CZK/€ 25.095 -0,06%

CZK/$ 23.756 +0,13%

CZK/£ 30.317 +0,07%

CZK/CHF 27.002 -0,14%

Text: Petr Zámečník

05. 03. 2018

5 komentářů

Dochází k oligopolizaci finančního trhu?

 

Finanční trh se na jednu stranu koncentruje, na druhou se ale otvírá. V 90. letech 20. století působilo v Česku mnohem více bank než nyní. Dnes ale může přijít kterákoli banka z Evropské unie a své služby klientům nabídnout. Dochází k oligopolizaci finančního trhu?

Loading



 

Názory bankéřů, zda dochází k oligopolizaci trhu a zda zpřísňující regulace celému procesu napomáhá, se liší. A zřejmě není příliš velkým překvapením, že zejména největší české banky oligopolizaci na trhu nevnímají, zatímco představitelé menších bank jsou spíše přesvědčeni, že k oligopolizaci dochází.

Petr Hlinomaz z Banky Creditas se domnívá, že k oligopolizaci spíše dochází navzdory růstu počtu subjektů na bankovním trhu v Česku. Ten je způsoben především otevřením české ekonomiky zahraničním bankám. „Pokud si tedy takto vysvětlíme pohyb v počtu bank, přičteme k tomu dlouhodobé rozdělení českého trhu mezi bankovní trojku, či čtyřku, pak tu asi efektivně máme oligopol,“ říká Petr Hlinomaz a dodává: „Oligopol na bankovním trhu pak podporuje i slabší, v Česku vysloveně slabá, kondice jiných částí finančního trhu, na mysli mám např. kapitálový trh; podniky se financují hlavně prostřednictvím bank.“

Když vezmeme jednotlivé základní sektory – bankovnictví, pojišťovnictví, správa majetku (asset management) – tak všude dlouhodobě převažuje oligopolní struktura trhu.  Důvody jsou jak historické, tak hlavně dlouhodobá existence vysoké regulace (= vysokých bariér vstupu). Proto 3 největší banky představuji 60-70% trhu, podobně je to u pojišťoven,“ souhlasí Petr Sklenář z J&T Banky.

O oligopolizaci nepochybuje ani jedna ze systémově významných bank. K oligopolizaci finančního trhu dochází, nebo přesněji řečeno již došlo. Jedná se o přirozený vývoj přinejmenším v segmentech trhu, kde se penetrace blíží bodu nasycení. V tuzemském bankovnictví došlo naposledy k narušení oligopolu v roce 2011, kdy se na trhu objevily nové malé banky, nabízející vysoce nadstandardní úročení vkladů. Ty tím získaly jistý podíl na trhu primárních vkladů, časem se ale z hlediska obchodní strategie přiblížily hlavnímu proudu bank,“ je přesvědčen Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

REKLAMA

Zato velké banky možnost oligopolu zcela zavrhují. „Počet bank na českém trhu se postupem času zvyšuje a konkurence mezi nimi stále přiostřuje. Na českém trhu tak působilo ke konci loňského září 47 bank a poboček zahraničních bank. Na tak malou ekonomiku, jakou je ta česká, jde nepochybně o úctyhodné číslo, které umožňuje – jak spotřebitelům, tak firmám – vybrat si ze široké nabídky na trhu. Slovo oligopol je v tomto případě naprosto zavádějící,“ uvádí Petr Dufek z ČSOB.

Stejné stanovisko zastává i Komerční banka: Na finančním trhu nelze o tendenci k oligopolizaci hovořit, dochází naopak k vyostřování konkurence.“ Dokládá to na změně tržního podílu ve spotřebitelském financování, kde KB, ČSOB a malé banky ukrajují podíl dříve dominantní České spořitelně a Moneta Money Bank, a na nárůstu podílu hypotečních úvěrů, kde nejvíce získaly Moneta Money Bank a Sberbank.

Nekompromisní názor má i Česká spořitelna: Z pohledu subjektů licencovaných pro působení na českém trhu nelze o oligopolizaci hovořit.“

Stanovisko velké trojky podpořil i Jakub Pavel, ředitel retailového bankovnictví Equa bank: „Podle mě ne, na bankovním trhu hráčů dokonce přibývá a každý sleduje svoje zájmy a je zde pořád znát tendence boje o klienty mezi novými a původními bankami. Samozřejmě trh sleduje vývoj sazeb a reflektuje jej ve svých cenových politikách, ale každý trochu jinak a hlavně v bankovním podnikání se od nich z podstaty nesmíte zásadně odchylovat, takže růst sazeb nutně vede k tomu, že banky musí upravit svoje cenové nabídky. To ale není důsledek oligopolizace, ale podstata fungování bankovního byznysu. Dynamické a cenově agresivní nabídky malých bank stále soupeří s těmi tradičními, takže konkurence je pořád značná.

REKLAMA

Petr Stuchlík za společnost Fincentrum předal šek na 100 tisíc korun, aby si odborníci položili otázky: Je český finanční sektor v módu oligopolu? Směřuje opravdu k oligopolizaci? Je vhodná iniciativa k disrupci takového stavu a la UK FCA Regulatory Sandbox? Čtěte v článku „Otázka deregulace je nasnadě

ČNB: K oligopolizaci nedochází

K oligopolizaci finančního trhu nedochází ani podle regulátora – České národní banky. K našim dotazům se vyjádřil Tomáš Nidetzký, člen bankovní rady ČNB.

Tomáš Nidetzký, člen bankovní rady ČNB

Zdroj: ČNB

Dochází k oligopolizaci finančního trhu?

Vývoj počtu finančních subjektů na trhu a jejich více méně stabilní tržní podíly tomu nenasvědčují. Za posledních 10 let dokonce poklesla míra koncentrace ve většině segmentů finančního trhu. Podle mého dochází k určité optimalizaci finančního trhu ve vazbě na limitovaný počet a strukturu obyvatel v České republice. Omezený klientský potenciál je umocněn tvrdou cenovou konkurencí a schopností firem díky novým technologiím rychle kopírovat inovace konkurence, které jsou navíc zaměřené spíše na hledání úspornějších řešení než výnosového potenciálu.

REKLAMA

Podporuje rostoucí regulace oligopolizaci trhu?

Úvaha, že finanční stabilita bude větší, pokud bude menší počet subjektů, je lichá. Existující studie žádný vztah mezi mírou konkurence a finanční stabilitou neodhalují. Pevně věřím, že regulace jako reakce na krizi v roce 2008 kulminuje. V další fázi se budeme mnohem více soustředit na harmonizaci podmínek fungování na finančním trhu, která by měla zejména subjektům působícím na omezeném klientském prostoru, jakým bezesporu „město“ s názvem Česká republika je, umožnit působit i na dalších trzích minimálně v zemích EU.

Zhoršují se bariéry vstupu do finančního odvětví?

Podmínky vstupu do finančního odvětví se především harmonizují, ať již jde o požadavky na obezřetnost, odbornou péči nebo opatření spojené s fenoménem praní špinavých peněz a financování terorismu. Zároveň platí, že zpřísnění podmínek se automaticky nerovná zhoršení podmínek. Finanční trh je regulovaný, protože hospodaří z velké části s finančními prostředky klientů, nikoli prostředky samotných majitelů. Zatímco podnikání v oblasti např. pohostinství si lze zkusit a v případě nenaplnění obchodních očekávání i kdykoli ukončit, u subjektů se zájmem o působení na finančním trhu je nepřijatelná obchodní úvaha „chci si to jen zkusit“.

Považujete oligopolizaci za přínos, nebo problém finančního trhu?

Oligopolizaci vnímám jako prokrastinaci. Přestože jde o určitou poruchu, tak i v životě je někdy moudré něco „odložit na ráno“. Některé trhy charakterem svých produktů přirozeně směřují k menšímu počtu subjektů. Dobrým příkladem je vývoj v oblasti penzijních fondů, které nabízejí více méně komoditní produkt. Vzpomínám si na období, kdy v ČR bylo 42 penzijních fondů, dnes máme 8 penzijních společností a jejich „oligopolizace“ se na vývoji tohoto sektoru projevila pozitivně.

Loading

Vstoupit do diskuze 5 komentářů


Související články

V žebříčku finančního zdraví domácností se Česku daří stoupat, protože se jinde situace zhoršuje

Zatímco vloni Česku v pilíři Finančního zdraví patřila 12. příčka, letos jsme se posunuli na 9. místo v EU. Podle zjištění Indexu prosperity a finančního zdraví to však nebylo způsobeno výrazným zlepšením napříč sledovanými indikátory, ale spíše zhoršením států, které byly ještě v loňském ročníku před ČR. […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

21. 08. 2024

Investování s pozitivním vlivem – adaptace na změnu klimatu a transformace v měnícím se světě

Rizika spojená se změnou klimatu mají dopad na naši společnost, narušují potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, vodní systémy a pobřežní oblasti. Zvyšování hladiny moří, rozsáhlé požáry a narušení dodavatelského řetězce způsobené drsnějšími a častějšími nepříznivými povětrnostními jevy jsou jen některé příklady těchto rizik.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

19. 08. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan Maňák

    2 dubna, 2018

    ČNB není autoritou pro hlídání konkurenčního prostředí, tím je UHOS. Kdyby tomu bylo jinak, bude ČNB v konfliktu dvou cílů, protože existuje rozpor mezi stabilitou finančního sektoru a konkurencí na něm. Konec konců v minulosti UHOS některé segmenty finančního trhu vyšetřoval, například stavební spořitelny. Objektivní měřítko „oligopolizace“ trhu existuje, tzv. Herfindahl-Hirschmanův index.

    Paradoxně jsem našel vysvětlení tohoto indexu právě na stránkách ČNB.
    https://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hhipoj_cs.pdf

    Nicméně nejtěžší je spočítat HHI pro jednotlivé tržní segmenty (transakční bankovnictví, stavební či penzijní spoření, životní či neživotní pojištění) a v čase. To je jediný způsob, jak se dostat objektivní odpovědi, místo pouhého sledování počtu bank, protože jestli se všechny banky vzniklé v posledních 8-10 letech perou o pár procent trhu, nebude samotný růst počtu bank znamenat fragmentaci.

    Odpovědět

  • Yaraloveshealthy

    10 března, 2018

    Petr Zámečník, thanks so much for the post.Really thank you! Keep writing.

    Odpovědět

  • Anonym

    5 března, 2018

    o to ČNB nejde 🙂 stačí když je to podle zákona a výplata je doma …dobře to po nich nikdo nechce

    Odpovědět

  • Karel Vocet

    5 března, 2018

    „Většina penzijních fondů, ve kterých si na důchod se státním příspěvkem spoří zhruba 4,5 milionu lidí, v roce 2017 nepřekonala svými výnosy inflaci.“

    Tak nevím pane Nidetzký, zda je to pozitivní vývoj sektoru…. Ano, 8 společností se vám dohlíží líp než 42. Ale lidé přicházejí o peníze. To je podle ČNB v pořádku?

    Odpovědět

  • NaiFka

    5 března, 2018

    Za dvacet, pětadvacet či třicet let, až bude stát s penzemi v p*deli, se klidně může stát, že si naši slavní zákonodárci úplně v pohodě odhlasují, že daň z výnosů nebude dnešních 15%, ale třeba 50% a nebo taky 80%. Stát si vždycky umí vzít tam, kde ví, že je kde a z čeho brát. Vzpomeňte si, co se před pár lety stalo majitelům bankovních účtů na Kypru a taky se jich nikdo neptal, jen jim to suše oznámili, až bylo po všem – jednorázová daň 9,9 procenta z vkladů nad 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň tehdy přinesla 5,7 miliardy eur. Vkladatelé přišli o část svých peněz během víkendu, pokud se je snažili převést pomocí internetového bankovnictví, tak okamžitě.

    Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/ministri-financi-eurozony-odsouhlasili-10-miliar-eur-na-pomoc-kypru-1pt-/eko_euro.aspx?c=A130316_070703_eko_euro_cen

    Odpovědět