29. 07. 2025
Obchodní „nevýhra“ Evropské unie
Nová obchodní dohoda mezi EU a Spojenými státy se dá interpretovat různě – asi nepřiléhavějším popisem je klausovská „nevýhra“. Ano, Evropa nebude čelit vyděračské 50% sazbě, ale pouze 15%, a to i na klíčový dovoz automobilů (pokles z 27,5 %) a zřejmě i na objemově největší farmaceutický sektor. Oproti tomu ale stojí fakt, že dohoda skokově (zhruba čtyřnásobně) zvyšuje celní zátěž evropských vývozů. Navíc se EU zavázala k mohutným investicím v USA a výraznému navýšení nákupů energií a obranné techniky.
Tohle na první dobrou nezní jako férová dohoda. Efektivní celní sazba na dovozy amerického zboží do EU totiž zůstává beze změny na zhruba 2 %, dokonce mírně klesne, neboť prezident Trump si vymohl snížení cla na dovoz automobilů z 10 % na 2,5 %. Mohla EU získat výhodnější dohodu, například 10% clo jako Velká Británie, kdyby jednala asertivněji?
Těžko říct, neboť EU od začátku vyjednávání zvolila taktiku obchodního appeasementu, kdy fakticky nechala stranou své zbraně – kategorii služeb a zejména služby digitální. Práh bolesti evropských politiků byl jednoduše postaven vysoko a EU nebyla ochotna nést krátkodobě významně vyšší náklady v podobě vzájemné eskalace, jako například Čína. Objektivně je zároveň pravdou, že EU hrála s horšími kartami – především kvůli své vyšší závislosti na zahraničním obchodu, amerických technologiích, energiích a obraně.
Právě do těchto oblastí mají mířit masivní evropské nákupy. Máme však pochybnosti o jejich naplnění. Například u energií má jít každý z následujících tří let o dovozy v hodnotě 250 miliard dolarů, což je ale objem, který samy USA nebudou schopny dodat. Podobně pochybně vypadají investice v rozsahu 600 mld. dolarů, kde – jako v případě Japonska – nejsou známy bližší detaily a může tak jít spíše o PR číslo pro domácí publikum. Nakonec Japonsko včera oznámilo, že z plánovaných 550 miliard dolů budou reálné investice činit zhruba 1-2 %…
Shrnuto, podtrženo, nová obchodní dohoda není žádným důvodem k oslavám, přičemž důležité bude sledovat jednání o jejich konkrétních detailech. Česká ekonomika se s vyššími celními sazbami dokáže popasovat – v letošním roce nadále odhadujeme cyklické oživení tempem okolo 2 %. Uzavřením rámcové dohody se navíc může snížit nejistota na trzích i v rámci reálné ekonomiky, což je důležité pro investice.
Otázkou je ale dlouhodobý dopad včerejší dohody – pokud obchodní systém nestojí na jasných pravidlech (poválečný režim tímto fakticky zkolaboval), pak může kdykoli dojít k jeho dalším nežádoucím revizím. A scénářů, kdy může Donald Trump chtít potrestat EU, si lze představit nespočet…
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking
