Pondělí 19. listopadu. Svátek má Alžběta.

Chytí stříbro druhý dech?

Vypadá to tak, že bublina na trhu se stříbrem, o níž se již nějakou dobu mluvilo, konečně začala splaskávat. Mnozí investoři dnes očekávají, že cena stříbra bude nadále klesat a že nejde o pouhou krátkodobou korekci. Odpůrci této teorie však vidí věci trochu jinak.

Cena stříbra koncem dubna dosáhla svých historických maxim v dolarech a následovalo to, co mnozí skeptici předpokládali již nějakou dobu. Poměrně výrazný propad, který byl nejvýraznějším od roku 1980, svým rozsahem překvapil prakticky všechny. Názor na další vývoj se však dnes poměrně diametrálně liší.

Zastánci korekce a splasknuté bubliny mají po ruce několik argumentů, zejména však z hlediska technické analýzy. Techničtí obchodníci vidí pravděpodobnost dalšího poklesu zejména ve skutečnosti, že cena stříbra svým více než 20% poklesem za pouhé čtyři dny (dnes ztrácí více než třetinu) a překročením 50denního klouzavého průměru nastoupila býčí trend (tento klouzavý průměr se následně ukázal jako hladina rezistence při následném růstu).

Po vývoji, který nastartoval koncem ledna a při němž se nová maxima překonávaly prakticky každý den, nebyl takový propad ničím neočekávaným. Kromě již zmíněného 50denního průměru byla pro technické obchodníky trnem v oku také vzdálenost od 200denního klouzavého průměru, zvyšující se požadavky na margin u obchodů se stříbrem, přehnaný optimismus investorů (96 % býků na trhu se stříbrem koncem dubna) a v neposlední řadě spekulace ohledně ukončení QE 2 a tím pádem omezení likvidity na trhu s komoditami a jinými rizikovými nástroji. Především tyto důvody se pak postaraly o první, největší vlnu poklesu.

Propad není u konce

Po následném uklidnění situace by však mohl přijít další propad, pod cenu 30 dolarů za unci, nebo ještě hlouběji. Tam se totiž nachází 200denní klouzavý průměr, k němuž se cena stříbra zvykne vracet po výrazných růstech. Následná panika (u těch, kteří vstoupili do trhů příliš pozdě a ještě nestačili vyskočit) a výprodeje na stop lossech mohou propad ještě prohloubit a poslat cenu zlata až někde pod 25 dolarů.

Jedním z důvodů pro možný dlouhodobější pokles ceny stříbra je také rychle se snižující poměr ceny dvou nejznámějších drahých kovů, zlata a stříbra. Zatímco v první dekádě nového milénia bylo zapotřebí ke koupi unce zlata asi tolik peněz, kolik bylo potřeba na koupi 50 – 70 uncí stříbra, na konci dubna to bylo už jen 32. I po propadu je to kolem 40, což je historicky velmi nízká hodnota.

Obecně se tento poměr snižuje v časech boomu na trzích, když stříbro jako kov, který má větší využití v průmyslu, roste rychleji a naopak, k jeho zvětšování dochází v časech recese, když když se ukáže síla zlata a jeho zajišťovací funkce. K opětovné „normalizaci“ situace pak bude potřeba buď další růst ceny zlata, nebo výraznější pokles u stříbra. Ten by mohl přijít s možným ochlazováním ekonomiky, zejména v rozvíjejících se zemích, které v současnosti tvoří velkou část poptávky. V časech recese je totiž právě zlato více považováno za uchovatele hodnoty.

Posledními důvody pro to, abychom stříbru nevěřili, jsou prakticky staré známé skutečnosti, jako je přílišný nárůst nákupů stříbra jako investice, zejména ve formě, u nichž dnes není jisté, jestli je nějakým kovem vůbec jištěná, jako jsou například ETF (problematickými se ukazují i futures kontrakty, jedním z důvodů poklesu stříbra prý byla právě nabídka bonusu od komoditní burzy COMEX těm obchodníkům, kteří nebudou chtít fyzické dodání, ale přistoupí na finanční vyrovnání). A jelikož je cena stříbra v poslední době tažena právě investicemi do finančních produktů, nedůvěra investorů v jejich zajištění by mohla přinést ztrátu zájmu a také výraznější pokles ceny.

Světlé zítřky

Také zastánci dalšího růstu však mají své argumenty. Ti vidí v nízké ceně právě další příležitost k nákupům, protože růst podle nich ještě zdaleka není u konce. Současný propad vidí spíše jako krátkodobou korekci, která je na trhu se stříbrem běžná a vyskytuje se poměrně pravidelně.

Důvodem je stálá poptávka ze strany průmyslu, která se nesníží ani při dramatičtějším růstu ceny kovu, stále větší obliba stříbra jako pojistky pro špatné časy a nevyjasněná situace kolem jeho celkového dostupného množství.

Férovou cenu stříbra vidí většina z nich na úrovni 50 dolarů za unci a výše, v průběhu následujících čtyř let by pak mohlo dosáhnout cenu kolem 80 – 90 dolarů za unci. Asi největším optimistem na růst ceny stříbra je Robin Griffiths, stratég společnosti Cazenove Capital Management, podle nějž po konsolidaci, která může trvat kolem dvou měsíců, se stříbro opět vrátí k růstu. Kov sice atakoval nominální maxima kolem 50 dolarů za unci, ale po započtení inflace je tato hodnota kolem 450 dolarů. Podle Griffithse není tato cena vůbec nereálná, stejně jako to, že zlato bude do roku 2015 nad 5 000 dolary za unci (teoretické maximum pak může být až na 12 000 dolarech za unci).

Průvodním jevem je samozřejmě znehodnocování měn díky neodpovědnému přístupu centrálních bankéřů (řešit dluhy dalšími dluhy apod.) a také ztráta postavení dolaru jako světové měny (o jeho nahrazení jinými měnami, resp. koši měn se spekuluje již nějakou dobu, stejně jako o navázání na „něco reálného“, jako jsou právě drahé kovy).

Technickou analýzu nakonec přidal také Miroslav Piták ve svém článku, jehož část se objevila mezi blogy na našem serveru. I on tvrdí, že korekce, která aktuálně dosahuje 35 %, není z historického hlediska nic výjimečného a neznamená trvalý obrat trendu. Otázkou je, kdy se stříbro vrátí k růstu a při jaké ceně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.