CZK/€ 25.295 -0,10%

CZK/$ 23.123 -0,16%

CZK/£ 30.217 -0,11%

CZK/CHF 26.979 +0,03%

Text: Filip Kučera

02. 10. 2023

0 komentářů

Investice do větru. Investoři sází i na plovoucí větrné elektrárny

 

Na výrobu elektřiny z větrných elektráren na moři spoléhá řada přímořských států s vhodnými podmínkami pro jejich výstavbu. Přestože jsou náklady na jejich výstavbu více než dvojnásobné oproti pevninským větrným elektrárnám při srovnání jejich sdružené ceny energie LCOE, mají řadu neoddiskutovatelných výhod.

Loading



 

Například norská společnost Equinor nedávno oficiálně zahájila provoz největší plovoucí větrné elektrárny na světě. Elektrárna bude zásobovat pět ropných a plynových plošin v Severním moři elektřinou, aby snížila jejich emise oxidu uhličitého. Uvedla to firma Equinor a dodala, že očekává úsporu 200 000 tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 0,4 procenta celkových emisí Norska v loňském roce.

Oficiálního spuštění provozu elektrárny pojmenované Hywind Tampen se zúčastnil norský korunní princ Haakon. Ten na ropné plošině Gullfaks C při symbolickém zahájení spojil dva kabely.

Plovoucí větrné turbíny nejsou na moři pevně ukotvené k mořskému dnu. Místo toho jsou namontovány na plovoucích betonových konstrukcích se společným kotevním systémem. Hywind Tampen se skládá z 11 plovoucích turbín a stála 7,4 miliardy norských korun (15,5 miliardy Kč). První elektřinu již vyrobila v listopadu 2022. S plánovaným celkovým výkonem 88 megawattů by měla pokrýt přibližně třetinu poptávky po elektřině pěti ropných a plynových plošin.

Plovoucí fotovoltaiku v Česku zkouší ČEZ

Podle analytiků je technologie plovoucích větrných turbín vhodná pro použití v hlubších vodách na moři. Technologie je ale stále v plenkách. Náklady na Hywind Tampen vzrostly z původně odhadovaných 5,2 miliardy NOK, což bylo způsobeno zpožděním dodávek surovin, problémy s kvalitou, inflací a kurzovými vlivy, uvedla agentura Reuters.

REKLAMA

Plovoucí fotovoltaika je i v Česku. Na pilotním zdroji o výkonu 22 kWp umístěném na horní nádrži přečerpávací elektrárny ve středočeských Štěchovicích zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.

Štěchovická přečerpávací elektrárna, cenný pohotovostní zdroj, získává nyní na dalším významu. Skládačka v podobě čtyř řad monokrystalických fotovoltaických panelů vznikla díky spolupráci firem ČEZ Obnovitelné zdroje, PRODECO a vodních elektráren ČEZ. Tzv. stříšky s orientací východ-západ drží nad hladinou horní nádrže více než třicet vzduchem plněných plováků o nosnosti přes 6 tun. Proti rozmarům počasí a neustálému pohybu hladiny nádrže, kterou určuje provoz přečerpávací elektrárny, je celá konstrukce fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže.

Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách. Pokud nás pilotní instalace ve Štěchovicích přesvědčí, v létě bychom chtěli zpětinásobit její výkon a začít ho standardně dodávat do sítě. Pro případ, že by s plovoucími solárními zdroji počítaly další výzvy Modernizačního fondu, chceme být připraveni nejen teoreticky, ale především prakticky,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

Sdružená cena energie (LCOE)

  • Je veličina umožňující srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie.
  • Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti.
  • V evropském prostředí se nejčastěji uvádí v EUR/MWh. Ceny nezahrnují dotace ani ceny emisních povolenek.

Investice do obnovitelných zdrojů obecně stoupají. Zároveň se zvyšují investice to takzvané nové energetiky, například virtuálních elektráren – vzájemně propojených agregačních bloků. Například energetická skupiny UCED má v plánu do roku 2030 vybudovat agregační blog o výkonu 1000 megawatt.

 

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Prospějí nižší sazby celému akciovému trhu?

Při pohledu na globální akciový trh vidíme, že se ve třetím čtvrtletí pár věcí změnilo. Došlo k menší rotaci prostředků z cyklických do defenzivních sektorů, protože někteří investoři vyhodnotili červencový propad technologických akcií a dočasné zvýšení volatility v srpnu jako předzvěst toho, že se situace ještě zhorší. Širší americký akciový […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

09. 10. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *