,48

0,41

0,36

4%

 

0,68

 

0,45

 

0,31

0,25

Poznámka: Inflační koeficient pro inflaci 2 % za 10 let je 1,22. To znamená, že 1 Kč bude za těch 10 let znehodnocena 1,22krát. Bude mít tedy hodnotu 1/1,22=0,82.

Skutečnost není zas tak krutá. Pokud spoříme 30 let, podléhá první třetina vložených prostředků v průměru 25leté inflaci, druhá třetina 15leté a poslední třetina jen 5leté inflaci. Za 30 let se tedy konstantní vklad neznehodnotí při 3% inflaci na 41 % vkladu, ale „jen“ na 66 % [ (0,86+0,64+0,48)/3].

Tento matematický exkurs byl nutný, aby byl zřejmý téměř fatální vliv inflace na vložené prostředky. Výnosy fondu musí být nutně vyšší než inflace. Jinak je spoření ztrátové. A to hned implikuje otázku.

Za jakých podmínek bude opt-out výhodný?

Odpověď je již částečně daná. Výnosy musí být vyšší jak inflace. Současné konzervativně investující fondy jsou v reálných číslech v podstatě na nule. Jediný „zisk“ jsou státní příspěvky. Ale i ty jsou inflací znehodnoceny. 

Problém je v tom, že příspěvky jsou pevné, ale vklady mohou být rozdílné. To ztěžuje možnost exaktně stanovit relativní ztrátu vzhledem k výši měsíční úložky. Ale u vkladu 500 Kč a inflaci 3 % musí být výnos roven 4 %, aby byla inflační ztráta státního příspěvku vyrovnána. U vyšších měsíčních vkladů je to o trochu méně. Obdobně se poněkud sníží požadavek na výnos po schváleném relativním snížení státního příspěvku vzhledem k výši vkladu.

Aby bylo investování opravdu výnosné  a nešlo jen o konzervaci reálné hodnoty vkladu, měl by se výnos pohybovat alespoň někde okolo 6 %. Ovšem riziko ztráty u takto nastavených výnosů by bylo pochopitelně vyšší. A u nových fondů by šlo v případě ztráty o pokles zůstatku na účtu.

Ve světle těchto úvah a čísel je výhodnost podobné investice diskutabilní. Výhodou je, že na účet půjde použít i část pojistného odváděného zaměstnancem. Návrh MPSV je formulován: „Z 28 % pojištění by 4 % šla na účet ne fondu. U platu 20 500 Kč by tak šlo na osobní účet 860 Kč.“ A to vše za podmínky, že si budeme sami spořit 2 % ze svého.

Poznámka: Zdá se, že se do výpočtu nebo do zápisu vloudila drobná chyba. Buď by mělo jít o 820 Kč připsaných na účet, nebo o 21 500 Kč platu.

Spoření 6 % z platu může přinést na první pohled pěkná čísla. Ale kde bude za 30 let reálný příjem? A nezapomeňme na inflaci… Ta sníží reálné penze, respektive výnosy, asi o 1/3. A téměř jistě se v průběhu 30 let objeví opět nějaká krize, která může výnosy a zůstatky na účtu pěkně redukovat.

Jsou tu i další otázky, jejichž odpovědi jsou pro výběr důchodového systému zásadní:

  • O kolik se v rámci 3. etapy důchodové reformy sníží důchod garantovaný státem?
  • Sníží se pro všechny, nebo jen pro ty, kteří využijí opt-out?
  • Nebo se sníží diferencovaně?

Takto podané výsledky vypadají dost pesimisticky. Domnívám se však, že opt-out je zatím jediné rozumné řešení, které odpovídá současné realitě a současnému myšlení.

Podchytit a zásadním způsobem redukovat výdaje státního rozpočtu a vytvořit jednoduchý štíhlý státní důchodový systém by byl první předpoklad. Dále omezit výdaje na sociální systém s tím, že prioritní sociální dávkou bude důchod, by bylo řešení daleko efektivnější, než různé podpory kdečeho a kdekoho. A zcela nepochybně by taková „dávka“ byla zasloužená. Byla by tady hlavně pro ty, co celý život pracovali.

Ostatně, nebylo by od věci pokusit se kompletní systém sociálních dávek koncipovat jako daňové úlevy, případně bonusy k daním z příjmů.

Jaký penzijní systém je podle vás nejlepší?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

21 komentářů: “Důchodová reforma: Opt-out a jeho nevýhody”

  1. matka2deti napsal:

    Kolik nám toho na účtech fondů zbude, když po 20-ti letech praxe zlatého kapitalismu se ukazuje, že tu vlády a jejich pomocníci-lobistické skupiny- rozkradly všechno, co ještě šlo. Každý ví, že když ve Vesmíru jsou celé civilizace, kde se praktikuje důchod bez jakýchkoli fondů (vesmirni-lide.cz, pak to musí jít tady taky, ovšem musejí být splněny některé předpoklady. Nesmí tu být jedinci, kteří si přivlastňují větší díl, než jim přísluší.

  2. j napsal:

    Jak jsem si naspořil na důchod.
    Založil jsem si důchodové pojištění u kooperativy, které jsem si platil 4 roky.Smmlouvu jsem ukončil, protože mi pořád nechodil výpis kolik už jsem si naspořil, tak jsem si zažádal o výpis a v něm bylo že jsem na nule.Po telefonu ani osobně mi žádný pracovník nebyl schopen říct jak dlouho ještě budu na nule.Nevrátili mi ani korunu.Po roce mi přišel platební rozkaz od soudu že dlužím pojištovně za dobu výpovědní lhůty 1000kč + penále 105 kč.A další poplatky advokata a náklady řízení dalších 6 669kč.Odpis z daní také není možný, protože si odepisuju z úroky z hypotéky a víc už mi na daních nevrátí(není už co vracet) Takže když to spočítám tak za 40 let spoření mi pojištovna vyplatí moje platby + 20 000 – dan z přijmu.Takže solidni spoření na důchod.

  3. carlos napsal:

    mě by jenom zajímalo, kdy konečně někdo řekne tu prostou pravdu že důchodový systém včetně současného penzijního připojištění je neudržitelný a chová se jako letadlo jen s poněkud delším doletem…Nebo se vybere klasická česká cesta tj. vyřeší se to samo 🙂

  4. chk napsal:

    videl jsem na reklamnim bilboardu pouzitou informaci o opt-out jako argument socanu proti ODS. a ja se ptam: kolik sockovych volicu vubec vi, co je ten opt-out? volici levice jsou vetsinou budto hloupejsi lide, nebo urcita sorta intelektualu, ktera je humanisticky zamerena. strasej lidi.

    • like.n0.other napsal:

      souhlasim, ty billboardy by se meli zakazat, ja jsem se diky jednomu z nich dneska pohadal s nejakym dedou v autobuse 🙂

      je to projev nejagresivnejsiho populismu…nerad bych se tu ale pustil do nejake politicke diskuze, to by byla akorat ztrata casu

    • matka2deti napsal:

      A vy se počítáte k těm prvním, nebo k těm druhým? Já to nepochopila, za kterou skupinu tady lobbujete. Pro pořádek bychom to rádi věděli. Vy sám jste dostatečně informován o dopadech provázejících průběžné a opt-out systémy? Máte znalosti a vědomosti o zkušenostech ze zahraničí? Tady s tím zatím dlouhodobé zkušenosti nejsou. Ale v zahraničí ano. Tak někde dostudujte! To za vás nikdo neudělá.

  5. hm napsal:

    Jednoduchým výpočtem zjistíte že i zaměstnanci s průměrnou mzdou 20500kč/hrubého se současný systém silně nevyplatí.

    Každý měsíc odvede na sociálním pojištění 6500kč.

    Když bude pracovat 40let tak i bez zhodnocení má naspořeno 3120000kč. Průměrný věk dožití je u můžů dnes 72let. Tzn když v 60letech odejde do důchodu bude pobírad důchod 12let což mů pro úplné vyčerpání částky dává důchod 21666kč/měsíc.

    Jelikož v průběžném systému dostane tak 1/2 této částky tak kde je pak ta šílená ztráta díky inflace při opt-outu.

    Můj názor je ten že by se celý ten sociálně / zdravotní systém státu měl zrušit protože totálně zabil rodinu.

    • ještě větší hm napsal:

      Ve Vašem modelu by nebylo z čeho vyplácet např. invalidní důchod lidem, kteří se stanou invalidními již v mládí.

    • Konference napsal:

      Take bych byl pro, cely tenhle wealthfare statni system zrusit. Problem je v tom, ze lide uz zleniveli a berou treba duchod jako samozrejmost, jako povinnost statu. Tech zodpovednych bude vzdy mensina. Takze kdyz byste system zrusil, tak vetsina lidi vse „prozere“ a az jim zacne tect do bot, tak si zvoli do vlady stranu, ktera „se o ne postara“ ve stylu duchody pro vsechny.

      Tohle je zasadni trhlina vsech penzijnich systemu postavenych na dobrovolne ucasti. Proto ucast v systemu musi byt povinna.
      Zaroven je treba vymyslet, jak jinym zpusobem podporovat rodinu, jeji soudrznost, mezigeneracni pomoc. Napr. by zakladni duchod mohl byt jeste vyrazne nizsi, ale cast povinneho odvodu by mohla jit primo rodicum jako dalsi cast duchodu. To by motivovalo mit vice deti a dobre se o ne postarat, aby se ony pak dobre postaraly o rodice, az budou v duchodu. Ale to je na delsi diskuzi, variant se da vymyslet spoustu. 😉

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

      • Robert Kubicek napsal:

        Dovoluji si nesouhlasit. Vetsina tricatniku vi, ze pokud dneska mame cca 2,2 pracujiciho na jednoho starobniho duchodce, tak ze v dobe, kdy jim bude tak 65 let, nedostanou duchod odpovidajici dnesnim duchodum, ale radove tak petinu, coz bude realne tak desetina, ne-li mene. Mozna mam stesti na lidi kolem sebe, ale opravdu hodne lidi se zamysli nad tim, co bude dal.

        Robert Kubicek
        Partners

  6. Jan Dvořák napsal:

    V článku mi chybí vztah důchodu a mzdy v průběžném systému. Rozdíl v důchodu při mzdě 20 a 100 tis rozhodně není pětinásobný.

    Troufám si proto tvrdit, že člověku se mzdou v násobcích průměrné mzdy by se opt-out vyplatil, i kdyby výnos z něj nepokryl inflaci. Dostal by za ty peníze aspoň něco, zatímco v průběžném systému prakticky nic (přírůstek důchodu by byl zanedbatelný).

    • Radek napsal:

      Velmi trefná poznámka. Z přepočteného vyměřovacího základu tuším někde nad 13 tis. Kč se započítává jen 10 %. Ale důchodové pojištění ze mzdy se platí v plné výši.

    • autor napsal:

      No jo, ale lidi z příjmem okolo 100 000 Kč budou PF brát jen jako legraci jako nějaký vedlejšák. Jejich zajištění na důchod bude postaveno na jiných a výnosnějších principech.

      Ale ten minimální rozdíl v důchodech u tak diametrálně odlišných platů není v pořádku. Je to přežitek obecné bídy a rovnostářství.

      • Jan Dvořák napsal:

        Já chtěl hlavně poukázat na to, že článek mluví o výhodnosti či nevýhodnosti opt-outu a zcela opmenul klíčové porovnání: zda opt-out využít nebo zůstat ve stávajícím systému. Pro koho se vyplatí a pro koho ne.

        Tady máte tedy námět na druhý díl:

        Výhodnost opt-outu při různé mzdě a různém zhodnocení. Výsledkem by byla krásná matice 🙂

        • autor napsal:

          ještě jednou. V příspěvku to bylo trochu redakčně zkráceno.
          řešení není ani současný systém ani opt-out, pokud stát neprovede zásadní systémové změny. zeštíhlení státu, řešení problému zdravotnictví, dopravy, školství. A samozřejmě celý systém sociální péče.
          Bez tohoto to bude jen přištípkaření.
          stanovit teď jasně výhodnost opt-outu je težké. Je zde mnoho nezodpovězených otázek. To by ta matice byla hodně teoretická.

          • Bankovnípoplatky.com napsal:

            Všechny způsoby zajištění stáří půjdou do háje, pokud se nezlepší demografický vývoj, tzn. porodnost českých žen.
            Pro názornost použiji absurdní příklad – máte majetek za nominálně 100 mil. třeba EUR a jste na ostrově sám a je Vám 70 let. K čemu Vám jsou pak peníze?

            • Radek napsal:

              Naštěstí nejsme na pustém ostrově a produkce nezávisí pouze na porodnosti českých žen 😉

              • Bankovnípoplatky.com napsal:

                Ano. Skoro celá Evropa má probléms porodností. Naopak muslimové se v Evropě velmi slušně množí.
                S takovou mohou v demokraciích přijít problémy, nečekejme, že by imigranti nás živili, jako důchodce, popřípadě že by je nechal námi nashromážděný majetek ve fondech v klidu. To by bylo opravdu velmi krátkozraké spoléhat na imigranty s jiným kulturním rámcem. Stačí zajet na Blízký Východ a člověk vidí.

            • argonix napsal:

              důchodce platíte 10 let jednoho, nové dítě než začne vydělávat trvá 25 let a stojí možná víc peněz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.