Pondělí 21. října. Svátek má Brigita.

Libra made in Facebook a nový globální měnový (ne)pořádek

Investice 19.07.2019 | 13:22 0 Komentářů

Okurková sezóna a absurdně nízké úrovně volatility na finančních trzích si žádají uchopit nějaké nadčasovější atraktivně-odlehčené téma. Přesně takovým se nabízí být libra. Řeč přitom tentokrát není o britské měně a tisíckrát omílaném brexitu, ale o digitální měně, kterou do svého ekosystému hodlá vpustit Facebook. O tom, že se opravdu jedná o žhavé téma svědčí, že na rozdíl jiných digitálních měn, které vznikly nedávno na zelené louce a požírají zcela zbytečně nezanedbatelnou část elektrické energie, libra opravdu zvedla ze židle nejednoho regulátora či tvůrce hospodářské politiky. Proč ale takový poprask kvůli konceptu, který je zatím jen na papíře?

Tak předně si řekněme, že v první řadě hraje roli otázka velikosti. Facebook má 1,7 miliardy uživatelů a pokud by se třeba dvě třetiny z nich rozhodly, že jednu stodolarovku promění na libry, aby mohly platit uvnitř nového platebního ekosystému, tak nová librová hotovost může dosáhnout přes 100 miliard USD. Ve srovnání s tím se jeví nízká nejen aktuální tržní kapitalizace Bitcoinu (okolo 22 mld USD), ale i devizové a zlaté rezervy většiny zemí světa. Jinak řečeno Mark Zuckerberg může do světa vypustit monstrum, které může kvantitativně i kvalitativně zahýbat globální měnovým a platebním systém nejvíce od dob zrušení Bretton-Woodského systému pevných kurzů (a fixní vazby dolaru na zlato) na začátku 70. let dvacátého století. O nic menšího tu neběží.

Pokud bude libra vypuštěna do volné soutěže s ostatními měnami, existuje skutečně oprávněná “obava”, že nemalá část veřejnosti s lehkým srdcem vymění sledování svých výdajů ze strany “Velkého bratra” za pohodlnost provádět rychlé platby přes Messenger či WhatsApp. Mít libru jako prostředek směny a v podstatě i uchovatel hodnoty nemusí chtít většina populace ve vyspělých zemích, ale tato volba může být dostatečně atraktivní v řadě emerging markets, kde obecně důvěra ve vlastní národní měnu není velká. Zde pak může dojít k přirozené “libraizaci” ekonomiky relativně rychle.

Obecně vzato ovšem třeba vidět, že pokud velká část spotřebitelů přijme libru za svou, tak je nutné počítat s tím, že nemalá část ekonomiky bude v podstatě vystavena kurzovému riziku. Libra má být totiž zafixována vůči koši likvidních měn z vyspělých zemí. A těžko říci, zdali to globálně bude znamenat palec nahoru. To každopádně nepoznáme dříve než v roce 2020, kdy se má Facebook a spol. pod pláštíkem švýcarského regulátora pokusit libru rozjet.

Jan Čermák
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.