Pondělí 22. dubna. Svátek má Evžénie.

Bezhotovostní ekonomika? Riziko pro drobné střadatele

ČNB - peníze - 1000 Kč - CZK - české koruny - lupa - bankovky

Mezinárodní měnový fond dlouhodobě propaguje bezhotovostní ekonomiku. K čemu by vedl zákaz hotovosti?

V každodenním životě lidé využívají platební karty a nemusí využívat hotovost. Je to rychlejší, hygieničtější a pohodlnější. Navíc při platbou kreditní kartou spotřebitel nepotřebuje mít ani vlastní peníze a za platbu ještě dostane odměnu. Tak k čemu hotovost?

Důvodem pro udržení hotovosti rozhodně není skutečnost, že platební karty nepřijímají zdaleka všude. Už jen zavedení EET mělo ten efekt, že na mnoha místech karty přijímat začali. S připojením k internetu a terminálem na e-mimozemšťana je pořízení platebního terminálu jen drobností. Navíc s bezkontaktními kartami klesla i cena, kterou obchodníci musí bankám za převody platit. Při zákazu hotovosti by se bezhotovostní ekonomika rozšířila i do zbývajících částí České republiky/světa. V čem je tedy problém?

Nechcete přijít o úspory? Buďte proti bezhotovostní ekonomice

Poslední blog na téma bezhotovostní ekonomiky na stránkách Mezinárodního měnového fondu propaguje stažení hotovosti s jedním cílem: Možností efektivního zavedení záporných úrokových sazeb. A to je jeden z důvodů, proč je bezhotovostní ekonomika pro běžné střadatele významným rizikem.

Po pádu banky Lehman Brothers a začátku finanční krize centrální banky snižovaly základní úrokové sazby a mnohé přistoupily i k sazbám záporným. Tím donutily banky, aby peníze půjčovaly a ne aby je ukládaly u centrální banky. Jenže tím se rozpohybuje pouze část ekonomiky. Pokud si spotřebitelé a firmy nebudou chtít půjčovat, tak je ani minimální úrok nepřesvědčí.

Bez hotovosti by ale i banky mohly nabízet záporné úrokové sazby z vkladů. A nejen reálné, nýbrž i nominální. Spotřebitelé by nemohli zajít k bankomatu a vybrat hotovost, na kterou záporný úrok nedosáhne. Co by spotřebitel mohl dělat?

Jednou z možností je rezignovat na úspory a peníze utratit. Tím se zvýší spotřeba a vyšší poptávka vytlačí výše i inflaci. A o to jde. Ostatní střadatelé budou hledat jinou cestu, jak peníze, když už ne zhodnotit, tak alespoň ochránit před zápornými sazbami. Z konzervativního střadatele se stane dynamický investor, který přijímá riziko… kterému ovšem často nerozumí.

Ostatně i současné téměř nulové nominální a záporné reálné úroky na bankovních účtech vedou střadatele k investicím do nástrojů, jejichž rizika neznají. Současným problémem se tak např. stávají firemní dluhopisy, na které se přicucli i podvodníci prodávající horkou vodu s „vysokým výnosem“.

Pro spotřebitele tak představuje bezhotovostní ekonomika riziko ztráty úspor.

Bezhotovostní ekonomika = ztráta soukromí

Na jedné straně je v Evropské unii prosazována bezpečnost dat v podobě GDPR, ovšem na druhé straně podobně jako Mezinárodní měnový fond brojí proti hotovosti. Pokud člověk ale bude platit vždy a všude platební kartou, bude o všech jeho transakcích záznam, k němuž se může za určitých okolností dostat i neoprávněná osoba. A proč by vlastně i oprávněná osoba měla mít možnost vědět, že jsem si vyrazil do vykřičeného domu?

Ztráta soukromí má protiváhu. Žádný podnikatel nebude moci mít příjmy bokem, které nebude muset danit. Stát tak může získat mnohem vyšší výnos na dani. Ale… stojí to za to? Daním se vyhýbají zpravidla dva typy podnikatelů: Velcí hráči, kteří využívají rafinované daňové optimalizace – a těch se bezhotovostní ekonomika nedotkne. A malí hráči, kteří se často pohybují na hranici přežití a spíše než snaha o daňovou úsporu je k daňovým únikům vede přílišná byrokracie, které se snaží vyhnout. Přitom poskytují službu, bez níž by řada dalších daňových poplatníků měla horší životní podmínky.

Příklad, kam by vedl konec těchto drobných živnostníků, ukázalo zavedení EET. Na mnoha vesnicích skončily své podnikání drobné prodejny či hospody, protože při placení veškerých daní se jim podnikání již nevyplatí. A tak Ministerstvo pro místní rozvoj začalo zvažovat, že bude dotovat podnikatele, kteří budou v takovýchto obcích podnikat, aby se nezačaly vylidňovat ještě rychlejším tempem.

Na druhou stranu… ztráta soukromí? S množstvím kamer monitorujících náš pohyb, abychom náhodou nechtěli někoho přepadnout na hlavní třídě a raději si počkali v zapadlé uličce, kam se kamerový systém (ještě?) nezavedl a s mobilním telefonem v kapse, podle něhož může (kdokoli? Kdokoli oprávněný? Kdokoli schopný?) sledovat náš pohyb v přímém přenosu i zpětně ze záznamu, je rušení hotovosti jen pověstnou třešničkou na dortu… nebo jablkem v mordě pečeného divočáka.

Terorismus? Organizovaný zločin? Nenechte se vysmát…

Často bývá omezení hotovosti zdůvodňováno též bojem proti terorismu (tím se zdůvodnilo též stažení bankovky o nominálu 500 EUR) či organizovanému zločinu. Těžko si lze ale představit, že by tyto skupiny kriminálníků nenašli alternativu např. v komoditních penězích. Místo bankovek by si předávali zlato, stříbro, diamanty… a nebo by si posílali bitcoiny či jinou kryptoměnu.

Jeden komentář: “Bezhotovostní ekonomika? Riziko pro drobné střadatele”

  1. Dita napsal:

    Hezký článek. Ke zmíněným firemním dluhopisům doporučuji sledovat a podpořit http://www.facebook.com/rizikovedluhopisy2018 týká se to riskantních dluhopisů různých firem – je potřeba šířit, kdo je podvodník!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.