Co mírová jednání na Blízkém východě mohou udělat s českou inflací?

Přes noc sice dostala jednání ve švýcarském Bürgenstocku nečekaně konstruktivní spád. Prostředníci z Kataru a Pákistánu hlásí „pokrok v jednáních“ – obě strany se shodly na mechanismu pro zastavení bojů mezi Izraelem a Hizballáhem, Írán mluví o výjimkách pro vývoz ropy a o zrušení blokády průlivu. Ceny ropy tak dnes po ránu opět míří dolů. Skládat z toho příběh o jasném konci krize by ale bylo předčasné. Sám Teherán označil libanonskou část dohody za „první skutečný test“ v jednáních a Trump přes víkend nepřestal opakovaně vyhrožovat dalšími údery.

Co tedy v této situaci čekat od české inflace? Zatím jsme kvůli přetrvávající geopolitické nejistotě snížili zejména inflační výhled pro nejbližší měsíce, a to v důsledku klesajících cen pohonných hmot – ty v posledních týdnech ztratily cca 7-10 % a jejich pokles se v reakci na aktuální hladinu cen ropy bude ještě prohlubovat. I proto nově předpokládáme přes letní měsíce pokles inflace zpět pod 2 % a celoroční inflaci za rok 2026 jsme posunuli také do blízkosti 2 %.

Trochu jiný obrázek však stále kreslíme směrem k roku 2027. Část inflačních tlaků z uzavřeného Hormuzu totiž globální ekonomika včetně Česka tak jako tak s určitým zpožděním ještě pocítí. Jedná se zejména o vyšší ceny energií – zemní plyn přes pokles cen zůstává na rozdíl od ropy stále o více než třetinu dražší, a to ve chvíli, kdy Evropa doplňuje relativně prázdné zásobníky na příští zimu. Současně dražší energie a hnojiva mohou v roce 2027 viditelně zdražit potraviny – „těžkou váhu“ spotřebitelských košů. I proto zatím náš inflační výhled pro rok 2027 nijak výrazně neměníme a stále předpokládáme inflaci v blízkosti 3 %. Pokud však napětí na „Blízkém východě“ opravdu postupně odezní, budeme naše inflační výhledy dál přepisovat směrem dolů.

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB