Radek Šulta: Smart mince je určena chytrým investorům
Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodli vydávat investiční Smart mince a co znamená slovo smart v jejich názvu?
Prvotním impulsem byla reakce na požadavky zákazníků, resp. investorů, kteří chtěli zkombinovat výhody investičního zlata, jako je nulová sazba DPH, ale nechtěli si kupovat s odpuštěním ošklivé slitky, cihličky, kterých se ročně vyrobí miliony kusů, přičemž jde o surové zlato s vyraženým číslem. Zároveň chtěli určitou míru likvidity a pokud možno také určitou sběratelskou hodnotu. Takže když toto všechno zkombinujeme, vyjde z toho ideální produkt. V minulosti jsme již emitovali investiční medaile, což je sice velmi hezký produkt, ale platí se zde DPH 20 %. U medaile v hodnotě kolem jednoho milionu korun tak zaplatíte několik set tisíc jen na dani.
Přemýšleli jsme tedy, jak zákazníka obsloužit, ale cítili jsme, že není zájem o nízké gramáže, ale o investice v řádech několika stovek tisíc nebo milionu korun. Takže jsme se začali ohlížet po možnostech. Prvotní nápad byl dohodnout se s ČNB. Tam ale prostor kvůli pětileté periodě jejich emisního plánu nebyl. A čekat do roku 2015 se nám nechtělo a nemohli jsme si to dovolit. Takže jsme zapátrali a zjistili jsme, že i jako mincovna, která razí mince pro ČNB, si můžeme udělat minci prostřednictvím licence u jiného subjektu. A jelikož jsme to nechtěli dělat se sousedními zeměmi, aby to nezpůsobilo nějaké „pnutí“, rozhodli jsme se poohlédnout někde dál.
Našli jsme novozélandskou mincovnu, která toto umožňuje. Z dominií, která zastupuje, jsme se rozhodli pro Niue Island. Samozřejmě musíme plnit určité podmínky, jako jsou náležitosti na minci – hlava britské královny, nominální hodnota apod., program musí mít také název. My jsme jej nazvali Smart investment coins, přičemž každé slovo má své opodstatnění. Jde samozřejmě o mince, které budou investiční. Smart znamená, že je to produkt pro chytrého investora, který chce investovat do komodity, která bude hezky vypadat, nebude nucen platit DPH a bude to pro něj i sběratelsky zajímavé.
Jako první jsme začali s vyššími gramážemi od dvou uncí, i proto, abychom se odlišili od emisního plánu ČNB, který končí na jedné unci. Takovým benchmarkem je pro nás pak kilo zlata a tam také zatím končíme.
Když už jsme u té kilové mince. Jste schopni razit i mince větších gramáží (i když asi tunovou minci dělat nebudete)?
REKLAMA
Na tunu si samozřejmě netroufáme, protože jsme limitováni technologií, kterou disponujeme. Naše kilová mince má průměr 85 mm, ale zároveň děláme i kilové a půlkilové produkty ze stříbra a ty mají průměr 90 mm. Nebyl by problém udělat s tímto průměrem i zlatou minci. Samozřejmě jde také o výšku, takže i zde se dá něco přidat, ale nemyslím, že bychom se pouštěli například do dvoukilové mince. Jeden a půl kila je však reálná možnost.
Vydáváte mince v provedení proof u menších a v běžné kvalitě u větších mincí. Je velký rozdíl v technologii výroby? Proč jste se takto rozhodli a jak k jednotlivým typům přistupují sběratelé?
Ze zkušenosti víme, že skutečný sběratel si málokdy koupí ražbu v proof kvalitě, kde jsou matné a lesklé plochy. Rozdíl je právě dán pískováním plochy razidla, přičemž struktura profilu mince se vlastně zničí. Je to sice krásné, ale pokud se sběratel podívá na minci pod lupou, na běžné minci jsou vidět detaily, které autor mince do návrhu zakomponoval. Na minci ve kvalitě proof již vidět nejsou.
Co se týče různých velikostí, proof a běžné mince můžeme razit do velikosti, kterou snese náš medailový lis, což je v této chvíli do průměru 50 mm. Větší mince se dělají trochu jinou technologií, nejde o klasickou ražbu, ale prakticky o zamáčknutí při vysokém tlaku. Takové proof mince již nejsme schopni udělat.
Jak funguje udělování, resp. platnost licence? Je omezena časem, množstvím, nebo něčím jiným?
Zakoupili jsme licenci na mince z čistého zlata, čtyři gramáže a určitý počet mincí na gramáž. U kilové mince budeme razit 150 kusů, u dvouuncové pak 1000 kusů. Za těchto podmínek jsme se dohodli na určité sumě na jeden kus. U nejlevnějších to stojí několik desítek dolarů, ale u kilové mince je to v řádech set dolarů. Logicky je ale procentuálně nejdražší mince s nejnižší gramáží. Navíc, při nákupu licence musíte 50 % z celkové sumy za daný počet kusů zaplatit předem.
Takže co se týče vašeho plánu, dolní počet není uzavřen, můžete vyrazit i mnohem méně mincí, ale horní počet je pevně dán?
Ano, horní počet je uzavřen. Naše sběratele a investory ujišťuji, že nikdy nepřekročíme maximální počet. V tomto směru jsem optimista a myslím, že vyprodáme celou emisi u každé gramáže. Program totiž může běžet 2 až 3 roky a mince se nemusí vyprodat ihned. Souběžně s tím pak můžeme vydávat další motivy mincí. Ale množství dnes představených produktů už navyšovat nebudeme.
Kolik jste celkově zaplatili za licenci (pokud je to možné říct) a pokud by se z jakéhokoli důvodu neprodali všechny mince, byla by vám suma za nevydané mince vrácena, resp. odpuštěna?
REKLAMA
Celkový poplatek za licenci činí pro výše uvedené čtyři gramáže více než 6 milionů korun, polovinu jsme museli zaplatit již teď. Z již zaplacené částky se nám nevrátí ani koruna.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Dnes jsme sice rozběhli program s vysokými gramážemi, ale časem nás poptávka pravděpodobně donutí, abychom vydali něco v unci, nebo menší váze. Také budeme dělat mince v jiných kovech, jako jsou stříbro, nebo platina, protože i tyto kovy jsme schopni dobře zpracovat. Je zde také možnost dělat série o stejné gramáži se stejným motivem z jiných kovů. Problém je pouze s jiným režimem DPH. Pokud ale nalákáme nejen „čisté“ investory, kteří by do Smart mince nešli, protože to není pouze o ceně zlata, jsme schopni klienty přesvědčit o tom, že naše produkty jsou zajímavé. Smart mince je schopna díky tomu, jak vypadá, přesvědčit drtivou část investorů o tom, že je to zajímavější investice než samotný slitek nebo cihla.
Co se týče plánů, zmiňoval jste na tiskové konferenci stříbrnou minci s netypickým oválným tvarem. Plánujete více takových specialit?
Ano, chceme se odlišit, být technickým, progresivním inovátorem. Mince nemusí mít pouze kulatý tvar, a tak jsme se rozhodli, že příští rok uvedeme Smart minci, která bude mít tvar elipsy. Bude to stříbrná mince, která má trochu odlišný režim DPH. Daň se zde platí ze sumy nad nominál. Nominál bude také speciální, a to 2012 centů. Koresponduje s letopočtem, který je zároveň stoletým výročím potopení Titanicu, jenž bude na minci vyobrazen. Jedna strana bude také lehce kolorovaná, což může být také zajímavé.
Jsou takové speciální tvary a kolorování mincí velmi náročné na přípravu (tvar razidla apod.) a realizaci? Jak se vlastně provádí kolorování mince a jaký materiál se k němu používá? Ovlivňuje to ryzost mince?
Všechny „nekulaté“ tvary jsou pro samotnou ražbu velkou výzvou. Oproti kulatým tvarům, kdy při ražbě „teče“ materiál všemi směry stejně, u speciálního tvaru je potřeba pečlivě zvolit tvar střížku (kovový polotovar pro ražbu) a samozřejmě také následně propočítat ražební tlaky, hloubku a reliéf ražby, atd. Kolorování se provádí technologií tampondruck. Ryzost mince není žádným způsobem ovlivněna.
Jaký je zájem investorů o novinky? Myslíte, že bude nová emise úspěšná?
Ano, zájem je, máme několik zákazníků, kteří projevili zájem o celou kolekci Smart mincí. Na každou minci máme již několik potvrzených objednávek. Jsem příjemně překvapen – i přesto, že ražba probíhá až ode dneška (30.11. pozn. red.), investoři už si našli k novince cestu. Až mince uvidí ve skutečnosti, bude zájem ještě větší.
Jak dlouho probíhá celý výrobní proces od zlata až po minci, a také od návrhu až po její vyražení?
Když se bavíme o prodeji, tak slitky a investiční mince prodáme v průběhu klidně dvou dnů. Pokud jde o ražbu Smart mince, musíme si na ni koupit polotovar od našeho dodavatele, kterým je rakouská mincovna. Standardní termín je do týdne, takže kdybyste si dnes minci objednal, do dvou týdnů jsme schopni ji vyrazit a dodat.
REKLAMA
Samozřejmě máme vždy k dispozici určité pohotovostní množství, takže pokud budete mít zájem o pár dvouuncových mincí, můžete je mít okamžitě. Ale nemůžeme zde držet desítky milionů v materiálu, abychom mohli razit mince na zakázku.
Co se týče procesu od návrhu – od sádry až po minci – rozumná doba jsou dva měsíce. Nejprve probíhá dohoda s výtvarníkem, dolaďování drobností, rozhodování emisní komise, apod. Pokud je výtvarník šikovný, za týden dva je schopen udělat sádru, která se ale může ještě upravovat. Další dva tři týdny zabere výroba razidel a pak následuje vyražení a výroba certifikátů.
Jak časté jsou chyby při ražbě a jakým způsobem probíhá kontrola? Co se děje s mincí, která se nepovede?
Ražba je v podstatě zpracování kovu, což sebou nese určitá úskalí. Nedokonalý může být již samotný střížek, razidla mají svoji určitou životnost, přes režim čisté výroby nefungujeme v laboratorních podmínkách, atd. Takže existuje určitá míra zmetkovitosti, která se dlouhodobě pohybuje v řádu několika procent.
Kontroly samozřejmě probíhají jak na vstupu, tak během celého procesu ražby. Každá mince je jednotlivě zkontrolována a v případě jakýchkoliv problémů je vyřazena. Následně probíhá tzv. demonetizace, tj. proces nevratného znehodnocení. Takový výrobek je odeslán na přetavení.
Jsou velké rozdíly ve zpracování jednotlivých kovů, jako jsou zlato stříbro platina? U kterého z nich je to nejjednodušší a s kterým jsou největší problémy a proč?
Rozdíly mezi zpracováním jednotlivých kovů samozřejmě existují, je to dáno jejich vlastnostmi. Obecně nejjednodušší je ražba stříbra. Nejsložitější je platina, která musí projít tzv. mezižíháním.
Kolik materiálu asi ročně spotřebujete? A to jak drahých kovů u mincí a medailí, tak i například oceli na razidla, resp. materiálu na oběžné mince apod?
Roční spotřeby drahých kovů se pohybují v případě zlata a platiny na úrovni stovek kilogramů, u stříbra činí roční objem několik tun. To vše pro naše vlastní ražby. K tomu je potřeba připočítat cca půl tuny zlata a několik tun stříbra pro potřeby ČNB.
Dále samozřejmě razíme z obecných kovů, a to opět jak pro naše vlastní potřeby i k ražbě oběžných mincí pro ČNB. V tomto směru se bavíme řádově o desítkách tun.
Ocel na razidla nepředstavuje příliš velký objem, odhadem několik stovek kilogramů za rok.
Při nákupu zlata, nebo celkově kovů, využíváte zajištění proti výrazným pohybům (zejména dnes, když je cena drahých kovů volatilní)? Kupujete zlato do zásoby, nebo je výhodnější jej kupovat v menších množstvích a nedělat si problém se skladováním?
Jsme na trhu drahých kovů, takže jde o mírnou spekulaci jako na burze. Vzhledem k letošním trendům na trzích jsme zkusili i zajištění ceny jak u zlata, tak i u platiny nebo stříbra. Většinou jsme ve fixování ceny úspěšní, ale můžeme se i splést, kdy to zkrátka nevyjde. Obchodování se zlatem ale není náš hlavní byznys. Případné zajišťování, hedging, by byl pro nás zbytečně nákladný a projevilo by se to na ceně našich produktů, což by zákazníci mohli nést těžce.
Co se týče skladování, než abychom zde měli desítky nebo stovky kil kovu a v něm „umrtveny“ prostředky, raději to děláme operativně. Jsme schopni dostat střížek kovu z Rakouska nebo od jiných dodavatelů do týdne. Když se se zákazníkem dohodneme, jsme schopni mu cenu u dodavatele zafixovat. On tedy na finální výrobek počká kolem týdne, ale cenu jsme schopni dodržet a neměníme ji. Riziko je tedy na naší straně, ale v průběhu jednoho dne jsme schopni se dohodnout se zákazníkem i dodavatelem materiálu.
Jaký je váš procentuální zisk z jedné mince (předpokládám, že bude rozdílná u různých velikostí)?
Cílem uvedení Smart mincí na trh je nabídka moderního investičního nástroje, z čehož vyplývá, že se nejedná o vysokomaržové produkty. Marže se pohybuje do 5 %, což v průměru odpovídá investičním slitkům. V obou případech platí, že na nižších gramážích jsou marže vyšší.
Pro nás jsou však Smart mince lepší nežli samotné slitky, protože si pokryjeme část svých fixních nákladů a především podporujeme svoji vlastní značku.
Jaká je struktura zákazníků? Předpokládám, že většinou jde o fyzické osoby z ČR, ale evidujete zájem také ze zahraničí, případně od právnických osob?
Ano, až 90 % zákazníků jsou české fyzické osoby, možná do 5 % jsou to zahraniční klienti. Zejména u určitých témat, která zaujala německé nebo rakouské klienty. Máme tady i zákazníky ze zahraničí, kteří jsou narozeni v ČR. A máme také pár klientů na úrovni institucí, kterých je ale skutečně minimum.
Děkuji za rozhovor
