Neděle 15. prosince. Svátek má Radana.

Spořitelní družstvo WPB Capital má opět platnou licenci. Protiprávní snaha ČNB zlikvidovat WPB Capital za každou cenu pokračuje

WPB Capital, spořitelní družstvo, již není v likvidaci. Od čtvrtka 13. září, kdy rozsudek Městského soudu v Praze doručením nabyl právní moci, má opět platnou licenci družstevní záložny. Soud 15. června uznal žalobu družstva a označil postup ČNB při odebrání licence za nezákonný. ČNB nicméně dalšími opatřeními jakoukoliv činnost družstva nadále blokuje a snaží se představenstvu zabránit, aby mohlo provést nezávislý audit stavu družstva.

Okamžikem doručení rozsudku skončil ve WPB Capital režim likvidace a zanikl mandát JUDr. Jiřímu Švihlovi, likvidátorovi družstva, který byl do funkce jmenován na návrh ČNB a jehož v průběhu likvidace představitelé ČNB řídili.

ČNB ale již v červenci 2018, tedy necelý měsíc po vynesení rozsudku, vydala novou sérii předběžných opatření, která družstvu jakoukoliv činnost znovu zakazují. Dokonce mu přikazují jednat v rozporu se zákonem, když nesmí například činit jakékoli úkony vedoucí k zajištění souladu mezi faktickým stavem a stavem zapsaným v obchodním rejstříku, a likvidátorovi přikazují, aby s družstvem vůbec nespolupracoval ani neposkytl družstvu jakékoli informace či dokumenty, jimiž disponuje ze své funkce likvidátora družstva.

Soud přitom předběžné opatření, které obchází zákon o záložnách a družstvu prakticky zakazuje veškerou činnost, označil zavelmi nestandardní procesní postup, který znemožnil družstvu zjednat nápravu a zamezit odebrání licence.

Současné představenstvo považuje tato nová správní řízení za účelová – ČNB jimi chce zřejmě zahladit svá zásadní pochybení, jichž se dopustila v řízení, které předcházelo vydání nezákonného rozhodnutí o odnětí povolení. Rovněž mají zřejmě zakrýt i podezřelé hospodaření likvidátora JUDr. Jiřího Švihly v družstvu.

Představenstvo WPB Capital trvá na tom, že chce provést důkladný ekonomický a právní audit družstva, jelikož má důvodná podezření, že v družstvu během likvidace probíhala řada nestandardních ekonomických operací a docházelo k nehospodárnému nakládání s majetkem družstva ze strany likvidátora a k porušování povinností při správě cizího majetku.

Podle představenstva WPB Capital jakákoliv obecná prohlášení představitelů ČNB, v nichž ČNB své kroky odůvodňuje ochranou pohledávky Garančního systému finančního trhu, majetku záložny a potažmo i ochranou prostředků veřejnosti, slouží pouze k zamaskování skutečné situace a mají zabránit provedení nezávislého auditu.

KOMENTÁŘ K ZÁVĚRŮM SOUDU

Městský soud v Praze zrušil jako nezákonné rozhodnutí bankovní rady ČNB z 19. června 2014, kterým došlo k pravomocnému odebrání licence WPB Capital, a vrátil věc k dalšímu řízení.

Soud sice dospěl k závěru, že se WPB Capital dopustilo vytýkaného jednání ve věcech nabývání cenných papírů a tzv. finanční asistence, nicméně v rozsudku soud konstatoval, že se ČNB ve vztahu k WPB Capital dopustila řady zásadních pochybení. Ani jeden ze skutků, pro které ČNB odebrala WPB Capital licenci, tj. nabývání směnek a tzv. finanční asistence, nebyl podle Městského soudu v Praze důvodem k odnětí povolení.

WPB Capital rozhodně nemělo ve svém majetku směnky ani jiné veřejně neobchodované cenné papíry v době, kdy s ním ČNB zahájila správní řízení o odnětí povolení. Poslední z těchto směnek byla WPB Capital proplacena 5. října 2012, tedy dávno předtím, než s ním ČNB zahájila správní řízení. Navíc byla ČNB o této skutečnosti velice dobře informována. WPB Capital sice mělo ve svém majetku směnky, ale zároveň se zavázalo držet je do splatnosti a další směnky ani jiné veřejně neobchodované cenné papíry již nenabývat. Tento postup ČNB akceptovala jako dostatečné nápravné opatření, což potvrdila přípisem z 18. září 2012. WPB Capital tento svůj závazek dodrželo, nicméně ČNB s ním po uplynutí téměř jednoho roku (!) pro tento skutek zahájila správní řízení o odnětí povolení a v následujícím roce mu povolení skutečně odňala.

V případě tzv. finanční asistence, tj. údajného financování dalších členských vkladů z vlastních prostředků družstva, soud konstatoval především zánik odpovědnosti WPB Capital pro toto porušení, a to z důvodu marného uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty pro zahájení tohoto správního řízení. Soud se přiklonil k již vyjudikovanému závěru, že odnětí povolení je závažnou sankcí veřejného práva. V řízení o odnětí povolení tak správní orgán, včetně ČNB, musí postupovat jako v sankčním řízení. Soud v této souvislosti označil vedení správního spisu ze strany ČNB jako zcela netransparentní a nestandardní, podivil se i nad jejím velmi nestandardním procesním postupem. Jako jeden z klíčových důkazů pro odnětí povolení byly totiž ČNB vyhodnoceny listiny, které na podatelnu ČNB přinesl anonym (!), nikoli důkazy získané standardním dokazováním provedeným správním orgánem způsobem předvídaným správním řádem. Na zákonné dokazování ČNB v podstatě rezignovala. Tyto „důkazy“ pak ČNB zcela svévolně zařadila do spisu až těsně před rozhodnutím, přestože jimi disponovala dle svého tvrzení již od 14. listopadu 2012. Soud navíc neuvěřil zcela účelovým tvrzením ČNB, že se skutečnosti o tzv. finanční asistenci dozvěděla až z listin, které jí byly doručeny anonymně 14. listopadu 2012. Z jiných důkazů totiž vyplývá, že o tzv. finanční asistenci věděla dávno předtím.

Podle soudu ČNB ve správním řízení vedeném s WPB Capital v letech 2013–2014 postupovala velice nestandardně. Účelově obešla speciální úpravu v zákoně o družstevních záložnách a vydala nezákonné předběžné opatření zakazující družstvu jakoukoliv podnikatelskou činnost. Účel tohoto předběžného opatření byl přitom zřejmý – mělo družstvo ekonomicky zlikvidovat. Vzhledem k tomu, že družstvo bylo v okamžiku zahájení správního řízení a vydání nezákonného předběžného opatření ve vynikající ekonomické kondici, zákonných 120 dní pro opatření k nápravě podle zákona o záložnách k likvidaci družstva nestačilo. ČNB proto svévolně vydala předběžné opatření obsahově zcela totožné s opatřením k nápravě podle § 28, odst. 1, písm. b) zákona o družstevních záložnách, avšak jako obecné opatření k nápravě podle správního řádu s tím, že jeho účinnost je časově neomezená. Toto nezákonné opatření pak trvalo déle než rok, místo zákonných 120 dní.

Soud v rozsudku dále upozorňuje na řadu nepravdivých nebo zkreslených informací, které ČNB před soudem i v průběhu správního řízení opakovaně uváděla. Ty byly soudem logicky a jasně vyvráceny. Dané skutečnosti podle soudu „snižují věrohodnost tvrzení správního orgánu“.

Pokud měla ČNB pochybnosti o fungování družstva, měla dát podle soudu družstvu rovněž šanci na obnovu tzv.nezávadného stavu fungování. Odebrání licence tudíž nebylo vůbec namístě.

Ve věci zpochybňování kapitálu družstva ze strany ČNB soud konstatuje, že je s podivem, že ČNB odmítla kapitálový vstup nových investorů s odůvodněním, že by stejně nevyrovnal ztrátu důvěryhodnosti spojenou s nezákonnými obchodními transakcemi. Tímto odmítnutím totiž ČNB odejmula družstvu šanci získat zákonným způsobem dostatečný kapitál, jímž by mohlo být schopno prokázat svou finanční situaci a stabilitu.

Podle představenstva je z uvedeného postupu ČNB zjevné, že cílem ČNB bylo zlikvidovat WPB Capital jakýmikoliv prostředky. ČNB v této nezákonné snaze bohužel pokračuje i nadále.

Představenstvo WPB Capital rozhodnutí správního soudu respektuje a věří, že rovněž ČNB jakožto druhý účastník soudního řízení bude toto rozhodnutí respektovat. Zvláště s ohledem na skutečnost, že je ČNB právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, v dalším řízení vázána.       

Hysterické chování ČNB, ať již v nově zahájeném správním řízení, či v rámci zpochybňování závěrů Městského soudu v Praze, v tiskovém prohlášení ČNB ze 14. září 2018 bohužel jen potvrzuje skutečnost, že ČNB si svou důvěryhodnost a autoritu v oblasti dohledu dlouhodobě oslabuje sama vlastními nestandardními a nezákonnými rozhodnutími a postupy.

Představenstvo WPB Capital se rovněž musí důrazně ohradit proti jednoznačně nepravdivým tvrzením ČNB, že důvodem nezákonného odnětí povolení měly být skutečnosti, které představovaly mimořádné riziko pro vkladatele a další věřitele družstevní záložny. ČNB nikdy takovéto „skutečnosti“ nijak neidentifikovala, naopak faktem zůstává, že finanční a ekonomická situace záložny byla vynikající až do okamžiku, než došlo k nezákonným zásahům ze strany ČNB. Do zahájení tohoto správního řízení nebyla záložně WPB Capital uložena ze strany ČNB jediná pokuta ani nápravné opatření. Zahájení správního řízení, které vedlo k nezákonnému odnětí povolení, pak nepředcházela ani dohlídka ČNB na místě. Takový přístup ČNB je přitom krajně neobvyklý.

ČNB se ve svém tiskovém prohlášení táže, co by podle Městského soudu v Praze měla záložna provést, aby jí mohla ČNB odejmout povolení. Sama ovšem zapomíná na skutečnost, že záložna v době odnětí povolení ve svém majetku již téměř dva roky žádné směnky ani jiná nepovolená aktiva neměla a ČNB tento přístup aprobovala. Pokud sama záložna dobrovolně odstraní nedostatek ve své činnosti, pak samozřejmě není namístě jí odebírat povolení, tj. trestat ji nejpřísnější sankcí.

Co se financování členských vkladů z vlastních prostředků záložny týče, ČNB zapomíná, že jak vlastním úředním sdělením z 20. prosince 2013, které bylo publikováno 30. prosince 2013 ve věstníku ČNB, částka 14/2013, tak obecně závazným nařízením obecné povahy ČNB z 16. října 2014 k položkám kapitálu, které bylo zveřejněno 7. listopadu 2014 pod č. j. 2014/47553/CNB/560, stanovila limity pro zahrnutí kapitálových nástrojů, jejichž nákup byl přímo či nepřímo financován družstevní záložnou, tedy financovaných tzv. finanční asistencí, do kmenového kapitálu Tier 1. ČNB tedy finanční asistenci nejen aprobovala, ale dokonce umožňovala, aby byly takto financované kapitálové nástroje zahrnuty (byť v omezeném rozsahu) do nejkvalitnější části regulatorního kapitálu bank a záložen.

Navíc u obou těchto skutků uplynula před zahájením správního řízení prekluzivní lhůta. I kdyby tedy k těmto skutkům skutečně došlo, jak tvrdí ČNB, odpovědnost záložny za ně již zanikla z důvodu nečinnosti ČNB.

Nestandardní postup ČNB pak dokládá i skutečnost, že kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze podala pouhý den poté, co jí byl doručen tento rozsudek. Rozsáhlá mediální prohlášení provázející tento krok v historii ČNB také nemají obdoby.

Poznámka: Texty modrou barvou v uvozovkách jsou citace z rozsudku soudu.

Jeden komentář: “Spořitelní družstvo WPB Capital má opět platnou licenci. Protiprávní snaha ČNB zlikvidovat WPB Capital za každou cenu pokračuje”

  1. Karel Novotný napsal:

    Ty bláho, to jsou bláboly – silně mně to připomíná pseudodborné výklady Zavřela z MSD, který se snažil vytunelování své záložny hájit pro změnu na Měšci (než ho policajti obvninili). Tohle jsou také dobří komici: ČNB je zavřela, protože si vytvořili fejkový kapitál – přitom každý, kdo měl jakýkoliv kurz bankovnictví ví, že kapitál je základní požadavek na banku. No a oni tu argumentují nějaký úředním sdělením. Tak mi to nedalo a našel jsem si ho (abych se podíval, jestli přebíjí přísnou pokrizovou evropskou legislativu 😉 a ono je to přesně naopak: v Evropě povolili přechodnou lhůtu na výjimečné vzájemné poskytnutí kapitálu (což samozřejmě nebyl případ WPB!), ale ČNB v úředním sdělení tuto teoretickou možnost zatrhla. Tedy jestli jim soudkyně podobné argumety vzala, tak je naše soudnictví v podstatně horším stavu, než se zdá … Zvlášť pokud se ukazuje, že ČNB byla ještě moc měkká, protože představenstvo záložnu dávno vytunelovalo nějakým rozhodčím nálezem: http://ceskapozice.lidovky.cz/kauza-kampelicky-wpb-capital-policie-zabavila-nemovitosti-pau-/tema.aspx?c=A160216_000930_pozice-tema_lube

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.