Pátek 23. června. Svátek má Zdeňka.

Udělá z nás studium matematiky odborníky na osobní finance?

Chování Čechů k penězům se po krizi změnilo. Alespoň podle studie ING Investment management provedené společností Ipsos Tambor již většina lidí neutrácí za zbytečnosti a více šetří. A ti, kdo ve škole na hodinách matematiky dávali pozor, jsou na tom mnohem lépe, než ti, kterým matematika velmi nešla.

Výzkum ING IM a Ipsos Tambor probíhal začátkem března na vzorce 512 lidí ve věku od 30 do 65 let. Její výsledky mohla ING porovnat s několika studiemi, které byly publikovány rovněž v letošním roce a porovnávají chování Čechu s ostatními národy ve světě. Celkově se dá říci, že Češi se od průměru moc neodlišují, což ale určitě nelze vnímat nějak pozitivně.

Krize donutila lidi myslet na zadní vrátka 

Podle studie ovlivnila poslední krize chování domácích střadatelů zejména v postoji k utrácení za zbytečnosti a uvědomění si potřeby šetřit. V tomto ohledu by se dalo mluvit o pozitivním vlivu krize na vnímání financí lidmi v ČR. Krize, a zejména stále probíhající debata o penzijní reformě, také nutí lidi stále více přemýšlet o zajištění na stáří. Pozitivní vliv je vidět i na cílech do budoucna, u nichž hrají prim penze a vzdělání dětí.

Co se týče našetřených peněz, nejsou na tom Češi, i když už se jejich priority snad začínají měnit, nijak růžově. Více než dvě třetiny lidí dnes disponují rezervou, která jim v případě výpadku příjmu nebude stačit na déle než tři měsíce (více než 40 % má rezervu na měsíc, nebo méně).

Zdroj: ING IM, Ipsos Tambor

Podle mezinárodního průzkumu ING Group z ledna 2011 jsou na tom sice Češi podobně, jako světový průměr, to ale není utěšující zpráva. Například v Japonsku má úspory (resp. do března mělo) na období delší než tři měsíce více než polovina lidí a více než třetina má (měla) rezervy na déle než na rok. Na druhou stranu v takových USA je téměř polovina lidí (48 %) bez jakýchkoli úspor.

Matematici jsou na tom s penězi lépe

Dalším zajímavým, i když očekávaným výsledkem výzkumu ING je potvrzení domněnky (resp. výsledku studie CSEF z ledna 2011), že s mezi finanční vzdělaností a dovednostmi v oblasti matematiky je velká závislost. Lidé, kteří měli na škole z matematiky jedničku, nebo dvojku, tak v ČR mají mnohem větší zastoupení (82 %) mezi těmi, kteří mají nadprůměrné příjmy (20 000 čistého měsíčně a víc). Rovněž v rezervě jsou na tom „jedničkáři“ lépe než „trojkaři“, i když ani v jednom případě to není žádná sláva.  Celkově se jedničkáři chovají k penězům zodpovědněji a také při výběru produktů spoléhají více na svůj vlastní rozum.

Zdroj: ING IM, Ipsos Tambor

Z celosvětového pohledu na úroveň finanční gramotnosti nemá vliv ekonomická rozvinutost země, resp. to, jestli je země považována za rozvinutou, nebo patří mezi rozvíjející se země. Indie nebo Jižní Korea, které jsou stále ještě považovány za rozvíjející se země, jsou v tomto ohledu na předních příčkách, přičemž Španělsko jako dlouhodobý člen EU patří mezi země s nejnižší finanční gramotností. A jsou daleko před zeměmi jako Německo, nebo USA. Nejlepší i v tomto směru je Japonsko, stejně jako ve vytváření finančních rezerv. Indie a Korea patří rovněž mezi země, v nichž si nejvíce lidí spoří na penzi (79 %, resp. 76 %), ČR (63 %) je v tomto směru lehce nad průměrem (59 %).

Co se týče samotného investování, v tom Češi žádní přeborníci nejsou, to je známá věc. Již tak konzervativní chování se po krizi ještě zvýraznilo, což je bohužel vidět také na reálných výnosech. Téměř dvě třetiny lidí má své peníze v produktech, které jim přináší záporný reálný výnos. Velká část lidí sice tvrdí, že při investování by brala do úvahy poměr rizika a výnosu, v konečném důsledku ale pouze 6 % dotázaných je schopno akceptovat ztrátu při očekávání vyššího výnosu.

Nemovitost je stále nejlepší investicí

Samozřejmostí je dávání přednosti investování v koruně, což se za posledních několik let, vzhledem k posilování koruny, ukázalo jako rozumný krok. Ve světle vývoje posledních let je poněkud překvapivě v ČR za nejlepší investici (a to s ohromným náskokem) považována nemovitost (téměř 60 % dotázaných ji považuje za nejlepší investici ze všech). Na druhém místě jsou sbírky, šperky a jiné cennosti, pak samozřejmě stavební spoření a až pak akcie. I to dokazuje, že Češi zůstali při přemýšlení o investici několik let pozadu a události posledních let je zase až tak nezměnily.

Zdroj: ING IM, Ipsos Tambor

Celkově lze říci, že průzkum mezi českými respondenty dopadl poměrně dobře. Na druhé straně tyto výsledky velmi nekorespondují s tím, jak se lidé ve skutečnosti chovají. Lidé sice možná myslí na penzi a vzdělání dětí, ale ve skutečnosti spoří na tyto účely minimální částky. Poměr rizika a výnosu je sice při investici důležitý, ale v konečném důsledku lidé nechávají peníze na spořících účtech a riziko kvůli výnosům podstoupit nechtějí.

Tvoříte si finanční rezervu na důchod? Jak velkou částku si k tomuto účelu spoříte/investujete (měsíčně)?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.