Dohráno po navýšení dluhové stropu v USA nebude selanka

V kostce jde o to, že americké ministerstvo financí, které čelilo zákonem stanovenému stropu pro vládní dluh, jej nemohlo emitovat v dostatečné míře a tak prakticky vyčerpalo likviditní rezervy. Ty jsou uložené na účtu u Fedu a v uplynulých týdnech klesly na úrovně, které jsou hluboko pod dlouhodobým průměrem. Navýšením dluhovému stropu se tak ministerstvu financí uvolnily ruce k tomu, aby tyto likvidní rezervy byly doplněny pro hladké fungování americké státní pokladny. Jenomže, to implikuje masivní emisi nového dluhu a právě to může vyvolávat pnutí.

Předně – kupující na trhu s americkými vládními dluhopisy budou muset v krátkém čase absorbovat masivní nabídku krátkodobého dluhu. Aby trh byl schopen přijmout dodatečnou nabídku krátkodobého dluhu v řádu několika stovek miliard dolarů v horizontu několika měsíců, budou muset tyto instrumenty (půjde především o pokladniční poukázky) relativně i absolutně zlevnit. To implicitně znamená, že krátkodobé dolarové sazby (u vládního dluhu) budou muset být vyšší než za jinak stejných okolností.

Z pohledu amerického finančního sektoru to pak může znovu nastartovat odliv (nepojištěných a tudíž většinou korporátních) depozit z bankovního systému a to ať již přímo směrem do amerických vládních pokladničních poukázek anebo do fondů peněžního trhu. Monetárním důsledkem celé operace bude zároveň dodatečné snížení volných bankovních rezerv – to vše za stále probíhající restriktivní politiky kvantitativního utahování, kdy Fed ze své bilance prodává měsíčně dluhopisy za 95 mld. dolarů.

Nechceme malovat čerta na zeď, ale sázet na to, že výše uvedený proces proběhne hladce a především, že jej ustojí všechny menší zranitelné americké banky, by bylo vcelku odvážné. Vedlejší tržní důsledky doplňování likvidních rezerv americké vlády přitom mohou být vidět i v malém středoevropském rybníku a to skrze krátkodobý tlak na rizikovější aktiva a eventuálně budeme čelit i silnějšímu dolaru.

Autor: Jan Čermák, analytik ČSOB