Dvě třetiny Čechů považují finanční poradce za důležité. Přímé placení by ale odradilo polovinu klientů
Finanční poradci hrají klíčovou roli při rozhodování českých domácností o investicích, spoření na stáří i financování bydlení. Vyplývá to z reprezentativního výzkumu pro Českou asociaci společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF). Z respondentů, kteří v posledních třech letech využili poradce alespoň v jedné sledované oblasti, považuje 67 % konzultaci s finančním poradcem za zásadní nebo důležitou při rozhodování začít investovat nebo spořit na penzi a 61 % hodnotí svou zkušenost s poradci pozitivně. Pokud by se poradenství stalo přímo placenou službou, téměř čtvrtina všech dotázaných by řešila finance sama a 17 % by mohlo některá rozhodnutí odložit.
Mezi respondenty, kteří v posledních třech letech využili poradce alespoň v jedné sledované oblasti, označilo konzultaci za zásadní pro rozhodnutí začít investovat nebo spořit na penzi 21 %, dalších 46 % za spíše důležitou. Významnou roli jí tak připisuje 67 % dotázaných. Za spíše nebo zcela nedůležitou ji považuje 13 %. Převažují také dobré zkušenosti s poradci: 17 % je hodnotí jednoznačně pozitivně a dalších 44 % spíše pozitivně. Negativní zkušenost uvádí přibližně každý desátý.
„Lidé význam finančního poradenství při důležitých rozhodnutích vnímají a většina má s poradci pozitivní zkušenost. Výzkum zároveň ukazuje, že hodnota, kterou službě přisuzují, a jejich ochota platit za ni přímo nejsou totéž,“ říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Přímé placení by část klientů odradilo
Pokud by bylo finanční poradenství přímo placenou službou, určitě nebo spíše by ho dál využívalo 38 % respondentů, kteří v posledních třech letech využili poradce alespoň v jedné sledované oblasti. Naopak 51 % uvádí, že by jej spíše nebo určitě nevyužívalo, a 11 % neví. Výsledky ukazují rozdíl mezi vnímanou hodnotou poradenství a ochotou platit za něj přímo. Nejde však o předpověď skutečného odchodu klientů: otázka zachycuje deklarované chování v hypotetické situaci a neporovnává konkrétní varianty odměňování poradců.
Poradci pomáhají s různými finančními rozhodnutími
V posledních třech letech respondenti využívali finanční poradce nejčastěji u životního pojištění, které uvedlo 23 procent lidí. Majetkové pojištění zmínilo 22 procent, spoření na penzi 21 procent a investice 20 procent. Hypotéku nebo jiné financování bydlení řešilo přes poradce 17 procent dotázaných, jinou formu pravidelného spoření šest procent. Podobné podíly u pojištění, penzijních produktů, investic a financování bydlení ukazují, že poradenství není spojeno s jediným dominantním typem služby.
REKLAMA
„Lidé využívají poradce v různých situacích – při řešení pojištění, zajištění na stáří, investic i financování bydlení. Důležitou součástí poradenské práce je právě schopnost posuzovat tato rozhodnutí ve vzájemných souvislostech,“ říká Černoch.
Role poradce se mění s věkem
Výrazné rozdíly ukazuje věk respondentů. Ve skupině 18 až 26 let uvedlo 43 procent lidí, že finančního poradce nikdy nevyužili. V celém vzorku tuto odpověď zvolilo 26 procent. Ve středním věku naopak roste význam poradců při velkých finančních rozhodnutích. Mezi lidmi ve věku 36 až 44 let řešilo hypotéku nebo jiné financování bydlení přes poradce 26 procent respondentů. Mezi nejmladšími to bylo 12 procent a ve skupině 54 až 65 let osm procent.
Rozdíly jsou patrné také u majetkového pojištění. Přes poradce ho řešilo 11 % nejmladších, zatímco ve věkových skupinách od 36 do 65 let přibližně čtvrtina respondentů. Nejmladší generace má s poradci méně zkušeností. V podvzorku klientů ve věku 18 až 26 let by však při přímém placení službu určitě nebo spíše dále využívala polovina dotázaných. Mezi lidmi ve věku 54 až 65 let označilo konzultaci při rozhodování o investování a penzijním spoření za zásadní nebo spíše důležitou přibližně 77 % dotázaných.
Při horší dostupnosti by téměř čtvrtina řešila finance sama
Pokud by bylo finanční poradenství hůře dostupné, 24 procent respondentů připouští, že by finance řešili bez odborné pomoci. Sedmnáct procent by mohlo některá finanční rozhodnutí odložit, osm procent méně investovat a šest procent méně spořit na penzi. Naopak 39 procent předpokládá, že by je horší dostupnost poradenství neovlivnila, a 15 procent neví, jak by reagovalo.
„Z konkrétních změn, které by horší dostupnost poradenství mohla vyvolat, lidé nejčastěji uvádějí, že by finance řešili sami nebo některá rozhodnutí odložili. U složitějších a dlouhodobých rozhodnutí přitom odborná konzultace pomáhá posoudit rizika a dlouhodobé dopady jednotlivých kroků,“ uzavírá Marek Černoch.
Také zde se postoje liší podle věku. Ve skupině 36 až 44 let připouští řešení financí bez odborné pomoci 32 % respondentů, mezi lidmi ve věku 27 až 35 let 16 %. Ve skupině 54 až 65 let naopak 43 % uvádí, že by je horší dostupnost služby neovlivnila.
Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v létě 2026, na reprezentativním vzorku 1 024 respondentů ve věku 18 až 65 let.
