Středa 20. února. Svátek má Oldřich.

EU stále spoléhá na dluhy

InvesticeMakro 22.01.2019 | 14:44 0 Komentářů

Dvanáct ku devíti. Tak to je skóre, které vyjadřuje poměr mezi zeměmi hospodařícími ve třetím čtvrtletí loňského roku s přebytkem veřejných rozpočtů vůči těm, které i nadále spoléhají na dluhové financování. Přestože ve skupině lépe hospodařících je nejenom ČR, ale především největší evropská ekonomika – Německo, za celou EU i eurozónu zůstaly rozpočty opět v červených číslech.

Důvodem celkového deficitu je permanentně deficitní a tím pádem i zadlužující se Francie, která dobré výsledky z Německa hravě vyvážila, když se její schodek opět po roce dostal za hranici maastrichtského rozpočtového kritéria. Francie tak jako většina ostatních států Unie už drahnou dobu spoléhá na dluhové financování v časech dobrých i zlých. A slovo „dlouhodobě“ je zde zcela na místě, protože naposledy tato země dokázala hospodařit s přebytkem (podle sezónně očištěných dat Eurostatu) na začátku roku 1980.

Samozřejmě zajímavé by bylo srovnat výsledky Francie s Itálií, která se dostala do sporu s Bruselem ohledně svých veřejných financí, nicméně kvartální čísla za Itálii stejně jako Řecko a některé další země dostupná v tomto případě nejsou.

Deficit znamená téměř automaticky i nárůst veřejného dluhu, a ten se na konci třetího kvartálu vyšplhal za celou Unii a eurozónu na 12,7 bilionů, respektive na 9,9 bilionů eur. V poměru k HDP zadlužení stagnovalo na 81 %, respektive 86 %. I nadále tak platilo, že nové členské země EU byly méně zadlužené než ty staré a třeba v první pětce nejméně zadlužených zemí najdeme zcela nepřekvapivě jen jednoho „starého“ člena integrace – Lucembursko.

Sice se dá říct, že recese po pádu Lehman Brothers a s ní spojené problémy jsou jedním z hlavních důvodů, proč dluhy většiny zemí EU v posledních deseti letech výrazně narostly, nicméně dluhové financování je v EU dlouhodobou tradicí.

Útěchou snad může v tomto směru být, že v posledních pěti letech se dvou třetinám členských zemí dařilo jejich zadlužení v relativním vyjádření alespoň mírně krotit. To, že mezi nimi byla i ČR s aktuálními 34 % HDP, je určitě dobrou zprávou, avšak s ohledem na její vlastní potenciální problémy, především v podobě demografického vývoje na jedné straně a sociálního systému na straně druhé, si pozici jedné z nejméně zadlužených zemí v „daleké“ budoucnosti jen stěží udrží.

Petr Dufek
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.