Akciové fondy: Útok na ropná pole pomohl k růstu
Útok na ropná pole v Saúdské Arábii znamenal 5% výpadek světové denní produkce a znamenal nárůst cen ropy. Kupodivu akciové fondy tuto černou labuť přešly bez povšimnutí. A naopak znatelně rostly.
Dvě těžební zařízení společnosti Saudi Aramco v Saúdské Arábii byla vyřazena z provozu útokem dronů. V důsledku toho se snížila produkce saúdskoarabské ropy o 5,7 milionů barelů denně, což představuje polovinu produkce Saúdské Arábie a přibližně 5 % celosvětově. Hned v pondělí 16. září cena ropy na světových trzích zaznamenala růst až o 20 % a ustálila se o 10 % nad pátečními cenami.
Reakcí akciových fondů a akcií obecně ovšem nebyl pokles, jak bývá při zvýšení nejistoty obvyklé. Naopak. Akciové fondy dle Indexu ICZ pravidelného investování připsaly v září meziměsíčně 4,1 % na 1 185,2 bodu. Z potíží saudskoarabské těžební společnosti přitom těží především Rusko.
Graf 1: Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů
Zdroj: Investujeme.cz
Ruská ekonomika a ruský rubl jsou závislé na cenách ropy. Není tak divu, že mezi desítkou nejziskovějších akciových fondů měsíce jsou čtyři se zaměřením na ruské akcie. Americká lehká ropa (WTI Crude) se pohybuje lehce pod 60 USD/barel a ropa Brent mírně nad 60 USD/barel. To dává možnost dosahovat vyšších zisků těžařů ropy ve světě a ve Spojených státech umožňuje těžbu i z nákladově náročnějších ložisek.
Tabulka 1: Nejziskovější akciové fondy uplynulého měsíce
| Podílový fond | Zhodnocení mezi 20. 8 2019 a 20. 9. 2019 |
| Europe Multi-Factor Equity | 12,11% |
| CS (Lux) USA Value Equity B USD | 11,65% |
| Raiffeisen Russland-Aktien | 10,84% |
| AMUNDI FUNDS RUSSIAN EQUITY – A EUR (C) | 9,70% |
| Franklin Mutual European CZK H1 | 9,01% |
| NN (L) Japan Equity (CZK)* | 8,90% |
| FF – Japan Advantage Fund A-ACC-EUR | 8,80% |
| AMUNDI FUNDS JAPAN EQUITY VALUE – A2 CZK Hgd (C) | 8,67% |
| Parvest Equity Russia Opportunities | 8,60% |
| Parvest Equity Russia | 8,56% |
Zdroj: Index ICZ
Vedle podílových fondů zaměřených na ruské akcie se daří i akciovým fondům cílících na japonskou ekonomiku. Přitom japonské firmy nemají do čeho investovat. Zatímco americké společnosti drží hotovost v objemu 1,7 bil. USD a evropské společnosti přes 1 bil. USD, tak japonské mají hotovosti na účtech téměř 5 bil. USD. Za růstem hodnoty fondů zaměřených na japonské akcie tak může stát očekávání výplaty dividend či zpětného odkupu akcií.
Akcie a s nimi i akciové fondy jsou v poslední době podporovány zejména měnovou politikou centrálních bank. Ty se nízkými (až zápornými) sazbami a „kvantitativním uvolňováním“ (alias tiskem peněz) snaží rozproudit ekonomiku. Příliv likvidity by se měl též propsat do růstu inflace. Inflaci se ale nedaří dosud rozhýbat na spotřebitelských cenách, nicméně je pozorována inflace aktiv. Ta se projevuje růstem cen akcií, nemovitostí i dluhopisů.
Tabulka 2: Nejztrátovější akciové fondy v uplynulém měsíci
| Podílový fond | Znehodnocení mezi 20. 8 2019 a 20. 9. 2019 |
| PARVEST EQUITY USA VALUE DEFI | -5,89% |
| Amundi Funds Equity MENA (USD) | -3,73% |
| AMUNDI FUNDS CPR GLOBAL GOLD MINES – AU (C) | -3,19% |
| HSBC GIF Indian Equity A USD | -2,29% |
| CS (Lux) Global Property Total Return EQ Fund EUR | -1,30% |
| Parvest Equity India USD | -1,13% |
| Franklin Gold and Precious Metals Fund (USD) | -0,94% |
| Templeton Frontier Markets Fund (USD) | -0,77% |
| AMUNDI FUNDS SBI FM INDIA EQUITY – A USD (C) | -0,43% |
| Franklin India (USD) | -0,32% |
Zdroj: Index ICZ
Uplynulý měsíc byla naprostá většina podílových fondů v kladných růstových hodnotách. Jen několik akciových fondů zaznamenalo ztráty, které jsou navíc relativně malé a nelze tak z nich vyčíst jednoznačný trend.
Mezi nejztrátovějšími fondy vyčnívají ty zaměřené na indické akcie. Nedařilo se ani těžařům zlata. Ostatní fondy v poslední desítce jsou z různých oblastí i odvětví – Spojené státy, Střední východ a severní Afrika (MENA), světové nemovitosti či „hraniční“ trhy.
Co sledovat v příštích týdnech
Předminulý víkend se objevilo nové téma ve světové ekonomice – těžba ropy v Saúdské Arábii a bezpečnostní rizika na Blízkém východě.
Blízkovýchodní konflikty nejsou vedeny pouze na náboženské (a etnické) ose Židé – muslimové (Arabové), ale i na náboženské (a etnické) ose Šíité (Peršané/Írán) – Sunité (Arabové). A přestože Saúdská Arábie je významným odběratelem amerických zbraní[1], přesto není s to zajistit bezpečnost svých ropných polí.
Pro budoucí vývoj světové ekonomiky i akciových trhů bude podstatná situace v Saúdské Arábii se zaměřením na několik otázek: Jak vysoké jsou škody na těžebních zařízení a kdy se je podaří odstranit? Budou se útoky opakovat? A pokud ano, podaří se jim zabránit?
Dále zůstává několik evergreenů: Brexit a obchodní válka. K oběma tématům se vyjádřil Hans-Joerg Naumer z Allianz Global Investors a jeho odpovědi naleznete v zítřejším rozhovoru.
[1] Pro zajímavost: Spojené státy čas od času „šíří demokracii“ v nejrůznějších částech světa, např. v Afgánistánu. V jiných částech světa ale jejich armáda nezasahuje, naopak nedemokratické režimy i vojensky podporuje, např. Saúdskou Arábii se středověkými soudními tresty, kde se může lidem jen zdát o svobodě náboženství či rovnosti mužů a žen. Zřejmě Spojené státy mají jinou než obecnou definici demokracie: „Demokratický stát je takový, který nevyvíjí jaderné zbraně a dodává ropu na světové trhy.“
