Středa 20. března. Svátek má Světlana.

USA odstupují od jaderné dohody s Íránem, co čekat dále?

Investice 09.05.2018 | 16:45 0 Komentářů

O čtyři dny dříve, než bylo původně plánováno, došlo k rozuzlení zásadní mezinárodně-bezpečnostní otázky posledních měsíců. Americký prezident Trump včera večer oznámil, že USA s okamžitou platností odstupují od „nejhorší dohody všech dob“ – íránské jaderné smlouvy z roku 2015. Dle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.

Současně s odstoupením od dohody navíc USA znovu přistupují k uvalení nejvyššího stupně ekonomických sankcí na Írán. Ty by dle dodatečného vyjádření amerického ministerstva financí měly nabíhat postupně, a to v rámci přechodných období trvajících 90 a 180 dní.

Vztahovat se budou, podobně jako v letech 2012-2015, na transakce s íránskými finančními institucemi, přičemž primárním cílem je domácí energetický sektor. Dosáhnout podobného omezení na straně íránských exportů ropy (aktuálně cca 2,8 mil. barelů denně) jako posledně, tj. o více než polovinu až k 1 mil. barelů denně, bude ovšem tentokrát o poznání složitější.

EU sankce považuje za chybný krok

Na obnovení sankcí totiž nyní nepanuje politická shoda napříč Atlantikem a rozhodnutí Trumpovy administrativy tak po obchodních třenicích vráží další klín do transatlantického vztahu. Šéfka evropské diplomacie Frederica Morgherini se již nechala slyšet, že EU má v plánu nadále dohodu dodržovat a sankce považuje za chybný krok.

Při jejich implementaci sice USA zřejmě mohou počítat s podporou Japonska a Jižní Koreje, nicméně bez aktivní účasti Evropy – kam směřuje asi čtvrtina íránské ropy – lze těžko očekávat, že by byl finální dopad podobně citelný jako při koordinovaném postupu v letech 2012-2015.

K výslednému omezení fyzických dodávek ropy z Íránu – odhadem v řádu nižších stovek tisíc barelů denně – bude navíc docházet postupně a zřejmě až ke konci tohoto nebo na počátku roku příštího. Navíc, poměrně nečekaně do hry vstoupila rovněž Saúdská Arábie, která signalizovala ochotu kompenzovat případné výpadky íránské ropy. To vše lehce uklidnilo ropný trh, který s Trumpovým krokem v zásadě počítal, a proto ceny ropy nezaznamenaly výraznější růst.

Zda tomu tak bude i nadále, bude do velké míry záviset na přístupu, který vůči Íránu – jenž chce smlouvu dále dodržovat – nakonec zvolí EU. Bez její pomoci budou sankce poloviční, do střetu s americkým spojencem se však v Evropě nikomu příliš nechce…

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.