CZK/€ 25.335 -0,12%

CZK/$ 23.337 -0,17%

CZK/£ 29.595 -0,23%

CZK/CHF 26.550 -0,08%

Text: Filip Kučera

13. 10. 2023

0 komentářů

Rostou investice do paroplynových elektráren, které v budoucnu poběží i na vodík

 

Mostem k bezemisní budoucnosti je plyn. Obnovitelné zdroje je třeba doplňovat záložními, které je nahradí, když nesvítí slunce nebo nefouká vítr. Což dlouhodobě budou zdroje založené na plynu.

Loading



 

ČEPS každý rok zpracovává analýzu očekávaného vývoje domácí energetiky – takzvané Hodnocení zdrojové přiměřenosti „MAF CZ 2022“. Ta letošní ukazuje, že pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů a zároveň zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy.

Země bude potřebovat nové elektrárny. K zajištění bezpečnosti přitom nebudou stačit ani dnes plánované jaderné bloky, ani masivní investice do zelené energetiky. K zálohování nově budovaných obnovitelných zdrojů, závislých na počasí, je totiž třeba postavit i několik velkých paroplynových elektráren. A to tak rychle, aby je bylo možné uvádět do provozu už počátkem 30. let. Česko se už za dva roky změní z exportéra v dovozce elektřiny.

Budoucností jsou paroplynové elektrárny, které budou připraveny pro budoucí využití vodíku. Svědčí o tom vídeňská plynová elektrárna, která vyrábí energii i z vodíku. Během přibližně deseti dnů od poloviny července do poloviny září prováděl vídeňský energetický podnik Wien Energie ve své paroplynové elektrárně Donaustadt pokus s přimícháváním vodíku. Test začal s pěti procenty vodíku a inženýři postupně dávku zvyšovali na patnáct procent objemu. Během zkušebního přimíchávání vyráběla plynová turbína elektřinu jako v běžném režimu.

Podle Wien Energie má vodíkový pokus v elektrárně Donaustadt evropský a celosvětový význam. Vídeňská provozní zkouška je první svého druhu na světě na komerčně používané paroplynové turbíně v této výkonnostní a účinnostní třídě. Modelu Siemens Energy SGT5-4000F použitého ve Vídni je v Evropě v provozu více než 115 kusů, celosvětově dokonce přes 360.

O produkci vlastního zeleného vodíku usiluje i město Vídeň. Letos zahájilo stavbu prvního městského zařízení na elektrolýzu. Od podzimu může denně vyrobit až 1 300 kilogramů suroviny pro využití ve vodíkových autobusech, pro odprodej soukromým subjektům nebo právě pro přimíchávání v elektrárně. Vídeň vše provádí v režii vlastních městských firem. Městská vodíková strategie je jedním z významných kroků při přechodu dvoumilionového města na uhlíkovou neutralitu do roku 2040. Například již patnáct procent příměsi zeleného vodíku v elektrárně Donaustadt by podle Vídně ušetřilo kolem 33 000 tun CO2 ročně.

REKLAMA

Moderní zdroje na plyn a vodík jsou tématem i v Česku. Paroplynovou elektrárnu chce v Chomutově postavit energetická skupina UCED. Bude město zásobovat teplem a elektřinou, které částečně nahradí dosavadní dodávky z uhelné elektrárny v Prunéřově. Nový zdroj zároveň poskytne české přenosové soustavě podporu pro udržení rovnováhy v národní energetické síti. Při spuštění v roce 2027, je navíc cílem UCED využívat 20 procent vodíku se snahou tento podíl nadále zvyšovat. Chomutov se tak v budoucnu zařadí k prvním městům s elektrárnou spalující vodík.

 

 

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Václav Skoblík: V energetice neplatí čím dříve, tím lépe

Konec uhlí se v Česku plánuje k roku 2033. Z vyjádření vlastníků uhelných elektráren, ale vyplývá, že je chtějí zavírat už za dva roky, mluví dokonce o roku 2024. Je to dáno zejména stoupající cenou emisních povolenek. Uhlí přitom tvoří 44 procent české spotřeby. Všem je jasné, […]

Text: Filip Kučera

20. 02. 2024

Investice do větru. Investoři sází i na plovoucí větrné elektrárny

Na výrobu elektřiny z větrných elektráren na moři spoléhá řada přímořských států s vhodnými podmínkami pro jejich výstavbu. Přestože jsou náklady na jejich výstavbu více než dvojnásobné oproti pevninským větrným elektrárnám při srovnání jejich sdružené ceny energie LCOE, mají řadu neoddiskutovatelných výhod.

Text: Filip Kučera

02. 10. 2023


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *