Čtvrtek 20. února. Svátek má Oldřich.

Válka a trhy

Makro 23.07.2014 | 16:29 0 Komentářů

Připravte se na pomalejší růst ekonomiky, období větší nejistoty a hrozící geopolitická rizika. Cena ropy je tím nejjednodušším ukazatelem geopolitických rizik. Když se svět dostane do války, ekonomický růst je nízký a ceny energií naopak vysoké.

“Existuje spousta věcí, pro které stojí za to zemřít. Ale žádná z nich nestojí za zabíjení.” – Albert Camus

Na světě se stále častěji odehrávají nějaké občanské války a dochází zde ke všeobecnému zmatku. Právě tady by slova francouzského spisovatele Camuse mohla a měla hrát hlavní roli, ale to se bohužel nikdy nestane. Tento článek je jedním z nejtěžších, které jsem kdy psal. Válka totiž není nikdy o tom, co je správné a co špatné. Válka už je ze samotné podstaty vždy špatná a velmi osobní a emocionální. A my teď musíme zahrnout “riziko války” také do našeho makroekonomického výhledu. Toto riziko se totiž nadále zvyšuje – a nejde jen o jeho intenzitu, ale také počet obětí. Nebudu omlouvat žádnou stranu zapojenou do současných konfliktů. Už jsem se poučil v minulosti, to když jsem hájil sesazení Saddáma Husajna. Tehdy jsem ale poznal, že jeho nástupci nejsou o nic lepší. Právě proto jsou pro mě slova Camuse novou mantrou.

Nejjednodušším způsobem, jak “změřit” geopolitické riziko, je podívat se na cenu energií. Energie jsou pro makroekonoma vším – když jsou drahé, vybírají si svou daň na ekonomice, a když jsou levné, proces je opačný. Vysoké hladiny spotřebované energie jsou pro jakýkoliv vývoj kritickým bodem, navzdory tomu, že odhady spotřeby jsou často exogenní (dané!). Uvědomte si, že: Všechno, co jste ráno udělali, vyžadovalo nějakou energii. Probudili jste se s pomocí vašeho chytrého telefonu (který jste přes noc nabíjeli), pak jste si udělali kávu, nalili do ní mléko z lednice, dali jste si sprchu, do práce jste řídili auto a nakonec jste vkročili do vaší klimatizované kanceláře. A podobně jste spotřebovávali energii i po zbytek dne. Jenže světové zdroje energie jsou primárně získávány z “volatilních” nebo zaostalých oblastí, a už to je riziko pro možné výpadky dodávek. Právě zde se nachází zřetelné a měřitelné riziko.

Já osobně geopolitické riziko měřím prostřednictvím spreadu mezi pátým a prvním kontraktem na americkou ropu WTI. Samozřejmě jsou tady i další faktory k zohlednění, ale když chybí lepší alternativa, používám tuto.

clipboard0123

Jak můžete vidět na grafu výše, od 15. července “válečná prémie” nebo neutrálněji řečeno “disrupční prémie” vzrostla o dva dolary. Světoví spotřebitelé tak nyní platí za barel ropy WTI o dva dolary více. Trh s ropou sice ovlivňuje spousta faktorů, ale je třeba myslet na to, že cena energie zůstává většinou stabilní nebo spíše klesá.

Celkový dopad války je negativní – a to navzdory glorifikované analýze pojednávající o tom, jak 2. světová válka zastavila recesi. Spíše si vzpomeňte na 70. léta minulého století, která jsou lepší a hlavně relevantnější analogií k současným problémům v Gaze, Iráku, Rusku/Ukrajině, Libyi a Sýrii. Někdo by sice mohl namítnout, že tentokrát je to jiné a že tehdy jsme byli až příliš závislí na Blízkém východě! Jenže ceny ropy se tenkrát pohybovaly mezi 10 a 25 dolary za barel.

clipboard0124

V poslední době se cena ropy dostala nad 100 dolarů za barel, což je od roku 2007 více méně neměnné! Ropa je však nyní čtyřikrát dražší, než za stoupenců inflační politiky v 70. letech. Tedy v době, kdy jsme opustili brettonwoodský měnový systém a centrální banky namísto něj začaly používat inflační cíle.

Ovšem signál z energetického trhu, který zohledňuje poptávku po energiích, je jasný: Připravte se na pomalejší růst ekonomiky, období větší nejistoty a hrozící geopolitická rizika. Trh má nicméně situaci pod kontrolou: Izrael se podle něj za pár týdnů zklidní a Rusko s Ukrajinou najdou společnou řeč. Jenže každý musí vidět, že se nepočítá s koncovým rizikem (fenomén černých labutí). Trh má přece jenom ty „nejlepší“ informace, nulové úrokové sazby nás zachrání a všichni slepě věříme, že na skutečném světě už vlastně nezáleží. Nezaměstnanost, sociální nerovnost, války, zabíjení nevinných a televizní záběry na lidi, kteří bojují za to, aby mohli přežít do dalšího dne, už nejsou relevantní témata… Místo toho myslíme na to, že pro růst světové ekonomiky je třeba nadále dělat vše proto, abychom podporovali růst v Africe, na Blízkém východě a ve východní Evropě. Je potřeba si připustit, že svět je až teď skutečně propojený. Máme úsměv na rtech, protože globalizace snížila ceny a naše firmy díky ní lépe prosperují. Jenže na pozadí vyhrocených bojů napříč celým světem tady máme i nízký růst ekonomiky, drahé a stále nedostupnější energie. Opět nás dohnaly makroekonomické a intervenční snahy politiků.

Eskalace světového napětí se na trzích teprve projeví, ale pamatujte na to, že: vše spojené s ekonomikou má o devět až dvanáct měsíců zpožděnou reakci – a vždy, když nastane akce, přijde i reakce. Pokud bude současný stav bdělosti pokračovat i přes léto, můžete si vsadit na to, že vyšší ceny energií budou mít vážný dopad nejen na růst světové ekonomiky, ale také na trhy. A nezapomínejte ani na to, že skutečnými poraženými jsou rodiny, které ztratí své nejbližší. Camus měl pravdu. Neexistuje nic, pro co by stálo za to zabít. Ale naopak je dost věcí, za které bojovat.

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

Tweet 20

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.