Komentář: Vyšší sazby začnou bolet. Firmy, domácnosti i státní rozpočet
Ani český dluhopisový trh není imunní vůči globálnímu výprodeji. Tržní úrokové sazby rostou napříč tuzemskou výnosovou křivkou, nejvýrazněji však na jejím dlouhém konci. Výnos desetiletého státního dluhopisu včera atakoval 5,4 %, nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Výrazně rostou také swapové sazby, jež jsou relevantní pro financování soukromých investic i hypoték. Před začátkem konfliktu se pětiletý korunový swap obchodoval těsně nad 3,5 %, včera se již přiblížil 5 % a jen za poslední týden vzrostl o 30 bazických bodů.
Jak moc budou vyšší dlouhodobé úrokové sazby bolet českou ekonomiku? Rozhodující bude především to, jak dlouho na současných úrovních setrvají. V základním scénáři sice počítáme s jejich částečnou korekcí, vzhledem ke kumulaci geopolitických, energetických a inflačních rizik však nelze vyloučit delší pobyt ve vyšší letové hladině – přičemž ani ta současná nemusí být konečná.
Dražší peníze zasáhnou prakticky celou ekonomiku, nejcitelnější dopady však hrozí na poli firemních investic, nemovitostního trhu a financování státního dluhu. Pro tuzemské podniky jsou vyšší dlouhodobé sazby – v kombinaci se stále vysokou mírou nejistoty – jednoznačnou brzdou. Právě investice přitom patří v posledních čtvrtletích k hlavním pilířům růstu české ekonomiky. Při podrobnějším pohledu je patrné, že se daří především investicím do staveb, jejichž soukromá část bývá na úrokové sazby obzvlášť citlivá, zatímco investice do strojů a zařízení zaostávají.
Další na ráně je český nemovitostní trh. Swapová sazba, která představuje klíčovou složku ceny financování nejoblíbenější tříleté hypoteční fixace, vyskočila na 4,9 % (+140bps oproti konci února), což bude tlačit průměrnou hypoteční sazbu výrazněji nad hranici 5 %. To je nepříjemná zpráva zejména pro domácnosti, které musí v příštím roce masivně refinancovat a vyšší splátky jim tak ukrojí část z disponibilního příjmu. Na druhou stranu, přehřátý nemovitostní trh je zralý na ochlazení, a očekáváme, že vyšší hypoteční sazby přispějí ke zpomalení růst cen nemovitostí na střední jednotky procent.
A konečně se dražší peníze propíšou i do rostoucích nákladů na financování státního dluhu. Letos by měly úrokové náklady vzrůst na zhruba 110 miliard korun, v příštím roce pak i kvůli vysokému rozpočtovému schodku ve výši 3,5 % HDP až na 130 miliard korun. Finální návrh rozpočtu se schodkem 389 mld. Kč. podle nás dozná maximálně kosmetických změn. Nepříznivý vývoj na dluhopisových trzích je však realitou, na kterou by měla vláda reagovat odpovědnější rozpočtovou politikou. V době drahých peněz totiž vysoké schodky nejen zvyšují státní dluh, ale mohou samy dále tlačit vzhůru náklady na jeho financování a ohrožovat dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
