Neděle 19. srpna. Svátek má Ludvík.

Stříbro jako lék na všechno

Stříbro sice patří mezi drahé kovy, ale stále bylo poněkud ve stínu zlata, které je považováno za dražší a vzácnější. Tradice je skutečně na straně zlata, ale co se týče vzácnosti a využitelnosti, tam už to tak jednoznačné není. Někdy mám dokonce pocit, že bez stříbra bychom na tom světě ani nemohli existovat.

U porovnávání stříbra se zlatem zůstaneme i na dalších řádcích, tyto dva kovy totiž mají hodně společného, i když množství využití v jednotlivých odvětvích se podstatně liší. V některých sférách využití se stříbro uplatňuje stejně jako zlato, díky své nižší ceně jsou pak ale výrobky se stříbrem brány jako „méně exkluzivní“. Je to ale spíše věc tradice a pohledu daném z minulosti, nikoli vzácností nebo horšími vlastnostmi stříbra. Spíše naopak.

Podobně jako zlato i stříbro patří mezi drahé kovy, proto se většině lidí dnes ještě stále vybaví u stříbra nejdříve šperky a klenoty. I když ve skutečnosti je jeho využití mnohem větší v průmyslu. Kromě toho, že téměř všechny klenoty vyrobené ze zlata mají v sobě určité množství stříbra, jsou velmi dlouhou dobu oblíbené také samotné stříbrné šperky. Jelikož je ale stříbro samo o sobě, podobně jako zlato, velmi měkké a navíc i poměrně lehce černá kvůli působení síry v atmosféře, přidává se do stříbrných výrobků určité množstvá jiných kovů, zejména mědi. Často se také u šperků používá kovové rhodium, které jim dodává lesk a odolnost.

Podobně jako zlato i stříbro se v minulosti hojně využívalo k výrobě mincí a platidel, a také dnes jsou stříbrné mince velmi oblíbené jak mezi investory, tak i u sběratelů. Podíl stříbra v mincích se různí v závislosti na zemi, která je razí, a také na vyuřití. U sběratelských mincí je podíl stříbra v minci většinou 999/1000, u investičních mincí to může být 92 nebo 92,5 % stříbra, u anglických mincí Britannia je to 95,8 %. Jako rezervní kov sice dnes už stříbro v trezorech bank nejspíše nenajdeme, stále je ale možné nakoupit stříbrné slitky, nebo cihly.

Inestoři si dnes stříbro velmi oblíbili, protože kromě jeho poměrně nízké ceny se stále více spekuluje o jeho nedostupnosti. Oproti zlatu se totiž mnohem častěji využívá v různých sférách průmyslu, kdežto zlato je mnohem častěji využíváno jako šperk a rezerva (velké množstvá zlata leží ladem v bankovních trezorech). Množství dostupného zlata je tak v poslední době mnohem větší oproti stříbru, kterého začíná být nedostatek. Nevýhodou investice do stříbra oproti zlatu je povinnost platit 20% DPH, která se u zlata neplatí.

Zejména elektrotechnika

Jak mě v diskuzi k minulému článku upozornil Jiří Hlisnikovský, dokonalým vodičem není zlato, ale právě stříbro, které má nejlepší elektrickou i tepelnu vodivost a také jednu z nejvyšších odrazivostí ze všech kovů. To jej společně s relativně příznivou cenou předurčuje k velmi širokému využítí v elektrotechnickém průmyslu, i když například měď je v některých případech kvůli ještě nižší ceně používána častěji.

Více než polovina vytěženého střbra se dnes používá v průmyslu. Velká část stříbra se široce využívá při výrobě plošných spojů a jako základ pájek, zejména v podobě slitin s cínem, zinkem, nebo kadmiem. Je často využíváno tam, kde je důležitým faktorem hmotnost, nízký odpor a tím i nízká náchylnost k zahřívání se. Při výrobě elektronických součástek se oceňuje zejména skutečnost, že stříbro nejiskří a je bezpečné. Zjednodušeně by se dalo říci, že stříbro se dnes nachází prakticky v každé elektronické součástce. V příštích letech se se stříbrem počítá také při využívání nanotechnologií nebo výkonných baterií díky dlouhé výdrži (již dnes se střbro nachází v minibateriích například v hodinkách).

V chemickém průmyslu se stříbro hojně využívá jako katalyzátor při některých oxidačních reakcích, v petrochemickém průmyslu a při výrobě plastů. Velmi široký záběr s dlouhou tradicí má stříbro také ve zdravotnictví. Název článku by se skutečně dal v minulosti použít doslova, protože využití stříbra v medicíně má velmi dlouhou tradici a ještě před objevením antibiotik bylo hojně používáno u různých zápalových onemocnění (ještě dnes se stříbro přidává do očních kapek, nosních sprejů a mastí na spáleniny). Právě oproti antibiotikům má stříbro výhodu v tom, že škodlivé bakterie si u něj nedokáží vytvořit rezistenci.

Stříbro se nachází v malém množství v lidském těle (v krvi) a koloidní stříbro se často považuje za "lék na všechno" (u nás je ale prodej koloidního stříbra pro vnitřní užívání zakázán). V malých dávkách velmi dobře působí na posilování imunity (příznivě působí na dozrávání T-buněk) a běžně se přidává do vody kvůli desinfekci, protože zabíjí prakticky všechny bakterie, stafylokoky a streptokoky, houby, plísně a parazity. Některé studie ale varují, že dlouhodobé nadměrné užívání stříbra může vést k otravě stříbrem, nebo argyrii (usazování stříbra v orgánech, zejména v kůži). Stříbro se také hojně využívá při výrobě dentálních slitin, které se uplatní při výrobě zubních plomb.

Stříbro bylo v minulosti velmi dobrým pomocníkem šamanů a léčitelů, kteří jej využívali jako dobrý prostředek při boji s temnými silami (a samozřejmě nesmíme zapomenout na to, že stříbrné kulky jsou jednou z mála skutečně účinných zbraní proti upírům a vlkodlakům).

V hudebním průmyslu (ale nejenom tam) je střebro využíváno při výrobě záznamových médií (CD, DVD), někdy společně s platinou (hard disky v PC). Trochu méně známým využitím v hudebním průmyslu je výroba hudebních nástrojů (flauty, saxofony) díky jeho specifickým akustickým vlastnostem. Jeho optické vlastnosti se hojně využívají při výrobě vysoce odrazivých ploch (zrcadla, teleskopy, mikroskopy), je využíváno při výrobě fotovoltaických článků a jako rozmrazovač v oknech u dopravních prostředků. Již tradičně se stříbro využívá ve fotografickém a filmovém průmyslu při výrobě filmového materiálu.

Antibakteriální vlastnosti stříbra jsou dnes stále častěji využívány například v kosmetickém nebo textilním průmyslu, kde je tahákem schopnost stříbra zabíjet bakterie způsobující nepříjemný zápach. Oblečení se stříbrnými částicemi (vlákna, nebo nanočástice) nepáchnou ani po delším nošení a deodoranty pak také více ochrání proti zápachu potu (alespoň reklama to tak tvrdí).

Uvažovali jste o investici do stříbra?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Stříbro jako lék na všechno”

  1. Jakub napsal:

    Doporučuji nejlevnější investiční stříbro v ČR na http://www.zlato.itdomu.cz

  2. Bankovnípoplatky.com napsal:

    Opět musím reagovat:-). Například na http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/plan_emise_2006-2010/index.html najdeme v sekci „Technické parametry mincí“
    Ag – 900, Cu – 100. Což určitě není 999/1000.
    Ale abych jen nekritizoval, článek je přehledný a poslouží jako výchozé pro orientaci v problematice.

  3. Jan Traxler napsal:

    Diky za velmi zajimavy clanek.

  4. Miroslav Piták napsal:

    „U sběratelských mincí je podíl stříbra v minci většinou 999/1000, u investičních mincí to může být 92 nebo 92,5 % stříbra“

    Nemá to být obráceně? Investiční mince jsou většinou v ryzosti 999/1000 a sběratelské s menším obsahem stříbra?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.