11. 09. 2025
Daňové zatížení práce dosahuje téměř 49 %, přesto státní rozpočet dál končí ve schodku a zadlužení roste
Český státní rozpočet na rok 2025 je schválený se schodkem 241 miliard korun a zadlužení dál poroste. Ministerstvo financí totiž nově navrhlo rozpočet na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun. Státní dluh tedy dále roste a spolu s ním i náklady na jeho obsluhu – ještě v roce 2020 jsme platili úroky ze státního dluhu 40 miliard korun ročně a za rok 2024 to bylo už 80 miliard korun. Rostoucí úroky z dluhu už dnes státu berou stejně peněz jako celý rozpočet na policii a hasiče dohromady.
Pro srovnání: rozpočet Ministerstva vnitra na rok 2024 činil 97 miliard Kč, tedy zhruba tolik, kolik stát vydá na samotné úroky z dluhu. „Pokud bychom hypoteticky zrušili policii a hasiče, jen tak tak bychom pokryli obsluhu státního dluhu. To ilustruje, jak rychle se úroky stávají výraznou rozpočtovou položkou,“ komentuje situaci Jan Kotala, jednatel společnosti EKP Advisory.
Důchodová reforma je naprosto klíčová
Do budoucna přitom nelze čekat zlepšení. Ministerstvo financí nově navrhuje rozpočet na rok 2026 se schodkem 286 miliard Kč. I když část deficitu tvoří mimořádné výdaje na obranu a energetickou nezávislost (49 miliard Kč), i bez nich by rozpočet skončil se schodkem 237 miliard Kč. Největší část výdajů bude tradičně tvořit sociální oblast – jen na důchody má jít v roce 2026 739,6 miliard Kč, což je o 22 miliard více než letos.
„Úroky ze státního dluhu jsou peníze, které z ekonomiky odtečou pryč. Důchody se částečně promění v daně ze spotřeby. Důchodová reforma je však naprosto klíčová. Je třeba snížit objem vyplácených důchodů, stát na to v každém případě nemá a mít nebude. Důchody nebudou a žádná vláda to nedokázala řešit. Kosmetické změny typu přestat stavět dálnice nebo snížit platby státním úředníkům nejsou moc relevantní, důchody dnes tvoří 31 % státního rozpočtu. Důchody se musí přestat valorizovat,“ odpovídá Jan Kotala na otázky, jestli jsou větším problémem rostoucí úroky z dluhu či mandatorní výdaje na důchody a co by měla příští vláda řešit prioritně, zda daňovou oblast nebo důchodovou reformu.
Daňové zatížení práce je v Česku vysoké, dluh ale stále roste
Daňové zatížení práce v Česku se přitom pohybuje na úrovni 48,7 % z celkových mzdových nákladů, což je vysoko nad průměrem OECD (viz infografika). „Daňové zatížení práce je u nás jedno z nejvyšších v Evropě, přesto nedokáže pokrýt rostoucí výdaje na důchody a obsluhu státního dluhu. Klíčovou otázkou tedy je, zda stát hospodaří efektivně. Samotná změna vlády situaci automaticky nevyřeší – potřebná je dlouhodobá rozpočtová disciplína a zároveň strukturální reformy, zejména důchodového systému. Pokud ani v roce 2026 nevidíme pokles deficitu, ale naopak jeho nárůst, pak je jasné, že problém je systémový,“ říká Jan Kotala.
