Čtvrtek 18. ledna. Svátek má Vladislav.

Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole?

Poplatky vstupní, „nákladový“ poměr a poplatky výstupní

Autor prvního obrázku, Tommy Ajayi, kanadský finanční poradce pomáhající „vytvořit a spravovat bohatství“ se prostřednictvím níže uvedeného obrázku snažil zachytit, že existují tři základní typy poplatků: poplatky vstupní, poplatky za správu a případně i poplatky výstupní. Poplatky za správu vystihuje či zahrnuje roční „nákladový“ poměr (expanse ratio). Poradce je zaplacen provizí ze vstupního poplatku, manažer fondu a provoz fondu pak díky průběžné úhradě nákladů, popřípadě i poplatku výstupnímu.

Můžeme se jen domýšlet, co chtěl autor říci tím, že na začátku usmívající se klient má po úhradě vstupních poplatků zděšený výraz, později jakoby zuřil a přišel o kravatu. Po vystoupení z investice mává prázdným kufrem a nemá už ani košili. Že by tu bylo skryté poselství, že podcenění role poplatků může výsledek investice značně ovlivnit?

Obrázek 1: Poplatky podílových fondů. Vstupní a výstupní poplatek je nejvíce zřejmý, poplatek průběžný je strháván z majetku fondu.

poplatky-01

Zdroj: Ajayi, T. Mutual Fund Fees and Expenses (blog), WordPress.com 

Co za poplatky klient vlastně dostává?

Když se hovoří o poplatcích, lze diskutovat o tom, zda jsou transparentní a zda lidé dostávají to, co si zaplatili. Kanadská asociace peněžních koučů (Money Coaches Canada) na svých webových stránkách hovoří o tom, že Kanaďané by v takové diskusi pravděpodobně odpověděli, že si nejsou jisti, za co vlastně platí, a mnoho z dotazovaných by z toho bylo rozladěných. V centrále asociace prý často přijímají telefonáty od lidí, které zajímá, jestli by si měli své investice spravovat sami, aby ušetřili.

Poplatků se ale nemáme bát, ale snažit se jim porozumět. Abychom minimalizovali zbytečné poplatky, měli bychom vědět, jaké služby budeme potřebovat, a ptát se poradce, co dostaneme. Odpověď z hlediska finančního poradenství je zřejmá – finanční poradce sice není licencován pro správu investic, ale dokáže pomoci s finančním plánem a přehledem dostupných produktů pokrývajících sledované finanční cíle. Pokud by jedinou motivací bylo vyhnout se poplatkům, mohlo by to znamenat nákladné chyby.

Takto nějak je vysvětlena role poplatků na stránkách výše zmíněné asociace. Komentář doplňme tím, že finanční poradce, podílející se na distribuci, si zaslouží odměnu za poskytnuté finanční služby, podobně bude chtít dostat zaplaceno portfolio manažer a analytik pracující pro fond. Stejně tak depozitář bude chtít zaplatit za své služby v podobě uložení cenných papírů tak, aby bylo minimalizováno riziko ztráty majetku.

Obrázek 2: Poplatky (fees) představují výdaje klienta placené z jeho kapsy, které dává v souvislosti s využitím finančních služeb. Související otázkou je, zda dostává přiměřenou přidanou hodnotu a nevyhazuje zbytečně peníze oknem.

poplatky-02

Zdroj: Understanding investment fees. Moneycoachescanada.ca

Rozdíly ve výši průběžných poplatků

Snad každý by rád získal radu, jak platit méně. Proč se vlastně starat o jakési poplatky, když se jedná o jedno nebo dvě procenta a když klient někdy ani nevidí, že byly odečteny? Odpověď dává Daniel Flannery z Balanced Rock Investments Advisors: „Čím více peněz zůstane na vašem účtu, tím vaše investice více porostou.“ K tomu dodává, že „budete ohromeni penězi navíc ušetřenými v průběhu času díky nízkonákladovým investicím.“

Situaci Flannery  vysvětluje na příkladu dvou portfolií čítajících 100 tis. dolarů. Jedno z nich je spravované s vyššími, a druhé s nižšími náklady. Po 30 letech nabídlo nízkonákladově spravované portoflio návratnost investice 7 % s celkovými náklady ve výši 1% a konečnou nominální hodnotou vyšší o 58 %.

Druhé portfolio s celkovými náklady ve výši 2,5 % sice nabídlo také 7procentní hrubý výnos, ale výsledek byl méně zářivý. Portfolio spravované s vyššími náklady po zohlednění poplatků vyroste na 356 tis. dolarů, jenže portfolio nízkonákladové vyroste až na 563 tis. dolarů! Vidíme rozdíl ve výši 207 tis. dolarů, a to bez jakéhokoli zvýšení rizika portfolia. V závislosti na tom, na jak dlouhou investujete, zvýšení poplatku o 0,5 až 1% může mít za následek desítek či stovek tisíc dolarů ztracených prostředků. Zdánlivě malé rozdíly v poplatku tak mohou mít významný vliv na klientovu finanční budoucnost. Klienti se nemají bát ptát se poradce.

Obrázek 3: Poplatky (Fees) a Výdaje (Expenses) spolu vzájemně souvisí. Čím větší jsou s investičním produktem spjaté průběžné poplatky, tím větší výdaje klient v průběhu života investice zaplatí. Otázkou je, zda existuje nízkonákladová alternativa – i levnější produkt může být kvalitní.  

poplatky-03

Zdroj: Flannery, D.: Why You Need to Care About Investment Fees & Expenses, Balancedrockinvestmentadvisors.com.

Jak poznat vyšší průběžné placené náklady?

Investoři by měli pečlivě zkoumat celkový poměr výdajů TER (Total Expanse Ratio) – „nákladový“ poměr. Ty fondy, které dokáží udržet nižší TER, mají předpoklad dát investorovi lepší konečný výsledek. TER dluhopisových investic bude nižší než u investic akciových a investice do dalších tříd aktiv, jako jsou komodity nebo nemovitosti, budou mít z logiky věci vyšší celkovou nákladovost. Nákladové poměry mají pomoci odhalit relativní výši toho, jakou část náklady ukousnou z majetku fondu. Čím vyšší nákladový poměr, tím horší.

Obrázek 4: Vliv ročních nákladů na investice. Čím vyšší nákladový poměr, tím horší výkonnost fondu. Fond ETF 2 má větší podvýkonnost oproti sledovanému indexu (benchmarku) než fond ETF 1. Pokud se jedná o indexové fondy, může být důvodem větší nákladový poměr (fond měl vyšší náklady nebo spravoval menší objem aktiv).

poplatky-04

Zdroj: Total Expanse Ratio. Breakingdownfinance.com.

Nadměrné náklady plundrující úspory

Každý, kdo dlouhodobě investuje (třeba „na důchod“), musí platit poplatky. Tyto mohou být v průběhu celého života investice (dlouhého investičního horizontu) velké a spotřebovat třeba až „jednu třetinu návratnosti investic“. Problémem je, pokud jsou tyto poplatky z různých důvodů nadměrné, píše Robert Hiltonsmith v publikaci Plundrování úspor na důchod (The retirement savings Drain). Důvody mohou být prý mnohé – neinformovanost „střadatelů“, neefektivita finančních trhů a individuálního investování, a značné náklady spjaté s přechodem mezi brokery.

Obrázek 5: Na bedra investorů dopadají různé poplatky a náklady. Většina z nich je „skryta“ a snižuje dosahované výnosy – proto je důležité sledovat „nákladový“ poměr účtovaný „střadatelům“ (např. TER).

poplatky-05

Zdroj: Zpracováno podle Hiltonsmith, R.: The Retirement Savings Drain. Demos.org.

Střet zájmů a etické minové pole

Správci majetku platí zprostředkovatelům za distribuci jejich podílových fondů, ale tyto provize mohou být střetem zájmu, diskutoval investiční komentátor Jason Zweig v únorovém článku na blogu časopisu The Wall Street Journal. Článek je ilustrován níže uvedeným obrázkem ukazujícím, jak je rozdělován koláč získaný z manažerského (obhospodařovatelského) poplatku. Jedna správcovská firma prý platí až 0,25 % z tržeb a 0,1 % z aktiv na „marketingové služby a podporu“.

Jenže investiční poradenství by mělo v první řadě upřednostňovat zájmy klientů a regulace by měla zajistit, že se odměna distribuce vyplácená z průběžných poplatků stane minulostí (myšleno ve Spojených státech). V Americe se ale tyto poplatky nazývají „platbou za regál“ a mají pomoci hradit náklady na setkávání a konference, vzdělávací a marketingové náklady, semináře pro klienty, atd. Podobně mohou hradit náklady na distribuci, cestovními výdaji počínaje, jídlem konče.

Blížící se regulace má „donutit mnoho investičních manažerů, aby vysvětlovali, proč nemohou nabídnout levnější fond na důchodové zabezpečení“. Makléřské a poradenské firmy jsou prý ochotny o vzdání se těchto dodatečných poplatků uvažovat.

Vidíme, že snahy regulovat a nastavit mantinely, aby poradci jednali jen a pouze v nejlepším zájmu klienta, neexistují jen na evropském kontinentu. Ovšem finanční poradci, stejně jako další zprostředkovatelé poskytující své služby, si zaslouží být zaplaceni. A právě lidé kupující služby jsou podle Zweiga ti, kteří by za to, co získávají, měli platit. Dokud nebudou poradci placeni pouze přímo svými klienty, do té doby nebude možné říci, zda je poradenství zkažené.

poplatky-06

Zdroj: Zweig, J.: Mutual Fund Fees: A Bad Incentive Fades Away. Bloks.wsj.com.

Rozumíte poplatkům vašich investic?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

5 komentářů: “Poplatky: Jak jim lépe porozumět?”

  1. SteveJ napsal:

    O ETF Vanguard jsem hodne uvažoval ale nakonec jsem si to rozmyslel z důvodu:
    1.nutnost investovat vetší částky (poplatek za nákup/prodej u Fio 7,90USD tedy aspon po 800USD) a tedy neni vhodné pro měsíční investice
    2.nutnost dodaňovat dividendové výnosy a podávat daňové přiznání (pro zaměstnance zbytečný náklad navíc za účetní/danoveho poradce)
    3. měnové riziko jelikož se nakupuje v USD (a měnové zajištění u Fio pro USD 2,6%p.a. je drahá jistota).

    Suma sumárum pro našince je lepší se smířit s 3% vstupním poplatkem a dlouhodobě investovat na důchod přes Amundi fund Equity North America CZK případně pro jednorázové větší investice v do ě větších propadů trhů na dobu 3–7let využít ING Fidelity fondy s nulovym vstupnim poplatkem, ale vyšší nákladovostí, která na kratší investiční horizont zas tolik nevadi.

    • Karel napsal:

      ad 1) ano to je problém.

      ad 2) lze to vyřešit pomocí ETF v EUR, mnohá z nich dividendy reinvestují. https://www.jus­tetf.com/de-en/

      ad 3) nezáleží, v jaké měně ETF kupujete, ale jaká aktiva obsahuje. Když koupíte ETF na index SP500 v EUR, podstupujete riziko páru USD/Kč.

  2. Mike napsal:

    Etf vanguard s mfee od 0.05%, koupit např před Fio. Opravdu je zbytečné platit vysoké poplatky

  3. Karel napsal:

    KB prodává jediný indexový fond a to Amundi Funds Index Equity North America. Ten je možno koupit ve třech měnách – CZK, EUR, USD. Každá měnová mutace má svůj ISIN, takže jsou to vlastně 3 různé fondy. Pro našince má prakticky smysl jen varianta v CZK. Nákladovost fondu je 0,3%, viz dokument „Klíčové informace pro investory“ a vstupní poplatek 3%.

    Další 4 indexové fondy nabízí ČSOB. Do nich ale nejde investovat jednoduše převodem na účet fondu. Musíte jít na pobočku, tam sepsat jednorázový nebo pravidelný příkaz k nákupu. Dál musíte mít zřízený účet v příslušné měně, z kterého se budou prostředky strhávat. Je to komplikované.

    Fondy ING sice nemají vstupní poplatek, ale nákladovost se mi zdá trochu vyšší. Např. Fond světových akcií 2.13%, Fond světových dividend 1.94%, atd. Na něčem se hold vydělat musí.

    Pro srovnání můj oblíbený ČSOB Akciový dividendových firem má nákladovost 1.71% a vstupní poplatek 3%.

    Nic jiného v ČR neexistuje. Pokud se nebojíte měnového rizika a máte víc peněz než pár stovek měsíčně na pravidelnou investici do fondů, můžete zkusit ETF.

  4. Michal napsal:

    Článek je zajímavý ale poté co vysvětlil jak nadměrné poplatky výrazně snižují výnos tak by neškodilo uvést pár příkladů fondů které co se týče poplatků jsou na tom velmi dobře. Pokud se bavíme o akciových fondech tak mě napadá několik indexových fondů od KB s poplatkem za správu 0,15% či výborná nabídka 6 fondů od ING s nulovými vstupními či výstupními poplatky…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.