16. 09. 2026
Češi drží téměř dvě třetiny financí na účtech. Dlouhodobě tím mohou přicházet i o desítky tisíc korun
Čtyři procenta ročně. Tak vysoký úrok dnes nabízí řada spořicích účtů a láká tím tisíce Čechů, kteří se rozhodují, kam uložit své úspory. A Češi na to slyší. Spořicí účet je však vhodný především pro udržování finanční rezervy, nikoli pro dosahování dlouhodobých cílů. Právě tato nevědomost může v dlouhodobém horizontu stát desítky až stovky tisíc korun.
Na první pohled působí čtyřprocentní úrok atraktivně. Mnoho lidí považuje spořicí účet za univerzální nástroj nejen pro rezervu, ale i pro budování dlouhodobého majetku nebo zajištění na stáří. Domácnosti na běžných a spořicích účtech drží dohromady téměř dvě třetiny svých finančních aktiv. Pro cíle, jako je důchod, budování majetku nebo finanční zajištění rodiny, ovšem nemusí samotné spoření stačit. Vhodné proto může být doplnit jej investicemi, ve kterých Češi v průměru drží 24 % svých financí a které mají potenciál přinášet vyšší dlouhodobé zhodnocení.
Investování není Čechům cizí. Podle dat AKAT ČR z roku 2025 má s investováním zkušenost 41 % populace. Zároveň však spořicí účet zůstává jedním z nejoblíbenějších způsobů ukládání peněz, polovina Čechů totiž plánovala v následujícím roce vložit další prostředky právě na spořicí účet. Právě zde však podle odborníků vzniká nejčastější chyba. „Spořicí účet je pro řadu lidí atraktivní volbou právě proto, že je jednoduchý, srozumitelný a poskytuje pocit bezpečí. Data ovšem ukazují, že Češi na účtech drží většinu svých finančních prostředků. To dává smysl především u finanční rezervy, ne však u peněz určených na dlouhodobé finanční cíle. Právě u nich může přílišná opatrnost znamenat zbytečně nižší zhodnocení a připravit lidi o část výnosu, který by jejich peníze mohly dlouhodobě přinášet,“ vysvětluje Vojtěch Olbrecht, hlavní ekonom společnosti Investona.
„Investování se postupně stává běžnou součástí finančního plánování českých domácností. Žádoucím stavem není, aby se všechny prostředky z bankovních účtů přesunuly do investic, ale postupně rostl podíl investic v té části finanční úspor domácností, které jsou určeny na dlouhodobého zachování hodnoty finančního majetku,“ doplňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
Spořicí účet pouze jako záchranná vesta
Spořicí účet má nepochybně své místo ve finančním plánování. Je vhodným nástrojem pro uložení finanční rezervy, která pokryje tří až šesti měsíční výpadek příjmu nebo nenadálé události, jako je třeba nákup nové pračky. Jeho výhodou je nízké riziko a stabilita uložených prostředků, díky tomu se hodí zejména pro peníze, které může klient potřebovat v krátkodobém horizontu. Pro dlouhodobé cíle jsou na trhu vhodnější nástroje. „Řešením není spořicí účet zcela vynechat. Na místě je doplnit jej o investiční složku a rozdělit prostředky podle toho, v jakém časovém období mají skutečně sloužit,“ dodává Olbrecht.
Stejná částka, dvojnásobný rozdíl
Rozdíl mezi oběma přístupy v praxi ukazuje modelový příklad Jakuba a Jana, kteří po dobu deseti let pravidelně ukládají 3 000 Kč měsíčně.
| Jakub: spořicí účet | Jan: globální akciový fond | |
| Měsíční vklad | 3 000 Kč | 3 000 Kč |
| Délka investování | 10 let | 10 let |
| Roční zhodnocení | 3,4 % (po zdanění) | 7 % |
| Celkem vloženo | 360 000 Kč | 360 000 Kč |
| Získané výnosy | 67 000 Kč | 153 000 Kč |
| Konečný stav po 10 letech | 427 000 Kč | 513 000 Kč |
| Rozdíl oproti spořicímu účtu | +86 000 Kč |
Přestože oba muži ukládali stejnou částku po stejně dlouhou dobu, Jan díky vyššímu dlouhodobému výnosu získal o více než 86 000 Kč více. S delším investičním horizontem se tento rozdíl dále prohlubuje vlivem složeného úročení.
Spořicí účet a investice mají odlišné místo v rodinném plánování a měli by se navzájem doplňovat. Jeden slouží pro finanční rezervu a druhý pro dlouhodobé cíle a ani současné relativně vysoké úrokové sazby nemění základní pravidlo osobních financí: dlouhodobé cíle vyžadují dlouhodobé investování.
