Přestřelka mezi ČNB a WPB Capital pokračuje

Česká národní banka odejmula licenci družstevní záložně WPB Capital 24. června 2014. Kampelička upadla do likvidace a její správy se ujal likvidátor Jiří Švihla. Odstavené představenstvo záložny se nevzdalo a proti ČNB se vrhlo k soudu. A soud vyhrálo. „WPB Capital, spořitelní družstvo, již není v likvidaci. Od čtvrtka 13. září, kdy rozsudek Městského soudu v Praze doručením nabyl právní moci, má opět platnou licenci družstevní záložny,“ uvádí WPB Capital.

Jenže se nevzdává ani Česká národní banka. Jakmile zjistila, že soud dal zapravdu její protistraně, nečekala na nabytí právní moci rozsudku a vydala nová předběžná opatření, která (bývalé?) představenstvo opět odstavují od přístupu k informacím a řízení kampeličky. Navíc „Policie České republiky je 6. září na základě odborného posouzení ČNB obvinila z porušení povinností při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže,“ konstatoval Martin Jaroš, mediální zástupce představenstva WPB Capital. Souboj mezi ČNB a WPB Capital tak dál pokračuje ostrými zbraněmi.

WPB Capital… je nevinná?

Česká národní banka vytýkala spořitelnímu družstvu WPB Capital dva zásadní prohřešky: Záložna poskytla úvěr na vložení členského vkladu a zvýšení základního kapitálu a prováděla nepovolené transakce nákupem směnek.

Poskytnout úvěr na členský vklad je zakázáno, protože tímto způsobem fakticky nevzniká nový vlastní kapitál. A vlastní kapitál družstva je zásadní pro měření kapitálové přiměřenosti a dalších obezřetnostních ukazatelů. Pokud je navýšen vlastní kapitál z úvěru poskytnutého družstevní záložnou, jsou veškeré obezřetnostní ukazatele zkresleny a zvyšuje se rizikovost dané kampeličky.

Vlastní kapitál slouží jako jakási „pojistka“, která má zajistit přiměřené ručení vlastníků (družstevníků) záložny v případě špatného hospodaření vedoucího ke krachu. Nevkládají-li družstevníci vlastní zdroje, ale zdroje půjčené záložnou, navíc jsou-li družstevníky společnosti s omezeným ručením (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným…), pak na ně případný krach záložny ekonomicky nedopadá.

^REKLAMA

V tomto bodě dává soud zapravdu ČNB. „Soud dospěl k závěru, že žalobce [WPB Capital – pozn. red.] se dopustil správními orgány vytýkaného jednání, když ze správního spisu jednoznačně vyplývá jednak porušení zákazu poskytnout úvěr za účelem splacení dalšího členského vkladu, tzv. finanční asistence,“ stojí v rozsudku.

Družstevní záložny v rámci obezřetného podnikání musí dodržovat přiměřenou úvěrovou angažovanost vůči jednomu subjektu či skupině propojených subjektů. Jinými slovy nesmí půjčit jedné firmě či osobě nepřiměřeně vysoký úvěr. Zároveň smí obchodovat pouze s cennými papíry, které byly přijaté k obchodování na některém z regulovaných evropských trhů. Nákupem směnek měla WPB Capital překročit jak limity úvěrové angažovanosti, tak nezákonně nakoupit cenné papíry (směnky), které nebyly k obchodování regulovaným trhem přijaty.

I v tomto bodě soud souhlasí s ČNB. „Rovněž tak tyto listiny [několik nesporných důkazů – pozn. red.] ve svém souhrnu tvoří ucelený řetězec důkazů, který podává jednoznačný a logický závěr o výkonu činnosti tzv. nezákonných směnečných obchodů ze strany žalobce a vylučuje jiný průběh skutkového děje,“ konstatuje rozsudek. Soud zároveň poznamenává, že WPB Capital nezákonné obchody nerozporuje.

Obou nejzávažnějších jednání se tedy i podle soudu WPB Capital dopustila. Přesto WPB Capital ve sporu zvítězila.

Spor ČNB a WPB Capital: Jde o nepřiměřenost

WPB Capital se ve sporu hájila, že nemohla znát konečný účel úvěrů, které poskytla. Ovšem i kdyby se podle záložny sporný kapitál odečetl, pořád by dle svých slov splňovala zákonné obezřetnostní limity. Navíc ČNB nepovolila ani vstup nového investora, který by kapitál družstva doplnil.

^REKLAMA

Směnečné obchody byly uzavřeny splacením směnek včetně příslušenství již v roce 2012, tedy ještě před zahájením správního řízení. „Poslední z těchto směnek byla WPB Capital proplacena 5. října 2012, tedy dávno předtím, než s ním ČNB zahájila správní řízení. Navíc byla ČNB o této skutečnosti velice dobře informována. WPB Capital sice mělo ve svém majetku směnky, ale zároveň se zavázalo držet je do splatnosti a další směnky ani jiné veřejně neobchodované cenné papíry již nenabývat. Tento postup ČNB akceptovala jako dostatečné nápravné opatření, což potvrdila přípisem z 18. září 2012,“ uvádí WPB Capital ve své zprávě.

WPB Capital je tak přesvědčena, že „nápravné opatření“ v podobě odebrání licence bylo nepřiměřené. A s tímto se ztotožnil i soud. „Soud však v dané věci shledal zásadní pochybení správních orgánů v uložení zjevně nepřiměřeného nápravného opatření,“ píše v rozsudku. Odejmutí licence by mělo následovat buď po nesplnění předchozích nápravných opatření, nebo pokud „odejmutí povolení odpovídá povaze zjištěného nedostatku v činnosti družstevní záložny, zejména nesnese-li věc odkladu“. A to zejména s ohledem na stabilitu finančního trhu.

V tomto směru ovšem i ČNB považuje družstevní záložny za poměrně marginální část finančního trhu. Soud citoval z důvodové zprávy k zákonu č. 56/2006 Sb., kde stojí i vyjádření ČNB: „Případy, kdy přetrvávají nedostatky v činnosti družstevní záložny, nepředstavují dle ČNB ohrožení celkové stability finančního systému, a proto se jeví jako adekvátní řešení situace použití standardních opatření k nápravě.“ Dále ČNB v důvodové zprávě uvádí, že teprve, když „tato opatření nejsou účinná, resp. závažné nedostatky v činnosti družstevní záložny přetrvávají, je nutno neprodleně přistoupit k odnětí povolení družstevní záložně“.

Soud ve věci odejmutí licence konstatoval: „Dle názoru soudu správní orgány v dané věci při ukládání opatření k nápravě hodnotily zákonem stanovená kritéria, tj. povahu a závažnost zjištěných nedostatků, způsobem vysoce obecným a nadto i vnitřně rozporným.“ Rozpor soud vidí na jedné straně ve vytýkání nedodržování kapitálové přiměřenosti, ovšem na druhé ČNB tvrdí, že kapitálovou přiměřenost nelze spolehlivě stanovit.

„Je pak s podivem, že odmítly žalobcem navržený kapitálový vstup nových investorů s odůvodněním, že by stejně nevyrovnal ztrátu důvěryhodnosti spojenou s nezákonnými obchodními transakcemi. Tímto odmítnutím totiž správní orgány odejmuly žalobce šanci získat zákonným způsobem dodatečný kapitál, jímž by mohl být schopen prokázat svou finanční situaci a stabilitu, byť nově vytvořenou v průběhu správního řízení,“ stojí v rozsudku.

Odejmutí licence z důvodu nezákonných směnečných operací také není relevantní, neboť ČNB o nich věděla, opatření k nápravě bylo učiněno a dodrženo. Navíc zhruba dva roky před odejmutím povolení k činnosti.

Spor ČNB a WPB Capital: Nestandardní procesní postup

Soud se podivil i nad uvalením nápravného opatření, kterým ČNB zakázala družstevní záložně prakticky veškerou činnost, a to místo na maximálně 120 dní na dobu neurčitou. „Soud tak shledal vydání předběžného opatření […] velmi nestandardním procesním postupem ze strany ČNB. Kdy tímto postupem bylo navíc žalobci znemožněno případně ve věci sjednat nápravu a odvrátit tak uložení jedné z nejpřísnějších forem opatření.“

Kuriózní je též jako důkaz ČNB uvedené anonymní podání, které mělo být doručeno 14. 11. v 14:54 (toto WPB Capital též rozporuje), ovšem do spisu bylo zařazeno až 30. 1. 2014. Navíc u otisku razítka je jméno „Ing. Burjánek“, který se nezabývá ani licenčním ani sankčním řízením. „Již výše uvedené skutečnosti snižují věrohodnost tvrzení správních orgánů ohledně okamžiku doručení předmětného podání,“ konstatuje rozsudek. Navíc p. Burjánek při výslechu na Policii ČR dne 14. 11. mezi 13:00 a 14:00 uvedl, že se finanční asistencí u WPB Capital zabýval již delší dobu. To je poměrně podstatné, neboť by v takovém případě mohlo dojít k promlčení přečinu WPB Capital. Soud dospěl k závěru, že ČNB musela o finanční asistenci vědět ještě před uváděným časem anonymního podání.

Soud v tomto směru konstatoval: „Správní orgány setrvaly na svém názoru, že se o vytýkané činnosti žalobce poprvé dozvěděly z anonymního podání […], avšak soud má toto tvrzení s ohledem na výše uvedené za vyvrácené.“

ČNB se nevzdává

Česká národní banka se nevzdává a podala kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze. Zároveň požádala Nejvyšší správní soud o odklad účinku rozsudku.

„Konečné soudní rozhodnutí ve věci WPB bude mít nepochybně dopad i na léta tvořenou dohledovou politiku a praxi ČNB uplatňované vůči bankám a družstevním záložnám. Jakákoli možnost „druhé šance“ či benevolentního přístupu v případech flagrantního porušení základních pravidel by podle ČNB vedly k rozvolnění disciplíny účastníků trhu a snížily důvěryhodnost a autoritu ČNB v oblasti dohledu. To by mohlo v konečném důsledku otřást stabilitou finančního systému, za kterou je ČNB ze zákona zodpovědná,“ konstatuje ČNB ve své zprávě, kde mimo jiné uvádí znovu důvody pro odebrání licence.

Již předtím zakročila Policie ČR a na základě posouzení ČNB obvinila tři (bývalé) představitele WPB Capital „z porušení povinností při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže“.

Původní představenstvo se nemůže na základě koordinace ČNB a likvidátora dostat do záložny, přestože dle rozsudku Městského soudu v Praze má opět licenci. V dokumentech v Obchodním rejstříku je předběžné opatření, na základě kterého likvidátor Jiří Švehla nesmí nakládat s informacemi, zejména je poskytnout bývalému představenstvu záložny. V obchodním rejstříku je stále kampelička uvedena jako „WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci“.

Boj ČNB a WPB Capital o družstevní záložnu pokračuje.