CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Vyplatí se šetřit na běžném účtu?

 


 

Bez běžného účtu se dnes obejde málokdo. Banky si jsou této skutečnosti dobře vědomy, a tak lidé za běžný účet platí a platí… mnohdy mnohem více, než by museli. Důvodem je přílišná strnulost a nepružnost klientů. Podle včera zveřejněné studie Evropské komise o nákladovosti běžných účtů v Evropské unii v letech 2006 až 2007 změnilo svou banku jen 9 % klientů. To je výrazně méně, než kolik lidé mění kupříkladu pojišťovnu s autopojištěním – těch ke změně pojišťovny ve stejných letech přistoupilo rovných 25 %.

Důvod rozdílu mezi fluktuací klientů u autopojištění a běžných účtů je zřejmý. Zatímco u povinného ručení či havarijního pojištění klient přichází až do pojistné události do styku s pojišťovnou jen prostřednictvím platby pojistného (shodou okolností nejčastěji z běžného účtu), s bankou a běžným účtem „komunikuje“ zpravidla několikrát měsíčně – a prostřednictvím platební karty nezřídkakdy i denně. A v takovém případě hrají významnou roli i další faktory, než je pouze cena.

Cenu bankovních služeb může převážit dostupnost poboček a bankomatů, šíře služeb nabízených bankou – zejména těch, které klient využívá (čím více služeb klient užívá, tím hůře se mu odchází), nebo administrativní náročnost změny (nutnost nahlásit změnu účtu zaměstnavateli a dalším případným plátcům, nové nastavení inkas a trvalých příkazů apod.). Nezanedbatelným je také zvyk, kupříkladu při využívání internetového bankovnictví nebo při komunikaci se „svou“ osobní bankéřkou.

Cena bankovních služeb v ČR a v Evropě

Vyplatí se ale změnit banku? Podle studie poplatků za běžné účty Evropské komise se Česká republika z 27 zemí umístila na 7. nejhůře hodnoceném místě. Zejména v perspektivě skutečnosti, že ve studii bylo zahrnuto pouze 5 v Česku působících bank a že lze nalézt banky s nulovou cenou za základní služby lze očekávat, že se změna může spíše vyplatit.

Grafy 1: Porovnání ročních nákladů na základní bankovní služby v EU (v EUR)

REKLAMA

Poznámka: Hodnoty jsou uvedené pro aktivního, průměrného a pasivního klienta.

Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers, European Commission

Nejvyšší poplatky jsou bezkonkurenčně v Itálii, které zdatně sekundují Španělsko a Francie. V Česku se pohybují u pasivního klienta od méně než 15 EUR po téměř 80 EUR ročně, u aktivního řádově od 110 EUR do 175 EUR ročně. Z těchto údajů by se dalo usuzovat, že se hledání levnějšího účtu vyplatí spíše pasivním klientům (mohou ušetřit až přes 80 %, kdežto aktivní „jen“ 37 %). Pokud ovšem nabídky běžných účtů rozšíříme i na menší banky než 5 největších, úspory u aktivních klientů mohou být výrazně vyšší.

REKLAMA

Rozdíl mezi nejdražší a nejlevnější bankou činí přibližně 65 EUR v ročních nákladech. To odpovídá přibližně 1690 Kč (140 Kč/měsíc), kterou klient může ušetřit za cenu změny banky a s tím spojenými náklady.

Jak banku vybrat? Obtížně…

Cena služeb je jen jednou z oblastí, kterými se studie zabývá. Velmi důležitá je též transparentnost a jednoduchost sazebníků bank. A v té banky velmi často selhávají. Možná není náhodou, že v zemích, kde jsou sazebníky méně přehledné, jsou ceny bankovních služeb vyšší.

Graf 2: Cena bankovních služeb k transparentnosti a jednoduchosti

Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers, European Commission

REKLAMA

Stran transparentnosti si české banky nestojí příliš dobře. Autoři studie museli banky kontaktovat s doplňujícími dotazy v 80 % případů, čímž se spolu s polskými zařadily na šestou příčku nejhorších bank. Ovšem ani průměr Evropské unie není nikterak lichotivý, když musely být banky v průměru kontaktovány v 66 % případů. Nejlépe si v tomto ohledu vedou německé banky s 30 %.

Nízká transparentnost a faktická nemožnost porovnání poplatků mezi bankami je dalším důvodem, proč klienti často setrvávají u banky, nad jejíž poplatkovou politikou sice neustále spílají, ale na niž si již zvykli.

Má smysl se poplatky zabývat?

Odpověď na otázku, zda má smysl se bankovními poplatky za běžný účet zabývat, není jednoznačná – vždy závisí na konkrétní situaci domácnosti. V některých případech může i uspořených 140 Kč/měsíc (či obdobná částka, nemá-li domácnost vhodně zvolené základní bankovní služby) pomoci řešit obtížnou situaci – ovšem téměř vždy pouze v koordinaci s dalšími úspornými opatřeními.

U klienta, který řeší několikatisícové měsíční přebytky nebo hypotéku s desetitisícovou splátkou, mohou být uspořené stokoruny kapkou v moři, kterou ani neocení – a nebo v případě hypotéky mnohdy ani ocenit nemůže, neboť si hypoteční banka klade podmínku vedení běžného účtu.

Nemůže být ani opominuto, co klient od banky či účtu očekává. Vyžaduje-li klient z malého města osobní kontakt na pobočce, může být odkázán využívat služby jediné banky, která v dané lokalitě působí. Potřebuje-li kontokorent, nemusí u nové banky obdržet úvěr v dostatečné výši.

Poplatky: Jsou opravdu vysoké?

Diskuse o výši poplatků a jejich přiměřenosti, složitosti a netransparentnosti je vedena roky. A zřejmě další roky vedena bude. Od doby, kdy v České republice působí finanční instituce nabízející základní služby zdarma, ji ale vnímám za nadbytečnou. Každý klient má možnost volby: Spokojí se se základními službami, které bude využívat bez poplatků? Nebo chce využívat služby banky, na kterou si zvykl, přestože není spokojen s cenou?

Je to podobné, jako by klient požadoval automobil za základní cenu, ovšem očekával jeho plnou výbavu…

Loading

Vstoupit do diskuze 21 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • viglib

    23 září, 2009

    Dobry den, narozdil od autora diskuzi zminenou v poslednim odstavci rozhodne za nadbytecnou nepokladam.
    Jednak jedna vlastovka jaro nedela, jednak nejde jen o poplatky, ale take celkovy pristup ke klientum, a jednak jiz davno nejsou dulezite jen operace na nasem omeznem pisecku. Shodou okolnosti mi znamy v pondeli poslal z irske banky platbu v eurech do banky ve spanelsku. Sok nastal ve chvili, kdy jsem zjistil, ze platba dorazila v utery (za mene nez 24 hodin) a to vse ZDARMA jak na strane odesilatele, tak na strane prijemce. Kdyz pak jeste znamy mezi reci prohodil, ze kdyby mi poslal jeste o neco vic, dostal by se pod limit, nad kterym mu jeho banka zustatek na beznem uctu uroci rocni sazbou 7% (skutecne sedm celych), tak uz jsem si jen pomyslel neco o dobe kamenne. Takze mluvit o bezpredmetnosti diskuze na tema poplatku a vubec pristupu ke klientum je snad pouha ironie potvrzujici, ze cesky klient skoci na leccos a jeste o tom spokojene napise clanek 🙁 kdybych byl banka, tetelil bych se blahem 😉

    Odpovědět

  • like.n0.other

    23 září, 2009

    7%? pane, kde zijete? za kolik si myslite, ze by banka musela penize prodat, aby mela na to vyplacet 7% uroky na beznem uctu?

    Odpovědět

  • 8 % za EURA

    23 září, 2009

    v rakousku jsou k mání.

    Odpovědět

  • Radek

    23 září, 2009

    Tomu věřím. Spořka (dceřinka Erste) taky nabízí 5,4 % (nebo kolik teď) – ale za dva roky 😉

    Odpovědět

  • 8% za EURA

    23 září, 2009

    Radku máte pravdu. Erste je tak v ………(potřebách)že dá 8 ročně za 3 měsíce uložení. ale částka je pro ně hodně důležitá. tak že 100.000 CZK asi na 8 nedosáhne

    Odpovědět

  • viglib

    23 září, 2009

    Teziste meho prispevku lezi mimo informaci o uroceni. Nema cenu se tedy dohadovat o tom, zda to odporuje Vasim zkusenostem.

    Odpovědět

  • viglib

    23 září, 2009

    Nedalo mi to a nasel jsem odkaz: http://www.halifax.ie/index.jsp?p=101&n=122&a=0
    Kdyby tak vsichni meli v diskuzich argumenty pro sva tvrzeni….

    Odpovědět

  • chk

    23 září, 2009

    nesmite znamemu verit vse co vam rika. delat se zajimavym zkouseji i na zapade od nas:). 7% mu banka za eura tezko da. to rozhodne neni normalni, a znamy zrejme rekl jen „A“ a uz nerekl „B“

    Odpovědět

  • viglib

    23 září, 2009

    Opravdu nejsme na stredni skole, abychom si museli dokazovat, kdo ma lepsi ucet 😉 Nejake restrikce tam jiste budou, detaily neznam. Ale i tak je to vic, nez cokoliv najdete u nas. Ale opravdu nema cenu se tahat o cislicka. Banky jsou stale tezce pozadu. Minimalne za nekterymi zememi. A o to mi slo, ne o aritmetiku 🙂

    Odpovědět

  • chk

    24 září, 2009

    jestli to nebude tim, ze nase banky pouzivaji ke svym obchodum ceskou menu. takze to je naprosto normalni, ze ceske banky maji horsi uroceni nez na zapade od nas. stejne tak nejsou zapadni banky schopny nabidnout lepsi urok na nasi menu.
    skutecne se nejedna o bezny prumerny urok ani na zapad od nas, takze vas argument nepovazuji za relevantni. holt kdo je na tom hur, podbizi se klientum lepsim urokem…

    Odpovědět

  • Michal Kára

    29 září, 2009

    Jo, restrikce tam jsou. Těch 7% se úročí pouze zůstatek do 1500 EUR. A pozadu tedy vůbec nejsme – podobou „vychytávku“ má i Česká spořitelna 😉

    Odpovědět

  • P.

    27 září, 2009

    btw, vas znamy si asi neprecetl poradne podminky, na ucet staci vlozit mesicne 1500Euro, aby se kvalifikoval na 7pct urok, a uroci se mu jakykoliv zustatek az do teto vyse, cokoliv nad 1500Euro je za velkou 0 , takze jo, slevu nechci zadarmo 🙂

    Odpovědět

  • viglib

    1 října, 2009

    Dekujeme za zopakovani jiz zopakovaneho a take za brilantni odhad toho, co muj znamy udelal, ci neudelal.

    Odpovědět

  • supernaut

    30 září, 2009

    Z irské banky v EUR do Španělska zadara za 24 hodin?
    Země které jsou v eurozoně, tak se mohou připojit na Target2, který jim umožňuje platby v EUR takto rychle.
    V ČR to nabízí jen Fio (jsem velice spokojený klient) sice s poplatkem 2 Eura (pakatel), ale např. v Německu jsem měl ty peníze druhý den ráno..
    http://www.fio.cz/platebni_styk.itml

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    23 září, 2009

    Jo jo, český člověk si zvykl platit a tak platí ze setrvačnosti, ikdyž to jinde může mít zadarmo. Pravda – velké banky mají široký záběr služeb, ovšem které z nich potřebuje běžný občan? Ty základní dostane v pohodě zdarma. A pokud by využíval zahraniční platby – je snad jednodušší a hlavně levnější použít rovnou devizového obchodníka – nejen, že dostane lepší směnný kurz(!), ale poplatky jsou mnohdy nula. To je něco, o čem si u velkých bank může nechat jen zdát. Zkrátka je to tu drahé!

    Odpovědět

  • játyon

    23 září, 2009

    To zní jako obhajoba hlouposti a lenivosti toho tzv. českého člověka. Nic mu přece nebrání odejít k levnější konkurenci. Podle mě je debata o poplatcích úplně zbytečná, pokud si chce někdo jen stěžovat na tradiční bankovní domy.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    23 září, 2009

    Obhajoba…??? Kde ji vidíte?

    Odpovědět

  • taky klient banky

    23 září, 2009

    Vážený pane Zámečníku,
    jsou na finačním trhu i oblasti ve kterých se nevyznáte? Sleduji vaše články scela průběžně a nestačim se divit v jakých oblastech finací se vyznáte! Z jakého důvodu se vlastně neživíte finančním poradenstvým? Nebo je to jen popularismus věčně jen do něčeho štourat? Uřčitě by bylo jednou zajímavé vidět nejakou statistiku změn u zákazníků na českém trhu na základě vašich článků na tomto servru. Ale asi grafické programy nezvládaji zobrazit 0,000001%. Nechápu jak je možné že vám očividě negativní zprávy dělaji dobře. Skuzte se zamyslet a naopak se můžete vydat na cestu stohoto servru udělat zas důstojný zdroj informací.Blesk a Aha se dnes čtou lépe.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 září, 2009

    Vážený taky kliente banky,
    finančním poradenstvím se neživím, protože se živím jinou činností ;-). Evropská komise zveřejnila studii, my o ní informujeme, v tom nevidím nic za „šťourání“. Pokud ho vidíte jinde, rád se poučím. Nevím, proč by mi měly dělat negativní zprávy dobře – jestli jste článek četl, tak můj závěr je zřejmý: v Česku si může každý klient, který se spokojí se základními bankovními službami, najít běžný účet zcela bez poplatků – a z tohoto důvodu vidím diskusi o výši poplatků za bezpředmětnou (něco jiného je diskuse o transparentnosti poplatků, i když i v tomto směru si klient může již vybrat: nerozumím sazebníku, půjdu k jiné bance, která ho má jednodušší – a takové jsou).
    Statistiku změn u zákazníků v ČR bych také rád viděl, bohužel ji nemám k dispozici. Kdybych ji měl, zveřejnil bych ji ;-). Pokud zákazníci banky nemění, jak naznačujete, je důležité se zamyslet proč. Některé důvody, proč by tomu tak mohlo být, jsem uvedl přímo v článku – a možná vás napadnou i další.
    K titulku: Ano, je spousta pozitivního a vidím to, nemusíte se obávat. Ostatně ani oblast poplatků v bankách nevidím tak negativně, jak ji prezentuje Evropská komise ;-).

    Odpovědět

  • e spousta pozitivního, ale asi to nevidíte

    23 září, 2009

    No pane Zámečníku, jak je vidět argumentovat asi umíte. to ale nemění nic na skutku souhrnu negativního postoje tohoto servru.
    spočítejte si jen za tento rok kolik bylo vydáno pozitivních zpráv a kolik s negativním podtekstem.
    NEPOMĚR

    Odpovědět

  • Radek

    23 září, 2009

    Nechci vám kazit radost, ale nepochybně to není nepoměr – určitý poměr v tom bude ;-).
    Ale nedivte se negativním zprávám, vždyť se za uplynulý rok vesměs děly negativní události :-). Ale neklesejte na mysli, jsou tu i pozitivní zprávy – poslední jsem našel v sekci investic
    http://www.investujeme.cz/clanky/americky-sec-nejsme-necestni-pouze-neschopni/
    😀

    Odpovědět