Neděle 18. února. Svátek má Gizela.

Michael Buhl: Investice do pražské burzy se vyplatí

Vypadá to definitivně. Burza cenných papírů Praha patří od začátku listopadu vídeňské burze, která se tak stává nejvýznamnějším trhem v regionu střední a východní Evropy. Pro samotné investory se toho ale nejspíše moc nezmění. Jak to vidí CEO vídeňské burzy?

Definitivnímu prodeji už chybí pouze souhlas regulátorů, což může trvat několik týdnů, a pak už bude pražská burza patřit do stejné skupiny, kde se nedávno octly také budapešťská a lublaňská burza. Společně s majitelem, vídeňskou burzou, pak budou tvořit docela silnou středoevropskou burzovní síť.

Užší spolupráce a větší nabídka produktů

Hlavním mottem a vlastně i důvodem, proč nakonec vyhrál zájemce, který vyhrál, je zejména rozšiřování spolupráce (a také zvětšování vlivu vídeňské burzy, ale spolupráce zní lépe). To potvrzuje také CEO Vídeňské burzy cenných papírů Michael Buhl: „My se samozřejmě již nějakou dobu snažíme spolupracovat s jinými burzami v rámci regionu a v současnosti spolupracujeme, nebo máme smlouvy o spolupráci, s téměř všemi burzami v regionu střední Evropy. Mít hmotný zájem v jedné z burz nám navíc dává možnosti a šanci urychlit proces spolupráce. A dnes, v docela krátké době, jsme zrealizovali dohody na převzetí 51 % budapešťské burzy a 81 % burzy v Lublani a teď 92 % v pražské burze.“

I když investory určitě zajímá zejména to, jaký to bude mít vliv na ně samotné, v nejbližší době se mnoha změn nedočkají. „Základní ideou je, resp. by mělo být, že zde bude existovat větší spolupráce mezi těmito čtyřmi trhy cenných papírů. Jak jsem již zmínil, musíme spolu sednout začátkem příštího roku, abychom dohodli rozsah spolupráce a společných projektů v krátkém, středním i dlouhém horizontu. Nejdůležitější bude zvýšit výnosy v krátkém horizontu a rozšířit nabídku produktů, které na trhu ještě nejsou zavedeny, pokusit se přitáhnout více společností na pražskou burzu a zatraktivnit český trh jak v národním, tak v mezinárodním měřítku,“ vysvětluje Buhl.

Spolupráce by se měla rozvíjet zejména v licencování indexů, provázání datových sítí a samozřejmě větší rozmanitosti produktů na BCPP, společném obchodním systému, případně v tolik vytouženém sladění otevíracích hodin apod. Současné vedení BCPP si hodně slibuje také od rozšíření působnosti Energetické burzy, pro níž by spojení mohlo znamenat jak finanční, tak i technologickou podporu.

Větší atraktivita pro investory, širší možnosti pro emitenty

Jedním z pozitiv by pro investory mohla být jak větší atraktivita pražské burzy v očích zahraničních investorů, tak i možný růst zájmu ze strany emitentů. V to samozřejmě doufá i šéf vídeňské burzy: „Je pravdou, že v posledních letech na trhu nepřibylo mnoho akciových titulů, což má souvist jak s velikostí země, tak i s rozvinutostí trhu. Situace na trhu v poslední době nebyla jednoduchá a myslím, že to bude platit i v blízké budoucnosti, jinak si ale myslím, že můžeme pražské burze pomoci nejenom co se týče reputace, protože si myslím, že BCPP má v regionu velmi dobré renomé.

Přitáhnutí nových akciových titulů na trh a sdílení vlastních zkušeností může být jednou z přidaných hodnot spojení pražské a vídeňské burzy. Vídeňská burza může Praze pomoci v oblasti zkušeností s přitáhnutím společností na burzu a rozvojem samotného trhu. I když je pravda, že v dnešních podmínkách, které na trzích vládnou, to nebude záležitost dnů a týdnů.“

IPO nebylo na pořadu dne

Jen je trochu škoda, že samotní akcionáři burzy ani neuvažovali o možnosti primární emise samotné burzy. Logickou výmluvou je sice špatná situace na trzích, která by představovala riziko nezájmu i nízkou cenu, ale jak mohou majitelé burzy očekávat, že se jiné firmy pohrnou na burzu, když oni sami nevěří ani úspěchu vlastní společnosti.

Riziko toho, že není vhodná doba na akvizice, si uvědomují také samotní představitelé vídeňské burzy. „Každá akvizice je samozřejmě riziková, ale převzetí pražské burzy je prakticky plně v souladu s naší strategií konsolidovat a integrovat středo a východoevropské kapitálové trhy. Jsme dlouhodobý investor a nehledáme nějakou krátkodobou výnosnou investici. I když následující roky mohou být poněkud méně výrazné, co se týče obratů a výnosů, chceme dělat všechno pro to, abychom se tomu vyhnuli, a spíše se díváme do budoucnosti. A v tomto směru si myslíme, že se tato investice vyplatí,“ řekl Michael Buhl.

Také akcionáři BCPP tento krok vnímají velmi pozitivně, což dokazuje generální ředitel Raiffeisenbank (která mimochodem patří mezi největší akcionáře vídeňské burzy) v ČR Lubor Žalman: „Myslím, že je velice dobře, že se pražská burza začlenila do silnějšího rámce. Tendence k fúzování burz je obecně patrná v Evropě a pro pražskou burzu by bylo velké riziko zůstat osamocena. Vídeňská burza je velice dobrý partner.“ V podobném duchu se odehrávají i výroky ostatních, již bývalých, akcionářů burzy, ale to se dalo očekávat.

Dalším důvodem možná byla prémie za prodej majoritního podílu, ale i zde bylo možné udělat kompromis, že určitá část akcií by šla na burzu. A ta cena nakonec podle některých spekulací ani nebyla rozhodující, protože důležitější byly strategické záměry nového partnera a „blízkost“ nového majitele. Cena oficiálně zveřejněna nakonec nebyla, ale spekuluje se o částce mezi čtyřmi a pěti miliardami korun.

Pražská burza se neztratí

Jednou z věcí, kterou mnoho lidí vidí jako negativum, je možnost, že pražská burza, v současnosti považována za jednoho z nejvýznamnějších hráčů na kapitálovém trhu ve střední Evropě, ztratí své postavení, protože se svým vlastníkem prakticky splyne. To však Michael Buhl odmítá: „To, že je dnes pražská burza členem silné supiny, by mělo přimět české společnosti jednak emitovat své akcie na pražské burze a jít se svými akciemi na trh, a také jít právě do Prahy a ne někde jinde. Je to prakticky jediné místo, kde to pro české společnosti dává smysl.

Když má společnost dobré postavení v lokálním měřítku, měla by své akcie listovat právě na burze ve své zemi. Právě zde může investory nejvíce zaujmout a vzbudit pozornost, což se pozitivně může odrazit na zájmu o akcie, objemech a likviditě titulu, na rozdíl od situace, když emituje své akcie na zahraniční burze.“

Rovněž je zde ale možnost pro větší společnosti, které mají své zájmy také mimo Českou republiku. „Když ale máte velmi dobrou pozici také v zahraničí, dává smysl udělat vícenásobný listing na více burzách jako například Erste Bank. Společnost může získat společně se zvýšeným zájmem investorů dodatečnou likviditu i zobchodovaný objem, které na jediné burze dosáhnout nemůže,“ míní pan Buhl.

Podobný názor na rozšíření prostoru pro české firmy pak vidí také pan Žalman z Raiffeisenbank: „Každá burza chce co největší obrat, protože z toho burzy žijí. Připadají v úvahu duální kotace rakouských akcií na pražské burze, ale spíš českých akcií na rakouské burze. A samozřejmě obě burzy budou podporovat co nejvíce IPO a budou vytvářet příznivé prostředí pro IPO, aby rostl počet obchodovaných titulů, které mohou dát nějaké objemy. A to je v nejlepším zájmu nás jako investorů nebo brokerů. Ten zájem je společný."

Management měnit nechceme

Určitá snaha o udržení kontinuity je patrná také z vůle ponechat ve vedení současný management burzy. Podle Michaela Buhla by měla vídeňská burza „zachovat lokální management v pražské burze, podobně jako je tomu v případě burz v Budapešti a Lublani. Je to velmi důležité a myslím, že současný management pražské burzy dělá svou práci velmi dobře, takže bych byl velmi rád, kdyby to tak zůstalo i v budoucnu, i když je to jejich rozhodnutí.

Co se týče rozšiřování vlivu vídeňské burzy v regionu i mimo něj, další akvizice nejsou vyloučeny, ale spíše v delším horizontu. „Zatím nemáme v plánu hledat možnosti akvizic v dalších regionech, jako je např. Rusko. Region střední a východní Evropy je pro nás dostatečně velký. Jde prakticky o 40 % populace Evropy. Obecně vzato máme zájem o spolupráci, nebo přímo akvizice jakékoli burzy v rámci našeho regionu. To znamená kromě zemí, ve kterých máme své podíly, jako je ČR, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko, se to týká také Slovenska, Polska, Rumunska, Bulharska, a zeměmi bývalé Jugoslávie. Do úvahy by mohla spadat také Ukrajina, ale všechno to je spíše běh na dlouhou trať.

Schvalujete prodej burzy jednomu velkému akcionáři?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

2 komentáře: “Michael Buhl: Investice do pražské burzy se vyplatí”

  1. chk napsal:

    nekdo tady nedavno rikal neco o skvely cene za jedno euro. dnes je teda ta cena 5x skvelejsi? 20 centu, to je uz opravdu velka sleva! to uz prece nemuze jit nize!:))

    • Konference napsal:

      Ale „chk“, oznacenim „skvela cena“ jeste nikdo nerika nic o tom, ze akcie nemuze spadnout niz a to Vy preci moc dobre vite. Jinak „FL“ to psal se smajlikem. 😉

      Je kazdopadne zajimave, ze se obchoduje asi za padesatinu uvadene NAV. Z toho duvodu si myslim, ze to muze byt potencialne hodne zajimava investice. Tomu odpovida i riziko.

      P.S. Jinak rec tu byla o Immofinanz, ne o Immoeast, ale pokud jde o cenu, tak to je stejne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.