Čtvrtek 22. února. Svátek má Petr.

Teritoriální rotace v praxi: Přibližně o 15 % vyšší zhodnocení

Teorie buy and hold je možná mrtvá, možná ne. Každopádně rok 2008 vnesl mnoho otazníků na to, jak dlouhý musí být investiční horizont pro investice do akciových fondů. Přibližně před rokem jsem se jako drobný investor rozhodl vyzkoušet systém tzv. teritoriální rotace v rámci emerging markets. Výsledky po roce nejsou skvělé, ale úplně špatné také nejsou.

Trhy rozvíjejících ekonomik (emerging markets) jsou bezpochyby velmi zajímavou investiční příležitostí. Některé investiční společnosti nabízí investorům řekněme souhrnný fond zaměřený na emerging markets jako celek (zastoupeny většinou trhy Číny, Ruska, Brazílie a Indie, popřípadě v menší míře i nějaké emerging markets menšího rozsahu). Vedle těchto řekněme souhrnných fondů sdružených do jednoho klíčového emerging markets existují samozřejmě i jednotlivé fondy pokrývající pouze akciový index jedné země.

Index se dá kopírovat vhodnějšími nástroji, drobný investor ovšem stále preferuje OPF

Nyní určitě spousta finančních poradců namítne, že otevřené podílové fondy svoji výkonností nekopírují přesně akciový index. To je samozřejmě pravda a na  trhu existují vhodnější investiční instrumenty tuto situaci věrně postihující. Ano, ale pro většinu drobných investorů jsou otevřené podílové fondy stále ty nejbližší, a tudíž budu demonstrovat teritoriální rotaci na akciových fondech EMIF distribuovaných v síti ČSOB.

Filozofie mojí teritoriální rotace spočívá v tom, že k ultimu každého kvartálu (od konce září 2008 do konce září 2009) vždy přestoupím z fondu s nejlepším dosaženým zhodnocením do toho, co v právě skončeném kvartále dopadl nejhůře. Jde v podstatě o myšlenku, že jednotlivé trhy kolísají v různých cyklech jinak a navzájem nezávisle, a tudíž je dobré prodávat trh s nejlepší výkonností a za něj nakupovat trh s výkonností nejhorší. V praxi půjde o čtyři klíčové trhy v rámci BRIC zemí – Brazílie, Rusko, Indie, Čína. Pro tuto teritoriální rotaci jsem použil částku 400 000 Kč, kterou ke 30. 9. 2008 jsem zainvestoval ve stejné výši do jednotlivých čtyř fondů pokrývajících každé teritorium.

 

09/08

Změna

12/08

Změna

03/09

Změna

06/09

Změna

09/09

Russia

360

-49%

184

+21%

222

+32%

293

+15%

338

Brasil

454

-40%

272

+7%

292

+45%

423

+28%

542

Čína

252

-14%

216

+1%

218

+32%

289

+8%

312

Indie

812

-29%

579

-4%

557

+63%

905

+18%

1064

Vysvětlivky k tabulce:
V tabulce jsou uváděné hodnoty kurzu jednotlivých OPF vždy ke konci kvartálu a zároveň i vývoj kurzu za poslední tři měsíce. Nyní si v následujících řádcích rozebereme jednotlivé kroky:

30. 9. 2009 – zainvestováno po sto tisících do těchto čtyř fondů:

  • Horizont Access Russia (kurz 24,665 Kč/EUR, tudíž 4054 EUR). Nakoupeno 11,26 PL
  • EMIF Brasil (kurz 17,245 Kč/USD, tudíž 5799 USD). Nakoupeno 12,77 PL
  • EMIF China (kurz 17,245 Kč/USD, tudíž 5799 USD). Nakoupeno 23,01 PL
  • Horizont Access India (kurz 17,245 Kč/USD, tudíž 5799 USD). Nakoupeno 7,14 PL

31. 12. 2009 – portfolio přeskupeno dle výše uvedeného pravidla. Přestup z nejlepšího do nejhoršího fondu. To znamená opustíme Čínu a nakoupíme za získané prostředky Rusko. Ostatní dvě pozice zůstávají nezměněny. Na základě této transakce nebudeme mít v čínském fondu žádný podílový list a o ně navýšíme pozici v ruském fondu. Přehled portfolia po transakci:

  • Horizont Access Russia:  původních 11,26 PL plus 19,40 PL = 30,66 PL
  • EMIF Brasil: 12,77 PL
  • EMIF China:  0 PL
  • Horizont Access India: 7,14 PL

31. 3. 2009 – v prvním kvartále již na některých trzích nastal obrat k lepšímu. Brazílie s Čínou stagnovaly, Indie zaznamenala dokonce mírný propad zatímco Rusko povyskočilo o zajímavých 21 procent. Je logické, že budeme prodávat pozici v ruském fondu, abychom získané prostředky alokovaly do fondu indického. Přehled portfolia po transakci:

  • Horizont Access Russia:  0 PL
  • EMIF Brasil: 12,77 PL
  • EMIF China:  0 PL
  • Horizont Access India: 7,14 PL původních plus 16,25 PL = 23,39 PL

30. 6. 2009 – ve druhém kvartále již všechny indexy zamířily vzhůru. Z tabulky vyplývá, že nejlepší výkonnost vykázala Indie a nejhorší (Rusko a Čína). Obě  země byly na shodném zhodnocení 32 procent. Rozhodl jsem se přestoupit do čínského, jelikož Čína měla za poslední tři kvartály nejhorší dynamiku.

  • Horizont Access Russia:  0 PL
  • EMIF Brasil: 12,77 PL
  • EMIF China:  73,25 PL
  • Horizont Access India: 0 PL

30. 9. 2009 – uplynul právě rok od zahájení našeho teritoriálního experimentu. Máme následující pozice:

  • Horizont Access Russia:  0 PL
  • EMIF Brasil: 12,77 PL
  • EMIF China:  73,25 PL
  • Horizont Access India: 0 PL

Výslednou hodnotu nechť srovnáváme s fondem sdružujícími tyto indexy ve stanoveném období

Celý pokus jsme začínali se 400 000 Kč, které jsme k poslednímu září rozprostřeli do výše uvedených čtyř fondů. Po roce velkých turbulencí máme aktuální hodnotu portfolia po teritoriální rotaci 29 775 USD. Je to hodně nebo málo? Asi nejlepším srovnáním by nám měl být otevřený podílový fond EMIF World Emerging Equities, který tyto indexy sdružuje. K poslednímu září 2009 bylo možné koupit jeden podílový list tohoto fondu za 2869 USD a o rok později činila hodnota PL 3314 USD.

V našem případě bychom při zainvestovaných 400 000 Kč v roce 2008 získali 8,0846 PL v kurzu 2869 USD (celkem 23 195 USD) a o rok později bychom při kurzu 3314 USD měli celkem 26792 USD.

Teritoriální rotací jsme porazili roční držení souhrnného fondu o tři tisíce dolarů absolutně. To není málo.

Při srovnání s teritoriální rotací jsme tedy zaostali o tři tisíce dolarů, což není vůbec málo. Celý model má samozřejmě jedno „ale“. Poplatky a zdanění. Od výnosu budeme muset odečíst také poplatky spojené s přestupem mezi fondy a zdanění. Takováhle teritoriální rotace má smysl v případě, že daná investiční společnost umožňuje přestupní poplatky v rámci skupiny fondů zdarma. Je logické, že vstupnímu poplatku se vyhnout nedokážeme, ale v případě přestupních poplatků je nutné, aby v rámci jedné třídy aktiv neexistovaly.

Dalším „ale“ jsou daně. Samozřejmě platí, že čím častěji obchodujeme, tím více musíme odvádět daně. Navzdory tomu se domnívám, že teritoriální rotace v rámci akciové sločky portfolia není špatná věc a může přinést zajímavé zhodnocení. Tento příklad to potvrdil.

Věříte strategii "kup a drž"?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Teritoriální rotace v praxi: Přibližně o 15 % vyšší zhodnocení”

  1. Konference napsal:

    Myslenka automatickych presunu mezi aktivy je velmi stara a da se aplikovat ruzne. Muze se jednat o zminenou rotaci regionalni, ale treba take sektorovou. V tomto pripade byla rozhodujici vykonnost za minule obdobi. Jine strategie treba stavi na P/E – proda se aktivum s nejvyssim P/E a koupi s nejnizsim. Podobne se da vymyslet spousta ruznych strategii.

    Myslenka to neni spatna, ale praxe zpravidla ukazuje, ze tyto strategie nebyvaji dlouhodobe moc efektivni. Kratkodobe to nekdy hezky vychazi, jako treba v prikladu v clanku, kdy se z „nejhorsiho“ trhu stal nekolikrat v dalsim kvartale „nejlepsi“. Ale zkuste to aplikovat deset let zpatky a vysledky budou pravdepodobne podobne prumeru – tedy drzeni 25% kazdeho trhu.

    Popisovany postup ma jeste jednu zasadni trhlinu. Ze ctyr trhu mel investor velmi rychle v portfoliu jen dva a pri posledni uprave (ta uz v clanku neni popsana) by mel prodat Brazilii a prikoupit Cinu, cimz by mu v portfoliu uz zbyla pouze Cina. Po roce je tedy portfolio jednobarevne a strategii nelze dale uplatnovat.

    Lepsi je rotaci resit prevazovanim a podvazovanim jednotlivych slozek portfolia. V pripade BRIC treba nastavit system tak, ze nejhorsi trh dostane 35% portfolia, nejlepsi 15% a zbyle dva 25%. Pak na konci kazdeho obdobi timto zpusobem rebalancovat portfolio.

    Jsou to vsak vsechno spise hratky s cisly nez racionalni investovani.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.